Vnitřní nejistota je základ pro budoucí onemocnění.Pokud málo dbáme na vlastní osobnost, pokud jsme si (zatím) nevybudovaly žádný respekt před velikostí své osobnosti a vlastní duše, pohřbíváme tím harmonii, vyváženost, sílu a následně také svoje zdraví. Pokud se na základě vlastní vnitřní nejistoty vážeme na vnější věci a dostáváme se tak do určité závislosti, vytváříme si tím zároveň základ pro budoucí možné onemocnění. Nedostatek smyslu života, obecná ztráta životního cíle, proč a jak žít - to jsou další důvody, které dříve nebo později mohou způsobit nemoc.
Klimakterium strašáci moderní ženy?Klimakterium. Nebo také přechod. Ta dvě slova nezní zrovna libozvučně. A to mnohý z nás ani netuší, co se za těmito pojmy skrývá. Netuší, že matička příroda někdy dokáže být pěkně poťouchlá a té krásnější polovině lidstva mnohdy připravuje ve věku kolem padesátky úplný očistec. My se však tomu můžeme účinně bránit, moudrost předchozích generací nám umožňuje vyzkoušet i alternativu ke klasické medicíně, a tou je celá řada našich preparátů. Díky cyklickému střídání jejich hladiny je žena schopna největšího zázraku - početí a donošení dítěte. Za námahu a obtíže s tím spojené pak příroda ženu vlastně odměňuje - třeba tím, že při pravidelném cyklu má oproti mužům stejného věku podstatně nižší riziko srdečně cévních nemocí či podstatně méně obtíží s pletí. A to právě díky přísunu pohlavních hormonů z vaječníků. Právě okolo 50 let věku si však většinou tělo vše "rozmyslí". Vaječníky pracují stále méně pravidelně, vydávají do oběhu krevního stále méně pohlavních hormonů. Tělo, které po dlouhé roky pracovalo docela spolehlivě, začne najednou stávkovat. Je to celkem logické - pohlavní hormony zasahují více či méně do většiny řídících funkcí těla. Protože i funkce mozku jsou ovlivněny hladinami hormonů, může u ženy v přechodu docházet k neklidu, nespavosti, podrážděnosti, nebo naopak ke zhoršování zájmu o okolí, apatii, těžké únavě, či k jiným psychickým poruchám. Často se najednou objevují obtíže s kvalitou pokožky, projevující se různými vyrážkami, ochabováním kůže (zčásti i díky nedostatku tekutin), rychlejší tvorbou vrásek. Velmi obvyklými to projeví jak dlouhodobé, většinou úporné a nepříjemné bolesti v zádech či v dlouhých kostech. Tyto nutí často ženu k polykání hrstí prášků od bolesti. Nejhorší ze všeho je pak obrovský vzestup rizika srdečně-cévních onemocnění, který s sebou klimakterium přivádí. Žena, až doposud pod mocným vlivem pohlavních hormonů, se s poklesem jejich hladiny dostává poměrně náhle, během několika málo let do stejné rizikové skupiny, jako muži jejího věku. A jde o riziko vzniku velmi drastických nemocí. Všichni "strašáci", uvedení v předchozím výčtu, jsou pro ženu jistě velmi nepříjemní. Nelze se tedy divit, že téma klimakteria, přechodu je jedním z nejčastějších témat hovoru u žen okolo 50. roku věku.

|