Vážené členky a členové našeho družstva,

Sešli jsme se zde v tomto téměř už jarním odpoledni, abychom krátce bilancovali hospodaření roku 1999.

Na schůzi je přítomno ----- členů.

Přebírám vedení schůze.

Zapisovatelkou jmenuji členku představenstva paní Marcelu Skládalovou, ověřovatelky zápisu paní Šteflovou a paní Radovou.

Jako tradičně začínáme se zemědělskou výrobou.

Jarní práce proběhly loni včas a v potřebné kvalitě. Stav ozimů byl díky včasnému zasetí, kromě jedné lokality řepky velice pěkný. Přihnojení a ochrana rostlin byla provedena rovněž v optimální době a tomu odpovídal stav porostů i v dalším období.

Jetelové a hotové senáže s obsahem dusíkatých látek 16-19% a část plochy kukuřice byla sklizena technikou LKS – to je pouze palice a část listenů jsou to ty dlouhé bílé vaky v Tlumačově u stáje a na Kunštátě – část na Kunštátě je jámě, aby se ušetřili peníze za vak a také životní prostředí.

Setí jařin bylo provedeno včas v měsíci březnu.

Ječmen jarní byl oset na ploše 97 ha z toho 26 ha množitelského.

Směsky na 136 ha – pšenice jarní a bob.

V současné době technicky nejnáročnější etapou, která je nejvíce závislá na přízni či nepřízni počasí je samozřejmě sklizeň pícnin. Na středisku Mrákov je 540 ha luk a k tomu ještě 2 seče směsek a jetelů na orné půdě - kde bylo oseto 136 ha.

V II. etapě sklizeň směsky pšenice jarní a podsevu jetele (včasná sklizeň krycí plodiny dalo záruku dobrého zapojení podsevu jetele – ten dal po sklizni krycí plodiny ještě 2 pěkné seče.

V III. etapě proběhla sklizeň bobu s podsevem jetele.

Opět se potvrdila vhodnost investice do mačkače – máme typ Kverneland – který díky kondicionéru urychluje proschnutí hmoty a tím včasnost sklizně.

Část TTP jsme letos sklidili na seno, zde a při sklizni části ploch na senáž se zase osvědčil shrnovač od firmy KUHN.

Sklizeň pícnin v letošním roce byla velice náročná. Oproti loňskému roku jsme sklidili mnohem více objemných krmiv a v lepší kvalitě. Na přelomu let 1998/99 roku se muselo s pící hodně šetřit – hlavní cíl bylo doslova přežít. Teď máme dost objemné píce. Ale znáte to přísloví “Šetřit se má s tím čeho je nejvíc”. Věřím, že si to zootechnici a vůbec všichni pracovníci v živočišné výrobě vezmou k srdci a neuvidím plýtvání s krmením.

ŽNĚ

Stav porostů především hustota od jara do sklizně dával předpoklad dobré úrody, ale první sklizené plochy přinesly zklamání.

Sucho v období tvorby a dozrávání zrna se na výnosech nepěkně podepsalo. Ke žním snad jen jedna připomínka – sklízet se má, když to počasí dovoluje – promarnění příznivého počasí už se nám mnohokrát vymstilo. Dobrý přístup je třeba ocenit, špatný nelze tolerovat u nikoho – ani u dělníků ani u vedoucích. Lidí je dost.

Výsledky žní střediska Mrákov q/ha

Ječmen jarní - 97 ha 36,6

Ječmen ozimý - 50 ha 38,8

V oblasti pěstování kukuřice se za posledních několik let udělal velký krok vpřed. Svůj podíl na tom má již dříve vzpomínaná spolupráce se společností ZEA Sedmihorky.

Vlastní sklizeň proběhla díky příznivému počasí vcelku rychle. Na středisku bylo sklizeno 256 ha ploch kukuřice, z toho 50,5 ha metodou LKS o výnosu 16 t/ha – to se fakticky rovná hodnotě zrna, ostatní plocha byla zesilážována.

Podzimní osev byl proveden včas a byly osety následující plochy:

Ozimý ječmen – 53 ha – secí kombinací 31 ha a bezorebně 22 ha. Koupili jsme totiž nový secí stroj GREAT PLAINS, který provozuje pro celé družstvo strážské středisko. Slibujeme si od tohoto další snižování nákladů jak úsporou pracovních operací, tak i možné k podivu některých u chemie, i když je to závislé na kvalitě práce jak obsluhy tak především techniků středisek, protože při této technologii se niž ošvindlovat nedá.

Řepku máme na 142 ha – secí kombinací bylo oseto 90 ha a bezorebně 52 ha.

