N‡rodn’ myälenka - listopad 1999

Toto je pÞedbžìn‡ a neœpln‡ verze obsahuj’c’ i chyby a pÞeklepy, kterŽ se v kone‹nŽ verzi neobjev’

Obsah:

KRçTCE
DemokratickŽ povždom’
Jsem anarchista?
INZERCE
EU hodnotila ‰R
òzemn’ pl‡n Prahy
O rychlŽ promžnž ide‡ló
Nacionalismus versus humanismus?
Svoboda a odpovždnost
Naäe ìivotn’ prostÞed’
Byly doplËovac’ volby pÞedvojem novŽho trendu?
Jak‡ n‡s ‹ek‡ budoucnost?
Demokratickù chaos
Dvoj’ metr aneb nejsou zlo‹inci jako zlo‹inci
Palladium
Tak äel ‹as - d’l tÞet’, do doby Karla IV
Zemž mluv’
Slovn’k velik‡nó ‹eskŽho nacionalismu - 9. d’l - Frantiäek Jeìek

KRçTCE

Podle zpr‡vy ‰TK z 6. Þ’jna tohoto roku vyzvala nžkdejä’ britsk‡ premiŽrka Margaret Thatcherov‡ na jednom z m’tinkó vùro‹n’ konference konzervativcó britskou vl‡du Tonyho Blaira k propuätžn’ bùvalŽho chilskŽho dikt‡tora Augusta Pinocheta a obvinila britskou vl‡du, ìe se chov‡ jako v policejn’m st‡tž. V ostrŽm œtoku proti kabinetu premiŽra Tonyho Blaira baronka Thatcherov‡ takŽ uvedla, ìe "z‡kon lyn‹e v pÞestrojen’ za obranu lidskùch pr‡v" nyn’ podvrac’ britskou justici i pr‡va svrchovanùch n‡rodó. Zadrìov‡n’ Pinocheta ozna‹ila za "justi‹n’ œnos", na nžmì se prù britsk‡ vl‡da pod’lela.
"P‡novŽ Blair a (ministr vnitra) Straw" by za to, jak se zach‡z’ s Pinochetem, mžli nŽst plnou trestn’ odpovždnost, uvedla Thatcherov‡ za bouÞlivŽho potlesku.
"Je ur‡ìka zdravŽho rozumu a karikatura spravedlnosti tvrdit, ìe hlava st‡tu mus’ automaticky nŽst trestn’ odpovždnost za väechno, co se stalo za dobu, kdy byl u moci," Þekla Thatcherov‡.
Co dodat? Baronka Thatcherov‡ jako by ‹etla n‡ä otevÞenù dopis (viz d‡le) k tomuto problŽmu. SamozÞejmž ji nepodez’r‡me z opisov‡n’, naopak jsme vdž‹ni za projev stejnŽho ch‡p‡n’ pravicovŽ politiky a konzervatismu z britskùch ostrovó.
Na po‹‡tku Þ’jna probžhly v Rakousku volby, kterŽ vyvolaly velkù ohlas (pÞev‡ìnž negativn’) jak v samotnŽm Rakousku tak i ve svžtž. Druhou nejsilnžjä’ stranou se totiì stala FP… Jšrga Heidera. Tato strana je neust‡le obviËov‡na z äovinismu, rasismu, antisemitismu ‹i neonacismu (postup klasickù pro väechny zemž). PÞedstavitelŽ (hlavnž) evropskùch zem’ vyslovovali l’tost a zklam‡n’ nad œspžchem ãextrŽmistóÒ, róznŽ organisace chr‡n’c’ lidsk‡ pr‡va neskrùvaly svŽ zdžäen’ a Izrael dokonce pohrozil pÞeruäen’m diplomatickùch stykó, bude-li se FP… pod’let na vl‡dž. FP… totiì varuje pÞed pÞ’livem cizincó do Rakouska, poìaduje dóslednou ochranu rakouskŽ kultury a ob‹as pochv‡l’ nžco z politiky TÞet’ Þiäe nebo pÞ’sluän’ky Waffen SS. Tedy v dneän’ dobž nic popul‡rn’ho.
Redakce NM naopak v’t‡ œspžch FP…, neboé m‡me radost z kaìdŽho œspžchu evropskùch nacionalistó. V neposledn’ Þadž existuje nadžje, ìe by œspžch FP… mohl zkomplikovat vstup ‰R do EU. PÞejeme tedy FP… i J. Heiderovi mnoho œspžchó v jejich pr‡ci a dalä’ volebn’ vzestup.

Jak vypad‡ propaganda?

Zpr‡va na internetu ‰TK o dohadech nad vyuì’v‡n’m vzduänŽho prostoru nad jugosl‡vskùm Kosovem:
Civiln’ lety na letiätž Slatina u Priätiny byly obnoveny minulù p‡tek. K jejich pÞeruäen’ doälo, kdyì NATO za‹alo kampaË leteckùch œtokó proti Jugosl‡vii, kterŽ nakonec vedly ke staìen’ srbskùch ozbrojenùch sil z Kosova, k rozm’stžn’ m’rovùch jednotek v tŽto jihosrbskŽ oblasti a k nastolen’ prozat’mn’ zpr‡vy OSN.
Jak pžknž se d‡ popsat psychologick‡ v‡lka proti srbskùm civilistóm za pouìit’ teroristickùch metod kosovskùch alb‡ncó, ve kterŽ älo o z’sk‡n’ œzem’ pro jeden n‡rod na œkor druhŽho ....
Podle vùzkumu agentury SOFRES-FACTUM, kterŽ zveÞejnila 19. Þ’jna na svŽ webovŽ str‡nce ‰TK, pÞedstihl sen‡tor a podnikatel V‡clav Fischer v hodnocen’ nejkladnžji hodnocenùch osobnost’ dosud vedouc’ Stanislava Grosse a Petru Buzkovou.
TakŽ se v‡m toto poÞad’ zd‡ bùt neuvžÞitelnŽ?
TakŽ v politice zÞejmž plat’ pÞ’slov’, ìe kdo nic nedžl‡, nic nezkaz’ a nav’c bude jeätž obl’ben prostùm lidem. V‡clav Fischer se totiì do doby kon‡n’ vùzkumu vóbec nezapojil do pr‡ce Sen‡tu. Chtžl totiì mermomoc’ pracovat v jinŽm vùboru, neì V‡clav Benda, jehoì kÞeslo v doplËovac’ch volb‡ch obsadil, coì se zase nezd‡lo ostatn’m poslancóm. Ti argumentovali t’m, ìe rozm’stžn’ poslancó v jednotlivùch odbornùch vùborech probžhlo pÞi Þ‡dnùch volb‡ch a ìe nehodlaj’ kvóli novŽmu kolegovi pÞesouvat starŽ kolegy, V. Fischer zase tvrdil, ìe m‡ ze svŽ pr‡ce v sectovn’ kancel‡Þi spoustu kontaktó v zahrani‹’. Tento spor je tžìkŽ hodnotit, na argumentech obou stran lze nalŽzt cosi z‡vadnŽho. Skute‹nost’ ale je, ìe V‡clav Fischer nevyvinul mimo volebn’ kampaË ì‡dnou jinou politickou aktivitu, rozhodnž ne aktivitu vedouc’ ke zlepäen’ naäich z‡konó, pÞesto vede vùzkumy nejkladnžji pósob’c’ch osobnost’ politiky. Je to smutnŽ, aé uì jde o chybu ve vùzkumu, omyl respondentó, nebo snad i skute‹nost.

EU ohl‡sila, ìe bude muset odloìit diplomatickŽ rozhovory se z‡stupci pÞidruìenùch zem’ tùkaj’c’ se jejich vstupu do EU, kterŽ se mžly konat 4. listopadu 1999. Jako pÞ’‹ina bylo uvedeno, ìe administrativa EU pravdžpodobnž nestihne pÞipravit väechny podklady. N‡hradn’ term’n byl stanoven na 12. listopad. PÞedstavme si jekot ‹eskùch eurofanatikó ve chv’li, kdyby nžco takovŽho ozn‡mila ‹esk‡ vl‡da.

DemokratickŽ povždom’

‰asto bùv‡ n‡m, ‰echóm, "shora" vytùk‡n nedostatek demokratickŽho povždom’. S t’m nelze jinak neì souhlasit; pot’ì je oväem v ch‡p‡n’ samotnŽho pojmu. Bùv‡ n‡m pÞedkl‡d‡n jako respekt ‹i œcta k jinùm, pÞ’padnž menäinovùm, n‡zoróm, kultur‡m nebo etnikóm. Jinou kulturu opravdu móìeme respektovat, ale to neznamen‡, ìe se n‡m mus’ l’bit. A jinŽ n‡zory? V politice vóbec (tedy i v tŽ demokratickŽ) jde pÞece pÞedevä’m o konfrontaci, stÞet n‡zoró. Nen’ moìnŽ do nekone‹na diskutovat a sbliìovat nesbl’ìitelnŽ. V’tžz’ pak n‡zor, za n’mì je vžtä’ s’la (jedno jestli masa voli‹ó ‹i bod‡ky a džla). Bohuìel, ‹asto oväem tento "silnžjä’" n‡zor nen’ lepä’, spr‡vnžjä’.
To je oväem realita a ne n‡m chybžj’c’ demokratickŽ povždom’. Pod t’m si pÞedstavuji iniciativu ob‹anó (= opr‡vnžnùch voli‹ó), kteÞ’ se sdruìuj’ v politickŽ spolky, vstupuj’ do stran - aby z’skali vliv na džn’ okolo sebe i mimo obdob’ voleb. PÞedstavuji si z‡jem ob‹anó o politickŽ džn’, o vžci veÞejnŽ (ne jen o skand‡ly a n‡silnŽ ‹iny naserv’rovanŽ jim bulv‡rn’mi masmŽdii). Interes na džn’ v naä’ obci i st‡tu. Kdyì se chov‡me laxnž, politici mohou pr‡vem o n‡s prohlaäovat, ìe jsme st‡do tupùch hlup‡kó, kteÞ’ ni‹emu nerozum’. Politiku mus’ džlat ti nejlepä’, ale i ti vzejdou z ob‹anó, z n‡roda. Ale ani ti nejlepä’ nemohou vždžt a poznat väe, n‡rod jim mus’ st‡le s‡m ukazovat, ‹eho ì‡d‡. A naopak, spoustu vžc’ si uvždomžl’, informovan’ a iniciativn’ ob‹anŽ mohou rychleji a efektivnžji zajistit spole‹nž, ale pÞitom sami, bez st‡tu. To oväem ì‡d‡ n‡rod politicky i jinak vzdžlanùch, mravn’ch, informovanùch ob‹anó s vlastn’ vól’. To je to demokratickŽ povždom’, jeì n‡m chyb’.
Dnes ho nem‡me, ale m‡me na‹ navazovat. M‡me za sebou tradici spolkó, a spolkovù ìivot druhŽ poloviny devaten‡ctŽho a prvŽ poloviny dvac‡tŽho stolet’, to bylo pr‡vž demokratickŽ povždom’ ob‹anskŽ spole‹nosti. Aé jiì älo o politickŽ strany, Sokol, Bar‡‹n’ky nebo ostrostÞelce, hasi‹e ‹i myslivce anebo spolky, œ‹elem jejichì existence bylo zbudov‡n’ pomn’kó naäim velik‡nóm. KomunistŽ tuto tradici pÞeruäili, ale zcela vymùtit se jim spolkovù ìivot nepodaÞilo. VzpomeËme na b‡ly hasi‹ó ‹i myslivcó na naäich venkovskùch mžstech. Dneän’ doba oväem jiì umoìËuje vedle b‡ló i politickou aktivitu. Je na ‹ase se tŽto moìnosti chopit!

(Eugen)

Jsem anarchista?

