Kůže a zdraví

Experimentální výzkumy ukázaly, že normální flóra zabraňuje růstu škodlivých mikrobů. Nukleázy (enzymy, které štěpí DNA) z kožních zárodků chrání i proti virům. Používání výrobků se silně antimikrobiálními vlastnostmi narušuje normální kožní flóru stejně jako látky neodpovídající normální, kyselé hodnotě pH kůže.

Bez ochranného filmu, který je na pokožce, bychom nebyli schopni odolat vlhkosti. Film totiž brání pronikání vody a dalších látek dovnitř těla. V kůži se také tvoří vitamín D, který vzniká z provitaminů za přítomnosti slunečního záření.

V každodenním boji proti infekcím a znečištění je naše pokožka v první frontové linii! Potřebujeme ji tedy chránit a posilovat se zvláštní péčí. Když se tato ochrana poruší, ať už alergií, kousnutím hmyzem, popáleninami nebo jen extrémním počasím, naše pokožka potřebuje něžnou péči na posílení léčebného procesu, abychom se vyhnuli infekcím.

Struktura kůže

Lidská kůže (cutis) se skládá ve směru zevnitř ven ze 3 hlavních vrstev: podkoží (subcutis), které slouží tělu jako ochranný polštář a jako zásobárna živin pro látkovou výměnu, škáry (dermis), jejíž vazivová tkáň propůjčuje kůži pevnost a tvar, a pokožky (epidermis), která obaluje tělo zvnějšku a chrání je před škodlivými okolními vlivy.

Vnímání bolesti a svědění probíhá přes nervová zakončení. V kůži se nachází receptory pro vnímání pocitů tlaku, teploty a vibrací. Přes tyto receptory vedou nervové jednotky impulsy k centrálnímu nervovému systému. Množství smyslových vláken vedoucích z kůže k míše je větší než jeden milion. Vnímání teploty a bolesti patří k nejdůležitějším ochranným mechanismům. Tělo je díky neuvědomělým a uvědomělým reflexům ihned vyvedeno ze zóny nebezpečí.

Proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v normální, zdravé kůži přesně sladěn. To znamená, že nové buňky se v zárodečné vrstvě tvoří v míře, v jaké se na povrchu kůže odlupují. Poruchy tohoto synchronního procesu mohou vést mj. k šupinovitému povrchu pokožky, k ztluštění, resp. ztenčení zrohovatělé vrstvy.

Jak rozlišit lupy od citlivé pokožky?

Zdravá pokožka se průběžně obnovuje sama. Během cca 30 dní se přitom z kožních buněk, které se nově vytvořily v pokožce, stanou buňky zrohovatělé vrstvy a jako velmi malé, pouhým okem neviditelné buněčné balíčky na povrchu pokožky odloupnou.

Normální proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v případě výskytu lupů narušen. Je vědecky prokázáno, že u lidí, kteří mají lupy se pokožka obnovuje každých 20 dní - tedy o třetinu rychleji. Buňky se pak dostanou na povrch kůže příliš rychle a zde se jako větší svazky buněk - jako destičkovité, viditelné lupy - oddělí.

Je nutno rozlišovat mezi lupy s klinickým stavem podobným lupům v případě velmi citlivé pokožky. Kvůli nízké vlhkosti vzduchu, dochází například v zimních měsících ke snížení obsahu vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a tím ke zvýšenému vysychání pokožky a k citlivým reakcím, pocitu pnutí a svědění. Jemné lupy v důsledku suché, citlivé pokožky poznáte podle velmi suché, citlivé popkožky ze které se uvolňují velmi jemné lupy a to pouze dočasně.

To pravé pro pleť

Strava má na kvalitu kůže velký vliv. Pleti například neprospívá příliš cukru, tuku, oleje, kofeinu, bílého pečiva nebo ostře kořeněných jídel. Naopak pomůže čerstvá zelenina a ovoce, vláknina, libové maso nebo ořechy. Dodržování zásad zdravé životosprávy prospěje nejen Vaší pleti, ale i celému organismu.

Kůži prospívá pravidelný pitný režim. Pokožka, která trpí nedostatkem tekutin, rychleji stárne. V dehydratované kůži nedochází ke kvalitní látkové výměně a těžko se pak zbavuje škodlivin. Zdravý člověk by měl denně vypít až 2,5 l tekutin, nemocným je doporučováno až 2x tolik. Pijte minerální vody, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy a Vaše pokožka bude zdravá a hladká.

Pobyt na čerstvém vzduchu přispívá ke kvalitní regeneraci pokožky. Dochází k jejímu prokrvení, zrychluje se látková výměna a navíc, pobyt v přírodě má protistresové účinky.

Městský smog není pro pleť to pravé. Částečky prachu ulpívají na kůži a znesnadňují její dýchání. Právě proto je důležité chránit pleť kvalitní kosmetikou. Tou je třeba pokožku nejen chránit před vlivy prostředí, ale také ji použít při čištění pleti a její přípravě na noční regeneraci.

