Do Tucacasu jsme si jeli užít Karibiku a konečně opálit, ale přivítal nás tam pěkný déšť a bouřka. Vůbec se nám to polorozbořené a zatopené město nelíbilo. Ubytovali jsme se v hotelu jednoho Němce za 10 000Bs a doufali v lepší zítřek.
Ráno jsme s Evou vstali v 6:00 a šli vyfotit východ slunce. Měli jsme štěstí, slunce opravdu vyšlo a zůstalo na blankytné obloze celý den.
Zatímco Eva s Jirkou zůstali v Tucacasu, já ještě s jedním Čechem jsme vyrazili lodí na korálové ostrovy. Kapitán našeho člunu nás za 5000 Bs dovezl na Cayo Paiclás na pláž Playuela.
Byl to opravdový ráj. Sněhobílý písek, azurové moře, blankytná obloha a na celém ostrově dohromady 6 lidí.
Bohužel korálové ostrovy jsou už pár let mrtvé kvůli ropné havárii, přesto bylo potápění můj největší zážitek. Takových rybiček jsem v životě neviděla. Všechny možné velikosti, barvy i tvary se tu kolem mě proháněli a já byla součástí toho obrovského přírodního akvária. Chvílemi jsem až dostala strach z toho množství.
Další obyvatelé národního parku Morrocoy jsou ptáci Ibisi, červení jak ruská vlajka.
Další den, když jsme Tucacas opouštěli, opět pršelo. Náš poslední cíl Biologická stanice Rancho Grande.
