|
Za mužskými problémy v sexuálním životě se mohou skrývat závažná onemocnění nebo duševní poruchy. Erektilní dysfunkce patří mezi nejčastější sexuální poruchy. Celosvětově jí trpí více než 100 milionů mužů. V České republice je to kolem 800 tisíc mužů ve věku 35 až 65 let a jejich počet se každým rokem zvyšuje zhruba o 40 tisíc. Impotence, která se odborně nazývá erektilní dysfunkce (ED), je neschopnost dosáhnout nebo udržet dostatečné ztopoření pohlavního údu (erekci) potřebné pro pohlavní styk, ejakulaci nebo obojí. Nejedná se o poruchu pohlavního pudu nebo o neschopnost dosáhnout orgasmus. Erektilní dysfunkce může být známkou jiných probíhajících zdravotních problémů. Léčbu by Vám proto měl určit lékař až na základě pečlivého vyšetření. Snížení Vaší sexuální výkonnosti mohou způsobit i drogy. K poruše erekce zákonitě vede dlouhodobé užívání opiátů (heroin, morfin, metadon), stimulancií (kokain, amfetaminy), psychedelických drog (LSD, extáze), těkavých nitritů (amylnitrit), marihuany, benzodiazepinů a barbiturátů. Vysoký tlak neboli hypertenze patří mezi hlavní rizikové faktory kornatění tepen (aterosklerózy). Zatěžuje cévy a mění kvalitu jejich stěn. Postižené cévy nedokážou přivést dostatek krve k cílovým orgánům. Týká se to i penisu. Erektilní dysfunkce může vznikat i jako nežádoucí účinek některých léků proti vysokému tlaku (antihypertenziv). Lékař má v takových případech možnost předepsat jiný lék, který je stejně účinný, ale na erekci nemá vliv. Asi Vás nepřekvapí, že obezita sexualitě zrovna neprospívá. Nejde zrovna o Váš vzhled, ale o důsledky, které ta kila navíc přinášejí. Lidé s nadváhou mají často zvýšený krevní tlak. Léky působí přímo na cévy penisu. Zablokují enzym PDE5 a tlumí jeho aktivitu. Při zpomaleném odbourávání se cGMP hromadí v buňkách cév a brání jejich stažení. Cévy povolují, do topořivých těles začne přitékat krev a erekce může začít.
Asi každý z nás by se chtěl udržet v dobré formě dlouhá léta. Podle posledních vědeckých výzkumů ale velké procento mužů ve věku okolo 50 let (a někdy i mnohem mladších) pociťuje snížení své fyzické či psychické kondice. Tento stav může být způsoben mimo jiné i snížením hladiny testosteronu v organismu. Testosteron ovlivňuje i řadu metabolických pochodů, jako je například tvorba krevních buněk v kostní dřeni, přestavba kostí, metabolismus lipidů, metabolismus sacharidů, funkce jater a růst prostaty. Andropauza je spojena s nízkými hladinami ("biologicky dostupného") testosteronu. Snížení hladiny biologicky dostupného testosteronu postihne každého muže, ale u některých mužů je pokles výraznější než u jiných. Tito muži mohou pak na sobě pozorovat příznaky andropauzy. Je-li k dispozici méně testosteronu schopného plnit svou funkci, dochází ke snížení odpovědi cílových tkání na testosteron a v důsledku toho i k četným změnám. U zdravých mužů se hladiny testosteronu velmi různí, proto se neprojeví u všech stejné změny ani nebudou vyjádřeny stejně výrazně. Kromě vlivu, který může mít andropauza na kvalitu vašeho života, existují další dlouhodobé a méně nápadné účinky andropauzy, které lze hůře odhalit: zvýšené kardiovaskulární riziko a osteoporóza. U mužů v andropauze byla prokázána vysoká účinnost a značný přínos substituční léčby testosteronem, podobně jako je tomu u žen v menopauze při substituční léčbě estrogeny. Neplatí to ovšem pro všechny muže: muži mající shora vyjmenované příznaky mohou mít i jiné zdravotní problémy, které jsou příčinou těchto příznaků. Substituční léčba testosteronem je dobrým řešením pro mnoho mužů, kteří na sobě pozorují příznaky ovlivňující kvalitu jejich života.
Prostata (předstojná žláza) je žláza, která se nachází mezi močovým měchýřem a konečníkem. Prostatou prochází uretra, což je trubice, kterou vytéká moč z močového měchýře procházející penisem. Prostata, která je tvořena buňkami hladkých svalů a žlázovou epiteliální tkání, je obklopena pevným vazivovým pouzdrem. Prostata prodělává během života muže mnoho změn. Při narození je velká asi jako hrášek. Až do puberty dojde jen k mírnému zvětšení, ale potom se začne rychle zvětšovat, až po dvacátém roce života dosáhne normální velikosti a tvaru v dospělosti - je asi velikosti vlašského ořechu. Potom se velikost prostaty asi do poloviny páté dekády života (kolem 45 let věku) nemění, ale pak se u většiny mužů začne znovu zvětšovat, což je podmíněno množením a dělením buněk, které se odborně nazývá benigní hyperplazie prostaty. Na vzniku benigní hyperplazie prostaty se podílí celkový nepříznivý zdravotní stav, plynoucí z dlouhodobých nežádoucích životních návyků jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nadměrná konzumace tuků a další dietní chyby, vysoká hladina stresu, sedavý způsob života. Potíže s prostatou mají i určité psychické a emocionální příčiny: mentální obavy oslabující potenci, sexuální tlak a vina, přesvědčení, že člověk musí zestárnout, kapitulace. K bezproblémové funkci prostaty přispívá pravidelná, věku přiměřená sexuální aktivita.
|