Historie péče o kůži

Lázeňství bylo populární i v Římě, kde se stavěly lázně veřejné. Návštěva takových lázní byla i společenská událost – kromě očisty zde lidé nalezli také příležitost k diskusi a filozofování. Lázně měly rovněž léčebný efekt. Lékaři často doporučovali pacientům střídavé koupele v horké a studené vodě, masáže a vtírání olejů do kůže. Žádná vznešená Římanka nemohla ulehnout ke spánku bez pleťové masky na obličeji a krku. Mezi oblíbené přísady masek patřilo chlebové těsto a mléko. Ráno se maska omývala taktéž mlékem – buď kozím, a nebo po vzoru Kleopatry, mlékem z oslice.

Ve středověku už koupání tak oblíbené nebylo, nicméně různé balzámy, parfémy a vonné oleje byly u šlechty velmi populární. Urození lidé nosili u pasu takzvaná voňadla, tedy lahvičky s vůní dováženou většinou z Arábie. Jejich úkolem bylo zakrýt zápach, který se kolem nich při nedostatečné hygieně mohl šířit.

Jen malé zlepšení přinesla renesance. Tehdejší krásky o svoji kůži pečovaly podle staré receptury, v níž hrál důležitou roli lněný olej, voňavá koupel a kosmetické masky. Ty se vyráběly třeba z vaječných bílků a myrty.

V baroku se o všeobecnou hygienu mnoho nedbalo. Proto také tady bylo na denním pořádku používání voňavek, vonných bylin, koření, květů a pižmových kuliček. V období rokoka se péče o tělo propadla hluboko dolů. Francouzská královna Marie Antoinetta vyčítala dokonce jednomu svému šlechtici, že si čistí zuby a koupe se. Časté mytí se totiž považovalo za známku kožní choroby.

Pravidelné ošetřování kůže

Pravidelným ošetřováním ulevíme a napomůžeme zlepšení zarudnuté a šupící se kůži. Pravidelné ošetřování a šetrné čistění kůže je nejdůležitějším bodem pro prevenci a léčbu suché kůže.

Kůže atopiků má pouze nedostatečnou bariérovou funkci, protože struktura zrohovatělé vrstvy je změněna porušenou tvorbou lipidů a ochranný hydrolipidní film se nemůže tvořit v dostatečné míře. Proto je potřeba důsledné ošetřování kůže pomocí mastných přípravků udržujících vlhkost. K tomu by měl být naplánován v průběhu dne pevný časový harmonogram. Pravidelným ošetřováním a kontinuální péčí o kůži je možno zabránit recidivám a také snížit množství používaných krémů s glukokortikoidy. Účelné je používání vhodných přípravků ráno i večer, v případě potřeby ještě častější, nejméně po každém čistění.

Osvědčily se zvláště masti nebo krémy na bázi vody v oleji, které mohou obsahovat substance pro udržování vlhkosti jako je močovina. Pro péči o tělo se nabízejí emulze vody v oleji (např. Menalind derm Ošetřující tělové mléko), které pronikají hluboko do kůže a lehce se roztírají. Jedná se přitom o preparáty, složené ze dvou fází, a to z vnější a vnitřní fáze. Vnější fáze se skládá z oleje, případě tuku, druhou fází tvoří voda. Voda je ve vnější fázi rovnoměrně rozdělena ve formě jemných kapiček. Na rozdíl od čistě mastných mastí jako je např. vazelina, které jsou prakticky bez vody, může kůže při používání emulze vody v oleji podstatně lépe vydávat teplo a vodní páry. Přesto se dosahuje vynikajícího promaštění kůže. Proto jsou emulze vody v oleji ideální pro ošetřování atopické a velmi suché kůže.

Příčiny suché kůže

Suchá pokožka je velmi citlivá; kvůli nedostatečnému tvoření mazu se nejen kůže, nýbrž i vlasy jeví jako suché. Změny kůže zjišťujeme většinou v chladném ročním období, kdy se snižuje produkce mazových žláz. Povrch suché kůže je drsný, pokrytý jemnými šupinkami a má sklon ke vzniku malých trhlinek.

Na pokožce se střídají zarudlá místa vedle bledých, protože prokrvení je nerovnoměrné. Často se také setkáváme s nerovnoměrnou pigmentací. Způsobují to šupiny, absorbující ultrafialové záření, takže předtím šupinaté oblasti se především v létě jeví jako bledé vedle normálně opálené kůže.

Příčiny suché kůže jsou většinou dány dědičně nízkou produkcí mazu, někdy vnějšími faktory jako třeba častým koupáním, sprchováním nebo používáním mýdel či pěnivých přísad do koupele, které zapříčiňují odmašťování zrohovatělé vrstvy.

Citlivost kůže vůči chemickým noxům (škodlivinám), především alkalickým mýdlům, roste. Vláčnost zrohovatělé vrstvy se rovněž ztrácí, což může vést k tvorbě vrásek.

Jako důležitý faktor zatěžování kůže je třeba uvést také sluneční záření, které kůži velice vysušuje. Profesionální kontakt s chemickými dráždivými látkami, jako jsou organická rozpouštědla, která kůži silně odmašťují, nebo s alkalickými a kyselými roztoky vyžaduje zvláštní a důslednou péči.

Feel good is great. Learn this way and use it.