V reakci na œvahy o pravici a levici a o n‡rodn’ch elit‡ch v pÞedminulŽm ‹’sle jsem byl ozna‹en za anarchistu. S odm’tavou reakc’ z ur‹itùch kruhó jsem ostatnž po‹’tal, k mŽ l’tosti väak byla jen œstn’. Nedo‹kal jsem s ani pÞ’mo polemickŽ stati, ani presentace jinùch n‡zoró na nadhozen‡ tŽmata. Rozhodl jsem se napsat n‡sleduj’c’ pojedn‡n’, kterŽ danŽ ot‡zky jednak rozäiÞuje a jednak ‹‡ste‹nž prohlubuje, ve snaze rozproudit tak diskusi o smžÞov‡n’ ‹eskŽho nacionalismu. Domn’v‡m se, ìe jeho sou‹asn‡ bezkoncep‹nost pramen’ pr‡vž z ideovŽ nevyhranžnosti. Odvol‡v‡n’ se na myälenky svùch pÞedchódcó pÞi vä’ œctž k tradici a historii nemóìe sta‹it, neboé nezohledËuje sou‹asnou situaci a jej’ potÞeby. Nejprve je tÞeba stanovit si c’l, pak hledat prostÞedky, jak jej dos‡hnout. A vlastenectv’ ani touha po moci sami o sobž t’mto c’lem bùt nemohou. C’lem móìe bùt napÞ’klad prosazen’ ur‹itŽho politickŽho modelu, programu ‹i linie do praxe. PÞed t’m ale mus’ existovat alespoË konkrŽtn’ pÞedstava o tomto modelu v positivn’m smyslu (tj. ne jen neust‡lŽ negov‡n’ st‡vaj’c’ho) a ta, domn’v‡m se, dneän’mu nacionalistickŽmu proudu bu“ chyb’ zcela, nebo je jen suplov‡na socialisticko-utopistickùmi (principielnž väak nerealistickùmi) n‡zory.
Na œvod pojedn‡n’ o moìnŽ podobž st‡tu si zodpovžzme nihilistickou ot‡zku, k ‹emu vlastnž je n‡m dobr‡ existence tohoto spole‹enskŽho zÞ’zen’. Dnes by st‡t mžl pÞedstavovat ochr‡nce spole‹nùch a vžtäinovùch z‡jmó svùch ob‹anó, a‹koliv v naäich zemžpisnùch ä’Þk‡ch a dŽlk‡ch st‡tn’ œtvary vznikaly zÞejmž jako vùsledek mocensko-politickùch aspirac’ silnùch sobeckùch jedincó ‹i skupin. Zjednoduäenž, aväak vùstiìnž Þe‹eno, st‡t by zde mžl bùt pro svŽ obyvatele a ne obr‡cenž. Ob‹anŽ se vzdaj’ ‹‡sti svùch svobod a penžz a za to chtžj’ zajistit bezpe‹nost a rovnŽ podm’nky, aby mohli uplatnit svŽ schopnosti a neplatilo pr‡vo dìungle a vóle silnžjä’ho. St‡t oväem mus’ svŽ ob‹any omezovat, aby zabr‡nil anarchii, kde by pÞeìili jen mafi‡nskŽ bandy. S tŽmatem nutnosti existence st‡tu souvis’ nžkolik tŽmžÞ filosofickùch ot‡zek, kterŽ zde nemohu nevyslovit, z‡roveË väak nejsem schopen je jednozna‹nž zodpovždžt. Jedn‡ se zejmŽna o to, kde a kdy kon‹’ autorita st‡tn’ moci a za‹’n‡ neomezen‡ autorita naäeho svždom’. Jinak Þe‹eno, za jakùch okolnost’ se móìe ob‹an postavit proti svŽmu st‡tu a zóstat pÞitom s‡m pÞed sebou mor‡lnž ‹istù (nem‡m nyn’ pochopitelnž na mysli róznŽ gangstery a mafi‡ny, ale napÞ’klad politickù - i ozbrojenù - boj s nespravedlivou ‹i jinak nepÞijatelnou ideologi’). KonkrŽtn’ch pÞ’kladó najdeme ve svžtovŽ historii bezpo‹et - naneätžst’ jsou velmi ‹asto prov‡zeny ob‹anskou v‡lkou.
Je zÞejmŽ, ìe tento postoj jiì hrani‹’ s naprostùm chaosem. St‡t, m‡-li vytrvat, se tedy mus’ proti tŽto ob‹anskŽ neposluänosti br‡nit. Je oväem logickŽ, ìe se br‡n’ i proti boji opr‡vnžnŽmu. Je to schizofrenn’ situace, z n’ì nen’ œniku. Jedna strana (vžtäinou st‡t) väak bùv‡ silnžjä’ a v’tžz’. Toto jsou väak extrŽmn’ pÞ’pady a vych‡z’me-li z pÞedpokladu, ìe ob‹anŽ jsou si vždomi potÞeby existence st‡tu, nebo jsou s n’ alespoË sm’Þeni, doch‡z’ k nim zÞ’dka. Horä’ oväem je, ìe lidŽ vžtäinou berou svój st‡t jako nutnŽ zlo a podobnž ch‡pou i svŽ povinnosti vó‹i nžmu a tedy i vó‹i spole‹nosti. Dókazem toho móìe bùt ‹tyÞicetiletŽ trpžn’ komunismu u n‡s a jinŽ. N‡rody se zÞ’dka kdy bouÞ’ z ideovùch dóvodó, ale mnohem ‹astžji v okamìiku, kdy se zhorä’ jejich hmotn‡ situace.
Dost‡v‡me se k tŽmatu ob‹anskùch svobod, pr‡v a povinnost’. Prvnž jmenovanŽ by zÞejmž mžly bùt vymezeny negativnž, tedy co nen’ zak‡z‡no je povoleno ‹i alespoË trpžno, a to formou jak pr‡vn’, tak zvykovž-spole‹enskou. Pr‡vy ob‹anó v tomto smyslu rozum’m pÞedevä’m aktivn’ i pasivn’ pr‡vo volebn’. PÞi dneän’ œrovni vzdžlanosti a emancipace je zÞejmŽ, ìe volebn’ pr‡vo mus’ bùt u n‡s väeobecnŽ. Na druhou stranu je zjevnŽ, ìe o obecnž platnŽ pravdž prostž hlasovat nem‡ smysl, coì se oväem v politice ‹asto džje. Je zde problŽm kontroly a vyj‡dÞen’ vóle "zdola" na jednŽ stranž a potÞebnŽ volnosti pro vl‡dce zemž na stranž druhŽ. Ob‹anskŽ povinnosti, mezi nžì patÞ’ pÞedevä’m posluänost z‡konó a st‡tn’ autority, placen’ dan’ a brann‡ povinnost, jsou skute‹nž zlem bezpodm’ne‹nž nutnùm pro samou existenci st‡tn’ho subjektu. Je to pr‡vž ono vzd‡n’ se ur‹itùch svobod na œkor celku a v jeho prospžch.
O organisov‡n’ st‡tu se zde nehodl‡m teoreticky pÞ’liä rozepisovat. Zopakuji myälenku VelkŽ francouzskŽ revoluce, byé s revoluc’ samou vùslovnž nesouhlas’m. Je nutnŽ oddžlit moc vùkonnou, z‡konod‡rnou a zejmŽna soudn’. O jejich vz‡jemnŽ nez‡vislosti móìeme dnes v naäich pomžrech s œspžchem pohybovat, zvl‡ätž kdyì väechny pÞedstavitele vùkonnŽ moci ur‹uje vóle z‡konod‡rcó. Soudy radžji ponech‡m stranou œplnž. Volebn’ systŽm by si jistž zaslouìil samostatnou œvahu. Nebr‡nil bych se virilistóm, kteÞ’ by pÞedstavovali jistou z‡ruku politickŽ stability. TakŽ bych zcela nezavrhoval systŽm politickùch stran, byé proti jistùm reform‡m nejsem. Strany totiì sdruìuj’ lidi dle n‡zoró a pÞi jejich rozpuätžn’ a zachov‡n’ volenùch instituc’ bychom pÞed volbami ztratili pÞehled o postoj’ch politikó a aspirantó na politickŽ funkce. ti by se pochopitelnž po volb‡ch chovali podle svŽho pÞesvžd‹en’ a politickŽ orientace. Argumentace, ìe strany rozb’j’ n‡rodn’ jednotu nemóìe obst‡t, neboé n‡rod v bžìnùch podm’nk‡ch jednotnù nen’. Spole‹nù postoj pÞich‡z’ aì ve vyhrocenùch situac’ch, v nebezpe‹’, pÞi ohroìen’ dalä’ n‡rodn’ existence, ve v‡lce ‹i za ìivelnùch katastrof.
PÞeneseno konkrŽtnž do naäich podm’nek, lze stru‹nž napsat k podobž st‡tu jeätž n‡sleduj’c’. Na obecn’ politice se odehr‡v‡ bžìnù, takÞka kaìdodenn’, vztah ob‹an - st‡t. Pr‡ce obc’ nebùv‡ sice presentov‡na s pompou, je väak nemŽnž dóleìit‡ neì ‹innost œstÞedn’ch org‡nó. MalŽ obce by mohly nahradit demokracii zastupitelskou pÞ’mou. ‰eskù st‡t byl vìdy centralisovanù a dneän’ pokusy pÞenŽst do jeho uspoÞ‡d‡n’ prvky spolkovŽho zÞ’zen’ (vyää’ œzemn’ samospr‡vy) povaìuji za hazard, o kterŽm jen douf‡m, ìe se moc neprodraì’. St‡tn’ spr‡va, aby byla nez‡visl‡, mus’ bùt logicky na vyää’ œrovni od samospr‡vy oddžlen‡. U n‡s byla tradi‹nž vykon‡v‡na byrokraci’ (coì nen’ hanlivŽ synonymum pro œÞedn’ho äimla, ale vùraz pro spr‡vu vykon‡vanou œÞedn’ky), kter‡ oväem mus’ bùt efektivn’ a pruìn‡. Vytv‡Þen’ lok‡ln’ch parlamentó, kterŽ budou džlat m’stn’ z‡kony, povaìuji za nesmysl a oslaben’ st‡tu jako takovŽho.
V hospod‡Þstv’ by se st‡t mžl angaìovat co moìn‡ nejmŽnž. Jeho œlohou nen’ nakl‡dat s naä’m majetkem ani tento nijak spravovat ‹i zbyte‹nž omezovat. St‡tn’m œkolem je udrìet rovnŽ podm’nky pro volnŽ podnik‡n’, pÞ’padnž chr‡nit dom‡c’ spotÞebitele pÞed n’zkou kvalitou ‹i naäe vùrobce pÞed dotovanou konkurenc’. Ochrana trhu ‹i podpora exportu pÞin‡leì’ st‡tu jen tehdy, je-li to nezbytnž nutnŽ a v pÞ’padž vùhodnosti pro vžtäinu. Nem‡ valnŽho smyslu chr‡nit trh pro œzkou skupinu lobistó - dom‡c’ch neefektivn’ch vùrobcó, kdyì cizina poskytne kvalitnžjä’ zboì’ levnžji. T’m bychom od’rali vžtäinu - spotÞebitele. Dóleìitùm oborem st‡tu je spravov‡n’ financ’, tedy zejmŽna udrìov‡n’ hodnoty n‡rodn’ mžny a äetÞen’ v er‡rn’ch n‡kladech. Solid‡rn’ soci‡ln’ spoluc’tžn’ nen’ zdaleka jen ot‡zkou st‡tn’ch org‡nó, ale pÞedevä’m iniciativy ob‹anó a jejich ochoty na tuto solidaritu pÞisp’vat. Instituce, kter‡ odeb’r‡ pen’ze vžtäinž tvoÞ’c’ hodnoty a ty pak pÞerozdžluje menä’ ‹‡sti ob‹anó, kteÞ’ nic nedžlaj’, je nemor‡ln’. Na pÞ’klad je nab’ledni, ìe st‡tn’ dóchody nelze zruäit definitivnž, ale jist‡ forma pensijn’ho pojiätžn’ jako napÞ. v Polsku u n‡s jiì mohla bùt nžkolik let. N‡slednž by umoìnila postupnŽ sn’ìen’ daËovŽ z‡tžìe obyvatelstva.
Z‡vžrem je moìnŽ jeätž uvŽst, ìe st‡t je vìdy obrazem svùch œÞedn’kó. Budou-li tito poctiv’, sluän’, mravn’ a odbornž vzdžlan’, pak n‡ä st‡t móìe - za pÞispžn’ ob‹anó - vzkvŽtat. Bude-li väak st‡tn’ apar‡t sloìen z lumpó, je skoro lepä’ ho rozpustit. Je i na n‡s, nacionalistech, jakù n‡ä st‡t bude. Neboé kaìd‡ spole‹nost se skl‡d‡ z jednotlivcó. Doufejme, ìe naäe spole‹nost bude jednou z nejlepä’ch, abychom na ni mohli bùt opr‡vnžnž hrdi.
(JEM)

Inzerce

Vzhledem k posledn’mu trendu v naä’ politice, tzv.Inzercismu, zaloìenùm vydavatelem Anonnce panem Kudl‡‹kem, ani n‡ä list nechce zóstat pozadu. Zd‡ se, ìe odstraËov‡n’ politikó je zcela beztrestnŽ, a to nikde nebylo ps‡no, ìe jde pouze o odstranžn’ z politickŽho ìivota. A tak zat’mco pan Kudl‡‹ek nab’z’ 5.000.000.-k‹ za pana Klause jako pevnou sumu za jedinŽho ‹lovžka, rozhodli jsme se i my t’mto inzertn’m zpósobem vyhl‡sit ãodmžnyÒ za odstranžn’ n‡sleduj’c’ch politikó, oväem s volnùm a mžnitelnùm kursem, a to podle toho, jak hodnž budou äkodit ‹i äkod’ ‰eskŽ republice. Na aktu‡ln’ cenovou nab’dku se proto informujte v‹as na elektronickŽ adrese redakce. TaktŽì i na zm’nžnŽ osoby, neboé i tyto komodity budou promžnlivŽ.
Ceny jsou Þ‡dovž niìä’, neì kterŽ vypl‡c’ pan Kudl‡‹ek, a to proto, ìe se domn’v‡me, ìe n‡mi vybran’ politici, stejnž vžtä’ cenu nemaj’ a takŽ pokrùv‡me vžtä’ mnoìstv’ ãäkoditelóÒ.
Nab’dka:

1.Vladim’r Mlyn‡Þ......100.000,.k‹
2.Miloslav Ransdorf .....100.000,-k‹
3.Miroslav Greben’‹ek ....100.000,-k‹
4.Petr Uhl............80.000,-k‹
5.OndÞej GiËo...........70.000,-k‹
6.Miloä Zeman .........60.000,-k‹
7.V‡clav Havel .........50.000,-k‹
8.Pavel Rychetskù .......45.000,-k‹
9.Petra Buzkov‡ .......30.000,-k‹
10.Petr Pithart ........20.000,-k‹

P.S. Ceny jsou samozÞejmž v‹.DPH a na rozd’l od pana Kudl‡‹ka za ãpouhŽÒ odstranžn’ z politickŽho ìivota. Vùplatu cen zprostÞedkov‡v‡ naäe spÞ‡telen‡ agentura ã1.dubenÒ. TaktŽì o‹ek‡v‡me sponzorskŽ pÞ’spžvky na tuto agenturu a novŽ n‡vrhy do naäeho inzertn’ho seznamu. Džkujeme.
(ET)

