Vlas je silnější než ocel.

Vlasová poradna

Člověku na hlavě roste průměrně 100 000 až 150 000 vlasů. Nejtenčí vlasy bývají světlé, kterých bývá většinou nejvíce. Silnější vlasy jsou hnědé a černé. Nejsilnější jsou vlasy zrzavé, které zároveň patří mezi nejtenčí. Barva vlasů je ovlivněna podílem červeného a hnědého barviva (pigmentu) melaninu, který je ve vlasové kůře. Šedivění vlasů je způsobeno postupným úbytkem melaninu z vlasové kůry (s přibývajícími léty ho ubývá).

Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně.

Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů.

Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120.

Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takříkajíc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro člověka sice životně důležité, jako je tomu se srstí u zvířat, ale o to více jsme zoufalí, když nám začnou padat.

Vlasy jsou spolu s nehty, potními a mazovými žlázami deriváty kůže. Rostou po třech šikmo z vlasové cibulky uložené v podkoží. Součástí vlasové jednotky je i sval (vzpřimovač vlasu) a mazová žlázka, která ústí podél vlasu na povrch pokožky. Smrštěním svalu se vlas napřímí a z mazové žlázy se uvolňuje maz, který pokrývá pokožku hlavy a samotný vlas.

Naše vlasy, podobně, jako pokožka, je neustále vystavena celé řadě negativních vlivů. Smog, prach, cigaretový kouř, maz, zbytky vlasové kosmetiky, sluneční záření - to jsou každodenní nástrahy. Lomivé vlasy s roztřepenými konečky vlasů s přesušením, jsou nejčastěji důsledkem někdy přímo drastických kadeřnických úprav. Vlasy mnohdy neuvážlivě barvíme, odbarvujeme, trvalíme, tupírujeme, kartáčujeme, fénujeme (někdy doslova pečeme). Splétáme je do copánků a copů, drdolů, zdobíme se sponami, sponkami, gumičkami. To vše velmi často vede nepozorovaně k tzv. trakční alopecii - výpadu vlasů v oblasti vlasové hranice na spáncích a na čele.

Citlivá pokožka hlavy a lupy

K nejčastějším problémům vlasů a vlasové pokožky patří svědění a tvorba lupů. Pokud se lupy ve vlasech vyskytují, velmi často jsou doprovázeny nepříjemným svěděním hlavy, kterou si věčným „drbáním“ ještě více podráždíme a vytváříme nejen esteticky viditelný problém, ale startujeme nekonečné kolečko: nejsme ve vnitřní pohodě – pokožka svědí – vytvářejí se lupy – škrábeme se – pokožka svědí ještě více – také lupů se tvoří více a nakonec se prohloubí naše počáteční vnitřní nejistota.

Situaci pomohou vylepšit vhodné vlasové přípravky, zaměřené nejen na lupy samotné, ale také na podrážděnou pokožku a speciální masáže hlavy, které pokožku prokrví, uvolní svalové napětí, zvýší průtok krve a zrychlí látkovou výměnu. To vše působí příznivě nejen na uvolnění stresu a napětí pokožky hlavy, ale také na růst a zdraví vlasů. Masáže mohou být buď povrchové, pouze s lehkým dotekem na pokožku hlavy, nebo hloubkové, které se provádějí s větším tlakem a stimulují nervová zakončení ve vlasové části, čímž uvolňují svalové napětí.

Vlasy myjte jemně, „nedrbejte je“, začněte nejprve u kořínků a pokračujte po celé délce. Po opláchnutí šamponu použijte balzám, jehož výhodou je, že pečuje nejen o vlasy, ale zároveň i o pokožku hlavy.

Častou chybou je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však můžete pokožku jednak ještě více podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožního mazu, čímž se může tvorba lupů naopak zvýšit. Buďte v pohodě, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboť náš vnější stav je většinou odrazem toho vnitřního.

Vypadávání vlasů

Zvýšené vypadávání může být zcela přirozené při hormonálních změnách v organismu jako např. v době puberty, v těhotenství či v menopauze. Příčinou padání bývá též často velký stres, vážné onemocnění či špatná výživa po delší dobu. Také chemické poškození vlasů sehrává svou roli. Padání vlasů je však často i známkou hormonální poruchy.

Vlasy mohou být krátké, dlouhé, vlnité, rovné, kudrnaté. Všechny tyto charakteristiky vlasu - množství vlasových cibulek a mazových žláz, barva a tvar vlasu, jsou dány již geneticky. Životnost vlasů je různá - na hlavě 2 - 7 let, chloupky po těle 4 - 9 let. Má-li vlas narůst do délky 2 metrů potřebuje k tomu 20 - 30 let.Denně vlasy přirostou o přibližně 0,35 mm. Nejrychleji nám vlasy rostou na jaře a na podzim, nepomaleji v zimních měsících.

Job listings and descriptions here.