Vlasová poradnaVlasy považujeme za jednu z přirozených ozdob každého člověka. Problém je však v tom, že kvalitu a množství vlasů si nevybíráme a tak se někdy může stát, že vlasy řídnou a vypadávají. Ztráta vlasů může být výsledkem mnoha příčin, jako je např. vedlejší účinek některých léčiv, úraz, infekce a v neposlední řadě vrozená dispozice. Výskyt je mnohem častější u mužů s geneticky danou charakteristickou lokalizací v oblasti koutů a na temeni hlavy. Je to zároveň ten nejčastější případ vypadávání vlasů vůbec. Vlasy a nehty si můžeme představit jako rostliny, které vyžadují zvláštní péči . Jak vlas tak nehet je sice tvořen zrohovatělými buňkami, ale vyrůstá z živé tkáně. Vlasová cibulka stejně jako nehtové lůžko jsou živé organismy, které potřebují dostatečný přísun živin a energie, stálou zásobu kyslíku, minerálních solí a dalších živin přepravovaných krevními kapilárami. Nejčastější problémy s vlasy a nehty (vlasy - poškozené, mastné a bez lesku, nehty - měkké a lámavé) bývají často způsobeny biologickou nerovnováhou v organismu. Vlasy o člověku prozradí hodně, proto byste péči o svou hřívu neměla nechávat jen za dveřmi koupelny. Šampónem a balzám to totiž nekončí. I účesy totiž podléhá módním trendům. Proto se každoročně sejdou špičkový kadeřníci světa, aby uvedli žhavé trendy ve vlasové tvorbě. Napadlo vás někdy, že struktura vlasu má stejně logické uspořádání jako Rubikova kostka? Podobně jako ji i vlasy tvoří jednotlivé části, které, pouze pokud jsou složeny ve správném pořadí, tvoří ten pravý celek. Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takříkajíc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro člověka sice životně důležité, jako je tomu se srstí u zvířat, ale o to více jsme zoufalí, když nám začnou padat. Vlasy jsou spolu s nehty, potními a mazovými žlázami deriváty kůže. Rostou po třech šikmo z vlasové cibulky uložené v podkoží. Součástí vlasové jednotky je i sval (vzpřimovač vlasu) a mazová žlázka, která ústí podél vlasu na povrch pokožky. Smrštěním svalu se vlas napřímí a z mazové žlázy se uvolňuje maz, který pokrývá pokožku hlavy a samotný vlas. Denní normální výpad vlasů u zdravého člověka se pohybuje v průměru mezi 60 - 90 vlasy na den. Ne vždy každý vlas, který nalezneme na polštáři či v koupelně, musí nutně znamenat chorobný stav. Vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá, nežije stále. Vyrůstá z ní vlas až 7 let, poté odumírá a nahrazuje ji nová vlasová cibulka. Délka jednotlivých, výše zmíněných fází vlasového růstu je rozdílná nejen mezi jednotlivci, ale i v jednotlivých obdobích života jedince. Konečného vzhledu naše kštice dosáhne po pubertě. Nejkvalitnější jsou vlasy mezi 20. - 30. rokem života. V této době máme na hlavě až 615 vlasových cibulek na 1 cm2. Kolem 40. roku se vlasy méně, mastí nedovedou již tak dobře zachycovat vodu, jsou slabší řídnou a s dalšími roky šedivějí. Kolem 50. roku klesá jejich počet na 485 na 1 cm2 v průměru.
Co nám vlasy nejvíce ničí?Zvýšené vypadávání může být zcela přirozené při hormonálních změnách v organismu jako např. v době puberty, v těhotenství či v menopauze. Příčinou padání bývá též často velký stres, vážné onemocnění či špatná výživa po delší dobu. Také chemické poškození vlasů sehrává svou roli. Padání vlasů je však často i známkou hormonální poruchy. Vlasy mohou být krátké, dlouhé, vlnité, rovné, kudrnaté. Všechny tyto charakteristiky vlasu - množství vlasových cibulek a mazových žláz, barva a tvar vlasu, jsou dány již geneticky. Životnost vlasů je různá - na hlavě 2 - 7 let, chloupky po těle 4 - 9 let. Má-li vlas narůst do délky 2 metrů potřebuje k tomu 20 - 30 let.Denně vlasy přirostou o přibližně 0,35 mm. Nejrychleji nám vlasy rostou na jaře a na podzim, nepomaleji v zimních měsících.
Budeme pěstit naše vlasyTransplantace vlasů je tedy zákrok, jímž se přesazují dědičně nepoškozené zdravé vlasové kořínky do prořídlých nebo holých míst pacientovy hlavy. Transplantace vlastních vlasů je v současné době jediná lékařská metoda, která dokáže, aby vlasy rostly na místě, kde se již definitivně ztratily. Základním předpokladem je pochopit, co tato metoda může přinést a jaká jsou její omezení. Nelze například očekávat zcela stejnou hustotu vlasového porostu jako na plochách, kde vlasy nevypadaly. Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat. Výsledný efekt transplantace vlasy závisí na kvalitě, tloušťce a barvě vlasů a kvalitě kožního krytu hlavy. I když je poměrně hodně pacientů spokojeno po první transplantaci, optimálního stavu lze někdy docílit po dvou až třech zákrocích. Poněvadž vlasovou transplantaci je možno několikrát opakovat, lze tak docílit efektu, který je téměř nerozeznatelný od původní hustoty. Nejvýraznější efekt transplantace dosahuje, pokud se nové vlasy přenášejí na místo, kde původní již zcela vypadaly. Transplantací lze dosáhnout i zahuštění vlasů, a to nejen u mužů, ale i u žen.
Svědění a tvorba lupůMezi další příčiny svědění a olupování pokožky patří také nadměrné pocení, střídání teplot při přechodech zvenku do vyhřátých místností nebo stres. Právě napětí a psychická nepohoda jsou často považovány za „spouštěč“, který způsobuje, že naše vnitřní podráždění a přecitlivělost se projeví zevně například jako svědění na pokožce hlavy, vypadávání a maštění vlasů nebo tvorba lupů. Pro péči o citlivou pokožku hlavy zvolte takové přípravky, které svým složením působí nejen proti tvorbě lupů, ale zároveň jsou jemné, šetrné a mají zklidňující účinek na podrážděnou svědící pokožku. Vlasy myjte jemně, „nedrbejte je“, začněte nejprve u kořínků a pokračujte po celé délce. Po opláchnutí šamponu použijte balzám, jehož výhodou je, že pečuje nejen o vlasy, ale zároveň i o pokožku hlavy. Maz z mazové žlázky promašťuje nejen pokožku, ale i vlas v celém rozsahu. Pokud je mazu dostatek, vlasy jsou lesklé, pokožka hlavy se neolupuje. Stejně jako počet vlasů, je i počet mazových žlázek dán geneticky. Někdy však může být mazotok obtěžující a může být doprovázen i zvýšeným výpadem vlasů. Kromě dědičnosti mají na mazové žlázy velký vliv pohlavní hormony a stresové situace. Androgeny (mužské pohlavní hormony) zvyšují mastivost, estrogeny (ženské pohlavní hormony) snižují. V důsledku stárnutí organismu ubývá mazových žláz, a tedy i produkce mazu.

|