|
Obsah: KRáTCE Demokratick× povÅdomÉ Jsem anarchista? INZERCE EU hodnotila ãR õzemnÉ plÁn Prahy O rychl× promÅnÅ ideÁlÊ Nacionalismus versus humanismus? Svoboda a odpovÅdnost NaÓe ÚivotnÉ prostÒedÉ Byly doplÎovacÉ volby pÒedvojem nov×ho trendu? JakÁ nÁs ÃekÁ budoucnost? DemokratickÙ chaos DvojÉ metr aneb nejsou zloÃinci jako zloÃinci Palladium Tak Óel Ãas - dÉl tÒetÉ, do doby Karla IV ZemÅ mluvÉ SlovnÉk velikÁnÊ Ãesk×ho nacionalismu - 10. dÉl - FrantiÓek JeÚek KRáTCEPodle zprÁvy ãTK z 6. ÒÉjna tohoto roku vyzvala nÅkdejÓÉ britskÁ premi×rka Margaret ThatcherovÁ na jednom z mÉtinkÊ vÙroÃnÉ konference konzervativcÊ britskou vlÁdu Tonyho Blaira k propuÓtÅnÉ bÙval×ho chilsk×ho prezidenta Augusta Pinocheta a obvinila britskou vlÁdu, Úe se chovÁ jako v policejnÉm stÁtÅ. V ostr×m Õtoku proti kabinetu premi×ra Tonyho Blaira baronka ThatcherovÁ tak× uvedla, Úe "zÁkon lynÃe v pÒestrojenÉ za obranu lidskÙch prÁv" nynÉ podvracÉ britskou justici i prÁva svrchovanÙch nÁrodÊ. ZadrÚovÁnÉ Pinocheta oznaÃila za "justiÃnÉ Õnos", na nÅmÚ se britskÁ vlÁda podÉlela. "PÁnov× Blair a (ministr vnitra) Straw" by za to, jak se zachÁzÉ s Pinochetem, mÅli n×st plnou trestnÉ odpovÅdnost, uvedla ThatcherovÁ za bouÒliv×ho potlesku. "Je urÁÚka zdrav×ho rozumu a karikatura spravedlnosti tvrdit, Úe hlava stÁtu musÉ automaticky n×st trestnÉ odpovÅdnost za vÓechno, co se stalo za dobu, kdy byl u moci," Òekla ThatcherovÁ. Co dodat? Baronka ThatcherovÁ jako by Ãetla nÁÓ otevÒenÙ dopis (viz dÁle) k tomuto probl×mu. SamozÒejmÅ ji nepodezÉrÁme z opisovÁnÉ, naopak jsme vdÅÃni za projev stejn×ho chÁpÁnÉ pravicov× politiky a konzervatismu z britskÙch ostrovÊ. Na poÃÁtku ÒÉjna probÅhly v Rakousku volby, kter× vyvolaly velkÙ ohlas (pÒevÁÚnÅ negativnÉ) jak v samotn×m Rakousku, tak i ve svÅtÅ. Druhou nejsilnÅjÓÉ stranou se totiÚ stala FPí JÍrga Haidera. Tato strana je neustÁle obviÎovÁna z Óovinismu, rasismu, antisemitismu Ãi neonacismu (postup klasickÙ pro vÓechny zemÅ). PÒedstavitel× (hlavnÅ) evropskÙch zemÉ vyslovovali lÉtost a zklamÁnÉ nad ÕspÅchem ªextr×mistʺ, rÊzn× organisace chrÁnÉcÉ lidskÁ prÁva neskrÙvaly sv× zdÅÓenÉ a Izrael dokonce pohrozil pÒeruÓenÉm diplomatickÙch stykÊ, bude-li se FPí podÉlet na vlÁdÅ. FPí totiÚ varuje pÒed pÒÉlivem cizincÊ do Rakouska, poÚaduje dÊslednou ochranu rakousk× kultury a obÃas pochvÁlÉ nÅco z politiky TÒetÉ ÒÉÓe. Tedy v dneÓnÉ dobÅ nic populÁrnÉho. Redakce NM naopak vÉtÁ ÕspÅch FPí, neboÔ mÁme radost z kaÚd×ho ÕspÅchu evropskÙch nacionalistÊ. V neposlednÉ ÒadÅ tak× existuje nadÅje, Úe by ÕspÅch FPí mohl zkomplikovat vstup ãR do EU. PÒejeme tedy FPí