| Tápání v jazykovém babylónu Celkový
výčet světových jazyků není přesný. Filologové se s oblibou hašteří, co je v
pravém slova smyslu jazyk a co jen rozvinutý dialekt. Je haitská kreolština jazyk,
nebo použe pokažené normanské nářečí? A co katalánština? A jaký je váš názor
na velštinu? Stačí snad říci, jak to učinila brazilská filoložka paní Jacqueline
Marxová na nedávném shromáždění lingvistů v Aix-en-Provence, že se vcelku na
světě mluví třemi až čtyřvi tisíci jazyky.
Že je to babylón? Před 200 lety vydal německý vědec jménem Pallas dílo Linguaruj
Totius Orbis Vocabularia Comparativa (Srovnávací slovníky všech jazyků světa). Byl
to nátev pořádně přehnaný, protože Pallas pojednával všeho všudy jen o 200
jazycích, 51 evropských a 149 asijských. Ignoroval – nepochybně z nedostatku
znalostí - jazykky africké, tichomořské a většinu severoamerických i
jihoamerických. V letech 1806 až 1817 vypracoval jiný německý jazykovědec Adelung
encyklopedický přehled 500 jazyků a dialektů - dospěl tedy k číslu mnohem menšímu
nž filologové dnešní.
"Odborníci se budou vždycky rádi přít," pokračivala ve své přednášce
paní Marxová, "ale povzbudivá je alespoň shoda v tom, že hlavních jazyků -
soudě pdle počtu uživatelů - je dnes na světě přesně 149. To znamená, že
každým z tčchto jazyků mluví přinejmenším jeden milion lidí. Tento seznam bycom
začali afrikánštinou (5 miliónů uživatelů) a ukkončili zuluštinou (4 milióny
uživatelů). Mezi A a Z pak je "velká desítka", deset jazyků, jimiž mluví
minimálně 100 miliónů lidí."
A velká desítka vypadá takto: Normativní čínština (605 miliónů uživatelů),
angličtina (333 milióny), ručtina (206 miliónů), španělština (192 miliónů),
hindština (192 miliónů), němčina (120 miliónů), arabština (109 miliónů),
bengálština (108 miliónů), portugalština (108 miliónů) a japonština (105
miliónů)
INTERNATIONAL HERALD TRIBUNE, Paříž, r. ? |