EU hodnotila ‰R

V Þ’jnu zveÞejnila Evropsk‡ Komise svŽ hodnocen’ zem’, se kterùmi vede jedn‡n’ o pÞistoupen’ do EU, z hlediska jejich pÞipravenosti k takovŽmu kroku. O džsivŽ situaci v naä’ zemi pojedn‡v‡ svùm zpósobem jednak samotn‡ zpr‡va EU, oväem snad jeätž hrozivžjä’ obr‡zek poskytli ìurnalistŽ vžtäiny ‹eskùch masmŽdi’.
Oproti analùz‡m naäich nejvžtä’ch den’kó, kterŽ pro nž maj’ nespornž lepä’ z‡zem’, nab’z’me jednu z‡sadn’ vùhodu, totiì snahu o objektivitu. Nepovaìujeme za bohy ‹i polobohy ani ‹leny minulùch ‹i sou‹asnùch ‹eskùch vl‡d ale ani œÞedn’ky z Bruselu.
Hodnocen’ EK obsahovalo zejmŽna negativn’ kritiku, a‹koliv kritika móìe bùt i pozitivn’, tedy kladnŽ ocenžn’ odvedenŽ pr‡ce. LŽpe Þe‹eno, zpr‡va EK obsahovala i tuto pozitivn’ kritiku, nebyla j’ väak vžnov‡na ì‡dn‡ pozornost. Nepochybnž m‡ EK pr‡vo hodnotit spoustu vžc’ v ‰R negativnž, spousta vžc’ se tu v minulùch letech pÞ’liä nepodaÞila. Stejnž je tomu oväem i v samotnŽ EU. Je takŽ zÞejmŽ, ìe ‰R nepln’ nžkterŽ ‹‡sti harmonogramu zmžn legislativy a veÞejnŽ a st‡tn’ spr‡vy, ke kterŽmu se pÞihl‡sila. Na druhou stranu je smysluplnost takovŽho harmonogramu pochybn‡, jelikoì se EU dosud nezav‡zala k ur‹itŽmu datu, kdy bude ona sama pÞipravena pÞijmout "pÞipravenŽ" st‡ty. Vùsledkem takovŽ situace by mohlo bùt nesmyslnŽ plùtv‡n’ prac’ a penžzi na zaveden’ a udrìov‡n’ systŽmu vhodnŽho pro pr‡ci v r‡mci unie v ‰R, kter‡ oväem v ì‡dnŽ unii nebude a tak bude celù systŽm zbyte‹nù. V nžkterùch pÞ’padech oväem mohou bùt zmžny uìite‹nŽ i bez ‹lenstv’ v Unii. Jde zejmŽna o poìadavky na zlepäen’ fungov‡n’ st‡tn’ spr‡vy v‹etnž soudnictv’. ZmiËov‡no je zlepäen’ ochrany hranic, podm’nek ve vžzeËstv’ apod. PÞijmout lze i vžtäinu hodnocen’ a doporu‹en’ tùkaj’c’ se chodu hospod‡Þstv’ a to z pohledu legislativy, st‡tn’ch z‡sahó i hodnocen’ vyloìenž makro ‹i mikroekonomickùch ukazateló. Proto je nezbytnŽ nad kaìdou ‹‡st’ hodnocen’ uvaìovat samostatnž a pouze s ohledem na prospžch ‰echó, nikoliv na sou‹asnou praxi v EU, kter‡ se bžhem pÞ’ät’ch let stejnž v mnoha pÞ’padech zmžn’. PÞ’kladem móìe bùt napÞ’klad vytvoÞen’ dalä’ch "samospr‡vnùch" œtvaró, kterŽ EU poìaduje, kterŽ ale nemóìe pÞinŽst ob‹anóm nic jinŽho neì vyää’ danž na zajiätžn’ vžtä’ho po‹tu œÞedn’kó a politikó.
Principem, stoj’c’m nad sla“ov‡n’m ‹eskùch norem a st‡tn’ i veÞejnŽ spr‡vy s podm’nkami fungov‡n’ EU, mus’ bùt jednoduäe ‹eskŽ z‡jmy, snaha o zajiätžn’ blahobytu, prosperity a spokojenosti ‹eskŽho st‡tu. Nic jinŽho. Rozhodnž ne transcendentno a podobnŽ podivnŽ sfŽry myälen’ naäeho sou‹asnŽho prezidenta.
Podstatn‡ ‹‡st hodnocen’ EK se oväem netùkala ani legislativn’ch zmžn ani reformy st‡tn’ a veÞejnŽ spr‡vy. Tùkala se hospod‡Þstv’ a jinùch spole‹enskùch džjó, kterŽ se vstupem do EU nesouvis’ "de jure", jde sp’äe o politickou str‡nku vžci. Ot‡zkou je, zda toto hodnocen’ m‡ vóbec nžjakŽ opodstatnžn’, jestli na nžj m‡ ciz’ st‡t pr‡vo. ëijeme oväem v takovŽ dobž, ìe od naä’ vl‡dy tžìko móìeme o‹ek‡vat obranu svrchovanosti naäeho kulturn’ho a hospod‡ÞskŽho prostoru. V tžchto oblastech totiì EK ‹asto poìaduje vžci, kterŽ pÞ’mo zasahuj’ do naä’ st‡tn’ samostatnosti a kterŽ by si v r‡mci st‡vaj’c’ch ‹lenó EU nikdy nedovolila, jelikoì ti jsou na svou suverenitu velice citliv’. Jde napÞ’klad o poìadavky na formu a vùäi st‡tn’ch podpor róznùm prómyslovùm oboróm, pl‡ny energetickŽho rozvoje a mimojinŽ samozÞejmž podpory n‡rodnostn’m menäin‡m. Jistž si domysl’te sami ve kterùch pÞ’padech poìaduj’ sn’ìen’ a ve kterùch zvùäen’ podpor. Pohled evropskùch KomisaÞó na roli st‡tu v hospod‡Þstv’ je vóbec paradoxn’. Zemž EU jsou obecnž zn‡my pomžrnž vysokou angaìovanost’ st‡tu v hospod‡Þstv’, ‹asto se hovoÞ’ napÞ’klad o vlivu francouzskŽho st‡tu na velkŽ firmy jako jsou Renault nebo Air France, kde je dokonce majoritn’m vlastn’kem. Tžìko Þ’ci, pro‹ se potom evropät’ KomisaÞi zabùvaj’ takovou malichernost’ jako je program revitalizace nžkolika m‡lo podnikó ‹eskŽ vl‡dy. Nemus’ n‡m vóbec j’t o podporu ‹asto podivnùch pl‡nó naä’ socdem vl‡dy a pÞesto se móìeme pt‡t, jakŽ c’le asi evropät’ œÞedn’ci sleduj’ vzhledem k praxi v jejich vlastn’ch zem’ch. Tžìko Þ’ct, nžkterŽ scŽn‡Þe jsou snad aì pÞ’liä divokŽ, ale rozhodnž ne nemoìnŽ.
Jak jiì bylo Þe‹eno, jsou ur‹itž i ‹‡sti tohoto hodnocen’, se kterùmi je moìno se plnž ztotoìnit, jako je tÞeba zlepäen’ ochrany hranic, boj s œplatk‡Þstv’m a hospod‡Þskou kriminalitou. Pousm‡t bychom se mohli i nad poìadavkem pÞedloìen’ strategie róstu zamžstnanosti, jelikoì i ta naäe sou‹asn‡ m’ra nezamžstnanosti je v zem’ch EU sp’äe lepä’m prómžrem. Usm’vat bychom se tedy mohli, kdyby to nebyl z‡vaìnù problŽm. Rady, jak restrukturalizovat ur‹itŽ sektory prómyslu opžt zav‡n’ snahou vydžlat na svŽ pozici silnžjä’ho partnera o nžco lepä’ pozici i pro vlastn’ firmy, respektive voli‹e. Vol‡n’ po pokra‹ov‡n’ privatizace napÞ’klad v bankovn’m sektoru je jistž takŽ opr‡vnžnŽ, stejnž tak i upozornžn’ na nepruìnost st‡tn’ spr‡vy. Nic pozitivn’ho pro ob‹any naopak nenesou poìadavky na pÞibl’ìen’ nžkterùch v’ce ‹i mŽnž regulovanùch cen cen‡m v EU. Vzhledem k neur‹enŽmu datu vstupu se jen tžìko lze ubr‡nit pocitu, ìe jde hlavnž o ubr‡n’ jednŽ z konkuren‹n’ch vùhod ‰R ve vz‡jemnŽm obchodž, na dalä’ch trz’ch apod. Moìn‡ jde i o to, aby si ob‹anŽ neuvždomili n‡klady spojenŽ s provozem EU najednou, ale postupnž a tak si mohli nad‡le myslet, jak je to nebety‹nž vùhodn‡ organizace. Opomenut samozÞejmž ve zpr‡vž nezóstal ani tradi‹n’ ‹eskù rasismus a apartheid, jak o nžm na väude hovoÞ’ n‡mi placen’ st‡tn’ œÞedn’ci doned‡vna v ‹ele s jistùm Uhlem. Toto tŽma zpr‡vž tŽmžÞ dominuje. Jako jedna z podm’nek dalä’ho veden’ vstupn’ch rozhovoró (Pozor! Ne vstupu v nžjakŽm term’nu - takovù nepÞ’jemnù rozd’l...) je tedy i zlepäen’ naäeho vztahu k menäin‡m. PÞeloìeno do obecnŽ mluvy: Chtžj’ po n‡s, abychom si v’ce upl‡celi nepÞizpósobivŽ ob‹any, aby zóstali u n‡s a nesnaìili se dostat k nim, k tžm ch‡pavùm a ätždrùm multikulturn’m strù‹kóm s jinak otevÞenou n‡ru‹’. Ze zpr‡vy lze vóbec vy‹’st, ìe vztah k menäin‡m, konkrŽtnž Romóm (Cik‡nóm - pro ‹ten‡Þe bez znalost’ newspeaku) je kl’‹ovù pro vstup do EU. NapÞ’klad se asi ‰eäi budou muset zmžnit a pÞizpósobit se hlu‹nŽmu a bouÞlivŽmu cik‡nskŽmu ìivotn’mu stylu. Jak ale potom spln’me ekonomick‡ kritŽria vstupu? òÞedn’kóm z Bruselu takŽ vad’, ìe ‰eäi pos’laj’ pÞes 70 % cik‡nskùch (romskùch - pro mladä’ ‹ten‡Þe) džt’ do zvl‡ätn’ch äkol. Zaj’mavŽ, myslel jsem, ìe to jsou zaÞ’zen’, kde jde o to džti u‹it jinùm zpósobem, jelikoì by zpósob vùuky v bžìnùch äkol‡ch nezvl‡dli a nenau‹ili by se nic. Bylo by neätžst’m i v tomto bodž podlehnout n‡tlaku jako v pÞ’padž Mati‹n’ ulice a zvl‡ätn’ äkoly zruäit jako rasistick‡ zaÞ’zen’. Doplatili by na to väichni ì‡ci bez rozd’lu. Ale kdo v’?
V tŽto souvislosti pÞinesla oväem zpr‡va EU i zaj’mavù œdaj, svžd‹’c’ o tom, ìe nepÞin‡ä’ jen poìadavky a nenech‡v‡ väe jen na n‡s. V roce 1999 by prù mžlo bùt z programu PHARE (‹erp‡ z prostÞedkó EU) vyplaceno celkem 21 milionó EUR na programy spojenŽ s pÞibliìov‡n’m k EU. Proti PHARE a podobnùm podpórnùm programóm nelze obecnž nic nam’tat. Naopak. PotÞebnùch penžz je v ‰R rozhodnž mŽnž neì by si vyìadovaly veäkerŽ potÞebnŽ a nezbytnŽ projekty ve väech sfŽr‡ch ìivota. SamozÞejmž ani programy EU nenab’zej’ z‡vratnŽ prostÞedky, kterŽ by mohly prudce zvùäit ìivotn’ œroveË ‹i hospod‡Þskou vùkonnost. Ale v naä’ situaci je potÞeba v’tat kaìdù proplacenù projekt s kladnùm pÞ’nosem pro ‰R. TakovŽ jsou rozhodnž tŽmžÞ väechny podpórnŽ programy EU. Na druhou stranu je fŽrovŽ a takŽ politicky vùhodnŽ uk‡zat, ìe po n‡s sice nžco chtžj’, ale takŽ n‡m s nž‹’m pomohou. Podobnž je to i s on’m pos’len’m postaven’ menäin v ‰R. Z celkovŽ ‹‡stky je 0,5 milionó EUR v roce 1999 ur‹eno na takzvanŽ pos’len’ demokratickŽho systŽmu, coì je vùslovnž zpÞesnžno jako podpora postaven’ Romó. Je to asi jedinù program, kterù je moìno na prvn’ pohled ozna‹it za pochybnù. Za tuto ‹‡stku by bylo moìno kr‡tkodobž vyÞeäit napÞ’klad problŽm zn‡mŽ Mati‹n’ ulice a to pÞestžhov‡n’m skupiny lid’ do jinŽho prostoru. O dlouhodobŽm Þeäen’ väak nemóìe bùt Þe‹. Ostatnž, myälenka, ìe problematickŽ menäiny se chovaj’ problematicky kvóli nedostatku penžz, je zna‹nž pochybn‡. Hlavn’m zjiätžn’m väak je, ìe podpora EU je v podstatž rasistick‡, kdyì nžco mezi 15 a 20 miliony K‹ poskytuje pouze skupinž lid’ vybranùch podle n‡rodnostn’ho kl’‹e.
Tyto politickŽ poìadavky patÞ’ opžt do kategorie onžch stžì’ pÞijatelnùch, ale jen tžìko si asi dok‡ìeme pÞedstavit sou‹asnŽho ‹i nžkterŽho pÞedchoz’ho z ministró zahrani‹’, kteÞ’ tuto nesrovnalost uvedou do poÞ‡dku. Pro voli‹e pravicovùch stran je to tžìkŽ pÞizn‡n’, ale ministrem zahrani‹’ dosud nejvžtä’ho form‡tu byl zÞejmž JiÞ’ Dienstbier. I pÞes jeho stÞ’h‡n’ hrani‹n’ch plotó, coì bylo pÞece jenom zbyte‹nŽ gesto, kterŽ jen usnadnilo neleg‡ln’ pÞechody hranic Podle poìadavkó EU se budou zase stavžt proti imigrantóm, levnžjä’ by bylo je nam’sto stÞ’h‡n’ jen pÞem’stit na jinŽ hranice.
Tolik tedy kr‡tkù rozbor hodnocen’ ‰R ze strany EU. Je jasnŽ, ìe n‡s ‹ek‡ mnoho pr‡ce na odstranžn’ pr‡vem kritizovanùch tŽmat uv‡džnùch ve zpr‡vž. A väechny veÞejnž ‹innŽ osobnosti by mžlo ‹ekat mnoho pr‡ce na vysvžtlov‡n’, pro‹ jsou nepr‡vem kritizovan‡ tŽmata äpatnž, ‹i nesmyslnž ch‡p‡na a jakù je skute‹nù stav vžc’.
A jak se k tomuto hodnocen’ postavili ‹eät’ ìurnalistŽ?
Hysterie koment‡toró, reportŽró a zpravodajcó vžtäiny den’kó a televizn’ch a rozhlasovùch stanic neznala mez’. "NesplËujeme poìadavky EU! Hroz’, ìe nebudeme pÞijati jako prvn’! EU s n‡mi zruä’ rozhovory!", tak znžly nžkterŽ vùkÞiky, kterŽ plaäily ‹ten‡Þe v nadpisech ‹l‡nkó na prvn’ stranž (v pÞ’padž autora ‹l‡nku a spousty dalä’ch euroskeptikó by se jednalo skvžlŽ zpr‡vy, kdyby se zakl‡daly na skute‹nosti a ne na hysterii). Snad jen jedinù krati‹kù ‹l‡nek v Hospod‡Þskùch novin‡ch se pokusil o objektivn’ popis samŽ zpr‡vy EU, pÞi‹emì samozÞejmž popisoval i nžkterŽ z jiì popsanùch nesmysló, chyb a omyló ve zpr‡vž, jejichì pÞ’‹inami mohla bùt jak neznalost œÞedn’kó z Bruselu, tak politickù œmysl. Jinak si novin‡Þi hrubž uleh‹ili svoji pr‡ci a jednoduäe opisovali pas‡ìe ze samotnŽ zpr‡vy, pÞi‹emì dodali pouze svój peprnù koment‡Þ hovoÞ’c’ o neschopnosti sou‹asnŽ vl‡dy. V nej‹tenžjä’ch novin‡ch se ob‹as dopustili i hlubokŽ myälenky o tom, ìe tahle naäe n‡rodn’ tragedie (to tam nepsali, ale m’nžno to tak bylo) byla zapo‹ata jiì euroskeptickùm V‡clavem Klausem. Vynech‡n’ "vl‡dy politickùch œÞedn’kó" pod veden’m ToäovskŽho a Luxe jiì nikoho nemohlo pÞekvapit. V celŽ tŽ hysterii se logicky objevila spousta smžänùch a absurdn’ch momentó, sedm‡ mocnost, jak se novin‡Þóm bohuìel opr‡vnžnž Þ’k‡, se zkr‡tka zase pÞedvedla. Hlavn’ zpr‡vy na ‰T1 byly jednoho dne zah‡jeny slovy: "PodaÞilo se n‡m z’skat zpr‡vu EK, kter‡ bude ofici‡lnž zveÞejnžna aì za dva dny ...". Asi o tùden pozdžji se objevil koment‡Þ, hovoÞ’c’ o tom, ìe hlavn’ rozd’l mezi naäimi œÞedn’ky a tžmi z EU spo‹’v‡ jiì v tom, ìe z Bruselu zpr‡vy neuniknou nikdy dÞ’vž pÞed jejich ofici‡ln’m zveÞejnžn’m .... Um’rËuj’c’ postoj ODS k tŽto zpr‡vž byl ohodnocen tak, ìe jim bude dobÞe na mimoevropskŽ poduäce, ‹i nžjak podobnž.
Vyplùv‡ z toho jedinŽ - naäi novin‡Þi umžj’ skl‡dat dohromady vzletn‡ souvžt’, aväak nechyb’ jim jenom jakùkoliv projev n‡rodn’ hrdosti, ale i jakŽkoliv n‡znaky znalost’ z oboró, o kterùch p’ä’, v‹etnž zemžpisu. Kdo m‡ z‡jem se sloìit na plastickou mapu Evropy, kter‡ bude zasl‡na do redakc’ vùznamnùch den’kó, neché se ozve na naä’ e-mailovŽ adrese. Na mapž budou vyzna‹eny ‹eskŽ zemž v sou‹asnùch hranic’ch a hranice Evropy, aby p‡ni redaktoÞi nemžli problŽmy s ur‹en’m naä’ polohy.
MyälenkovŽ schŽma novin‡Þó, kterŽ vede k takovŽ hysterii je prostŽ: ‰eäi jsou hloup’, v EU jsou chytÞ’, jestli se nenech‡me plnž Þ’dit komisaÞi z EU, je to n‡ä konec. Nehledž k tomu, ìe to prokazatelnž nen’ pravda, z‡sadn’m problŽmem tŽto œvahy je, ìe c’le äŽfó EU se logicky ‹asto m’jej’ s c’li a z‡jmy ‰echó.
Anebo novin‡Þsk‡ hysterick‡ pera nevedla jen hysterie a chybn‡ myälenkov‡ schŽmata. Tžìko se ale domùälet, jakŽ vlivy na nž pósob’. Rozhodnž to nejsou vlivy naklonžnŽ naäim n‡rodn’m z‡jmóm.
(DZ)