Pár slov bych chtěl ještě říci k bezorebnému setí – je to trend, který se rychle rozšiřuje a jeho úspěšné zvládnutí vede k podstatné úspoře nákladů. Vyžaduje však celý systém opatření a to konkrétně na daný pozemek podle daného stavu.

Oblast odbytu – obilí, řepka

Tímto směrem šla většina ostatních podniků.

Část úrody řepky prodalo středisko Mrákov přímo do SETUZY za cenu 600 Kč/q,

Tj. o 80 Kč více a zpět vozíme řepkový šrot ke krmným účelům o 70 Kč/q levnější než v ZZN – ve výkupu.

Ječmen jarní – už druhý rok neprodejný se nám podařilo prodat výhodně do Bavor, takže ještě najít mlýn a dobře zpeněžit pšenici – to je úkol na tento rok.

Rok 1999 nezačínal optimisticky – vlivem sucha roku 1998 byla i sklizeň a tudíž výroba krmiv velice malá.

- hned od počátku bylo nutno šetřit – slovo přežít padlo mnohokrát.

- tento nedostatek objemných krmiv se musel řešit i v první části letošního roku nákupem krmiv (řepky, soji, sladového květu) a projevit se i ve větší spotřebě vlastních obilovin.

Loňský rok byl úplně jiný, TTP doby 2 – 3 seče, rovněž sklizeň nově založených jetelů byla výborná, kukuřice byla nejlepší v historii podniku a tak se mohla rozšířit i plocha určená na LKS. Mrákovské středisko však oproti Stráži má jiných problém, a to nedostatek skladů a siláž a senáž. V letošním roce bude třeba smontovat silážní jámu, kterou jsme získali od zkrachovalého podniku od Praha.

V aerálu VKK jsme vybudovali dostatečnou kapacitu zásobníků na jadrná krmiva. Naše středisko nechalo zhotovit přepravník krmných směsí, který funguje pro celý podnik.

Jako nedostatek ve výrobě krmných směsí vidíme oblast nákupu komponentů, především řepky a soji – dosud výhradně od ZZN – jsou i jiní dodavatel za nižší ceny – okolní podniky trhu využívají.

V oblasti krmení a výživy skotu spolupracujeme s předním výživářem ing. Kadečkou – setkání s ním je vždy přínosem.

Jak víte, třetím rokem pokračujeme v rekonstrukci VKK a dá se říct, že technologie ustájení je dokončena – do budoucna nás čeká úkol vyřešit hnojnou koncovku.

Rekonstrukce byla prováděna po etapách, nezatížila podnik takovým způsobem, že by se zabrzdil rozvoj dalších úseků – z nemalé části šlo i o sebefinancování. Budeme mít vyřešeno ustájení krav, drastické máme ustájení jalovic a není zcela vyřešen odchov telat.

Proto připravujeme rekonstrukci farmy Štítovky a budování skladovací kapacity na siláž. Realizace nás bude stát hodně starostí . Strategií střediska a samozřejmě i celého podniku je maximální efektivnost vynaložených prostředků na investice.

Jako příklad mohu uvést zmíněný krmný vůz, který přes nárůst výroby mléka nám vydělal na přestavbu VKK a na vydělá i na přestavbu Štítovek.

Ukazatele roku 1999 VKK Starý Klíčov - Kunštát

Průměrný stav 613 kusů dojnic - nyní 666

tržby 22 638 916 Kč

prům.cena 7,26 Kč/l

Veterinář VKK 459 659 Kč

na l krávu 750 Kč

l00 l 147 Kč

Inseminace 302 960 Kč

na l l mléka 0,097 Kč

100 l 9,70 Kč

spotřeba nakoupených krmiv 3 344 914 Kč 1,07 Kč/l prodaného mléka

siláže, senáže, seno 2 834 112 Kč 0,91 Kč/l prodaného mléka

obilní šroty vlastní 1 556 502 Kč 0,50 Kč/l prodaného mléka

krmiva celkem 7 735 528 Kč 2,48 Kč/l prodaného mléka

Každý den prodloužení servis periody stojí peníze (nutno znát náklady na l KD – krmný den)

Cena l KD x opožděné dny = náklady

– udržet dojnice v dobrém zdravotním stavu

- vyžaduje celý systém opatření (výživa, ustájení, prevence apd.)

- v minulosti byl největší problém mastitida, lůžka. Poslední

je to jednoznačně onemocnění paznehtů!!

