Vlasy o člověku prozradí hodně

Vlasová poradna

Vlasy považujeme za jednu z přirozených ozdob každého člověka. Problém je však v tom, že kvalitu a množství vlasů si nevybíráme a tak se někdy může stát, že vlasy řídnou a vypadávají.

Ztráta vlasů může být výsledkem mnoha příčin, jako je např. vedlejší účinek některých léčiv, úraz, infekce a v neposlední řadě vrozená dispozice. Výskyt je mnohem častější u mužů s geneticky danou charakteristickou lokalizací v oblasti koutů a na temeni hlavy. Je to zároveň ten nejčastější případ vypadávání vlasů vůbec.

Vlasy jsou součástí lidského organismu a působí na ně stejně, jako na pokožku, různé klimatické podmínky (zima, vítr, sůl z mořské vody, slunce), chemické látky (znečištěné ovzduší, voda v plaveckých bazénech, trvalá ondulace nebo barva na vlasy), fyzické poškození (přílišně horké vysoušení, zmačkaní atd.) nebo různé fyzické zatížení organismu (těhotenství, choroba, stres).

Vlasy a nehty si můžeme představit jako rostliny, které vyžadují zvláštní péči . Jak vlas tak nehet je sice tvořen zrohovatělými buňkami, ale vyrůstá z živé tkáně. Vlasová cibulka stejně jako nehtové lůžko jsou živé organismy, které potřebují dostatečný přísun živin a energie, stálou zásobu kyslíku, minerálních solí a dalších živin přepravovaných krevními kapilárami. Nejčastější problémy s vlasy a nehty (vlasy - poškozené, mastné a bez lesku, nehty - měkké a lámavé) bývají často způsobeny biologickou nerovnováhou v organismu.

Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně.

Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů.

Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120.

Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takříkajíc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro člověka sice životně důležité, jako je tomu se srstí u zvířat, ale o to více jsme zoufalí, když nám začnou padat.

Metoda transplantace vlasů

Jako dárcovské místo vlasových kořínků je nejčastěji využívána krajina v týle hlavy, kde je porost hustší a silnější než na jiných místech. Z této lokality je odebrán na operačním sále po místním znecitlivění pruh kůže. Z něho se připraví miništěpy či mikroštěpy obsahující vlasové kořínky, které jsou přeneseny a zasazeny na místa, kde vlasový porost zcela chybí nebo kde je výrazně prořídlý.

Transplantace vlastních vlasů je v současné době jediná lékařská metoda, která dokáže, aby vlasy rostly na místě, kde se již definitivně ztratily. Základním předpokladem je pochopit, co tato metoda může přinést a jaká jsou její omezení. Nelze například očekávat zcela stejnou hustotu vlasového porostu jako na plochách, kde vlasy nevypadaly.

Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat.

Svědění a tvorba lupů

K nejčastějším problémům vlasů a vlasové pokožky patří svědění a tvorba lupů. Pokud se lupy ve vlasech vyskytují, velmi často jsou doprovázeny nepříjemným svěděním hlavy, kterou si věčným „drbáním“ ještě více podráždíme a vytváříme nejen esteticky viditelný problém, ale startujeme nekonečné kolečko: nejsme ve vnitřní pohodě – pokožka svědí – vytvářejí se lupy – škrábeme se – pokožka svědí ještě více – také lupů se tvoří více a nakonec se prohloubí naše počáteční vnitřní nejistota.

Nadměrné olupování vlasové pokožky způsobuje v mnoha případech použití nevhodné vlasové kosmetiky, špatná kadeřnická úprava nebo příliš časté mytí vlasů vysušujícím šampónem. V takovém případě je možné hledat pomoc ve formě vhodných kosmetických přípravků s obsahem uklidňujících a hydratačních látek, neboť problém je způsoben nevhodnou péčí o pokožku hlavy a dá se snadno odstranit.

Častou chybou je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však můžete pokožku jednak ještě více podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožního mazu, čímž se může tvorba lupů naopak zvýšit. Buďte v pohodě, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboť náš vnější stav je většinou odrazem toho vnitřního.

Maz z mazové žlázky promašťuje nejen pokožku, ale i vlas v celém rozsahu. Pokud je mazu dostatek, vlasy jsou lesklé, pokožka hlavy se neolupuje. Stejně jako počet vlasů, je i počet mazových žlázek dán geneticky. Někdy však může být mazotok obtěžující a může být doprovázen i zvýšeným výpadem vlasů. Kromě dědičnosti mají na mazové žlázy velký vliv pohlavní hormony a stresové situace. Androgeny (mužské pohlavní hormony) zvyšují mastivost, estrogeny (ženské pohlavní hormony) snižují. V důsledku stárnutí organismu ubývá mazových žláz, a tedy i produkce mazu.

Co nám vlasy nejvíce ničí?

Typické padání vlasů u mužů s následnou pleší je způsobeno: - dědičnými faktory (genetickým kódem), v nichž je budoucí vlasový problém předem naprogramován; - androgeny (mužskými pohlavními hormony) jejichž normální nebo zvýšená hodnota iniciuje genetický kód; - ostatní možné faktory nemusí být nutnou příčinou padání vlasů, ale mohou ztrátu vlasů urychlovat.

Zvýšené vypadávání může být zcela přirozené při hormonálních změnách v organismu jako např. v době puberty, v těhotenství či v menopauze. Příčinou padání bývá též často velký stres, vážné onemocnění či špatná výživa po delší dobu. Také chemické poškození vlasů sehrává svou roli. Padání vlasů je však často i známkou hormonální poruchy.

Vlasy mohou být krátké, dlouhé, vlnité, rovné, kudrnaté. Všechny tyto charakteristiky vlasu - množství vlasových cibulek a mazových žláz, barva a tvar vlasu, jsou dány již geneticky. Životnost vlasů je různá - na hlavě 2 - 7 let, chloupky po těle 4 - 9 let. Má-li vlas narůst do délky 2 metrů potřebuje k tomu 20 - 30 let.Denně vlasy přirostou o přibližně 0,35 mm. Nejrychleji nám vlasy rostou na jaře a na podzim, nepomaleji v zimních měsících.

Fresh health suggestion for everybody