Novù œzemn’ pl‡n hlavn’ho mžsta a n‡vrhy na œpravu mžstskŽ spr‡vy

Od pozdn’ch no‹n’ch hodin dev‡tŽho z‡Þ’ t. r. m‡ hlavn’ mžsto Praha kone‹nž platnù œzemn’ pl‡n. PÞes väechny vùhrady k nžmu je tÞeba pÞedeslat: je lepä’ m’t alespoË nžjakou koncepci pro rozvoj mžsta, neì ì‡dnou - neboé ìivelnù róst, jehoì jsme svždky posledn’ch deset let, praìskŽ obci mnoho uäkodil.
Domn’v‡m se, ìe œzemn’ pl‡n nen’ zase tak äpatnù, jak by se mohlo zd‡t vžci neznalŽmu ‹lovžku podle novinovùch zpr‡v. Nav’c, nžkterŽ konfliktn’ body z nžj byly vypuätžny s t’m, ìe budou po pÞepracov‡n’ a schv‡len’ vyd‡ny formou samostatnŽ vyhl‡äky - tedy jakŽhosi dodatku. (Dod‡v‡m: snad to nezapadne do propadliätž džjin.) Nejvžtä’ pot’ì je zÞejmž v moìnŽ pr‡vn’ napadnutelnosti. Podle z‡kona a vyhl‡äek navazuj’c’ch maj’ totiì ob‹anŽ (tedy konkrŽtnž PraìanŽ) pr‡vo vyj‡dÞit se ke konceptu Þeäen’. To proto, aby se nejprve nevypracoval pÞesnù pl‡n, kterù by se pak musel mnohokr‡t pÞedžl‡vat - aby se tedy neprov‡džla zbyte‹n‡ pr‡ce. Jestliìe väak vžtäinu pÞipom’nek zam’tli œÞedn’ci st‡tn’ spr‡vy bez vysvžtlen’ a moìnosti od-vol‡n’, zna‹nž zpochybËuj’ samotnù smysl postupu poÞizov‡n’ œzemnž pl‡novac’ dokumentace.
Kdyì uì se vžnujeme naäemu hlavn’mu mžstu, neodpust’m si kr‡tkou pozn‡mku o organisaci jeho spr‡vy. Z doby minulŽ mžsto zdždilo deset obvodó s nelogickùm rozsahem i próbžhem hranic. Ku pÞ’kladu NovŽ Mžsto ‹i Kr‡l. Vinohrady, tedy katastr‡ln’ œzem’ s vlastn’m urbanistickùm, historickùm i sociologickùm vùvojem, jsou rozdžleny mezi nžkolik spr‡vn’ch obvodó. PÞi posledn’ ‹‡ste‹nŽ reorganisaci v polovinž tŽto dek‡dy pÞibyly samospr‡vy nžkterùch jednotlivùch m’stn’ch mžstskùch ‹‡st’, jako tÞeba obc’ pÞipojenùch administrativnž ku Praze v obdob’ od druhŽ svžtovŽ v‡lky, oväem zóstavä’ch jinak (zejmŽna z hlediska urbanistickŽho) nad‡le samostatnùch, a d‡le nžkterùch katastr‡ln’ch œzem’ - zde väak jiì ne tak logicky.(KonkrŽtnž napÞ. se jedn‡ o œzem’ zlikvidovanùch obc’, na jejichì katastru vyrostla nžkter‡ s’dliätž.) Sou‹asnù prim‡tor Jan Kasl ustavil pracovn’ skupinu, maj’c’ tento problŽm rozÞeäit. Ta navrhla reorganisaci spr‡vy podle sou‹asnùch katastr‡ln’ch hranic, coì je logickŽ a dle mne v poÞ‡dku. Pot’ì je väak, zd‡ se, v pohledech na postaven samospr‡vy. Hlavn’ mžsto je (a i podle novùch z‡konó zóstane) na œrovni samostatnŽho kraje. Je to skute‹nž oblast (chcete-li, tedy region - jak se dnes Þ’k‡) mnohem v’ce neì obec. PÞedstavy mžstskŽ rady a zastupitelstva jsou väak bliìä’ pr‡vž podobž hl. mžsto = obec jako kaìd‡ jin‡. Centralisace m‡ jistž svŽ opodstatnžn’ a tedy i logiku ve "vnitÞn’m souvisle zastavžnŽm mžstž", coì je pÞibliìnž tzv. Velk‡ Praha v hranic’ch podle z‡kona z roku 1920. Aväak pro‹ maj’ œÞedn’kóm z okol’ Mari‡nskŽho n‡mžst’ podlŽhat jen prostÞednictv’m mžstskŽ spr‡vy i obyvatelŽ kupÞ. Kr‡lovic, malŽ to vesni‹ky na jihovùchodn’m okraji Prahy? Z dneän’ organisace hlavn’ho mžsta m‡ nejvžtä’ smysl asi pr‡vž samospr‡va okrajovùch mžstskùch ‹‡st’.
Je äkoda, ìe Þada subjektó, snaì’c’ch se o prosazen’ v m’stn’ch volb‡ch, se nesnaì’ podobnŽ koncep‹n’ problŽmy takŽ sledovat v obdob’ mezi volbami.
(JEM)

K BILANCI UPLYNULƒHO DESETILETê:

O rychlŽ promžnž ide‡ló

PÞed deseti lety hledžl n‡rod, opojenù ne‹ekanž snadnùm œspžchem, k mlhavŽ budoucnosti, jeì se zd‡la tak kr‡sn‡. Vžtäina si myslela: budeme se m’t jako za prvn’ republiky. To bylo zakl’nadlo. Co si pod t’m kdo pÞedstavoval? Vžtäinou ide‡ln’, soci‡lnž vyv‡ìenù st‡t, prosperuj’c’ hospod‡Þstv’, jeì snadno doìene mno-haletou technologickou zaostalost. Budeme se m’t dobÞe - sta‹’, kdyì n‡s nebudou zatžìovat Pol‡ci a ti od Karpat na vùchod. Jen ti nejstarä’, pamžtn’ci pÞedv‡le‹nŽ Žry, vždžli, co n‡s ‹ek‡ - pr‡ce, pr‡ce, pr‡ce.
Do tžchto nejasnùch pÞedstav se snadno a rychle vloudila nebezpe‹n‡ hesla.Do tžchto nejasnùch pÞedstav se snadno a rychle vloudila nebezpe‹n‡ hesla. Nejsme jako oni! chr‡nilo komunisty. DruhŽ, napohled nelogickŽ, hl‡salo n‡vrat do Evropy. Nebylo väak myäleno geograficky, ale obraznž. A väichni se ho chytli. Nakonec se väak ukazuje mnohem nebezpe‹nžjä’, neì heslo prvŽ. A tak se z "revoluce" n‡rodn’ stal vlastnž akt protin‡rodn’. Neboé ta Evropa, do n’ì se, alespoË ofici‡lnž, st‡le chceme "navr‡tit", nepÞeje svobodnùm n‡rodóm. Nam’sto hospod‡ÞskŽ, mravn’ a kulturn’ obnovy n‡rodn’ho st‡tu pÞiäla vlna globalisace a pÞ’pravy pr‡vn’ch i jinùch podm’nek na rozpuätžn’ naä’ zemi‹ky v ohromnŽm "superst‡tž". PÞitom je vytv‡Þeno zd‡n’, ìe jakù bude ten "globalisovanù svžt" z‡leì’ i na n‡s; je naprosto ignorov‡n fakt, ìe ona globalisace je v rovinž mnohem v’ce hospod‡ÞskŽ a ìe funguje jiì nžkolik desetilet’.
Snad se v tŽto mylnŽ cestž nebude pÞ’liä dlouho pokra‹ovat, neboé hroz’, ìe pÞev‡ì’ väechny kladnŽ vùdobytky a zisky posledn’ch deseti let.
(JEM)

Nacionalismus versus humanismus?

Na snadnou a ‹astou ot‡zku: pro‹ jsem nacionalista? nen’ jednoduchŽ odpovždi. Toho je ‹asto zneuì’v‡no doslova k zesmžänžn’ vlastencó hlavnž skrz sdžlovac’ prostÞedky. A pÞitom bychom se stejnùm pr‡vem mohli pÞed kostelem pt‡t: pro‹ vžÞ’te v Boha nebo naopak pro‹ nevžÞ’te. Ot‡zky hodnŽ pozornosti universitn’ch vzdžlancó a pÞesto si na nž mus’ odpovždžt kaìdù s‡m a hlavnž za sebe.
Mohu nab’dnout svou odpovž“, s n’ì pochopitelnž nikdo nemus’ souhlasit. Mój nacionalismus je iracion‡ln’, tžìko jej vysvžtlit rozumem. Pramen’ z mŽ v’ry v n‡rod a vyää’ Þ‡d, z mŽ l‡sky k ‹eskŽ zemi a jej’m lidem, z mŽho pÞesvžd‹en’ a pochopitelnž v neposledn’ Þadž i z mŽ vùchovy. Nacionalismus bùv‡ v sou‹asnŽ dobž presentov‡n jako pomaten‡ myln‡ cesta devaten‡ctŽho stolet’ vzeäl‡ z myälenek romantismu. Nam’sto nžj je n‡m dnes serv’rov‡n humanismus. Pochopitelnž se c’t’m ‹lovžkem, ale to vyplùv‡ samo sebou z mŽho ‹eästv’. PÞ’sluän’ci n‡rodó jsou samozÞejmž lidmi. Z toho je n‡zornž vidžt, ìe odm’tat nacionalismus kvóli lidstv’ je mylnŽ, ba pÞ’mo nesmyslnŽ; vlastenectv’ je jen upÞesËuje a vyzdvihuje. Na rozd’l od mŽho vlastenectv’ srdce je dneän’ humanita a väelidstv’ plozeno, ‹i lŽpe formulov‡no vydup‡v‡no ze zemž, rozumem zmatenùm dezinformacemi a bl‡znivùmi multikulturn’mi a cizoetnickùmi projekty.
Pot’ì je väak i v samotnŽm vùkladu slova humanismus. Ten je pÞitom dóleìitù, aby nedoälo ke zkreslen’, neboé za t’mto term’nem se skrùv‡ nžkolik z‡sadnž odliänùch vùznamó. Postupujme chronologicky. Humanismus jakoìto renesan‹n’ ch‡p‡n’ svžta jistž nelze ämahem odm’tnout, neboé nevratnž poznamenal próbžh džjin i lidskŽ myälen’ a n‡ä rozum i duch jej jiì pÞijaly. Zprvu znamenal d’ky rozumovŽmu pozn‡n’ jistù odklon od v’ry, aby pozdžji, skrz pokra‹uj’c’ rozumovŽ pozn‡n’, tento ustupoval pokornŽmu n‡vratu do jistot c’rkevn’ho pojet’ svžta. (Jeho vedlejä’m produktem tedy bylo potvrzen’ u‹en’ sv. Tom‡äe AqintskŽho.) Dalä’ podoba humanismu se zrodila v minulŽm stolet’. U n‡s jej propracoval profesor, pozdžji president republiky, Tom‡ä Garrigue Masaryk, kterù byl doned‡vna postavou takÞka posv‡tnou. Aväak nžkterŽ n‡zory tŽto nespornŽ osobnosti se dneän’m hybatelóm veÞejnŽho džn’ zÞejmž jiì moc nehod’. Kaìdop‡dnž propagace osoby i myälenek TGM zna‹nž poklesla. Svój humanismus vyvozoval Masaryk z džjinnŽho bžhu, spatÞoval jej pÞedevä’m v ot‡zce soci‡ln’ a v jeho "revolu‹n’m" ch‡p‡n’ n‡boìenstv’, aväak neopouätžl rovinu nacion‡ln’. Kone‹nž, soci‡ln’mu akcentu se nebr‡nili ani tÞeba Dr. Karel Kram‡Þ ‹i prof. Frantiäek Mareä, tedy Masarykovi politi‹t’ odpórci.
Oba pÞedeälŽ zm’nžnŽ vùznamy slova humanismus nejsou principielnž protin‡rodn’. Jinak je tomu s nejnovžjä’m svžton‡zorem, kterù se skrùv‡ za osvžd‹enù - a nevinnù - vùraz. Sou‹asnù humanismus nen’ nic jinŽho neì bezohledn‡ diktatura lidskùch pr‡v (jeì stoj’ dnes jiì nad doned‡vna nedotknutelnou demokraci’) ve sluìb‡ch kruhó touì’c’ch po svžtovl‡dž. Dókazy vid’me u n‡s i v cizinž takÞka dennž. (Za väechny povyk kvóli cause Mati‹n’ ul.) Ano, lidsk‡ pr‡va, formulov‡na obecnž bez ohledu na m’stn’ tradice, jsou dnes nejvyää’m z‡konem. Ale ten je br‡nžn jen œ‹elovž, ba pÞ’mo zneuì’v‡n. Kvóli poruäen’ ob‹anskŽho pr‡va majetkovŽho se v‡lky nevedou. Pro ochranu v’ry malŽ cizorodŽ skupiny se poÞ‡daj’ statis’covŽ demonstrace a tiskovŽ ä’lenstv’. Ano, i ona veleben‡ demokracie, tedy vl‡da (vóle) voli‹ó, ob‹anó, n‡roda je t’m poälap‡na, zneuctžna, odhozena. Tento "humanismus let devades‡tùch" je skute‹nùm, obrovskùm nepÞ’telem nacionalismu, neboé byl vytvoÞen pÞedevä’m proti nžmu. A‹ se tv‡Þ’ positivisticky, je principielnž negativistickou, protin‡rodn’ myälenkou. Doufejme, ìe se rychle zhrout’! (Pozn‡mka na konec: Lidsk‡ pr‡va sama o sobž pochopitelnž äpatn‡ nejsou, pot’ì je v jejich zneuìit’. Mžla by bùt formulov‡na pÞesnžji, v‹etnž jejich zaÞazen’ do hierarchie mezin‡rodn’ho pr‡va - oväem ne œ‹elovž!)
(JEM)

Svoboda a odpovždnost

K tŽto œvaze mž inspirovala upout‡vka na vùstavu ve formž parodie na pomn’k sv. V‡clava. (Pro ty, kteÞ’ snad nev’, o‹ jde: v Praze na Móstku, na opa‹nŽm konci V‡clavskŽho n‡mžst’, neì stoj’ N‡rodn’ museum, pod n’mì je pomn’k svatŽho V‡clava, byla um’stžna naturalistick‡ plastika mrtvŽho konž povžäenŽho za nohy, s volnž vis’c’ hlavou a ocasem, na jehoì bÞiäe sed’ obkro‹mo kn’ìe V‡clav.) Vìdy jsem zast‡val svobodu vyj‡dÞen’ myälenek, aé jiì slovnž ‹i prostÞednictv’m vùtvarnŽho umžn’. Nevad’ mi, ìe nžco podobnŽho autora napadlo, ani ìe to vytvoÞil. Protiv’ se mi jin‡ vžc (byé v’m, ìe bez n’ by celŽ toto d’lo ztratilo mnoho ze svŽ pointy) - totiì um’stžn’ tŽto svŽr‡znŽ interpretace pomn’ku proti skute‹nŽmu symbolu naä’ historie. Je mi jasnŽ, ìe pr‡vž tato provokace je autorovùm c’lem. Oväem ona svoboda vyjadÞov‡n’ a ostatnž svoboda vóbec neznamen‡ anarchii, volnost ve väech smžrech. Sm’ se ‹init jen to, co nen’ zak‡z‡no. Ale spole‹ensk‡ smlouva pÞ’kazó a z‡kazó nen’ jen pr‡vn’, ale takŽ mor‡ln’, kter‡ je nemŽnž dóleìit‡ pro fungov‡n’ n‡rodn’ obce. Tyto spole‹enskŽ konvence (‹i sp’äe jejich zbytky) br‡n’ ‹asto obdobnŽmu parafr‡zov‡n’ n‡boìenskùch ‹i st‡tn’ch symboló. I zde je oväem vidžt œstup z‡bran - z Ameriky do Evropy importovan‡ "inflace" st‡tn’ vlajky, kter‡ se z v‡ìnŽho symbolu pÞemžnila v dekorativn’ vzorek. Obdobn‡ situace byla v Praze jiì s "róìovùm tankem". Tenkr‡t byla snad akce v’ce ospravedlniteln‡, kdyì se väak do n’ zapojili i z‡stupci lidu z Feder‡ln’ho shrom‡ìdžn’, stala se jen symbolem vulgarisace veÞejnŽho ìivota. (Mimochodem, ned‡vno probžhl na ‰T äot, kterù ukazoval pŽ‹i SRN pomn’ky rudoarmžjcó. A Rud‡ arm‡da Nžmecko sotva osvobodila.) Svatù V‡clav na mrtvŽm koni je symbolem - symbolem œpadku osobn’ odpovždnosti a mravó v ‰ech‡ch.
(JEM)

Ochrana demokratickùch a z‡padn’ch hodnot

V sou‹asnosti tyto hodnoty podle nžkterùch ‹elnùch pÞedstaviteló naäeho st‡tu chr‡n’ ‹eät’ voj‡ci na Balk‡nž. Tvrzen’ o z‡padn’ch hodnot‡ch na jihu Balk‡nu mi ve vztahu k pravdž pÞijde stejnž odv‡ìnŽ, jako kdybych napsal, ìe jsem Panna orle‡nsk‡, ale budiì.
PÞednž, co znamen‡ pojem demokratickŽ a z‡padn’ hodnoty? Pod hodnotami z‡padn’mi si pÞedstavuji pÞedevä’m v’ru, rodinu, vlast, n‡rod, mor‡lku, ‹est, ur‹itou soci‡ln’ (tj. spole‹enskou) vùchovu, jistŽ spole‹enskŽ vztahy, st‡tn’ formy, n‡rodn’ kultury a v neposledn’ Þadž pracovitost. Za hodnoty demokratickŽ povaìuji pr‡va shromaì“ovac’ a spol‹ovac’, svobodu slova a tisku a pr‡vo volebn’ - tedy pr‡va ob‹ansk‡ a d‡le väelikŽ ob‹anskŽ povinnosti. Co u n‡s zbylo ze mnou nazna‹enùch z‡padn’ch hodnot, neché posoud’ ctžnù ‹ten‡Þ s‡m. DemokratickŽ hodnoty se u n‡s teprve tvoÞ’, nejlŽpe je zaru‹eno asi pr‡vo volebn’.; nejmŽnž si naopak mnoz’ uvždomuj’ ob‹anskŽ povinnosti. A nyn’ pointa: Jak móìeme br‡nit ‹i chr‡nit (a dokonce vyv‡ìet) nžco, co jsme sami odvrhli nebo naopak dosud nepÞijali za svŽ?