V letošním roce jsme se na tento problém zaměřili:

- nechali vyškolit dva pracovníky, kteří dnes dokáží paznehty nejen kvalifikovaně

Firma Alfa Laval je velice dobrá firma a pan doktor Jacques de Laval je můj kamarád, ale jsou moc drazí. Westfalia z řízení odstoupila, protože něco jiného je stavět na zelené louce a něco jiného je při plném provozu v tak velké stáje. Myslím, že ještě dnes to mnozí nejsou schopni docenit.

II. etapa 1997 znamenala vybudovat přístavbu pro 126 kusů - náklad činil 5,3 mil. Korun - i na tuto část se bral úvěr (úměrnost nákladů ve srovnání s výstavbou Tlumačova přes inflační nárůst si snadno každý spočte sám). --- 8,1 mil. by měl stát Tlumačov bez technologie.

Přístavba odpovídám moderním požadavkům na wellfare zvířat – je lehká vzdušná. Tento přístavek bude sloužit jako napajedlo a pro přikrmování v době pastvy, kterou máme připravenou na Vrchově, v Prantích a Nad VKK pro samozřejmě větší počet kusů než je uvedených 126.

III. etapa proběhla v létech 1998-9

a) rok 1998 – přestavěna zbruha 1/3 stáje – základ 2 176 000 Kč bylo hrazené z provozu – úvěr se nebral (samozřejmě to snížilo zisk střediska)

• byl to příznivý rok kdy cena mléka v průměru dosáhla 8,21 Kč za litr

b) rok 1999 se dodělala celá vnitřní část kravína s nákladem 4.248 000 Kč proti úvěru a

dalších 1,868 000 Kč z provozu

Přístavba 5,3 mil.

Samotná stáj 6,4 mil. – to dělá bratru 10 tis. Kč na Krávu

Konečný cíl celého projektu byl:

1. Vytvořit vhodné podmínky pro chov dojnic
2. Zvýšit produktivitu práce a uspořit mzdové náklady, neboť pracovní síla je čím dál dražší.

K bodu 1) 1999 nárůst výroby proti roku 1996 682 000 litrů mléka – nárůst 28%

Největší zásluhu podle našeho názoru má

- krmný vůz

Před. Rekonstrukcí plán skutečnost

Počet prac na směnu 9 6 5

Potřeba na den 140 92 74

Úspora 28 090 hod. x 70 Kč/hod. 1,97 mil. Kč

Je možné vypočítat návratnost této investice – nutno přihlédnout k tomu, že část je již splacená – podrobně to nechám ekonomce.

Kapacitaa VKK po rekonstrukci je 710 lehacích boxů

Tak razantní snížení počtu pracovníků se naštěstí nedotklo žádného stálého pracovníka v produkčním věku. Pracovníci v důchodovém věku si konečně užívají zasloužilého odpočinku. Chtěl bych jim touto cestou poděkovat za práci pro podnik.

Stručně o budoucnosti:

• hledat nové odběratele a dodavatele
• snaha o přímý prodej ZPRACOVATELÚM

1. v oblasti INVESTIC je třeba se zaměřit na

ÚSEK ŽV-

• po naplnění stavů krav, provádět přísnější negativní výběry u všech kategorií

HLAVNÍ ÚKOL STŘEDISKA MRÁKOV

A) PROČ 1) Stáj Štítovky – je jedinou vaznou stájí v podniku – mladý dobytek chce pohyb

C) Náklady na rekonstrukci budou činit 1.8 – 2 mil. korun

Takže ještě jednou náš výhled na mrákovsku

Podmínky současného odchovu jsou ve Štítovkách opravdu drastické – těžko odtud vychováme dojnici dle našich přestav – budoucí vysokoužitková kráva - stáj je tedy největší brzdou rozvoje chovu dojnic na středisku.

Pro soudného člověka je to snad dostatek argumentů, pro zabedněnce není žádný argument dobrý.

U nás v Tlumačově se stará stáj přestavěla bez jakýchkoliv obstrukcí – taky to nebylo zadarmo – bohužel tam budeme muset dělat podle připomínek pana ¨MVDr. Poláčka pravděpodobně nějaké stavební zásahy.

Nevidím tedy důvod proč bychom stejně jako v Tlumačově neměli postupovat i ve Štítovkách, když nota bene zde máme koncepci.

Chtěl bych poděkovat jménem svým i vedení družstva pracovníkům střediska za jejich přístup k práci a popřát hodně zdraví a spokojenosti.

