V prosinci roku 1989 byla poprvé použita bojová letadla F-117A s technologií, která jim umožnila neviditelnost před nepřátelskými radary. Již o několik let předtím, byla představena i jeho sestra, loď s krycím názvem SEA SHADOW (mořský stín). Oba tyto neviditelné stroje „spáchala” zkušená letecká firma Lockheed. A jakým trikem se jí daří obelstít radary nepřátel (kromě unikátního českého systému TAMARA, cha)?

Aby byly letouny nebo lodě pro radar neviditelné, musí jejich povrch umět potlačit radiolokační obraz na minimum. Současně je také nutno snížit infračervené vyzařování a hlučnost jejich motorů, jelikož moderní radary snímají i toto parametry. Stejně tak se STEALTH nesmí prozradit ani svým radarovým či radiovým vysíláním.

Každého asi nejvíce překvapí „hranatost” F-117A, která pochopitelně není samoúčelná. Díky této konstrukci se převážná část elektromagnetického záření o různých vlnových délkách, které vysílají radary, odrazí od povrchu STEALTHu do všech směrů a zpět k radaru tak dolétne jen jeho velice malá část, která nestačí k identifikaci směru, vzdálenosti či rychlosti kterou se sledované letadlo pohybuje.

Před zjištěním pomocí radaru chrání STEALTHy i speciální povlaky, nazývané RAM (nejedná se o Random Access Memory, jak by se mohlo počítačovým přívržencům zdát, nýbrž o Radar Absorbing Materials), jež pohlcují radarové vlny a které jsou podobné gumě či pěnovému polyuretanu.