| Jedná o jméno Hauk (Hauck,
Hauckh), které se objevuje v mém
rodokmenu na Šumpersku, konkrétně v
obcích Vernířovice, Klepáčov a Sobotín.
Nedaleko odtud je Rýmařov, který je
výchozím bodem ,,nejzajímavějších předků".
Co se rodu Hauků týká, dodnes existuje
obec Haukovice nedaleko obcí Dlouhá Loučka
a Paseky u Uničova. Zde se již také měl
od 15./16. stol. nacházet svobodný dvůr
Haukovec (ve starších pramenech
jmenovaný jako Houkovec). Hauků bylo v
české historii nemnoho, z historických
osobností je však třeba zde
připomenout hraběte Hauka z Leisneku na
Peníku a Nepomyšli, ,...kterémužto psáno
býti má hned ode všech tří stavův
pod zemskou pečetí, aby hejtmanství to
přijeti k sobě ráčil pro svatou víru
křesťanskou...." - byl tedy roku
1521 vrchním hejtmanem zemí českých.
Jeho predikát není vymyšlený - města
Leisnek (Leisnig) je město saské, jakož
i Peník (saské Penig). Nepomyšl bývá
ztotožňována s Pomyšlí (Zbomyšl,
Pomyšl, Spomyšl), což je ves v Čechách.
Rýmařovsko bylo kolonizováno i německými
osadníky, proto velmi vzdálená příbuznost
hraběte Hauka není vyloučena, jakož i
příbuznost s dalším Haukem a to proboštem
Vyšehradským, který byl údajně nepřítelem
biskupa Zdíka (datováno k roku 1143).
Jistě
jsou však moji předkové příbuzni s
jistým Pavlem Hauckem, synem
šumperského soukeníka a purkmistra
Pavla Haucka, kteří se dle slov Dr.
Karla Müllera, ředitele ZA Opava a
autora článku ,,Případ Pavla Haucka
ve světle korespondence Karla staršího
ze Žerotína" zapsal do
předbělohorských dějin ,,města
Šumperka takovou měrou, že
ustavičným sporům s městskou radou
věnoval historik města Franz Harrer
celou kapitolu". Samotná
korespondence je vzhledem ke své dataci
(1613) poněkud špatně zde
citovatelná, proto shrnu hlavní body:
Pavel Hauck se svým kumpánem Eliášem
Wanderem vymalovali ,,v čase postním
tabule", na nichž nakreslili
rakouská arciknížata Leopolda a Karla
,, i některé jiné osoby a mezi nimi
Jeho Milost Knížecí pana kardinála z
Dietrichštejna" (zřejmě dosti
podařené karikatury) a ty byly
zavěšeny na šumperskou šibenici!
Odtud tyto ,,tabule"sundali až
biřici. Pavel Hauck zřejmě utekl a byl
poté lapen a držen ve vězení v
Jihlavě. Od Jeho Milosti císařské
zřejmě dostal hauck ,,milost s
podmínkou", což nejlépe dokládá
již přímá citace (zdé se, že karel
st. ze Žerotína měl s hauckem jiné
úmysly a nejraději by ho pověsil...):
,,... Jeho Milost císařská milostivě
mi poroučeti ráčí, abych Pavla Haucka
až posavad u vás (v Jihlavě) v
vězení zůstávajícího z téhož
vězení propustiti poručil. Však na
tento jistý způsob, aby na sebe zápis
pod ztracením hrdla učinil, že ku
právu v Olomouci a Šumberskými státi
sdostati chce a proti ním Šumberským
nic nenáležitého, žádným
vymyšleným způsobem před sebe bráti
nebude. Protož vám takovou milostivou
Jeho Milosti císařské vůli v známost
uvozuji a abyšte se vedle ní k témuž
hauckovi všelijak zachovali poroučím s
tím přitom doloženým, abyšte mi, jak
to od vás vyřízeno bude, neprodleně v
známost uvedli. Datum v Rosicích 22.
Aprilis 1614".
Na
pomezí obcí Rapotín a Petrov nad
Desnou je kostel - to by nebylo nic tak
zvlášntího, kdyby na něm nevysela
ohromná deska s nápisy padlých v 1.
světové válce: Reitendorf 1918 Hauk
Anton, Petersdorf 1918 Hauk Eduard a Hauk
Johann. Dnes byste v této oblasti
hledali Hauckovi zřejmě marně - zbyl
jeden hrob v obci Vewrnířovice, kde
jsou pohřebeni moji příbuzní -
hrozilo jeho zrušení, 50 let za něj
nikdo nezaplatil nájem, proto jsem se ho
rád ujal - myslíte, že nás taky
někdo bude chtít jednou vykopat?
|