Řepka ozimá 134 33,8 4 547

Ječmen ozimý 53,2 30,8 1 639

Ječmen jarní 15 30,6 459

Ve srovnání s minulým rokem se nám za to podařilo sklidit dostatečné množství objemné píce, jak na loukách, tak i na orné půdě - kukuřice a dále založit dobré porosty jetele a vojtěšky. To by mělo být dobrý základ pro další zlepšení krmivové základny pro ŽV.

Uskladněno bylo objemné píce:

seno 10 vagónů 30 vagónů

LKS 18 “ 29 “

Jak jsem již uvedl, výnosy obilovin se nám pohybují od 4 do 5 tun na hektar a další navýšení je možné jen v některém příznivějším roce. Proto bychom se měli zaměřit na úsporu nákladů. Jednou z cest je použití bezorebné sečky, kterou jsme koupili v loňském roce. Prozatím jsme ji odzkoušeli při setí řepky, ozimé pšenice a na jaře s ním počítáme při setí jarního ječmene a jetele. Celkem úočítáme, že s ní pro sklizeň 2000 zasejeme 249 ha z celkových 674 ha. Prozatím ozimy vypadají pěkně (až na řepku, kterou jsme zaseli pozdě z důvodu pozdní dodávky uvedené sečky), ale vše se ukáže při sklizni. Počítám, že v letošním roce zasejeme 2/3 ploch bezorebně. Jestliže jsme investovali 1,6 mil. Kč do sečky, tak ji musíme využít.

Pšenice oz. 185 ha pšenice oz. 199 ha

Jetel 49 ha

Rozdíl mezi středisky je přes 2 mil. Kč. Neboli na strážském středisku se vydalo na hektar o dva miliony korun více. Samozřejmě se to projevilo v lepších hektarových výnosech jen u řepky, ale bohužel u ostatních plodin došlo ke zdražení produkce, mimo jiné směrem k živočišné výrobě, což vzhledem k nižším výkupním cenám vede k horší rentabilitě

I přes oddělené hodnocení jednotlivých stájí existuje přímá souvislost mezi stájemi a zároveň rostlinnou výrobou. Jedním ze základů úspěchu ve stáji je kvalitní objemná píce v dostatečném množství. Množství jsme dokázali zabezpečit, ale o kvalitu se musíme neustále prát. V tomto roce začneme sklízet větší plochy jetelů a k tomu budeme potřebovat výkonnou techniku a maximální zapojení všech lidí na to, abychom co naroste i kvalitně uskladnili. V tom je základ vyšší užitkovosti všech zvířat a úspory jadrných krmiv, které bohužel, z velké části musíme nakupovat.

Velmi dobrých výsledků jsme dosáhli ve výkrmu býků, kdy byl za první pololetí přírůstek 1,28 Kg – je vidět, že větší rámec dobytka hraje svoji roli. V druhé polovině roku jsme začali naskladňovat býky o váze 180 kg a průměrný přírůstek klesl na 1,11 kg/kus a den. Je pravda, že jsme zde zvýšili dávku jádra na 2,75 kg/kus a den, ale cena krmného obilí byla tak nízká, že se to i vyplatilo. Bohužel i zde se projevil pokles nákupních cen, ostatně jako u všech zemědělských komodit ve srovnání s předchozím rokem. Přesto jsme ale díky většímu prodeji – o 80 kusů zvýšili tržby o cirka 1 milion korun.

Tahle zakázková činnost, uzavíraná samostatně na jednotlivé typy palet, cenu a termín nás neustále nutí počítat, neustále jsme pod tlakem odběratele. Každá i sebemenší reklamace pro nás znamená minimálně pozastavení platby do vyřešení rozporu. Tyto nepřesnosti – jako např. chybějící sváry, špatně zabroušené části palety, rozměry palety a další jiné požadavky jsou denně kontrolovány při konečné montáži a při přejímání palet ze strany německé kontroly zvané SGS. Tenhle výčet neuvádím zbytečně, ale pro představu těch lidí, kteří se dodnes koukají na práci v přidružené výrobě jako na druh sociálního zabezpečení, především mimo sezónu, nebo těch pracovníků, kteří přichází na výpomoc s tím, že denně odpracují svých 8,5 hod. a jsou bez starosti. Úspěch v naší práci se skládá z práce všech zúčastněných bez ohledu na to jestli jsou v přípravě materiálu, při sváření nebo při konečném předávání palet.

Ostatní práce, které jsme dělali v tomto roce činí asi čtvrtinu celkového objemu. Mezi nimi se řadí takové práce, které se opakují z let minulých ale hledáme nové zákazníky a nové výrobní možnosti.

