Když my ženy posuzujeme naši vlastní hodnotu zvenčí, když očekáváme nějaké potvrzení z našeho okolí, když chceme pro všechny dobro a přitom přehlížíme vlastní pocity a přesvědčení, pak máme ty nejlepší předpoklady onemocnět. Hledáme nějaký vztah, protože se obáváme samoty; a na tento vztah se poté vážeme, i když nejsme šťastnější a zdravější, ale dokonce když se nám daří i hůře. Z mnohých terapií víme, že právě ženy, které jsou nejisté, se rády váží na terapeutická sezení (nebo na terapeuty), a tak snadno zůstávají ve své nesamostatnosti. Klimakterium. Nebo také přechod. Ta dvě slova nezní zrovna libozvučně. A to mnohý z nás ani netuší, co se za těmito pojmy skrývá. Netuší, že matička příroda někdy dokáže být pěkně poťouchlá a té krásnější polovině lidstva mnohdy připravuje ve věku kolem padesátky úplný očistec. My se však tomu můžeme účinně bránit, moudrost předchozích generací nám umožňuje vyzkoušet i alternativu ke klasické medicíně, a tou je celá řada našich preparátů. Právě okolo 50 let věku si však většinou tělo vše "rozmyslí". Vaječníky pracují stále méně pravidelně, vydávají do oběhu krevního stále méně pohlavních hormonů. Tělo, které po dlouhé roky pracovalo docela spolehlivě, začne najednou stávkovat. Je to celkem logické - pohlavní hormony zasahují více či méně do většiny řídících funkcí těla. Hormonální suplementaci má ale svá úskalí:
- ne vždy je nasazená dávka hormonů dostačující;
- ne všechny typy synteticky vyráběných hormonů jsou bez výraznějších vedlejších účinků;
- některé ženy tuto hormonální suplementaci nemohou brát - jde zejména o ženy se stavem po opakovaně prodě-lané hluboké žilní trombóze či po plicní embolii, dále o ženy s již rozvinutou ischemickou chorobou srdeční a o ženy kontrolované pro obtíže s prsy.
číst dál...
| 