Naäe ìivotn’ prostÞed’

‰asto se v sou‹asnosti hovoÞ’ a p’äe o ìivotn’m prostÞed’ a jeho ochranž. NžkterŽ vyloìenž radik‡ln’ uskupen’ berou dokonce tuto ochranu (velmi svŽbytnž ch‡panou) tak v‡ìnž, ìe ji nev‡haj’ vynucovat vydžra‹skùmi (‹i snad dokonce teroristickùmi) metodami. T’m se oväem sp’äe znechucuje veÞejnost a odv‡d’ se jej’ pozornost od problŽmu samotnŽho. Jistž, ochrana ìivotn’ho prostÞed’ je dobr‡ vžc, podobnž jako ochrana kulturn’ho dždictv’ hmotnŽho i mravn’ho. Stejnž jako vzdžl‡v‡n’ patÞ’ tato ochrana do vùznamnŽ z‡jmovŽ sfŽry st‡tu.
Ale m‡lokdo si uvždomuje, ìe ìivotn’ prostÞed’ nen’ jen ‹istù vzduch, prózra‹nŽ Þeky a zdravŽ lesy. ‰lovžk pochopitelnž ‹in’ to, co je dobrŽ pÞedevä’m pro nžj. A tedy kdyì chr‡n’ ìivotn’ prostÞed’, tak hlavnž svój ekosystŽm. A t’m nen’ jen vzduch, ale i celkovù r‡z krajiny, podoba a tv‡Þ mžst a vesnic, vóbec forma naä’ zemž. I na jej’ ochranu existuj’ z‡kony, oväem netrop’ se kolem nich takovù humbuk. Ale samotnŽ z‡kony pochopitelnž nesta‹’. Je to hlavnž na n‡s, jak budeme udrìovat a doplËovat (tedy zkr‡älovat, pÞ’padnž hyzdit) naäe ìivotn’ prostÞed’.
Podoba naä’ zemž se pochopitelnž s plynouc’m ‹asem promžËuje. To je d‡no logikou lidskùch potÞeb. Aväak pÞitom bychom nemžli zapom’nat, ìe v n’ budeme ì’t d‡l, a po n‡s pak, doufejme, dalä’ generace ‰echó. Budou krajinotvornŽ prvky, poch‡zej’c’ z naä’ doby, obdivovat stejnž, jako my dnes napÞ’klad barokn’ silnice roubenŽ alejemi smžÞuj’c’ pohledovž k vùraznùm dominant‡m okol’? DobÞe um’stžn‡ a vymyälen‡ pÞehrada ‹i d‡lni‹n’ most, tedy utitlit‡rn’ inìenùrskŽ stavby, mohou krajinu obohatit, d‡t j’ netuäenù rozmžr, byé pÞitom zanikne jej’ póvodn’ podoba. Naopak pouhŽ vymžnžn’ tradi‹n’ch oken za nov‡ plastov‡ móìe naprosto zni‹it podobu ‹eskŽ vesnice. Obdobnž zk‡zonosnž pósob’ na venkovsk‡ s’dla, byé nyn’ hlavnž na jejich celkovou siluetu, stavby domó na pÞ’klad s rovnùmi stÞechami ‹i jinak ruä’c’ tradi‹n’ prostÞed’. V bl’zkosti vžtä’ch aglomerac’ rostou na katastrech pÞilehlùch obc’ jako houby po deäti kolonie domkó podobnùch si jako vejce vejci - podle univers‡ln’ch typovùch projektó za‹astŽ nžmeckŽ provenience, ‹asto vybaveny aì kù‹ovitùmi plastovùmi imitacemi r‡doby rustik‡ln’ch ‹i naopak honosnùch dveÞ’, kov‡n’, sloupkó,... Na druhou stranu nutno uznat, ìe tyto domy alespoË respektuj’ tradi‹n’ sklon stÞechy a vùäku bžìnŽ v naäich podm’nk‡m; nen’-li jich tedy mnoho pohromadž, nenap‡chaj’ tolik äkody.
Velkou äkodu na tv‡Þi krajiny nap‡ch‡ snadno takŽ ploän‡ zmžna stÞeän’ krytiny, povrchó chodn’kó ‹i vozovek, vyk‡cen’ alej’, nepodaÞen‡ regulace vodn’ho toku, ale i zruäen’ mez’ a rem’zkó ‹i naopak nevhodnž vysazenù les. ‰ili vžci, kterŽ, kdyì dopadnou dobÞe, zóst‡vaj’ nepoväimnuty a jsou povaìov‡ny za nžco samo-zÞejmŽho. Vrcholem ignorace a vùrazem arogantnosti ‹i stupidity je pak vymžnžn’ oken u jedinŽho bytu z celŽho domu za nov‡, kter‡ oväem vypadaj’ jinak. Znehodnocen’ fas‡dy domu je zÞejmŽ na prvn’ pohled. Jedn‡-li se o pam‡tku, móìe dokonce doj’t k nevratnŽmu poäkozen’ jej’ historickŽ hodnoty. Nav’c, kolikr‡t se okna vymžËuj’ pÞedevä’m pro "omlazen’" domu, aby byly vidžt do opravy vloìenŽ pen’ze. PÞitom okna póvodn’ ‹asto byla vžtä’ a vùä posazen‡ - a tak lŽpe osvžtlovala m’stnosti.
Snaìnž V‡s väechny pros’m, abyste, mluv’te-li o ìivotn’m prostÞed’ a jeho ochranž, uvaìovali i v tomto rozmžru zm’nžnŽho tŽmatu. Nesm’me zanechat po sobž naäi vlast zni‹enou; radžji bychom ji mžli obohacovat o kvalitn’ prvky. Nakonec, jak ukazuj’ zkuäenosti z ciziny a v posledn’ dobž i od n‡s, po kvalitn’ rekultivaci móìe bùt zaj’mav‡ a pÞitaìliv‡ ku pÞ’kladu i krajina naruäen‡ tžìbou. StarŽ lomy, povrchovŽ doly a haldy se mohou promžnit ve vyhled‡vanŽ vùletn’ scenerie. Stejnž se dnes z‡jmu tžä’ póvodn’mu œ‹elu jiì neslouì’c’, le‹ kvalitn’ star‡ prómyslov‡ architektura. Neboé to, co je opravdu pžknŽ a podaÞenŽ, stoj’ za to zachovat. A kr‡sa je kolikr‡t v harmonii bžìnùch kaìdodenn’ch obrazó, kter‡ nevn’m‡me - aì je ztrat’me.
(JEM)

Byly doplËovac’ volby pÞedvojem novŽho trendu?

Kdyì skon‹ili doplËovac’ volby do Sen‡tu Parlamentu ‰eskŽ republiky v jednom praìskŽm volebn’m obvodu a bylo jasnŽ, ìe zv’tžzil nez‡vislù kandid‡t, dnes jiì sen‡tor V‡clav Fischer, spustili novin‡Þi nadäenž oslavnŽ fanf‡ry. Zv’tžzil nez‡vislù! Konec dneän’ politickŽ representace! (Div ìe nezaznžlo konec stran!) Nastupuje novù politickù proud! Je onen pokÞik na m’stž?
PÞednž si uvždomme, ìe se volilo pouze v jednom z jedenaosmdes‡ti volebn’ch obvodó! To je pÞ’liä m‡lo na obecnŽ z‡vžry. Nav’c se volilo v hlavn’m mžstž, kterŽ se tradi‹nž odliäuje od zbytku republiky.
Pan Fischer mžl, pravda, pÞedvolebn’ kampaË na dobrŽ œrovni. Aväak nejmŽnž stejnou mžrou mu ke zvolen’ pÞispžla neschopnost jeho soupeÞó. Konkurenci mu opravdu tvoÞili jen kandid‡ti tzv. ‹tyÞkoalice a ODS. Ostatn’ móìeme smžle pominout. Pan Medek je sice zn‡mù, aväak jeho proklamace, s kterùmi pÞedstupoval pÞed voli‹e, byly stejnž nevùraznŽ jako strany, za nžì kandidoval. Ods je v Praze tradi‹nž silnžjä’ oproti ostatn’m stran‡m, opr‡vnžnž tedy aspirovala na favorita volebn’ho kl‡n’. Snad pou‹ena neœspžchem pÞi posledn’m vùbžru z‡stupcó n‡roda do Sen‡tu, vsadila na zn‡mou here‹ku JiÞinu Jir‡skovou. Ta je jistž dobr‡ here‹ka a zÞejmž i schopn‡ Þeditelka vinohradskŽ divadeln’ scŽny, po politice by väak vzhledem ke svŽ na‹ervenalŽ minulosti poäilh‡vat nemžla. (Popravdž mi pÞijde ‹estnžjä’ emigrovat neì vstoupit do KS‰.) To väak nen’ jistž n‡zor väech a samotn‡ volba kandid‡tky nebyla jeätž nejhorä’m krokem ODS. T’m se stalo celŽ veden’ pÞedvolebn’ agitace. Pan’ Jir‡skov‡ celŽmu n‡rodu nžkolikr‡t n‡zornž uk‡zala, ìe se v politickŽ situaci neorientuje, ìe jej’ n‡zory (kdyì uì nžjakŽ pÞedvedla) jsou neslanŽ nemastnŽ. (Nutno väak pÞiznat, ìe se jej’ stavovsk‡ kolegynž pan’ Róìi‹kov‡ uk‡zala v obdobnŽ situaci v jeätž horä’m svžtle a ztrapnila se mnohem v’c. Inu, zn‡most a obl’benost tŽ kterŽ osoby nemus’ bùt pÞedpokladem pro politickù œspžch.) A samotn‡ agitace let‡ky a prostÞednictv’m novin asi nebyla z tžch nejäéastnžjä’ch. (Jiì jen poukazov‡n’ na pen’ze pana Fischera bylo aì smžänŽ. Mysl’m si, ìe ve vrcholnŽ politice by mžly bùt muìi (a ìeny) nejen nejlepä’, ale takŽ zajiätžn’. Ti se totiì nedaj’ koupit rohl’kem ani nžkolika tis’ci od kdejakŽho VŽny. A korupce je metla kaìdŽho systŽmu.)
Nemysl’m si, ìe zvolen’ pana Fischera je zn‡mkou pÞedevä’m zmžny orientace voli‹ó, ale sp’äe hlavnž opakovanž prok‡zanŽ neschopnosti ODS vŽst pÞedvolebn’ boj. Doposud ji oväem zachraËovala politick‡ obratnost a charisma jej’ho vódce, jakŽs takŽs vùsledky jej’ pr‡ce a - douf‡m - i pragmati‹nost voli‹ó, z nichì nžkteÞ’ snad alespoË ob‹as pouì’vaj’ vlastn’ rozum. Tentokr‡t to väak nesta‹ilo a zv’tžzil medi‡lnž obratnžjä’ p. Fischer. Zda bude i dobrùm sen‡torem n‡m mus’ dok‡zat s‡m.
(JEM)

Jak‡ n‡s ‹ek‡ budoucnost?

