Důslednou péčí o kůži a vhodnou ochranou proti slunci je možno předčasnému stárnutí zabránit.

Lidová moudrost

Zdravá kůže

Kůže je důležitým orgánem našeho těla: je ochrannou bariérou proti pronikání mikroorganismů a proti ztrátám tekutin - vysychání, současně je však propustná natolik, aby odpařováním tekutin (pocením) a prokrvením mohla regulovat tělesnou teplotu. Je dále orgánem senzorickým, jímž vnímáme dotyky, pocity tepla, chladu a bolesti.

Kůže vzniká v embryonální fázi jako nejčasnější a nejcitlivější orgán. Lidské embryo vyvíjí svůj hmat před všemi ostatními smysly. Ve stáří osmi týdnů, při délce pouhých 2,5 cm, vyvolá u embrya pohlazení v oblasti hlavičky mírné uhnutí.

Experimentální výzkumy ukázaly, že normální flóra zabraňuje růstu škodlivých mikrobů. Nukleázy (enzymy, které štěpí DNA) z kožních zárodků chrání i proti virům. Používání výrobků se silně antimikrobiálními vlastnostmi narušuje normální kožní flóru stejně jako látky neodpovídající normální, kyselé hodnotě pH kůže.

Kůže je náš ochranný plášť. Náš organismus chrání nejen před různými mechanickými vlivy, ale i před infekcemi nebo slunečním zářením. Bez kůže bychom nic necítili, protože se zde nachází sídlo hmatu. Vytváří se zde maz a pot, a právě pocení je jeden z obranných mechanismů, kterými tělo reaguje na přehřátí nebo stres.

Péče o kůži. Historie.

O svoji kůži pečovali lidé prakticky od Adama. Některé jejich recepty na krásu bychom bez obav mohli vyzkoušet i dnes, jiné nejsou právě nejlákavější. Tak či onak, malá procházka historií krásy bude jistě poučná i zábavná.

Ve staré Indii používali přípravky k pěstění krásy ženy i muži. Oblíbené byly obklady z různých bylinných šťáv, masti a oleje. Za elixír života bylo považováno kravské mléko, ještě více se ale cenilo mléko mateřské.

Peršané odstraňovali skvrny v obličeji mastí z páchnoucího potu ovčí vlny, který byl smíšený s medem.

Velkými milovníky lázní a koupelí byli Řekové. Po lázni následovala masáž různými oleji, například z mandlí, datlí, ořechů, sezamu, myrhy, růže, kosatců, narcisů, granátových jablíček nebo šafránu. Masti se připravovaly z loje, vosku, terpetýnu, vepřového i husího sádla.

Co kůži prospívá

Pokožce nesvědčí ani mráz, ani horko. V mrazu trpí horní vrstva nechráněné pokožky, dochází k jejímu zarudnutí a k celkovému hrubšímu vzhledu pleti. Sauna, solárium nebo přehnané slunění nesvědčí především pleti s rozšířenými žilkami. Ty se ještě více „roztáhnou“ a v extrémních případech mohou i popraskat.

Dnes snad každá žena považuje za samozřejmost dopřát si kvalitní kosmetiku. Důležité je ovšem i její správné použití. Například pravidelné „vytahování“ pleti na obličeji při aplikaci krému může být příčinou předčasné tvorby vrásek. Naštěstí je dnes na trhu již velké množství literatury, kde je možné se s těmito informacemi seznámit. Odborný lékař či kosmetička také pomohou najít odpověď na konkrétní dotazy.

Strava má na kvalitu kůže velký vliv. Pleti například neprospívá příliš cukru, tuku, oleje, kofeinu, bílého pečiva nebo ostře kořeněných jídel. Naopak pomůže čerstvá zelenina a ovoce, vláknina, libové maso nebo ořechy. Dodržování zásad zdravé životosprávy prospěje nejen Vaší pleti, ale i celému organismu.

Sedavý způsob života má za následek zpomalení všech tělesných pochodů. Dochází i ke zbrzdění procesů, které vedou k obnově pokožky. Kůže se nedostatečně regeneruje a není schopná vyplavovat škodliviny, které ji zatěžují.

V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat.

Čistění a ošetřování pokožky

Dbejte na to, abyste používali vhodné čisticí výrobky, které pokožku dále nevysušují a nedráždí. Alkalická mýdla jsou nevhodná, protože posunutím hodnoty pH kůže narušují fyziologické podmínky a vedou tak ke snížení bariérové funkce kůže. Z aktivních substancí jsou k dispozici alkalická mýdla, syndety, emulze nebo čisticí oleje.

Ke koupelím se doporučují koupelové oleje, přičemž se doporučují koupele ve vrstvách. Takto označujeme koupele, při kterých se ošetřující prostředek dává přímo do vody. Na povrchu vody výrazně rozpoznáváme plovoucí film oleje, případně takzvaná "mastná oka". Tyto koupele zanechávají mastný film na pokožce a tím jsou zvlášť účinné. Koupelové pěny a jiná pokožku vysušující opatření (natírání roztoky s obsahem alkoholu, např. Alpa apod.) byste se měli vyvarovat.