i J. Haiderovi mnoho ÕspÅchÊ v jejich prÁci a dalÓÉ volebnÉ vzestup. Jak vypadÁ propaganda? ZprÁva na internetu ãTK o dohadech nad vyuÚÉvÁnÉm vzduÓn×ho prostoru nad jugoslÁvskÙm Kosovem: CivilnÉ lety na letiÓtÅ Slatina u PriÓtiny byly obnoveny minulÙ pÁtek. K jejich pÒeruÓenÉ doÓlo, kdyÚ NATO zaÃalo kampaÎ leteckÙch ÕtokÊ proti JugoslÁvii, kter× nakonec vedly ke staÚenÉ srbskÙch ozbrojenÙch sil z Kosova, k rozmÉstÅnÉ mÉrovÙch jednotek v t×to jihosrbsk× oblasti a k nastolenÉ prozatÉmnÉ zprÁvy OSN. Jak pÅknÅ se dÁ popsat psychologickÁ vÁlka proti srbskÙm civilistÊm za pouÚitÉ teroristickÙch metod kosovskÙch albÁncÊ, ve kter× Ólo o zÉskÁnÉ ÕzemÉ pro jeden nÁrod na Õkor druh×ho .... Podle vÙzkumu agentury SOFRES-FACTUM, kter× zveÒejnila 19. ÒÉjna na sv× webov× strÁnce ãTK, pÒedstihl senÁtor a podnikatel VÁclav Fischer v hodnocenÉ nejkladnÅji hodnocenÙch osobnostÉ dosud vedoucÉ Stanislava Grosse a Petru Buzkovou. Tak× se vÁm toto poÒadÉ zdÁ bÙt neuvÅÒiteln×? Tak× v politice zÒejmÅ platÉ pÒÉslovÉ, Úe kdo nic nedÅlÁ, nic nezkazÉ a navÉc bude jeÓtÅ oblÉben prostÙm lidem. VÁclav Fischer se totiÚ do doby konÁnÉ vÙzkumu vÊbec nezapojil do prÁce SenÁtu. ChtÅl totiÚ mermomocÉ pracovat v jin×m vÙboru, neÚ VÁclav Benda, jehoÚ kÒeslo v doplÎovacÉch volbÁch obsadil, coÚ se zase nezdÁlo ostatnÉm poslancÊm. Ti argumentovali tÉm, Úe rozmÉstÅnÉ poslancÊ v jednotlivÙch odbornÙch vÙborech probÅhlo pÒi ÒÁdnÙch volbÁch a Úe nehodlajÉ kvÊli nov×mu kolegovi pÒesouvat star× kolegy, V. Fischer zase tvrdil, Úe mÁ ze sv× prÁce v sectovnÉ kancelÁÒi spoustu kontaktÊ v zahraniÃÉ. Tento spor je tÅÚk× hodnotit, na argumentech obou stran lze nal×zt cosi zÁvadn×ho. SkuteÃnostÉ ale je, Úe VÁclav Fischer nevyvinul mimo volebnÉ kampaÎ ÚÁdnou jinou politickou aktivitu, rozhodnÅ ne aktivitu vedoucÉ ke zlepÓenÉ naÓich zÁkonÊ, pÒesto vede vÙzkumy nejkladnÅji pÊsobÉcÉch osobnostÉ politiky. Je to smutn×, aÔ uÚ jde o chybu ve vÙzkumu, omyl respondentÊ, nebo snad i skuteÃnost. EU ohlÁsila, Úe bude muset odloÚit diplomatick× rozhovory se zÁstupci pÒidruÚenÙch zemÉ tÙkajÉcÉ se jejich vstupu do EU, kter× se mÅly konat 4. listopadu 1999. Jako pÒÉÃina bylo uvedeno, Úe administrativa EU pravdÅpodobnÅ nestihne pÒipravit vÓechny podklady. NÁhradnÉ termÉn byl stanoven na 12. listopad. PÒedstavme si jekot ÃeskÙch eurofanatikÊ ve chvÉli, kdyby nÅco takov×ho oznÁmila ÃeskÁ vlÁda. Demokratick× povÅdomÉ
