|
Potíže s erekcí má 75 procent diabetiků, 68 procent mužů s vysokým krevním tlakem nebo 56 procent mužů s ischemickou chorobou srdeční. Muži s těžkou depresí mají potíže s erekcí dokonce až v 90 procentech případů. Asi půl milionu českých mužů trápí poruchy erekce. Problémy se ztopořením penisu má každý desátý muž starší 21 let. Pouhých 15 procent z nich se ale rozhodne vyhledat pomoc odborníka. Muži jsou ostýchaví a většinou se snaží poruchy léčit sami. Nedostatek energie v našem organismu a v jeho oslabených buňkách má za následek nemožnost účinně čelit vzniklým zdravotním problémům a zdárně obnovovat rovnováhu v našem organismu. Impotence, která se odborně nazývá erektilní dysfunkce (ED), je neschopnost dosáhnout nebo udržet dostatečné ztopoření pohlavního údu (erekci) potřebné pro pohlavní styk, ejakulaci nebo obojí. Nejedná se o poruchu pohlavního pudu nebo o neschopnost dosáhnout orgasmus. Při erektilní dysfunkci se pouze vzácně jedná o dlouhodobou nebo trvalou záležitost. Pokud se však tato porucha sexuální funkce projevuje při téměř každém styku a trvá delší dobu, může být projevem organické nebo těžší psychické nemoci. Odborně je impotence definována jako neschopnost udržet erekci dostatečnou pro provedení pohlavního při 25 % a více pokusech. Podle odhadů odborníků, provedených na základě této definice, se erektilní dysfunkce vyskytuje u 10 až 20 milionů amerických mužů ve věku 40 až 70 let. Při psychické impotenci může být muž schopen mít erekci v určité situaci, ale v jiné situaci opakovaně selhává. Impotence, která trvá tři měsíce a není podmíněna jasnou stresující životní události, léky, alkoholem nebo nemocí, signalizuje potřebu vyšetření lékařem. Erektilní dysfunkce může být známkou jiných probíhajících zdravotních problémů. Léčbu by Vám proto měl určit lékař až na základě pečlivého vyšetření. Snížení Vaší sexuální výkonnosti mohou způsobit i drogy. K poruše erekce zákonitě vede dlouhodobé užívání opiátů (heroin, morfin, metadon), stimulancií (kokain, amfetaminy), psychedelických drog (LSD, extáze), těkavých nitritů (amylnitrit), marihuany, benzodiazepinů a barbiturátů. Vysoký tlak neboli hypertenze patří mezi hlavní rizikové faktory kornatění tepen (aterosklerózy). Zatěžuje cévy a mění kvalitu jejich stěn. Postižené cévy nedokážou přivést dostatek krve k cílovým orgánům. Týká se to i penisu. Erektilní dysfunkce může vznikat i jako nežádoucí účinek některých léků proti vysokému tlaku (antihypertenziv). Lékař má v takových případech možnost předepsat jiný lék, který je stejně účinný, ale na erekci nemá vliv. Léky jsou nejrozšířenější a nejoblíbenější léčbou erektilní dysfunkce. Ve většině případů jde o tablety polykané ústy (perorálně). Před použitím každého preparátu si pečlivě pročtěte příbalovou informaci. Předností léků vardenafil, tadalafil, sildenafil je velká účinnost a díky lokálnímu působení také minimum nežádoucích účinků.
Hormonální změny související s věkem jsou velice dobře popsány u žen a hormonální substituce v období klimakteria je dnes téměř samozřejmostí. Také u mužů však dochází ve věku kolem 40-55 let k poklesu hormonální aktivity. Pro některé muže je toto období (andropauza) spojeno s postupnou a nepříjemnou změnou kvality života, poklesem jejich sexuality, nálady a energie. Testosteron ovlivňuje i řadu metabolických pochodů, jako je například tvorba krevních buněk v kostní dřeni, přestavba kostí, metabolismus lipidů, metabolismus sacharidů, funkce jater a růst prostaty. Asi od 30 let věku klesá hladina testosteronu, každých deset let zhruba o 10 procent. V těle se současně zvyšuje hladina jiného faktoru, a sice globulinu vázajícího pohlavní hormony (Sex Hormone Binding Globulin - SHBG). SHBG na sebe váže velkou část testosteronu, který v těle obíhá, a znemožní tak jeho působení na tělesné tkáně. Nenavázaná část testosteronu společně s částí jen lehce vázanou na albumin (bílkovina krevní plazmy) pak plní svou prospěšnou funkci a je známa jako "biologicky dostupný" testosteron. Andropauza je spojena s nízkými hladinami ("biologicky dostupného") testosteronu. Snížení hladiny biologicky dostupného testosteronu postihne každého muže, ale u některých mužů je pokles výraznější než u jiných. Tito muži mohou pak na sobě pozorovat příznaky andropauzy. Mezi typické reakce na nízkou hladinu biologicky dostupného testosteronu patří:
- Snížená sexuální žádostivost
- Emoční a psychické změny a změny chování
- Úbytek svalové hmoty
- Snížená svalová síla
- Zmnožení tukové tkáně v horní a střední části těla U mužů v andropauze byla prokázána vysoká účinnost a značný přínos substituční léčby testosteronem, podobně jako je tomu u žen v menopauze při substituční léčbě estrogeny. Neplatí to ovšem pro všechny muže: muži mající shora vyjmenované příznaky mohou mít i jiné zdravotní problémy, které jsou příčinou těchto příznaků. Substituční léčba testosteronem je dobrým řešením pro mnoho mužů, kteří na sobě pozorují příznaky ovlivňující kvalitu jejich života.
Prostata (předstojná žláza) je žláza, která se nachází mezi močovým měchýřem a konečníkem. Prostatou prochází uretra, což je trubice, kterou vytéká moč z močového měchýře procházející penisem. Žlázy umístěné v tkáni prostaty vytváří tekutinu bělavého vzhledu; při pohlavním styku dochází ke stahu svalů a k vytlačení této tekutiny do uretry, kde se smísí s dalšími tekutinami a spermiemi a vytvoří tak semeno. Prostata prodělává během života muže mnoho změn. Při narození je velká asi jako hrášek. Až do puberty dojde jen k mírnému zvětšení, ale potom se začne rychle zvětšovat, až po dvacátém roce života dosáhne normální velikosti a tvaru v dospělosti - je asi velikosti vlašského ořechu. Potom se velikost prostaty asi do poloviny páté dekády života (kolem 45 let věku) nemění, ale pak se u většiny mužů začne znovu zvětšovat, což je podmíněno množením a dělením buněk, které se odborně nazývá benigní hyperplazie prostaty. Z hlediska klasické medicíny je hlavní příčinou BHP nadbytečné množství dihydrotestosteronu (DHT), který vzniká v prostatě z testosteronu. DHT působí zvětšení žlázových buněk prostaty a tím i její zbytnění. Vedle toho je BHP způsobena i akumulací estrogenu ve stárnoucí žláze a nedostatkem mastných kyselin, zinku a některých esenciálních aminokyselin.
|
