Zde se popisuje historicky dobře ověřená událost, jež se odehrála před více jak devadesáti lety v blízkosti pravého přítoku Jeniseje, říčky Podkamenné Tunguzky - tehdy se psal 30. červen 1908.

Ráno ve čtvrt na osm, projížděli pasažéři expresu transsibiřské magistrály pustinami sibiřské tajgy, když náhle jejich pozornost upoutala žhnoucí koule letící směrem k severu. Přestože těleso během chvíle zmizelo pozorovatelům z očí, stalo něco ještě mnohem více ohromujícího. Za okamžik se totiž ozvaly nejméně tři mohutné exploze, jejiž plné následky jsou popsány dále. Seizmograf umístěný v Irkutsku, vzdálený od místa exploze 900 km, registroval její následky téměř po celou hodinu, tlaková vlna oběhla celou planetu a v okruhu 1000 km bylo slyšet dunění. Muži vzdálenému asi 70 km od místa exploze údajně vzplanula na těle košile a do vzdálenosti 150 km vytvářel záblesk druhotné stíny v nadcházejícím ránu.

Ve skutečnosti se dá říci, že lidstvo mělo opět štěstí, které se velkým obloukem vyhlo před 65 miliony let, na rozhraní druhohor a třetihor, dinosaurům. Kdybychom posunuli letový plán tohoto objektu o pouhé čtyři hodiny zpět, což je ve vesmírném měřítku zanedbatelně malá časová míra, pak by se dle propočtů ocitlo hlavní město tehdejšího Ruska, Sankt Petěrburk v troskách. Hovoří se o jakémsi objektu, co to však bylo? Odpověď je na snadě. Mnoho vědců má různé názory a každý má své domněnky a indicie. Na scéně jsou asteroid, meteorit či jádro komety, pomineme-li explozi kosmické lodě s jaderným reaktorem.

Díky nepokojům v Rusku, začal až v roce 1921 jako první shromažďovat informace o události petrohradský vědec, profesor Leonid Alexejevič Kulik. Ten se ještě před vlastní návštěvou místa exploze, v roce 1927, domníval, že za celou událostí vězí velký železný meteorit, který kdesi ve špatně přístupné tajze po nárazu na povrch země explodoval. Expedice, kterou vedl v roce 1927 téměř neschůdnými oblastmi tajgy, zaznamenala již 60 km od epicentra výbuchu stromy zbavené vrcholků. Čím blíže se Kulik nacházel epicentru exploze, tím byly stromy v okolí holejší, paprskovitě poražené či dokonce spálené. Největší záhada však na Kulika a jeho výpravu čekala v místě, kde předpokládal střet meteoritu se zemí - žádný kráter. Ani pomocí vrtné soupravy Kulik nic neobjevil. Stejný neúspěch ho čekal i o dva roky později, v letech 1929 a 1930.

Podle zpráv, se stále čas od času do oblasti Podkamenné Tunguzky vypravují nové týmy vědců. Nejpravděpodobnějším vysvětlením mohutné exploze z rána 1908 je v současné době asteroid. Tuto domněnku podpořili vědci z NASA, kteří vytvořili počítačovou simulaci tehdejší události. Těleso o hmotnosti několika miliónů tun se při rychlosti 10-20 km/s na čelní straně silně ohřívalo a stlačovalo před sebou vzduch. Ten nestačil uhýbat do stran a když jeho tlak dostatečně vzrostl, došlo ve výšce 9 km nad zemským povrchem k narušení asteroidu a gigantickému výbuchu. Následky znáte.