Suchá kůže atopika je velmi citlivá na vysušení a podráždění. Proto byste měli změnit Vaše návyky při čistění kůže. Přehnaná hygiena může být příčinou dráždění kůže. Obzvláště v chladném ročním období, ve kterém je kůže náchylná k vysýchání, není ani z hygienického hlediska většinou nutné se denně vydatně sprchovat.

Lidé se suchou kůží by se měli sprchovat dvakrát až třikrát týdně, aby kůže nebyla příliš odmašťována. Důležité přitom je, aby se nevolila příliš vysoká teplota vody a aby se po očistění použil mastný a mastnotu dodávající ošetřující krém nebo ošetřující mléko.

Z čeho se kůže skládá?

Podkoží (subcutis) - ochranný polštář a zásobárna. Škára (dermis/korium) - síť vláken zajišťující tvar a pevnost. Pokožka (epidermis) - ochranný val vůči vlivům okolí.

Zrohovatělá vrstva sama působí jako ochranný pancíř proti mechanickým a tepelným vlivům. Přesto se pokožka chrání ještě více. Na zrohovatělé vrstvě leží povrchový film z potu, kožního mazu (sebum) a bakterií: Hydro-lipidový film, který je označován také jako ochranný kyselý plášť. Se svou mírně kyselou hodnotou pH 5 -5,5 má funkci "ochranného pouzdra". Dokáže omezeně neutralizovat zásadité a kyselé látky, a chrání tak pokožku před poškozením.

Střední vrstvu kůže tvoří škára (korium), která je tvořena různými typy vazivových vláken spojených tmelovou substancí. Tato vrstva rozhoduje o pružnosti, mechanické odolnosti a pevnosti kůže. Její vlastnosti mají vliv na vznik vrásek, které jsou projevem stárnutí kůže. Její součástí jsou cévy, nervová zakončení, díky kterým jsme schopni vnímat pocity, jako je teplo, chlad a bolest, ve škáře jsou zanořeny potní a mazové žlázy, nehty a vlasy.

Příčiny suché pokožky

Suchá kůže je velmi častým problémem. Dvě třetiny všech dětí do 10 let a téměř všichni lidé nad 60 let trpí na suchou kůží chudou na tuk, protože u dětí a starých lidí je aktivita mazových žláz nízká.

Zpravidla se vyskytují okrsky dermatitidy. Projevuje se vysoká citlivost na slunce a snížená schopnost neutralizace alkálií. Kůže je velmi citlivá na častý kontakt s vodou nebo mýdlem. Rychle dochází k praskání a trhání zrohovatělé vrstvy. Obraz se pak podobá popraskané keramické váze, hovoříme o "krokodýlí kůži".

Projevy vysýchání jsou obzvláště ohroženy oblasti bérců, bočních částí trupu a paže. Pro suchou kůži je typické dlouhodobě se vyskytující svědění, které je často – přes pouze nepatrné změny kůže – velmi výrazné. Lidé se suchou pokožkou jen zřídka trpí onemocněním typu akné nebo růžovky.

Proti vysýchání působí přírodní faktory udržování vlhkosti v nejvrchnější vrstvě kůže a vhodné složení hydrolipidního filmu kůže.

Hydrolipidní film se mimo jiné skládá z produktu mazových žláz a potu a má rozhodující význam pro stav kůže. Složení a množství hydrolipidní emulze závisí na dědičných předpokladech a na dalších faktorech jako je stres, výživa nebo nemoc. Podstatné je i stáří: během celého dětství až do puberty je produkce mazu velmi nízká. Po pubertě dosahuje individuálně různý definitivní rozměr. Ve stáří se aktivita mazových a potních žláz výrazně snižuje. Proto právě děti a starší lidé mají sklon k suché pokožce, protože jejich regulační možnosti jsou omezeny.

Jak vznikají lupy?

Normální proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v případě výskytu lupů narušen. Je vědecky prokázáno, že u lidí, kteří mají lupy se pokožka obnovuje každých 20 dní - tedy o třetinu rychleji. Buňky se pak dostanou na povrch kůže příliš rychle a zde se jako větší svazky buněk - jako destičkovité, viditelné lupy - oddělí.

V zimě je pokožka výrazně citlivější než v létě, neboť v důsledku nižší vlhkosti vzduchu se snižuje i obsah vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a dochází ke zvýšenému vysychání pokožky. Suchá pokožka je obzvlášť ohrožena. Má sklon reagovat citlivě, neboť bariéra zrohovatělé vrstvy je schopna plnit svou funkci pouze tehdy, pokud je dostatečně zásobována vlhkostí.

What is modern plastic surgery