V North Shore byly děcka jen v pracovní dny, takže jsme měli víkendy úplně pro sebe. Dělat se toho moc nedalo. nejvíc času jsme strávili válením se u bazénu a hraním různejch sportů. Občas jsme taky zajeli do New Yorku, nebo se rozhlídli po okolí. Já osobně bych jezdil víc po okolí, ale veřejná doprava kousek dál od města v podstatě neexistuje a tak jsme byli odkázáni na to, jestli nám šéfové půjčí autobus.
Zvlášť
poslední dny jsme jezdili taky nakupovat. Jednou jsem takhle jel s
Manuelem do K-Martu, potřeboval jsem si koupit lepší oblečení na závěrečný
večírek ( nikdo mě totiž neřekl, že ho budu potřebovat ), a byl jsem
překvapený, jak levně se dá v USA nakupovat, koupil jsem si totiž
košili, kravatu, kalhoty a ještě tričko s Homerem Simpsonem za 48 USD!
Nebo jsme jeli jeden víkend do Outlet Store 
( obchod, kde se prodávají
výrobky přímo z továrny, jsou tak levnější ) a koupil jsem si Levi's
jeens 501 za 38 USD a hodinky Casio za 48,50 USD.
Poslední neděli jsem se sám vypravil na Manhattan abych jěště vyfotil pár fotek, který mě zbyly ve foťáku. Udělal jsem si takovou vycházku od Pennsilvania Station po Broadway směrem k Twin Towers, potom do Battery Parku a odtamtud lodí k Statue of Liberty ( socha svobody ). Zpátky na Penn Station jsem jel metrem. Ještě uprostřed léta jsem jsme si s Martinem udělali výlet na opačnou stranu od Penn Station. Kousek od ní jsme vyjeli výtahem na Empire St. Bld. ( 6 USD ) a pak jsme šli po Broadway přes Times Square do central Parku a zase zpátky. Čtvrtýho července se Mark a Jessica obětovali za vlast a vzali nás internacionály na Long Beach na druhou stranu Long Islandu, aby jsme mohli vydět jak amíci slaví 4th of July. Vzali jsme s sebou nějaký pivo a jídlo a oslava mohla začít. Požívání alkoholu je na pláži přísně zakázáno, stálo na cedulce před vstupem na pláž, my však něponimali, my úplně cizinci, my turísti a šli jsme dál. Přímo na pláži se po nás pořád díval nějakej Míč Bakanej ( pro ty co nesledujou pobřežní hlídku tím myslím plavčíka ) a občas projel kolem polda na quadu, ale nic se nedělo a tak jsme v pohodě slavili dál. Večer nad nama proletěl roj vrtulníků Bell 412 US Marine Corps a po setmění byly super ohňostroje, který trvaly asi 3 hodiny.
No a pomalu se v mém vyprávění blížím ke konci. Stačí už tedy jen říct, jak to bylo poslední týden a jak proběhl můj návrat domů
Již zmiňovaný poslední týden,
potom co už skončil kemp, probíhalo uklízení tábora, odvoz věcí patřících táboru do skladu a nastěhování věcí pro školu, která v North Shore působí přes zimu. Za tento týden jsme dostali zaplaceno extra, mimo kapesné které jsme si vydělali přes léto. A protože jsem to na začátku slíbil, řeknu vám teď kolik jsem si vydělal. Za osm týdnů práce v táboře jsem měl nárok na kapesné 430 USD, dalších 25 USD jsme dostávali všichni internacionálové na týden od kempu na jídlo o víkendech, kdy se nevařilo a dalších 50 USD na den jsem si vydělával poslední týden. Postupně také odjížděli moji mezinárodní kámoši až jsme tam jeden den zbyli jen tři. Já jsem odjel 1. srpna. Jel jsem vlakem a ze stanice Jamaica Air Shuttlem na letiště JFK asi jeden a půl hodiny. Na letišti jsem v odbavovací hale dostal od zástupce Camp America letenku a stoupnul si do fronty. V té jsem stál víc než hodinu za neustálého ujišťování od personálu Virgin Atlantic ( společnost se kterou jsem letěl zpět ), že už začnou s odbavováním. No a když už konečně začli a já za nějakou dobu přišel k pultíku, odevzdal zavazadlo a čekal až úřednice vyřídí formality. Ta ženská se po delší době ale pořád ničemu neměla a pořád bušila něco do počítače a střídavě se dívala na mě, můj pas a mou letenku. Začalo mě to být podezřelý. Ženská se najednou zvedla odběhla do zadní kanceláře a za chvíli přišla s tím že na moje jméno nemají rezervaci a že je tím pádem moje letenka neplatná... TO SNAD NÉÉ!!! Chtělo se mě zakřičet. Když jsem se té ženské zeptal, co teda se mnou bude, řekla jen že si musím počkat jestli náhodou někdo nepřijde, pak by se pro mě možná našlo místo v letadle. Šel jsem tedy čekat a hlavou se mně honilo něco o zasr.... Virgin Atlantic a podobně.
Pak jsem si vzpomněl na zástupce Camp America a řekl mu o mých potížích. Ten chvíli pobíhal po odbavovací hale z kanceláře do kanceláře, ale přišel se stejným výsledkem, musel jsem čekat dál. Za chvíli jsem už nebyl sám a přibyli ke mně jeden polák a francouzka. Naštěstí se všechno vyřešilo tím, že nepřišli tři ( náhoda? ) lidi od Camp America a my jsme mohli na jejich lístky nastoupit do letadla. Zbytek cesty už potom proběhl v pohodě a já konečně dojel domů, do podolí, do pr.... vždyť mně zase tak špatně v té Américe nebylo.. A tak jsem si po těchto zkušenostech řekl, že už nikdy s Camp America, už nikdy s Virgin Atlantic, ale alespoň jěště jednou do Ameriky. Takže jsem se rozhodl pro Camp Couselors USA, pro British Airways a znovu pro North Shore.
Pokud by jste měli na mne jakýkoliv dotaz, pište mi na můj e-mail, nebo to napište do knihy hostů. Rád na vaše dotazy odpovím.