V posledn’ dobž se rozä’Þily róznŽ pÞedpovždi budoucnosti. ‰asto maj’ apokalyptickù charakter, protoìe jsou ovlivnžny magickùm rokem 2000, astrologi’, ‹astùmi pÞ’rodn’mi katastrofami ‹i róznùmi d‡vnùmi, katastroficky ladžnùmi, proroctv’mi. J‡ bych se r‡d pokusil o trochu realisti‹tžjä’ pÞedpovž“, i kdyì moìn‡ ne o nic pÞ’znivžjä’.
Po rozpadu bipol‡rn’ho svžta se za‹ali nejróznžjä’ analytici a prognostici klonit k n‡zoru, ìe dojde-li v budoucnu ke glob‡ln’mu konfliktu (III. sv. v‡lce), nebude to jiì z‡pas Vùchodu (SSSR) a Z‡padu (USA), ale boj mezi Severem a Jihem. Rozd’ly mezi bohatùm Severem (Sev. Amerika a Evropa) a chudùm Jihem (Jiìn’ Am., Afrika a ‹‡st Asie) se budou prohlubovat aì pÞekro‹’ ur‹itou mez a dojde ke konfliktu. Dneän’ situace napov’d‡, ìe by se tyto pÞedpovždi mohly vyplnit, protoìe opravdu doch‡z’ k tomu, ìe bohatŽ st‡ty bohatnou a chudŽ chudnou. J‡ osobnž bych tyto vize nepodceËoval a domn’v‡m se, ìe velkŽ nebezpe‹’ hroz’ pÞedevä’m Evropž. Toto nebezpe‹’ je pÞedstavov‡no tÞemi hlavn’mi faktory.
Prvn’m faktorem je jiì zm’nžnù ekonomickù rozd’l. Ten je zpósoben hlavnž politickùmi dóvody. Zemž tÞet’ho svžta (pÞedevä’m rovn’kovŽ a jiìn’ Afriky) jsou politicky zna‹nž nestabiln’, buj’ zde korupce, politickŽ pÞevraty a ob‹anskŽ v‡lky se stÞ’daj’ jako obdob’ deäéó a sucha a zemi ‹asto vl‡dne m’sto zvolenùch politikó arm‡da ‹i polovojenskŽ skupiny. Ob‹anŽ tžchto zem’ nejsou schopni vytvoÞit si stabiln’ vl‡du a plnž se vžnovat rozvoji svŽ zemž. Pomoc vyspžlùch st‡tó je ze tžchto podm’nek zna‹nž obt’ìn‡ a ‹asto je to plùtv‡n’ prostÞedky, neboé pomoc je rozkradena a nedostane se k tžm, kteÞ’ ji opravdu potÞebuj’. Zde by snad bylo jedinou cestou tyto zemž na pÞechodnou dobu vojensky obsadit a vytvoÞit stabiln’ podm’nky. To je oväem dnes z ekonomickùch a hlavnž politickùch dóvodó nemoìnŽ.
Druhùm velkùm problŽmem je po‹et obyvatel. Zat’mco u evropskùch n‡rodó pÞ’róstek obyvatelstva pÞev‡ìnž stagnuje ‹i dokonce kles‡ (napÞ. i v ‰R), po‹et obyvatel africkùch a asijskùch zem’ rychle stoup‡. To m‡ za n‡sledek dvž vžci. ZaprvŽ ‹’m d‡l v’c obyvatel v chudobou zm’tanùch zem’ch bude m’t problŽm se uìivit a budou se cht’t dostat do zem’ bohatä’ch. Tedy do Evropy. Aé uì neleg‡ln’mi pÞechody hranic nebo pÞedst’r‡n’m politickùch dóvodó svŽ emigrace za œ‹elem z’sk‡n’ asylu. Nutno podotknouti, ìe liber‡ln’ pÞ’stup evropskùch zem’ jim toto po‹’n‡n’ zna‹nž uleh‹uje. Druhùm dósledkem je, ìe pokles po‹tu obyvatel v Evropž móìe zapÞ’‹init jistù nedostatek na trhu pr‡ce. T’m vznikne jeätž vžtä’ popt‡vka po levnŽ pracovn’ s’le a proudy gastarbeiteró se do Evropy jen pohrnou.
TÞet’, a podle mne rozhoduj’c’m, faktorem je rozmžr n‡boìenskù. Evropa je vystavžna na kÞeséanskùch z‡kladech. I kdyì od dob VelkŽ fr. revoluce doch‡z’ k odklonu evropskùch zem’ od kÞeséanskŽ v’ry, trouf‡m si tvrdit, ìe kÞeséanstv’ nad‡le udrìuje evropskou civilisaci pÞi chodu. Naproti tomu stoj’ isl‡m, kterù je dnes nejexpanduj’c’m n‡boìenstv’m na svžtž. A nejv’ce se rozm‡h‡ pr‡vž v Africe a Asii. A nejen to. V isl‡mskùch zem’ch z’sk‡vaj’ st‡le vžtä’ podporu a oblibu fundamentalistŽ (napÞ. Afgh‡nist‡n, Kavkaz, Alì’rsko, Egypt), kteÞ’ nen‡vid’ väe neisl‡mskŽ. Jejich dìih‡d znamen‡ skute‹nou v‡lku. Tedy nejen duchovn’ (jak se n‡m snaì’ namluvit), ale i fysickù boj. MuslimovŽ se snaìili jiì tŽmžÞ od svŽho vzniku v 7.st. ovl‡dnout co nejvžtä’ œzem’ a Evropa pÞiäla brzy na Þadu. V próbžhu stÞedovžku i po nžm œto‹ila muslimsk‡ vojska na Evropu ze väech stran a podaÞilo se jim obsadit celkem velkou ‹‡st evropskŽho œzem’. Vìdy se väak podaÞilo je z Evropy vypudit. Tehdy se totiì dok‡zala Evropa sjednotit (ne oväem v socialistickŽm stylu EU) proti hroz’c’mu nebezpe‹’. Spory mezi jednotlivùmi st‡ty a n‡rody byly zapomenuty, aby se mohli bojovn’ci ze väech zem’ sjednotit pod jedinùm spole‹nnùm znamen’m - znamen’m kÞ’ìe. Muìi ochotnž opustili svŽ rodiny, sv‡ hospod‡Þstv’ i celkem pohodlnù ìivot, aby br‡nili svoji v’ru a svoji zem. Mnoz’ z nich se jiì nevr‡tili domó, ale nezemÞeli zbyte‹nž. Oni totiì padli, abychom my mohli ì’t! Pokud se väak isl‡m znovu pokus’ uchv‡tit Evropu (coì je re‡lnŽ), bude m’t daleko snaìä’ œlohu. EvropskŽ zemž totiì dobrovolnž napom‡haj’ tomuto svŽmu poroben’. Liber‡ln’ vl‡dy dopustily ve jmŽnu humanity, lidskùch pr‡v, tolerance a multikulturalismu, aby v Evropž vznikla obrovsk‡ p‡t‡ kolona sloìen‡ z muslimskùch pÞistžhovalcó. Stav’me jim meäity a kulturn’ centra, podporujeme jejich styl ìivota (‹asto na n‡ä œkor), pln’me jejich poìadavky. Ve Francii je jiì isl‡m se 4% druhùm nejrozä’Þenžjä’m n‡boìenstv’m! PÞitom skoro kaìdù Þadovù Francouz (a hlavnž policistŽ) v‡m Þekne, kdo je nositelem kriminality (dokonce i terorismu!) v jejich zemi. V Nžmecku ìije na 2 mil. Turkó a Kurdó. Jiì dnes tvoÞ’ takovou s’lu, ìe nžmeck‡ vl‡da se jich boj’ a snaì’ se jim ustupovat (viz causa Ocalan)! Situace doäla jiì tak daleko, ìe v Bavorsku, baätž nžmeckùch katol’kó, musely bùt ze äkol odstranžny kÞ’ìe, protoìe prù ur‡ìely muslimskŽ studenty! Vrchol evropskŽ autodestrukce jsme mohli vidžt ned‡vno, kdy kÞeséanskŽ (alespoË historicky) zemž podpoÞili isl‡mskŽ teroristy z UCK proti srbskŽmu n‡rodu, kterù br‡nil svŽ œzem’. Je tÞeba Þ’ci, ìe pr‡vž Srbsko tvoÞilo v historii hr‡z proti tureckŽ (muslimskŽ) expansi. A dnes se mu Evropa takto odvdž‹ila. Naäe vl‡dy se n‡m snaì’ namluvit, ìe se mus’me nechat obohatit jinùmi kulturami, ìe mus’me respektovat a tolerovat jin‡ n‡boìenstv’, ìe mus’me bùt hum‡nn’, atd.. Desetitis’ce evropskùch bojovn’kó se mus’ obracet v hrobech, kdyì vid’, ìe ti, kteÞ’ prolili jejich krev, jsou dnes zv‡ni do Evropy jako nejv’tanžjä’ hostŽ!
Pro mne je nejsmutnžjä’, ìe na dneän’m krisovŽm stavu m‡ svój pod’l i C’rkev, kter‡ vìdy pevnž a vžrnž br‡nila kÞeséanskou Evropu pÞed väemi nebezpe‹’mi. Jej’ pÞedstavitelŽ (klŽrus i laici) zvou pÞedstavitele jinùch n‡boìenstv’ na nejróznžjä’ diskusn’ f—ra, vyb’zej’ vžÞ’c’, aby se s tžmito n‡b. sezn‡mili a obohatili se jimi (!) a ‹asto se angaìuj’ v nejróznžjä’ch hnut’ch, kter‡ podporuj’ napÞ. pÞistžhovalce. Tedy ne jiì hl‡s‡n’ Evangelia jako jedinŽ Pravdy, ale naopak relativisace pravd a vždomŽ podporov‡n’, nebo alespoË nebr‡nžn’, bludó.
Evropa stoj’ moìn‡ na prahu boje o svŽ byt’ a nebyt’. Tradi‹n’ evropskŽ hodnoty - v’ra, vlastenectv’, smysl pro povinnost, ochota obžtovat se pro celek, byly nahrazeny zedn‡Þsko-liberalistickùmi a utopistickùmi ide‡ly rovnosti, humanity, l‡sky väech ke väem, lidskùch pr‡v, multikulturalismu a kosmopolitismu. LidŽ za‹’naj’ tyto ide‡ly pÞij’mat, neboé jsou jimi obklopeni tŽmžÞ väude. Zde p‡chaj’ nejvžtä’ äkody hlavnž mŽdia, kter‡ jsou v ruk‡ch globalistó. Pokud se nepodaÞ’ lidi v‹as upozornit komu slouì’ dneän’ stav a jakŽ nebezpe‹’ pÞedstavuje, budoucnost Evropy je nejist‡ a móìe se st‡t, ìe se staneme otroky jinùch kultur a n‡rodó. Je nutnŽ se vr‡tit k tradi‹n’m hodnot‡m a pÞedevä’m ke kÞeséanskŽ v’Þe. Ta uì Evropu mnohokr‡t zachr‡nila a je jedin‡, kter‡ to móìe znovu dok‡zat. Neboé stoj’ ps‡no: ã ... a br‡ny pekelnŽ ji nepÞemohouÒ.
(Hoola)

Demokratickù chaos

Vlastnž je to v naä’ zemi takov‡ tradice. Mysl’m vž‹nŽ parlamentn’ tahanice a neschopnost se dohodnout, st‡totvornž vl‡dnout. Obž naäe œstavy z let devades‡tùch vznikly pod vlivem t. zv. prvŽ republiky. N‡ä st‡t je tedy opžt parlamentn’m, n‡mi volen’ z‡stupci rozhoduj’ o vl‡dž. V meziv‡le‹nŽm obdob’ svou vóli v dohody neschopnŽm N‡rodn’m shrom‡ìdžn’ prosazovala bu“ pomoc’ v‡zanùch kandid‡tn’ch listin t. zv. pžtka ‹i - skrz z‡kulisn’ pletichy - hradn’ politickù proud. V tomto duchu se pokra‹uje i nyn’, jen sou‹asn‡ "dvojka" (tedy äŽfovŽ stran sv‡zanùch oposi‹n’ smlouvou) nem‡ n‡stroj v podobž v‡zanùch kandid‡tek.
Kaìdù soudnù ‹lovžk mus’ uznat, ìe nestabiln’ politick‡ scŽna a neschopn‡ vl‡da jen äkod’ st‡tu a tedy i n‡rodu. Pro‹ tedy onen humbuk okolo navrhovanùch zmžn volebn’ho z‡kona? D‡-li nadžji na stabiln’ vl‡du, vzeälou od jasnŽho v’tžze voleb, pak tedy tento n‡vrh z‡kona mus’ situaci zlepäit. (PÞi pÞedpokladu zachov‡n’ hlavn’ role parlamentu; opomeËme pro tuto chv’li moìnost zaveden’ na pÞ. presidentskŽho systŽmu.) Kritikóm, tvrd’c’m, ìe dojde k omezen’ demokracie, mohu navrhnout k zamyälen’ n‡sleduj’c’: PÞinejmenä’m stejnž demokracii omezuje dneän’ pžtiprocentn’ hranice pro vstup do Snžmovny a pÞedvolebn’ kauce. (Aväak dovedete si pÞedstavit, kdyby mohl zasednout ve Snžmovnž Parlamentu ‰R z‡stupce kaìdŽ strany, kter‡ z’sk‡ 0,5%=1 poslaneckŽ kÞeslo?) D‡le nikde nen’ naps‡no, ìe dneän’ ODS a socialistŽ budou m’t st‡le tak vysokou popularitu. Naopak, pro dneän’ ‹tyÞkoalici je to vùzva, aby vytvoÞila kone‹nž jednotnou s’lu, chce-li nž‹eho dos‡hnout. Sp’äe by väak na dneän’ scŽnž byla potÞeba poÞ‡dn‡ s’la konservativn’.
òvahy o pÞizpósobov‡n’ si z‡konó jsou takŽ povrchn’, neboé valn‡ ‹‡st naäich pr‡vn’ch pÞedpisó byla äit‡ ponžkud horkou jehlou. Je tedy pochopitelnŽ, ìe v Þadž z nich praktickù ìivot najde nedostatky. A je v naäem z‡jmu potÞeba tyto nedostatky odstranit. Neìijeme na pÞ’klad v Brit‡nii, kde maj’ stabiln’ politickou scŽnu jiì dvž stž let a kvalita z‡konod‡rstv’ tomu odpov’d‡.
Nakonec se zamysleme nad moìnùm vùsledkem voleb pÞi uplatnžn’ novŽho z‡kona - do Snžmovny mohou proniknout tÞi aì ‹tyÞi strany (komunistŽ, soci‡ln’ demokrati, liber‡ln’ ODS a moìn‡ uvaìovan‡ ‹tyÞkoalice - sjednot’-li se). SocialistŽ a ODS budou m’t pravdžpodobnž hodnž navrch, aväak v pÞ’padž ‹tyÞ snžmovn’ch stran moìn‡ st‡le ne dost k tomu, aby vznikla jednobarevn‡ vžtäinov‡ vl‡da. Moìnost’ vl‡dn’ch koalic je potom nžkolik, nejhorä’ pochopitelnž ‰SSD - KS‰(M). Klausovi odpórci mu vytùkaj’ kde co, pr‡vem väak pÞedevä’m jeho egoismus. Pan Klaus by jistž r‡d zasedl po svŽm malŽm jmenovci do œÞadu presidenta. Douf‡m väak, ìe jeho prospžch‡Þstv’ nejde tak daleko, aby pro vzróst preferenc’ svùch a svŽ strany nechal naä’ milou vlast plundrovat dalä’ volebn’ obdob’ touto levicovou ch‡trou.

Dvoj’ metr aneb nejsou zlo‹inci jako zlo‹inci

Z ‹l‡nkó o "dvoj’m metru" by se postupnž mohla st‡t dalä’ rubrika. N‡mžtó je - k naä’ l’tosti - st‡le dost a dost. O‹ jde tedy tentokr‡t? Nyn’ n‡m (vž‹nùm nespokojencóm) vad’ neœmžrnost pÞi posuzov‡n’ zlo‹inó nacismu a komunismu.
Po por‡ìce nacismu probžhl norimberskù proces a dodnes jsou nacistŽ st’h‡ni a loveni po celŽ Zemi; do sou‹asnosti plat’ Nžmci vysokŽ odäkodnŽ snad celŽmu svžtu. Dobr‡. Ale co potrest‡n’ zlo‹inó komunismu? Statis’ce mrtvùch Pol‡kó. Miliony lid’ œp’c’ch v gulaz’ch, zpravidla tžch nejlepä’ch, narozenùch nejen od Baltu aì po Tichù oce‡n. NezmžrnŽ mnoìstv’ lidskùch tragŽdi’ v rodinnùch rozmžrech. Rozvr‡cen‡ stÞedn’ Evropa. ëe nacistŽ chtžli vyhladit ëidy? PÞes’dlit Slovany? Uvždomme si, ìe na œzem’ Ukrajiny, jeì bylo pod kontrolou Moskvy jiì pÞed rokem 1939, se dnes ukrajinsky vóbec nemluv’! Pravda, nacistŽ chtžli pÞes’dlit n‡s, z‡padn’ Slovany. Boläevici vyhnali miliony Pol‡kó, Nžmcó a pÞ’sluän’ky dalä’ch n‡rodó z jejich staletùch domovó. Pt‡m se, kde je rozd’l mezi tžmito zlo‹iny?
Kromž mnoìstv’ (pÞi‹emì nacismus vych‡z’ "‹estnž" - tedy kvantitativnž menä’ zlo‹iny) zde rozd’lu nen’. Je väak rozd’l - a podstatnù - v pohledu spole‹nosti a justice. NacistickŽ (a faäistickŽ) publikace se nemohou pój‹ovat v knihovn‡ch, prod‡vat, neÞku-li vyd‡vat. A komunistickŽ? ákoda slov: Marxe a jinŽ otce revoluce seìene kaìdù bez problŽmó. Kdyby v Nžmecku nžkdo obnovil NSDAP s jej’m póvodn’m programem, byl by ur‹itž souzen a odsouzen. (Jistž by ji neobnovil ì‡dnù jej’ póvodn’ vrcholnù ‹len - ti jsou jiì mrtvi.) Dobr‡. Ale v ruskŽ dumž, ale i v naäem parlamentu, sed’ komunistŽ, nefaläovan’ komunistŽ, ti pamžtn’ci a tvórci zaälŽ "sl‡vy", kteÞ’ tam byli zvoleni co by z‡stupci rudŽho praporu marxismu-leninismu. Pro‹ sed’ tam a ne ve vžzen’?
Na z‡vžr dva ilustrativn’ pÞ’klady za väechny. PÞed p‡r lety byl Argentinou vyd‡n do It‡lie k soudu dóstojn’k nžkdejä’ch SS Erich Priebke. Byl obvinžn za œ‹ast na hromadnŽ popravž (dnes bychom sp’äe Þekli masakru) italskùch civilistó, jeì mžla zastraäit tamn’ odboj. Evidoval popravenŽ, mžl snad i nžkterŽ zastÞelit. Snad na rozkaz, to oväem nev’m. Byl uzn‡n vinnùm a bez ohledu na svój vysokù vžk (a na z‡kladž lobov‡n’ ìidovskùch obc’!) napodruhŽ odsouzen. Dobr‡. Ale u n‡s ìije na svobodž jistù pan Greben’‹ek starä’, kterù mu‹il politickŽ vžznž a z vlastn’ iniciativy vymùälel novŽ druhy "zostÞenùch vùslechó". PÞed soudem dosud nestanul.
A j‡ se pt‡m - pro‹?
Jak je tohle moìnŽ?