Mezi ty opakované patří výroba výtahových dveří pro firmu Schaeffer, kterých jsme vyrobili 280 kusů v různých rozměrech. Tato výroba je poměrně malým pracovním kolektivem zvládnutá a nebylo k jejich výrobě připomínek. Jsem rád, že je na tomto místě mohu pochválit. Mimo jiné se nám rýsuje v této produkci i zajímavý český trh – všichni znáte pana Johánka mladšího z Mrákova – Přibulíka. Začínáme dodávat výtahové dveře i pro český trh. .

Další z našich zahraničních zákazníků je firma Gebhardt z nedalekého Chamu, pro kterou jsme vyrobili dvě menší zakázky palet včetně povrchové úpravy. Povrchová úprava nám při uzavírání zakázek dělá velké problémy. Nabídky pro výrobu máme, ale většina našich potencionálních zákazníků požaduje povrchovou úpravu a ta je v našich omezených prostorech stříkací kabiny ve společném prostoru s prašnou výrobní halou velký problém. Tak jako ZD Klenčí (nyní již akciovce) budeme muset uvažovat o stavbě stříkací linky.

Na domácí trh máme stejnou nabídku jako v letech minulých. Podařilo se nám realizovat výrobu pracovních stolů na zakázky, dále vzduchové regulovatelné štěrbiny (největší zakázka v uplynulém roce byla pro obchodní dům Carefour Brno), výhřevné desky pro selata včetně transformátorů 24V, různá krmítka, kryty a napáječky z umělých hmot, žebrované alu trubice pro firmu Aurex Chotěboř a další drobné zakázky. Tady musím pochválit kolektiv pana Václava Ledviny.

Názor mých kolegů z nezemědělské výroby je, aby představenstvo při výběru investic nezapomínalo na kritérium návratnosti a efektivity, které je v přidružené výrobě vysoké, avšak při nákupu je přidruženka popelkou stojící na konci.

Celé II. pololetí jsme analyzovali jednotlivé kroky ve výrobě. Začali se dělat zvýšené kontroly příjmu dřeva. Dokoupili jsme zkracovací pilu na prisma, která zvyšuje výtěžnost řeziva. Dokoupili jsme šrakovačku a od září si pásové pily ostříme sami. Pro letošní rok se pořídil i nový vysokozdvižný vozík, protože jenom náklady na opravy starých vozíků dělali 300 tis. Kč ročně. Co se ale nepodařilo dotáhnout do konce a řešili jsme to vlastně až mimořádnou inventurou k 27. 11. Byly nepřesnosti v oběhu řeziva – resp. špatná kontrola od nákupu dřeva po zpracování do palet. Rozdíl ve spotřebě činí 663 m3. Situaci řešilo i představenstvo družstva a bylo rozhodnuto o termínu do konce ledna 2000. Ukázalo se, že nákup kulatiny a zpracování na naší pásové pile, případně na katru u pana Stodoly je neefektivní.

Srovnání nejlepších krav a prvotelek:

Prvotelka kráva

Rok 98 9213 l/laktaci 9 682 l/laktaci

Rok 99 11200 l/laktaci 11200 l/laktaci.

Průměrná užitkovost na kus a den vzrostla z 18,13 l na 19,56 litru, tj. 7139 litrů za cenu rapidního nárůstu spotřeby nakoupených krmiv. Zde vidíme jaké ještě máme rezervy a potvrzuje se, že genetický potenciál černých holštýnek, který je kolem 10 000 litrů využíváme v průměru jen ze tří čtvrtin. Podepisují se na tom mimo jiné i zdravotní problémy, které začaly s příchodem léta a trvají do podzimu.

V dalších stájích v odchovu telat a jalovic již takové výsledky nejsou – u mléčných telat ve Stráži vykazujeme ztrátu 466 tis. Kč, což se samozřejmě promítne jak do krav tak i býků. Velmi dobře vychází nyní výkrm býků v Nevolicích. Zde podle posledního vážení v polovině roku dosahujeme průměrného přírůstku l,2l kg/kus/den. To se projevilo i v nárůstu počtu prodaných kusů – prodalo se k dnešnímu dni 458 kusů býků se ziskem téměř 2 mil. Korun, přesto že došlo ve srovnání s uplynulým rokem ke snížení výkupní ceny o 2,24 a nyní prodáváme za 36,84 Kč.

Úkol pro příští rok je obnova pastvy na Pasečnici. Uvědomíme – li si že náklady na jeden krmný den při pastvě jsou o 10 až 15 korun nižší než při ustájení ve stáji, tak je to u stohlavého stáda každý rok 300 tis. Kč k dobru. To je další rezerva. Nehledě na lepší zdravotní stav prvotelek z pastvy, což je dávno známá pravda.