Pokud se na základě vlastní vnitřní nejistoty vážeme na vnější věci a dostáváme se tak do určité závislosti, vytváříme si tím zároveň základ pro budoucí možné onemocnění. Hledáme nějaký vztah, protože se obáváme samoty; a na tento vztah se poté vážeme, i když nejsme šťastnější a zdravější, ale dokonce když se nám daří i hůře. Z mnohých terapií víme, že právě ženy, které jsou nejisté, se rády váží na terapeutická sezení (nebo na terapeuty), a tak snadno zůstávají ve své nesamostatnosti. Nedostatek smyslu života, obecná ztráta životního cíle, proč a jak žít - to jsou další důvody, které dříve nebo později mohou způsobit nemoc.
Menopauza se obvykle dostaví, když žena dosáhne věku okolo padesátky. Tehdy nastávají hormonální změny, které mohou být spojené s různými příznaky. Pamatujte si však, že menopauza není nemoc, je to přirozený jev v životě ženy. Přechod (klimakterium) je vlastně obdobím pozvolného vyhasínání cyklické hormonální aktivity vaječníků. Základ většiny problémů pak tkví v tom, že ženské tělo je "nastaveno" na pravidelně se opakující, cyklický přísun pohlavních hormonů - estrogenů, gestagenů, ale v malé míře i "mužského" pohlavního hormonu testosteronu. Díky cyklickému střídání jejich hladiny je žena schopna největšího zázraku - početí a donošení dítěte. Za námahu a obtíže s tím spojené pak příroda ženu vlastně odměňuje - třeba tím, že při pravidelném cyklu má oproti mužům stejného věku podstatně nižší riziko srdečně cévních nemocí či podstatně méně obtíží s pletí. A to právě díky přísunu pohlavních hormonů z vaječníků. Kolísající hladiny hormonů vedou k pocitům horka, návalům, slabostem. Mnohdy se objevuje kolísání krevního tlaku, provázené bolestmi hlavy, nebo pocity malátnosti. Často se najednou objevují obtíže s kvalitou pokožky, projevující se různými vyrážkami, ochabováním kůže (zčásti i díky nedostatku tekutin), rychlejší tvorbou vrásek. Nejhorší ze všeho je pak obrovský vzestup rizika srdečně-cévních onemocnění, který s sebou klimakterium přivádí. Žena, až doposud pod mocným vlivem pohlavních hormonů, se s poklesem jejich hladiny dostává poměrně náhle, během několika málo let do stejné rizikové skupiny, jako muži jejího věku. A jde o riziko vzniku velmi drastických nemocí. Všichni "strašáci", uvedení v předchozím výčtu, jsou pro ženu jistě velmi nepříjemní. Nelze se tedy divit, že téma klimakteria, přechodu je jedním z nejčastějších témat hovoru u žen okolo 50. roku věku. Klimakterické potíže jsou pak také příčinou častých návštěv u lékaře. Ten si však ne vždy ví rady. Problematika přechodu je velmi složitá, zabíhá do mnoha medicínských oborů. Mimo to je léčba přechodových obtíží zdlouhavá, náročná. A ne vždy je nějaký efekt léčby vidět. Důsledkem je pak to, že žena s přechodovými obtížemi dostane tzn. hormonální suplementaci - tabletky, injekce či náplasti, obsahující potřebné dávky hormonů.

|