(JEM)

Palladium

R‡d bych v tomto ‹l‡nku stru‹nž pÞ’bl’ìil ‹ten‡Þóm historii nejstarä’ho mari‡nskŽho poutn’ho m’sta v ‰ech‡ch. Toto m’sto se nach‡z’ ve StarŽ Boleslavi a uct’v‡ se zde Panna Maria, zpodoben‡ na starobylŽm kovovŽm obr‡zku, kterù se nazùv‡ Palladium (ochrannù obraz) Zemž ‰eskŽ. Mysl’ si, ìe se nejedn‡ pouze o z‡leìitost n‡boìenskou, ale i o kulturnž-historickou a ìe by mžl m’t kaìdù ‰ech alespoË m’rnŽ povždom’, co ìe to vlastnž pal‡dium je.
Podle legendy odevzdala sv. Ludmila po svŽm kÞtu väechny kovovŽ pohanskŽ bóìky sv. Metodžji, aby z nich dal ul’t kÞeséanskŽ bohosluìebnŽ n‡doby. Metodžj dal kromž n‡dob od nezn‡mŽho bysantskŽho mistra zhotovit i kovovù obr‡zek P. Marie s džé‡tkem a ten daroval sv. Ludmile na pam‡tku. Po jej’ smrti zdždil tento obr‡zek sv. V‡clav, kterù jej mžl zavžäen na svùch prsou. Kdyì byl zavraìdžn, jeho sluha Podiven sËal obr‡zek z V‡clavovi hrudi a sta‹il jej nžkam ukrùt pÞed zneuctžn’m. VrahovŽ jej väak dostihli a obžsili.
Teprve kolem r. 1160 jej vyoral v poli roln’k a dal kanovn’kóm staroboleslavskŽ kapituly. Ti na m’stž n‡lezu postavili kapli a obr‡zek di n’ um’stili. Do kaple za‹ali putovat lidŽ z okol’. Za husitskùch v‡lek byla kaple vyp‡lena a z obr‡zku zbyla jen kovov‡ beztvar‡ hmota. Po ukon‹en’ bratrovraìednùch husitskùch v‡lek kapli ve St. Boleslavi znovu postavili a obr‡zek byl znovu vytvoÞen nezn‡mùm umžlcem podle zachovalùch popisó zni‹enŽho obr‡zku nžkdy v 1. pol. 15. stolet’. TakŽ poutž k uctžn’ P. Marie byly obnoveny.
Pro džjiny St. Boleslavi je dóleìitù rok 1609, kdy ‹eät’ katol’ci putovali ve velkŽm próvodu z Prahy do St. Boleslavi prosit P. Marii o z‡chranu katolickŽ v’ry a svŽ ‹eskŽ zenž pÞed nžmeckùm protestantismem a pÞed ponžm‹en’m ‹eskŽ zemž. Tehdy poprvŽ byl vysloven n‡zor, ìe P. Maria zobrazen‡ na staroboleslavskŽm obr‡azku je Pal‡dium, to znamen‡, ìe je ãZ‡ätitou ‹eskŽ zemžÒ. A proto ‹eät’ lidŽ od tohoto roku pokaìdŽ, kdyì bylo zle v naä’ vlasti, putovali do St. Boleslavi prosit P. Marii o z‡chranu.
Na po‹‡tku 17. st. byl zbudov‡n pro Pal‡dium ve St. Boleslavi velkù chr‡m, kterù potom v dalä’ch desetilet’ch byl st‡le v’ce zvelebov‡n. NepÞ‡telŽ ‹eskŽho n‡roda pozorovali, ìe naäi pÞedkovŽ se pÞi kaìdŽ celon‡rodn’ pohromž ut’kaj’ o pomoc k pal‡diu zemž ‹eskŽ do St. Boleslavi. Proto se chtžli pal‡dia zmocnit, aby ‰echóm odebrali jejich ãZ‡ätituÒ.
Tak r. 1632 ukradli pal‡dium SasovŽ a trvalo to plnùch 6 let, neì bylo za ohromnž vysokŽ vùkupnŽ vyd‡no zpžt a zase um’stžno ve staroboleslavskŽ mari‡nskŽ svatyni. Kdyì r. 1639 vtrhli do ‰ech ávŽdovŽ, bylo pal‡dium ukryto u c’saÞe Ferdinanda II. ve V’dni. Roku 1646 c’saÞ pal‡dium vr‡til do St. Boleslavi a to jiì P. Maria byla vyzdobena zlatou korunkou, perlami a diamanty. Za 2 roky vzniklo pro pal‡dium novŽ nebezpe‹’, proto bylo ukryto v Praze na Hrad‹anech u sv. V’ta. ávŽdovŽ se väak Hrad‹an zmocnili a pal‡dium odvezli. Ale ävŽdskù kr‡l poslal pal‡dium c’saÞi Ferdinandu II. a ten jej r. 1650 vr‡til do St. Boleslavi. Kdyì vyvstalo r. 1662 tureckŽ nebezpe‹’, bylo pal‡dium ukryto v Praze. Podobnž r. 1778 pal‡dium odvezli pÞed Prusy na faru do Berouna. Za nacistickŽ okupace bylo v tichosti sËato z olt‡Þe a zazdžno. Na hlavn’ olt‡Þ byla d‡na zdaÞil‡ kopie. NacistŽ pal‡dium nen‡vidžli a mžli v pla‡nu zni‹it celou St. Boleslav. Na to jim väak nezbyl ‹as. Po II. sv. v‡lce bylo pal‡dium slavnostnž vr‡ceno na hlavn’ olt‡Þ. Ve dnech 24.6 aì 1.7. 1945 bylo odvezeno s velkou sl‡vou do Prahy a tam na mnoha m’stech byly pÞed n’m kon‡ny džkovnŽ poboìnosti za z‡chranu vlasti pÞed z‡hubou, kterou ji chystal Hitler. (Hoola)>
>
>

TAK áEL ‰AS

d’l tÞet’, do doby Karla IV

V‡ìen’ ‹ten‡Þi, omlouv‡me se V‡m za nepl‡novanou pauzu v tomto seri‡lu o historii Prahy. Vznikla co by dósledek person‡ln’ch zmžn autorskŽho kolektivu N‡rodn’ myälenky. Douf‡me, ìe se s n’ budete jiì setk‡vat pravidelnž.TÞet’ d’l vžnujeme, jak bylo sl’beno, dobž od dvan‡ctŽho stolet’ do n‡stupu ‹asó kr‡le Karla. Sm’me-li väak vžÞit souvžkŽmu spisovateli, teprve za vl‡dy moudrŽho a state‹nŽho vŽvody Sobžslava (1125 - 1140) se Praha ve svŽm vnžjä’m obraze pÞipodobnila mžstóm italskùm. Je pravdžpodobnŽ, ìe do tŽ doby mžla domy toliko dÞevžnŽ a nepravidelnŽ ulice. Most pÞes Vltavu, postavenù zprvu ze dÞeva, byl roku 1171 nahrazen mostem kamennùm pŽ‹’ kr‡lovny Judity, ìeny Vladislava I., "d’lem vpravdž c’saÞskùm", jak prav’ souvžkù autor, "o jakŽ se dosud nepokusil ì‡dnù kn’ìe ani kr‡l a jeì bylo dokon‹eno ve tÞech letech". Starù tento most st‡l n’ìe neì most dneän’, nedaleko pÞ’vozu, jehoì uì’v‡me. Kdyì ledy roku 1342 tento most poäkodily, dal jej Karel IV. v roce 1358 vybudovat znovu tak, jak jej spatÞujeme dodnes.
PÞed tÞin‡ctùm stolet’m nen’ ì‡dnù spolehlivù pramen svžd‹’c’ o starùch pr‡vech mžstskùch obc’. Jest toho o to v’ce litovat, ìe zn‡me jen velmi nedostate‹nž stanovy a zvyky nejstarä’ch slovanskùch mžst a ìe posledn’ panovn’ci z PÞemyslova domu, stejnž jako prvn’ vladaÞi z rodu lucemburskŽho, organisovali œstavu ‹eskùch mžst podle œstavy mžst v Nžmecku. Tato nov‡ œstavn’ struktura trvala aì do husitskŽ v‡lky.
Uì na po‹‡tku ‹trn‡ctŽho stolet’ dos‡hlo praìskŽ mžäéanstvo vysokŽho stupnž prosperity. StÞ’brnŽ doly kutnohorskŽ, tehdy velice vydatnŽ, a zlatŽ doly v J’lovŽm byly pramenem bohatstv’ jak zemž, tak zejmŽna hlavn’ho mžsta. Proto se zde usazovali v hojnŽm po‹tu cizinci pÞiäl’ ze z‡padn’ Evropy. Praha se stala u‹inžnùm eldor‡dem zvl‡ätž pro nžmeckŽ dobrodruhy. Posledn’ kr‡lovŽ z PÞemyslova domu, jejichì dvór pÞed‹il leskem i dvór c’saÞó, starali se o jejich vydrìov‡n’ a zaloìili mnoìstv’ œstavó pro templ‡Þe, nžmeckŽ ryt’Þe, ryt’Þe svatŽho Jana JeruzalŽmskŽho, kÞiìovn’ky a pro dalä’ Þ‡dy pÞ’snž Þeholn’. PŽ‹’ tžchto panovn’kó se znamenitž rozmnoìil po‹et kosteló, kl‡äteró, vùstavnùch pal‡có.
PÞepychu, kterù mžäéanstvo stavžlo na obdiv, brzy ubylo, zvl‡ätž za kr‡le Jana LucemburskŽho, d’lem proto, ìe byl dos‡hl stupnž pÞ’liä vysokŽho, d’lem proto, ìe se pro mžsto stala pÞ’liänou z‡tžì’ nouze o pen’z, do n’ì se ‹asto dost‡val tento dobrodruìnù a ryt’Þskù kaval’r, v cizinž tak nesm’rnž utr‡civù (Je zn‡mo, ìe tento panovn’k, jenì mžl œ‹ast na väech pótk‡ch z‡padn’ Evropy a zahynul roku 1346 v bitvž u CrŽcy, pÞich‡zel do ‰ech skoro jen tehdy, kdyì potÞeboval pen’ze. Tak na pÞ’klad roku 1325 odvezl ze zemž 95 tis’c hÞiven stÞ’bra (podle dnes bžìnŽho po‹tu dva miliony zlatùch), na tu dobu ‹‡stku ohromnou.), d’lem kone‹nž pro dom‡c’ v‡lky a nepoÞ‡dky, zpósobovanŽ panovn’kovou ustavi‹nou nepÞ’tomnost’. NicmŽnž jeätž roku 1328 naäla Praha prostÞedky, aby mu poskytla v kr‡tkŽ lhótž tÞ’ mžs’có deset tis’c muìó pžä’ch i j’zdn’ch, vyzbrojenùch a vystrojenùch, a sedm set ‹tyÞicet vozó naloìenùch zbranžmi a sp’ì’. PoslŽze v roce 1331 dala na svój n‡klad dókladnž vydl‡ìdit n‡mžst’ a ulice a podnikla nejœ‹innžjä’ opatÞen’ pro ozdravžn’ mžsta. (Podle Frantiäka PalackŽho PrŽcis de lÕhistorie de Prague, Praha a Karlovy Vary 1836, v póvodn’m autorovž rukopisu nžmecky jako Skizze einer Gschichte von Prag, v pÞekladu Amadea Moln‡ra)

ZEM MLUVê

V tŽto obnovenŽ rubrice V‡s, v‡ìen’ ‹ten‡Þi, dnes nesezn‡m’me s ì‡dnùm konkrŽtn’m programem nžkterŽ pozapomenutŽ ‹eskŽ n‡rodn’ strany, ale pÞedloì’me V‡m œvahu velik‡na ‹eskŽho nacionalismu profesora Frantiäka Mareäe (vizte v jednom d’le stejnojmennŽho slovn’ku). Nen’ to jen dokument, svždectv’ o dobž svŽho vzniku; pÞes hradbu ‹asu k n‡m mluv’ st‡le ìivž, aktu‡lnž. PÞeneseme-li se pÞes nžkterŽ œryvky poplatnŽ dobž, dost‡v‡me obecnou rovinu n‡sleduj’c’ œvahy, kter‡ jistž hned nevy‹p’.

