Milý příteli,
Předem díky za tvůj poslední svitek; přivezl mi ho jeden z těch tvých Myrmidonů, který asi po cestě neměl nic lepšího na práci, než ho žvýkat. Ale dokázal jsem to přelouskat, silně sežvýkaný a pocintaný byl jen začátek.
Když tak o tom uvažuju, mohl to docela dobře být i Patrokles, pokud se od minula, kdy se poblinkal z inkoustu, nepoučil. Už si umí zavázat sandálek?
Paris už to zvládá na pravé noze, což je od minulého měsíce pokrok. Buď mu Apolón vedl ruku, nebo už konečně dospívá.
Navzdory tomu – nebo právě proto? – chodí spávat do mé postele. Zvykl jsem si na to, jak se budím s tím, že je z nějakého neznámého důvodu přilepený na mé noze. Zdá se, že je k ní buď citově vázán, nebo je to jeho fetiš. Spíše to první, Paris neví, co to fetiš je.
Dnes jsem zase přistihl našeho váženého tatíčka Priama, jak brášku pro nic za nic kopl do zadku nohou starou, bosou a omšelou. Paridovi zase vyhrknul soplík, tak jsem mu pak dal otcův šál, aby se vysmrkal. Při Apolónovi přísahám, ještě jednou, a praštím ho do hlavy cihlou, otec neotec.
Paris je na jednu stranu tak citlivý (zaleze hned k Afroditě do chrámu), ale na druhou stranu je tvrdohlavý (trvá na rituálním koupání v mléce, aby smyl tu pohanu). Rád bych se tam k němu připojil, ale on mě nechce pustit. Naivně se domnívá, že dovnitř mohou jen panny. Ha! Většinu těch jinochů a dívek, co se tam s ním čabrají, znám velmi dobře z první ruky a VÍM, že jejich panenství je to tam. Asi mu namluvím, že jsem taky panna. On všemu věří.
Co jinak nového…
Přistavujeme. Děláme vyšší hradby, kvůli povodním. Snažil jsem se otci i Nestorovi vysvětlit, jak málo pravděpodobné je, že nás tu na pouštním kopci zastihne dešťová přívalová vlna. Bohužel se v nevhodnou chvíli vtipně zjevil Apolón a na všechno jim přikyvoval. Za co mě Zeus trestá.
Připlujte příští měsíc, Paris slaví šestnáctiny. Je lepší mu dát koně, nový luk, nebo první pohlavní styk?
Zdraví tě Hektor.
PS: Paris posílá Patroklovi lízátko. Tak mu ho prosím tě předej, pokud ho ovšem po cestě nesežmoulá ten tvůj Myrmidon.