Potíže s erekcí má 75 procent diabetiků, 68 procent mužů s vysokým krevním tlakem nebo 56 procent mužů s ischemickou chorobou srdeční. Muži s těžkou depresí mají potíže s erekcí dokonce až v 90 procentech případů. Zůstat zdravým, to je přáním asi každého z nás... Avšak signál zůstat zdravým není pro naše tělo samozřejmostí. V dnešní uspěchané době často zažíváme pocit, že jsme bez energie, bez sil. Impotence, která se odborně nazývá erektilní dysfunkce (ED), je neschopnost dosáhnout nebo udržet dostatečné ztopoření pohlavního údu (erekci) potřebné pro pohlavní styk, ejakulaci nebo obojí. Nejedná se o poruchu pohlavního pudu nebo o neschopnost dosáhnout orgasmus. Snížení Vaší sexuální výkonnosti mohou způsobit i drogy. K poruše erekce zákonitě vede dlouhodobé užívání opiátů (heroin, morfin, metadon), stimulancií (kokain, amfetaminy), psychedelických drog (LSD, extáze), těkavých nitritů (amylnitrit), marihuany, benzodiazepinů a barbiturátů. Vysoký tlak neboli hypertenze patří mezi hlavní rizikové faktory kornatění tepen (aterosklerózy). Zatěžuje cévy a mění kvalitu jejich stěn. Postižené cévy nedokážou přivést dostatek krve k cílovým orgánům. Týká se to i penisu. Erektilní dysfunkce může vznikat i jako nežádoucí účinek některých léků proti vysokému tlaku (antihypertenziv). Lékař má v takových případech možnost předepsat jiný lék, který je stejně účinný, ale na erekci nemá vliv. Asi Vás nepřekvapí, že obezita sexualitě zrovna neprospívá. Nejde zrovna o Váš vzhled, ale o důsledky, které ta kila navíc přinášejí. Lidé s nadváhou mají často zvýšený krevní tlak. Léky jsou nejrozšířenější a nejoblíbenější léčbou erektilní dysfunkce. Ve většině případů jde o tablety polykané ústy (perorálně). Před použitím každého preparátu si pečlivě pročtěte příbalovou informaci. Léky působí přímo na cévy penisu. Zablokují enzym PDE5 a tlumí jeho aktivitu. Při zpomaleném odbourávání se cGMP hromadí v buňkách cév a brání jejich stažení. Cévy povolují, do topořivých těles začne přitékat krev a erekce může začít.
Prostata (předstojná žláza) je žláza, která se nachází mezi močovým měchýřem a konečníkem. Prostatou prochází uretra, což je trubice, kterou vytéká moč z močového měchýře procházející penisem. Žlázy umístěné v tkáni prostaty vytváří tekutinu bělavého vzhledu; při pohlavním styku dochází ke stahu svalů a k vytlačení této tekutiny do uretry, kde se smísí s dalšími tekutinami a spermiemi a vytvoří tak semeno. Na vzniku benigní hyperplazie prostaty se podílí celkový nepříznivý zdravotní stav, plynoucí z dlouhodobých nežádoucích životních návyků jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nadměrná konzumace tuků a další dietní chyby, vysoká hladina stresu, sedavý způsob života. Potíže s prostatou mají i určité psychické a emocionální příčiny: mentální obavy oslabující potenci, sexuální tlak a vina, přesvědčení, že člověk musí zestárnout, kapitulace. K bezproblémové funkci prostaty přispívá pravidelná, věku přiměřená sexuální aktivita. Léky na prostatu lze v současné době rozdělit do několika skupin:
- alfa-blokátory
- fytoterapeutika
- blokátory 5-alfa-reduktázy
- léky snižující hladinu steroidních hormonů
Hormonální změny související s věkem jsou velice dobře popsány u žen a hormonální substituce v období klimakteria je dnes téměř samozřejmostí. Také u mužů však dochází ve věku kolem 40-55 let k poklesu hormonální aktivity. Pro některé muže je toto období (andropauza) spojeno s postupnou a nepříjemnou změnou kvality života, poklesem jejich sexuality, nálady a energie. Testosteron ovlivňuje i řadu metabolických pochodů, jako je například tvorba krevních buněk v kostní dřeni, přestavba kostí, metabolismus lipidů, metabolismus sacharidů, funkce jater a růst prostaty. Příznaky andropauzy mohou negativně ovlivnit kvalitu jejich života a mohou je vystavit dalším, dlouhodobým rizikům spojeným s nízkou hladinou testosteronu. Odhaduje se, že u 30 % padesátníků je pokles hladiny testosteronu již natolik výrazný, že může vyvolávat příznaky andropauzy nebo může tyto muže vystavit riziku jejich vzniku. Je-li k dispozici méně testosteronu schopného plnit svou funkci, dochází ke snížení odpovědi cílových tkání na testosteron a v důsledku toho i k četným změnám. U zdravých mužů se hladiny testosteronu velmi různí, proto se neprojeví u všech stejné změny ani nebudou vyjádřeny stejně výrazně. Mezi typické reakce na nízkou hladinu biologicky dostupného testosteronu patří:
- Snížená sexuální žádostivost
- Emoční a psychické změny a změny chování
- Úbytek svalové hmoty
- Snížená svalová síla
- Zmnožení tukové tkáně v horní a střední části těla U mužů v andropauze byla prokázána vysoká účinnost a značný přínos substituční léčby testosteronem, podobně jako je tomu u žen v menopauze při substituční léčbě estrogeny. Neplatí to ovšem pro všechny muže: muži mající shora vyjmenované příznaky mohou mít i jiné zdravotní problémy, které jsou příčinou těchto příznaků. Substituční léčba testosteronem je dobrým řešením pro mnoho mužů, kteří na sobě pozorují příznaky ovlivňující kvalitu jejich života.
|
