Drahý Hektore,
Srdečně Tě zdravím ze Sparty, kde jsem teď na návštěvě u krále Menelaa, který pořádá místní přebor v atletických disciplínách, a protože jsem nejslavnější řecký hrdina (ne že bych se při své vrozené skromnosti chtěl chlubit, ale popřít to přece taky nemůžu), požádal mě, abych vítěze ověnčil nějakým zeleným listím.
Vzal jsem s sebou i Patrokla. Menelaos sice prskal, ale přece ho chudáčka nenechám doma samotného. Nehledě na to, že Patrokles strašně rád sportuje. Taky se hned přihlásil do soutěže ve skoku o tyči a mně pak trvalo celé odpoledne, než jsem nařízl tyče všem jeho soupeřům. Já vím, že to nebylo fér, ale když on tak rád vyhrává a můžu mu tu radost odepřít? To listí, co jsem ho jím pak věnčil, u nás dáváme do polívky, ale když jsem si Menelaovi postěžoval, že se tedy moc nepředal, začal mě ten lakomec krmit rádoby ušlechtilými řečmi o tom, že sportovci zápolí pro čest a slávu a ne pro zisk. Pche, pamatuju si, jak se sám rozčiloval a dožadoval se aspoň zlaté korunky, když jeho tehdy ještě budoucí manželka Helena zvítězila v soutěži Miss Peloponés a dostala jen kytku a smlouvu s firmou Arachné na propagaci tkalcovských stavů. Ale co, hlavně že je Patrokles blahem bez sebe a asi dvakrát do hodiny mi připomíná, abych Ti nezapomněl napsat a abys Ty nezapomněl Paridovi vyřídit, že vyhrál a dostal věnec.
Pastelky od Parida Patrokla velice potěšily a moc za ně děkuje, ale tady ve Spartě bohůmžel nemá na co kreslit (ten starý škrťa Menelaos odměřuje hostům i záchodový papír), tak že prý bude tvořit až doma. Z toho, že má Paris alergii na med, byl doslova zdrcený, nedokáže pochopit, jak někdo může bez medu vůbec existovat. Teď se rouhá a brblá, že je Afrodité pitomá husa, prý "no jo, ženská!", že mohla Parida z té alergie vyléčit a ne mu dávat odpor k medu.
A pokud jde o Tvého otce, nebud příliš příkrý. Já vím, že je s těmi starci kříž, ale oni za tu senilitu nemůžou. Ani s mým otcem Péleem - dej mu Zeus věčnou slávu - to ke konci nebylo k vydržení. Měl třeba ve zvyku se ke mně zezadu nepozorovaně přiblížit a pak mě nohou nikoli vetchou a bosou, ale na svůj věk ještě docela křepkou a obutou do sandálu s okovanou špičkou ze vší síly kopnout do paty a při tom zařvat: "Ou jééés, muahahaha!" Víš, jak strašně jsem se pokaždé lekl? A tu patu mám doteď citlivou a ve špatném sandálu si ji hned otlačím. Když se pak odebral na pravdu Hádovu, docela jsem si oddechl, ale teď se mi po něm někdy i zasteskne.
Ještě bych Ti chtěl poděkovat za radu s pepřem. Je sice poněkud drastická, ale funguje, hlavně když si zároveň namažu medem nějakou méně lechtivou část těla, třeba předloktí. To se Patroklovi moc líbí. Když nás při tom jednou viděl Menelaos, spráskl ruce a zamumlal cosi jako: "Lesbos, Troja," což jsem tak docela nepochopil, protože na Lesbu jsou přece ženské a u vás v Troji taky nemáte ve zvyku lízat si z těla med, že ne? S tím souvisí i historka, kterou jsem na hostině zažil zase já.