VLASTENECTVê JE POVINNOST
napsal F. Mareä
prvnž vyälo v "N‡rodn’ch Listech" 26. Þ’jna 1919
Den 28. Þ’jna 1918 m‡ bùti vùro‹nž oslavov‡n jako sv‡tek ‹eskŽho n‡roda a tud’ì takŽ ‹eskoslovenskŽho st‡tu. Neboé toho jasnŽho dne pÞestalo kone‹nž n‡rod tr‡piti ciz’ n‡sil’; a nestalo se od n‡roda samŽho ì‡dnŽ n‡sil’. HŽraklŽs sestÞelil dravce. Po celou v‡lku tžäil se n‡rod na tento den, v jehoì pÞ’ät’ doufal, ponžvadì je odhodlanž pÞipravoval. N‡rod, jakoìto sebevždom‡ mravn’ osoba, postavil se za ideu väelidskŽ hodnoty, aby pÞestalo mezi lidmi a n‡rody n‡sil’, j’mì jedni panuj’ nad druhùmi, aby kaìdù n‡rod si ur‹oval vl‡du s‡m, podle mravn’ svobody, kter‡ sama si ukl‡d‡ povinnosti. Za tuto ideu bojovali tŽmžÞ väichni n‡rodovŽ svžta proti jednomu, jenì chtžl dobùti si n‡sil’m panov‡n’ nade väemi. Za tuto ideu bojoval s nimi tŽì n‡rod ‹eskù, st‡l pÞi n’ vžrnž po celù dlouhù ‹as tžìkŽho bojov‡n’. Väichni, kdo ho posilovali v tomto odhodl‡n’, kdo za nžj mluvili a jednali pÞed n‡rody svžta, a zvl‡ätž ti, kdo svŽ ìivoty dali za v’tžzstv’ tŽ idey: ti väichni i beze jmŽna budou ì’ti v pamžti lidstva jako tvórcovŽ jeho džjin.
Sv‡tek takovŽ revoluce je sv‡tkem pokoje a sjednocen’ n‡rodó k radostnŽ sou‹innosti v povzn‡äen’ ‹lovžka.
PÞed tÞemi sty lety, r. 1618, takŽ povstala revoluce v ‹eskŽ zemi; stavovŽ vzepÞeli se kr‡li, ruä’c’mu svobodu v’ry. Ale tehdy tato idea väelidskŽ hodnoty nebyla myälena pro väechny lidi stejnž; podle nžmeckŽho pojet’ mžla jen vrchnost m’t i svobodu ur‹ovati v’ru svùm poddanùm. Tato tÞ’dn’ revoluce skon‹ila pohromou, ponžvadì za n’ nest‡l n‡rod. ë‡dn‡ strana, a zvl‡ätž ne tÞ’dn’ strana, nedos‡hne œspžchu, tÞebas i äla za vidinou väelidskŽ hodnoty, chce-li ji obr‡tit jen ku prospžchu strany.
Velikou revoluci naä’ doby, kter‡ navìdy zvr‡tila n‡silnŽ panov‡n’ rodó, kast a i n‡rodó nad jinùmi n‡rody, provedli n‡rodovŽ, kteÞ’, jakoìto mravn’ osoby, uìili k tomu moci svùch st‡tó; neboé nebylo moìno pÞemoci n‡sil’, nedbaj’c’ ì‡dnŽho pr‡va a ì‡dnŽ spravedlnosti, neì jen zase n‡sil’m. Vojna musila bùti dobojov‡na aì k v’tžznŽmu konci, aby mohl pÞij’ti m’r n‡rodó.
M’r n‡rodó, jiì ne jen st‡tó a jejich vl‡d. N‡rodovŽ zaru‹uj’ si navz‡jem m’r. Svaz n‡rodó m‡ zabr‡niti moìnostem pÞ’ät’ vojny, kter‡ by byla nepomžrnž straälivžjä’ neì tato posledn’. Neboé n‡rodovŽ jsou mravn’ osoby, odpovždnŽ za uì’v‡n’ fysickŽ st‡tn’ moci. Idea n‡roda jakoìto mravn’ osoby dospžla touto revoluc’ k väeobecnŽmu uzn‡n’. Jako jest jednotlivù ob‹an zav‡z‡n mravn’mi povinnostmi k vyää’mu celku jakoìto k osobž, k n‡rodu, tak jsou tŽì n‡rodovŽ mravnž zav‡z‡ni povinnostmi k sobž navz‡jem.
Pojem "lidstva", dosud pr‡zdnù, nabyl skute‹nŽho obsahu: Väichni n‡rodovŽ sjednocen’ a zav‡zan’ mravn’mi povinnostmi k sobž navz‡jem. Ob‹an nesm’ pro hanbu h‡jit svŽho pr‡va n‡sil’m, nùbrì hledati pr‡va pÞed soudem dle spravedlnosti. Tak i n‡rod nem‡ h‡jiti svŽho pr‡va n‡sil’m, nùbrì pÞed soudem n‡rodó. A kterù by chtžl moc’ a n‡sil’m dobùvati nadpr‡v’ na œkor jinùch, bude jako zlo‹inec mezi n‡rody. A drì’-li moc’ nadpr‡v’, jest povinen k restituci, k vyd‡n’ väeho, co drì’ nepr‡vem.
Tato revoluce vyjasnila a upevnila mravn’ sebevždom’ n‡rodó. A pr‡vž nejvžtä’ n‡rodovŽ svžta, jejichì sebevždom’ nebylo nikdy slabŽ, pozvedli vzhóru princip n‡roda, vytrhli slabŽ n‡rody z moci n‡siln’kó, u‹inili je svobodnùmi politicky, aby se stali takŽ svobodnùmi mravnž. Neboé nemóìe bùti ‹lenem svazu n‡rodó neì jen n‡rod svobodnù.
‰eskù n‡rod trpžl od po‹‡tku œtiskem n‡roda silnžjä’ho, kterŽmu byla vìdy moc zdrojem pr‡va. I Hus nab‡dal ‰echy, aby nesn‡äeli œtisku. Komenskù vroucnž a bolestnž c’til s n‡rodem. Dlouh‡ poroba zeslabila n‡rodn’ sebevždom’ aì ke mdlobž, neboé potla‹ovala zvl‡ätž mravn’ svobodu n‡roda. Palackù a Havl’‹ek byli siln’ buditelŽ n‡rodn’ho sebevždom’. Jistž nem’nili, ìe by idea n‡rodn’ zatemËovala vyää’ ideu lidstv’; neboé dovol‡vali se i lidstv’ na pos’len’ n‡rodn’ho citu. PÞed vojnou ‹eskù n‡rod jiìjiì zase ochaboval; n‡rodnost pÞedstavovala se mu jako vžc vedlejä’ proti mezin‡rodnosti a lidstv’. Sebevždom’ n‡roda se kalilo, tžlesnŽ pudy po‹aly ho m‡miti, jiì upadal na œroveË lidu, rozh‡ranŽho sv‡rem tÞ’dn’ch stran, h‡j’c’ch svùch hmotnùch z‡jmó; a tehdy ani nebylo o‹ se sv‡Þiti.
V‡le‹nŽ utrpen’ probudilo n‡rod k jasnŽmu mravn’mu sebevždom’, takìe povstal a dal se do d’la svŽho osvobozen’. Ale v domnžn’, ìe dosaìen‡ svoboda jest sama sebou zabezpe‹ena, a unaven velkùm utrpen’m a napžt’m sil, po‹’n‡ zase podÞimovati. HŽraklŽs po velkŽ pr‡ci œnavou usnul a kentauÞi jali se odh‡nžti jeho tžìce dobyt‡ st‡da. Nyn’ jiì jest o‹ se sv‡Þiti a proto tÞ’dn’ strany stoj’ tak pÞ’kÞe proti sobž. Ale spoj’ se hned proti "stranž" väen‡rodn’ jako pÞeìilŽ a zp‡te‹nickŽ. Neboé pokrok jest ur‹en c’lem, kterù si kdo vytkne.
TÞ’dn’ strany nemohou uznati tuto dobu za vhodnou, aby n‡rod byl probuzen k sebevždom’. Neboé jeätž nenasytily svŽho hladu a neuspokojily svŽ ì’znž. Proto nastane protin‡rodn’ reakce. A jiì je tu! Jiì zaznžl hlas: pry‹ s vlastenectv’m! Vlastenectv’ je dnes reakcion‡Þstv’m! ‰eskoslovenskù st‡t nebyl zÞ’zen jen pro ‹eskù n‡rod! V‡lka, m’sto aby otevÞela okna naäeho vlasteneckŽho myälen’ dokoÞ‡n a setÞ‡sla s n‡s, co jest na n‡s pouze lok‡ln’ho, pÞinesla v’tžzstv’ pr‡vž vlasten‹’c’ reakci...
PÞijdou jeätž dóraznžjä’ protesty proti lok‡ln’mu vlastenectv’ ve jmŽnu väesvžtovŽ humanity. Nebude dobÞe vlastencóm, v‡lka nepÞinesla v’tžzstv’ jim. Neboé jsou ozna‹ov‡ni nejen za zp‡te‹n’ky a reakcion‡Þe, nùbrì i za pokrytce, kteÞ’ odóvodËuj’ slovy "mravnost", "kultura", "n‡boìenstv’" - hrubù nacionalism. Zvl‡ätž väak m‡ se jim za zlŽ, ìe hl‡saj’ uìit’ st‡tn’ moci - proti Nžmcóm v tomto st‡tž. Neboé naäi str‡ìcovŽ pokroku chtžj’ ì’ti mravnž, n‡boìensky; jim neplat’ "väe pro n‡rod", jeìto vedle n‡roda jest i bliìn’, jest i bóh, jsou jinŽ n‡rody, jest vžda, demokracie, moudrost; a o jejich osud oni se stejnž boj’ jako o osud n‡roda...
Toho väeho n‡rodovci nezam’taj’, leda ìe se v’ce boj’ o osud n‡roda neì o osud boha, vždy a moudrosti; neboé toto zd‡ se i jinak zabezpe‹eno. M’n’ tŽì, ìe ke väemu tomu vede cesta jen skrze n‡rod, spole‹enstv’ osob jednŽ mysli. A n‡rod nen’ m‡toha, n‡rodovŽ jsou. Jedno jest u pokrokovcó nejasnŽ: kam c’l’ jejich pokrok. K n‡boìenstv’, k bohu - ‹i k monismu?
TakŽ to, ìe ozna‹uj’ nacionalism za dždictv’ po porobž. A pÞece maj’ nejsilnžjä’ n‡rodn’ sebevždom’ pr‡vž n‡rodovŽ oded‡vna svobodn’; n‡rodovŽ poroben’ ztžìka dospžj’ k n‡rodn’mu sebevždom’ a sotva zasluhuj’ jmŽna n‡rod. Ano, jistou cestou ku poroben’ n‡roda je zbavit ho n‡rodn’ho sebevždom’, zlomit jeho mravn’ osobu. Tak postupuj’, jak jsme zkusili, n‡rodovŽ, kterùm jest jejich vlastn’ n‡rod nade väecko: k‡ì’ bezn‡rodnost jinùm, aby si je u‹inili sluìebnùmi; neboé bezn‡rodnost je bezcharakternost, ochota slouìiti komukoliv za dobrŽ opatÞen’. Jsou mezin‡rodn’ n‡rodovŽ, kteÞ’ jsou vlastnž n‡rodn’mi nadäovinisty: nikdo nesm’ se dotknouti n‡rodnosti jejich a väichni aby jim slouìili za podnoì’.
Naäi nosi‹i pokroku vedou proti n‡rodovcóm za svždky i naäe slavnŽ muìe, Husa, KomenskŽho, PalackŽho... Neboé Husovi byl zboìnù Nžmec milejä’ neì bezboìnù ‰ech; a proto, prav’ naä’m ‹lovžkem jest ‹lovžk mravnù, ne n‡rodovec. ëe n‡ä pokrokovec si trouf‡ uvŽsti proti n‡rodovci takovù argument, vysvžtl’ se jen jeho pÞesvžd‹en’m, ìe nacion‡ly byli vìdycky a väude lidŽ obmezeni. Kromž toho, Hus pÞece byl takŽ prohlaäov‡n za nacion‡la, ìe pÞipouätžl i n‡sil’ proti Nžmcóm na praìskŽ universitž a radoval se z jeho proveden’.
Nžmci tento st‡t obùvaj’c’ jsou ve zvl‡ätn’ ochranž naäich pokrokovcó, kteÞ’, jak prav’, musej’ ze väech sil pot’rati nemravn‡ u‹en’, ä’Þen‡, bohuìel, reakcion‡Þi, ìe totiì posledn’m smyslem ‹eskoslovenskŽho st‡tu je n‡ä n‡rod a ìe tedy Nžmci, tento st‡t obùvaj’c’, mus’ slouìiti tŽto ideji n‡roda jim ciz’ho. A d‡le, ìe zapom’n‡me, ìe ‹eskoslovenskù n‡rod nabyl svobody jen t’m, ìe bojoval za väelidsk‡ hesla, kter‡ pÞin‡äej’ osvobozen’ väem n‡rodóm, i Nžmcóm, a ìe se tv‡Þ’me tak, jako bychom byli mžli jen sobeckù c’l, vystavžt si za dobrŽ pÞ’leìitosti svój st‡te‹ek.
Pokrokovec, obj’maj’c’ svžt a lidstvo, snadno pÞez’r‡ nžjakù n‡ródek a jeho st‡te‹ek, neÞku-li, aby ze nžj bojoval. Jest vùznamnŽ, ìe si trouf‡ vyj‡dÞiti se tak smžle. Hlavn’ vžc jest oväem osvobozen’ - i Nžmcó. Nikdo neì‡d‡, aby Nžmci v ‹eskoslovenskŽm st‡tž slouìili nžjakŽ ideji ‹eskŽho n‡roda; nebyla by to sluìba pÞ‡telsk‡. ë‡d‡ se pouze, aby se podrobili m’rovŽ smlouvž, kter‡ vyjadÞuje vùsledek v‡lky, jiì tak vÞele v’tali, jeìto od n’ o‹ek‡vali splnžn’ svùch idej’. Väichni n‡rodovŽ poìaduj’, aby se Nžmci vzdali tžchto idej’ a vstoupili do kruhu n‡rodó svobodnùch. Ale Nžmci, i ti v ‹eskoslovenskŽm st‡tž, nevzdali se dosud svùch idej’ a jejich srdce i œsta st‡le pÞetŽkaj’ zlobou, nen‡vist’ a pomstychtivost’. M‡-li nyn’ ‹eskù n‡rod ve svŽm st‡tž väechnu moc v rukou, nen’ mu to moc ‹initi zlŽ, nùbrì moc br‡niti zlŽmu. A zbabžlost jest neuì’ti k tomu moci.
Protin‡rodn’ reakce tedy jiì je tu a vrazila do vlastencó bezohlednž a drsnž: neboé väude jemn’ lidŽ protestuj’ prù proti nacionalismu. Vrazila, neohl’ìej’c se, nen’-li n‡raz kÞivù. ‰i jest œcta k vlastn’mu n‡rodu, h‡j’c’ jeho dóstojnosti, aby mžl ‹estnŽ m’sto mezi n‡rody jinùmi, totŽì, co nacionalism, kterù klade svou n‡rodnost nade väecko a ukl‡d‡ ji n‡sil’m jinùm jako dobrodin’? ‰i jest nacionalismem br‡niti svój n‡rod pÞed takovùm n‡sil’m, kterŽ st‡le hroz’? Toho n‡ä pokrokovec neuzn‡v‡: jak‡ ìe starost, abychom se neodn‡rodnili, kdyì m‡me väechno n‡rodn’, co jen libo?
M‡me i "‰eskou str‡ì", kter‡ n‡rod stÞeì’ pÞed povžrou vlastenectv’, ve jmŽnu humanity, pravdy, kr‡sy, mravnosti, jejichì budiì n‡ä st‡t sluìebn’kem, nikdy p‡nem! N‡rod móìe tedy klidnž sp‡ti.
Ale rozpomene-li se ve sn‡ch na 28. Þ’jen r. 1918, snad se probud’. Aväak ti, kteÞ’ vlastenectv’ mžli za povinnost, takìe j’ obžtovali i svŽ ìivoty - ti jiì se neprobud’ do tohoto svžta pochybnost’.

Slovn’k velik‡nó ‹eskŽho nacionalismu - 9. d’l

Frantiäek JEëEK
(6.9.1890 - 29.11.1969)
politik, publicista

F.Jeìek se narodil v Chrudimi. Vystudoval gymn‡zium, pozdžji vyää’ pr‡vnickou fakultu bez diplomu. Jiì od ml‡d’, jako vžtäina postav o kterùch zde p’äeme, se zaj’m‡ o politiku a je aktivnž ‹innù ve studentskùch organizac’ch a jejich akc’ch. NapÞ. v roce 1910 pÞi ohromnŽ studentskŽ manifestaci pro Akademickù dóm je jej’m hlavn’m referentem. O rok pozdžji se st‡v‡ pÞedsedou ‹eskŽho studentstva ( aì do roku 1913 ) a v tŽto dobž se takŽ poprvŽ setk‡v‡ s A.Raä’nem ( jehoì d’lo a odkaz pozdžji dóslednž obhajuje a h‡j’ ).
F.Jeìek nikdy nepatÞil k nejradik‡lnžjä’m politikóm a dokonce mžl v dob‡ch svùch studentskùch aktivit vžtä’ n‡zorovŽ neshody s K.Kram‡Þem, kterŽ väak zmizely s jeho uvžznžn’m v r.1914. Bžhem v‡lky byl F.J. naverbov‡n a musel slouìit v c.k.uniformž Rakouska-Uherska. Ihned po skon‹en’ v‡lky a vyhl‡äen’ samostatnosti ‰SR dostal z Prahy Þadu dopisó jenì ho zvali k tolik v tŽ dobž potÞebnŽ pr‡ci pro vlast, neboé bylo m‡lo dobrùch a obžtavùch pracovn’kó. F.Jeìek se tak ocit‡ hned ve vùkonnŽm vùboru.
V roce 1920 absolvuje spolu s K.Kram‡Þem vùznamnou politickou cestu na Slovensko, aby vyÞeäil vz‡jemnŽ vztahy mezi obžma n‡rody v jednotnŽm st‡tž a propojen’ st‡tn’ a politickŽ moci. V roce 1921 je ‹lenem N‡rodn’ho klubu a v letech 1921-1923 je poslancem jednoty zemskŽ. TakŽ v roce 1921 apeluje na A. Raä’na, aby nevstupoval do novŽ vl‡dy, kvóli nebezpe‹’ pro jeho osobu ale i stranu. ( NžkterŽ novinovŽ ‹l‡nky v tŽ dobž totiì skoro nab‡daly ke zlo‹inu na tohoto st‡tn’ka - bohuìel pozdžji se uk‡zalo, ìe œspžänž ).
V roce 1923 se dost‡v‡ do œstÞed’ N‡rodn’ demokracie, stžhuje se do Prahy a o dva roky pozdžji se st‡v‡ poslancem za ND. Poslancem je potŽ nepÞetrìitž aì do roku 1939 ( pozdžji samozÞejmž uì za N‡rodn’ sjednocen’ ).
Okolo 30.let bojoval za pomn’k(y) A. Raä’novi, neboé bylo dle nžj nehor‡znŽ, ìe nžkolik let po svŽ smrti nem‡ zakladatel naä’ mžny ì‡dnù pam‡tn’k. "Pomn’ky tžch, kteÞ’ se o n‡rod a st‡t zaslouìili jsou naä’ n‡rodn’ povinnost’ !", pron‡ä’ na pódž parlamentu. V roce 1933 v dobž 10.vùro‹’ smrti A.R. vedl a uspoÞ‡dal vzpom’nkovù pietn’ pochod Prahou aì k domu v ëitnŽ ulici.
V roce 1932 spolupracuje s F. Lukavskùn za pozvednut’m ‹eskùch menäin a n‡rodn’ obnovu v pohrani‹’, œ‹astn’ se otev’ran’ novùch ‹eskùch äkol, kterŽ pom‡hal vybudovat. V roce 1934 za‹’n‡ spojov‡n’ ND s N‡rodn’ frontou a N‡rodn’ ligou. F.Jeìkovi se väak nel’b’, ìe pÞi prvn’ch spole‹nùch volb‡ch ( doplËovac’ volby v P’sku ) N‡rodn’ho sjednocen’ je muìem ‹’slo jedna J.StÞ’brnù.
PÞi parlamentn’ch volb‡ch v r.1935 se st‡v‡ opžt poslancem a z‡roveË pÞedsedou poslaneckŽho klubu NS kde poctivž po celou dobu svŽ funkce pracuje. O dva roky pozdžji, kdy doch‡z’ k roztrìce v NS mezi bùvalou ND a NL, vede jedn‡n’ spolu s F. X. Hod‡‹em s ligistickou frakc’. Nab’dnut’ sm’ru, za odchod J.StÞ’brnŽho z funkc’ je odm’tnuto, vznik‡ tedy LidovŽ hnut’ v NS, kterŽ se pozdžji osamostatËuje.
V ‹ervnu 1937 na 1.Þ‡dnŽm sjezdu NS je zvolen ( po smrti K.Kram‡Þe ) jedn’m z pžti m’stopÞedsedó strany. V bÞeznu 1938 se dost‡v‡ do novŽ vl‡dy za NS jako ministr bez resortu, v kvžtnu se st‡v‡ ministrem zdravotnictv’.
V kritickŽ dobž je pak i samozÞejmž ‹innù uì ve Stranž N‡rodn’ jednoty. Bžhem v‡lky pracuje v odboji. Po v‡lce se F.Jeìek stahuje do œstran’.
F.J. coby publicista a novin‡Þ spolupracoval za 1.republiky a psal mimo jinŽ do Studentskùch listó, do N‡rodn’ch listó, vydal nžkolik vzpom’nkovùch knih o vùznamnùch postav‡ch naäeho novodobŽho st‡tu.
F.Jeìek se sta‹il jeätž doì’t uvolnžn’ pomžró v komunisticko-socialistickŽm ‰eskoslovensku, zaìil i bouÞlivù rok 1968. Jeätž v roce 1969 mu väak vych‡z’ kniha pamžt’ v nakladatelstv’ Historie a vojenstv’. V tento rok, v m’stž svŽho rodiätž (Chrudim) um’r‡.
(Et)