První planeta naší sluneční soustavy Merkur, se zdá býti nejvíce podobná našemu Měsíci. V letech 1974-1975 nám sonda Mariner 10 představila jeho povrch posetý nesčetnými krátery. Teplota na jeho povrchu kolísá v rozmezí hodnot (-210 ÷ +430)^oC, což naprosto vylučuje existenci jakékoliv formy života.

Ještě dnes někteří fantastové věří v život na této planetě. Dříve byla navíc tato myšlenka podporována názory mnoha odborníků, kteří Venuši považovali za rodnou sestru Země v době druhohor, s velkými pralesy plnými přesliček a plavuní. Vždyť se Zemi podobala jak velikostí, tak i hustotou - muselo to tedy tak být! Ve skutečnosti se však podobala středověké představě pekla. V dalších směrech se totiž od naší rodné planety značně odlišovala, což odhalily kosmické sondy Mariner a Veněra. Ta dokonce na povrchu Venuše přistála a za drastických podmínek (475^oC a 100násobku atmosférického tlaku na povrchu Země) dokázala na jejím povrchu pracovat necelou hodinu. Možnost života - vyloučena.

Při letu kolem třetí planety sluneční soustavy zaznamenala aparatura kosmické sondy Galileo neklamné stopy po působení živých organismů.

Jelikož je v poslední době kolem této planety velký rozruch, naleznete na tomto webu o ní takovou samostatnou kapitolku, která je k dohledání zde.

V šedesátých letech našeho století došli někteří vědci k závěru, že by na Jupiteru, který nemá pevný povrch, mohly žít jakési „balónové bytosti”. Na tuto teorii se však v průběhu let zapomnělo a v současné době se z hlediska možné existence nižší formy života mluví spíše o Jupiterových měsících.

Ihned po Marsu je měsíc Jupiteru Europa nejžhavějším kandidátem k nalezení života v našem nejbližším okolí. Tuto prioritu Europa získala zejména po informacích zaslaných sondou Galileo. Povrch Europy je tvořen z větší části ledem, pod jehož slupkou je pravděpodobně jediné další místo ve sluneční soustavě, kde se nachází kapalný vodní oceán. Stejně tak lze na povrchu tohoto měsíce pozorovat i geologickou aktivitu. Vše potřebné ke vzniku života, je tedy na místě.

Ano jedná se o třetího kandidáta, vhodného k nalezení života. Stejně jako Europa, je i Ganymédes pokryt vrstvou ledu. Vědci pracující s Hubbleovým vesmírným teleskopem (HST - Hubble Space Telescope - http://www.stsci.edu/) potvrdili existenci kyslíkové atmosféry na tomto měsíci. Kyslík zde pravděpodobně vzniká bombardováním ledových ploch nabitými částicemi. Ganymédes má také vlastní magnetické pole.

Přímo planeta Saturn je opět nevhodným místem pro život, narozdíl od svého souputníka, měsíce Titan.

Titan je svou velikostí srovnatelný s planetou Merkur. Jeho atmosféra je převážně tvořena dusíkem a 10 % čpavku a jeho povrch je opět pokryt vrstvou ledu. Podle názoru vědců je atmosféra Titanu naprosto ideální k syntéze organických sloučenin.

O dalších planetách, Uranu a Neptunu (Plutu), se snad nemá cenu ani zmiňovat. Za poznámku by snad stál náš Měsíc, na jehož povrchu odhalila kosmická sonda Pentagonu Clementine, přítomnost jezera zmrzlé vody. Odborníci studující informace ze sondy Lunar Prospector, která dopadla na povrch Měsíce v polovině roku 1999 však dosud nic podobného neobjevili.