Zrovna když Menelaos u stolu řečnil o úpadku mravů a zkaženosti mládeže, najednou hekl, vytřeštil oči a zbrunátněl. Po chvilce se vzpamatoval a poněkud roztřeseným hlasem pokračoval v řeči, ale to už vytřeštil oči Odysseus (jo, ten je tady taky), ale ten se pro změnu začal tvářit jako kocour, když se dostane k žejdlíku smetany. Začalo mi to být divné, mrknu vedle sebe, Patrokles nikde. Zašátral jsem pod stolem a k Menealově úlevě a Odysseovu zklamání jsem ho vytáhl na světlo Heliovo. Menelaos se mi neodvážil nic říct, přece jen jsem nejslavnější řecký hrdina (ne že bych se při své vrozené skromnosti chtěl chlubit) a tak můžu poslat ke všem satyrům i krále, ale následujícího dne před večeří jsem si všiml, že se shání po pepři a Odysseus kupodivu po medu. Řekl jsem si, že při jídle dám na Patrokla pozor, ale zapovídal jsem se s Aiasem o výhodách boje s mečem a palcátem a najednou slyším zpod stolu prskání a kýchání a Menelaos se začal vítězoslavně křenit. Nejradši bych ho do té ošklivé držky praštil, ale i nejslavnější řecký hrdina (ne že bych se při své vrozené skromnosti chtěl chlubit) musí zachovávat jistá společenská pravidla, zejména jde-li o krále (i když je to blbec). Jenže hned nato to pod stolem začalo mlaskat, jako když pustíš stádo hladových prasat ke korytu, a Odysseus se začal tvářit TAK blaženě, že jsem okamžitě pojal podezření, že si tím medem nenamazal jen kolena. A to teda ne!!! Tohle mému nevinnému důvěřivému Patroklovi dělat nebude!!! U hostiny jsem samozřejmě nemohl dělat rozruch a vzhledem k tomu, jak má Patrokles Odyssea rád, musím postupovat citlivě a opatrně, ale pár ostrých slov si ode mě vyslechne!!! Na takové věci má Patrokles času dost a Odysseus ať si hezky zůstane u vyřezávání koníčků.
Jo, s tím houpacím jsi to odhadl správně. Když u nás ithačtí mariňáci trénovali veslování na suchu, přivázal si ho Patrokles za "uzdu" k poslednímu veslu a nechal se houpat, dokud nedostal mořskou nemoc. Nakonec to kůň nevydržel, rozpadl se a Patrokles si přtom tak narazil rozkrok, že několik dnů chodil jako starý námořník.
A ještě ohledně toho, jestli by nebylo lepší, abych Patroklovi ukázal, jak si ulevovat... víš, já Ti nevím. Přece jen jsem Patroklův bratranec a on je do všeho hned tak hrrr a ještě by si mohl v té své hlavičce sesumírovat, že já a on... chápeš, co myslím? A my to tady u nás nebereme tak jako vy tam u vás v Troji (aha, už asi vím, jak to ten Menelaos myslel) a já bych pak Patroklovi asi těžko vysvětloval, že já a on NE. Ale jak to vyřešit? Že bych to nakonec přece jen nechal na Odysseovi? To se mi moc nechce, ale to předjitřní vřískání už asi taky moc dlouho nevydržím. Ach jo.
Parida cvič, to Ti vřele schvaluju. Meč mu můžeš dát dřevěný, Patrokles na bronzový taky ještě nesmí sáhnout, zatím s ním mává jak s plácačkou na mouchy, onehdy se sekl tak, že kdyby měl ostrý bronzový, přestal by být mužem ještě dřív, než se jím vlastně stal. A běhat, to je důležité. Však Patrokles už taky přišel na to, jaká je výhoda mít dobrou fyzičku, když se vrátil ten nešťastný posel a poté, co zjistil, kdo může za jeho neštěstí s vosím rojem, honil Patrokla hodinu kolem hradeb. Aaale nedohonil!
Akce "Trojská brána otevřená" se asi o pár dnů posune, Agamemnon se vydal na diplomatickou misi usmířit si Achajce, kteří se po akci "Podebraná pata" urazili, protože jim po tom incidentu s Aiasem vynadal do imbecilních trotlů. Takže máš ještě dost času na dostavby. A když už jsme u toho, řeknu Ti, že ten bazén je dobrý nápad! Nějaké ty skluzavky pro mládež, skokanský můstek, aby se nejslavnější řecký hrdina (ne že bych se při své vrozené skromnosti chtěl chlubit) mohl blýsknout svým dokonale vypracovaným tělem... jo, bazén určitě postav.
Tak ať se Ti daří,
Tvůj Achilles
P.S. Patrokles tak dlouho kňoural, že Ti určitě zapomenu napsat, jak vyhrál a dostal věnec, nebo že to Ty zapomeneš vyřídit Paridovi, až mě přinutil vymámit z Menelaa kousek pergamenu, že mu to nakreslí. Slíbil jsem mu, že když zachová uměřenost, nebudu nic cenzurovat, a tak přikládám pro Parida obrázek v celé jeho kráse. (Koneckonců u vás taky sportujete nahatí, ne?)
P.P.S. Žádné sladkosti tentokrát přibaleny nebudou, na to jsem dohlédl.
