Proč Sudety či sudetský?
Slovo Sudety či adjektivum sudetský se stalo
zcela neprávem jakýmsi pejorativem díky jistým
reminiscencím, jež je nejvyšší čas
poopravit, pokud nechceme vypadat jako nevzdělaní
hlupáci. Pojem Sudety je poprvé písemně
zachycen v díle slavného alexandrijského
geografa Claudia Ptolemaia v letech 166 - 178 po
Kr. ve formě Sudeta óré. Římané z provincií
Noricum (dnešní Rakousko) či Panonia (dnešní
Maďarsko), kteří zde měli vojenské i obchodní
zájmy jej latinisovali jako Sudeti montés
(Sudetské hory či pohoří). Víme však, že název
je nesporně mnohem starší, nejméně ze 4. -
1. století našeho letopočtu, kdy osídlili Čechy
keltští Bójové (Boiohaemum - Bohemia) a
Moravu Kotini a Volkové - Tektoságové, neboť
v galštině znamená Kančí hory. Někteří
odborníci se domnívají, že se tak původně
označovaly Krušné hory. Keltové i jejich předchůdci
zanechali totiž na našem území neuvěřitelně
vysoké množství dalších názvů, uveďme
alespoň Labe - Albis, Kouba - Chamb, Metuje -
Medhuje (od indoevropského medh, lat. medio, česky
mezi), Oškobrh - Askiburgion (označení Krkonoš)
a řadu dalších, patrně i pojmenování Haná
vzniklo podle řeky Ganna či Brno od Eburodunum.
Slované nepřišli do vakua, ale do země s
obyvatelstvem, jež prořídlo v době hunských
nájezdů a bratrovražednými boji mezi germánskými
kmeny, a noví příchozí názvy přejímali.
Jisté je, že nejpozději již kolem doby stěhování
národů se název Sudety používal pro celý pás
Jizerských hor, přes Krkonoše, Orlické hory a
Jeseníky k Moravské bráně. Franské anály uvádí,
že 561 - 562 zaútočili Avaři podél Karpat a
Sudet z východu. Také Palacký vymezuje Moravu:
"Na severu chrání (Moravu) naproti Slezsku
Sudety prodloužené to Krkonoše, na východu
dlouhotáhlé Tatry..." Slavný moravský
archeolog Knies 1934 píše: "Malá naše
země jest vlastně bránou starého světa, jíž
musely procházeti proudy lidstva ubírající se
od západu k východu ... sváděny sem horskými
hřbety Sudet a Karpat." Moderní horopis uvádí
roku 1996 totéž: "Slezsko patří ke dvěma
provinciím: České vysočině a Karpatům. Česká
vysočina se dělí na 7 horopisných soustav:
jedna z nich je soustava Sudetská, vyplňuje
severozápad Slezska ... Východní Sudety se člení
na Rychlebské hory, Žulovskou pahorkatinu, Hrubý
Jeseník, jeho částí jsou hornatiny Pradědská,
Vrbenská, Keprnická, Medvědí, Nízký Jeseník"
apod. Stejně se můžete poučit ve slovnících
Ottově i Masarykově či Trávníčkově.
Zoologové znají sudetský skot (krátkohlavý,
červeně strakatý), botanikové zas puchýřník
sudetský (Cystopteris sudetika), hvozdík
kartouzek sudetský (Dianthus carthusia norum,
subsp. sudetica) jitrocel černavý (Plantago
atrata, subsp. sudetica), sudetskou třešeň,
jablko ad. V etnografii se objevuje vedle krkonošského
i termín sudetský dům, což je forma nízké
jesenické selské chalupy se třemi okny po
straně a třemi vikýřky v dřevěném štítu..
Řadu z nich bychom nalezli přímo v Rýmařově
a okolí ještě více. Nedávno u nás
vystavovalo pět významných výtvarnic a výtvarníků,
kteří vytvořili uměleckou skupinu Sudetská pětka,
jsou totiž ze Slezska a severní Moravy, tj. z východních
Sudet (Krnov, Horní Loděnice). Název Jesenická
pětka by mohl evokovat spíše označení
vesnické kutálky. Můžeme tedy říci, že
slovo sudetský je stejně iritující v názvu
Sudetendeutsche partei (Sudetoněmecká strana,
stejně název nesprávně utvořený, protože
jejími členy byli stejně Šumavané jako Němci
z jižní Moravy a západních Čech či z Brna,
Prahy nebo Jihlavy) jako adjektivum český ve
spojení Česká obec fašistická. Ovšem nad
používáním slova český se nikdo nepohoršuje
- to už by byl totální marasmus.
|
|
| |
|
|
|