ãasto bÙvÁ nÁm, ãechÊm, "shora" vytÙkÁn nedostatek demokratick×ho povÅdomÉ. S tÉm nelze jinak neÚ souhlasit; potÉÚ je ovÓem v chÁpÁnÉ samotn×ho pojmu. BÙvÁ nÁm pÒedklÁdÁn jako respekt Ãi Õcta k jinÙm, pÒÉpadnÅ menÓinovÙm, nÁzorÊm, kulturÁm nebo etnikÊm. Jinou kulturu opravdu mÊÚeme respektovat, ale to neznamenÁ, Úe se nÁm musÉ lÉbit. A jin× nÁzory? V politice vÊbec (tedy i v t× demokratick×) jde pÒece pÒedevÓÉm o konfrontaci, stÒet nÁzorÊ. NenÉ moÚn× do nekoneÃna diskutovat a sbliÚovat nesblÉÚiteln×. VÉtÅzÉ pak nÁzor, za nÉmÚ je vÅtÓÉ sÉla (jedno jestli masa voliÃÊ Ãi bodÁky a dÅla). BohuÚel, Ãasto ovÓem tento "silnÅjÓÉ" nÁzor nenÉ lepÓÉ, sprÁvnÅjÓÉ. To je ovÓem realita a ne nÁm chybÅjÉcÉ demokratick× povÅdomÉ. Pod tÉm si pÒedstavuji iniciativu obÃanÊ (= oprÁvnÅnÙch voliÃÊ), kteÒÉ se sdruÚujÉ v politick× spolky, vstupujÉ do stran - aby zÉskali vliv na dÅnÉ okolo sebe i mimo obdobÉ voleb. PÒedstavuji si zÁjem obÃanÊ o politick× dÅnÉ, o vÅci veÒejn× (ne jen o skandÁly a nÁsiln× Ãiny naservÉrovan× jim bulvÁrnÉmi masm×dii). Interes na dÅnÉ v naÓÉ obci i stÁtu. KdyÚ se chovÁme laxnÅ, politici mohou prÁvem o nÁs prohlaÓovat, Úe jsme stÁdo tupÙch hlupÁkÊ, kteÒÉ niÃemu nerozumÉ. Politiku musÉ dÅlat ti nejlepÓÉ, ale i ti vzejdou z obÃanÊ, z nÁroda. Ale ani ti nejlepÓÉ nemohou vÅdÅt a poznat vÓe, nÁrod jim musÉ stÁle sÁm ukazovat, Ãeho ÚÁdÁ. A naopak, spoustu vÅcÉ si uvÅdomÅlÉ, informovanÉ a iniciativnÉ obÃan× mohou rychleji a efektivnÅji zajistit spoleÃnÅ, ale pÒitom sami, bez stÁtu. To ovÓem ÚÁdÁ nÁrod politicky i jinak vzdÅlanÙch, mravnÙch, informovanÙch obÃanÊ s vlastnÉ vÊlÉ. To je to demokratick× povÅdomÉ, jeÚ nÁm chybÉ. Dnes ho nemÁme, ale mÁme naà navazovat. MÁme za sebou tradici spolkÊ, a spolkovÙ Úivot druh× poloviny devatenÁct×ho a prv× poloviny dvacÁt×ho stoletÉ, to bylo prÁvÅ demokratick× povÅdomÉ obÃansk× spoleÃnosti. AÔ jiÚ Ólo o politick× strany, Sokol, BarÁÃnÉky nebo ostrostÒelce, hasiÃe Ãi myslivce anebo spolky, ÕÃelem jejichÚ existence bylo zbudovÁnÉ pomnÉkÊ naÓim velikÁnÊm. Komunist× tuto tradici pÒeruÓili, ale zcela vymÙtit se jim spolkovÙ Úivot nepodaÒilo. VzpomeÎme na bÁly hasiÃÊ Ãi myslivcÊ na naÓich venkovskÙch mÅstech. DneÓnÉ doba ovÓem jiÚ umoÚÎuje vedle bÁlÊ i politickou aktivitu. Je na Ãase se t×to moÚnosti chopit! (Eugen) Jsem anarchista?
V reakci na Õvahy o pravici a levici a o nÁrodnÉch elitÁch v pÒedminul×m ÃÉsle jsem byl oznaÃen za anarchistu. S odmÉtavou reakcÉ z urÃitÙch kruhÊ jsem ostatnÅ poÃÉtal, k m× lÉtosti vÓak byla jen ÕstnÉ. NedoÃkal jsem s ani pÒÉmo polemick× stati, ani presentace jinÙch nÁzorÊ na nadhozenÁ t×mata. Rozhodl jsem se napsat nÁsledujÉcÉ pojednÁnÉ, kter× dan× otÁzky jednak rozÓiÒuje a jednak ÃÁsteÃnÅ prohlubuje, ve snaze rozproudit tak diskusi o smÅÒovÁnÉ Ãesk×ho nacionalismu. DomnÉvÁm se, Úe jeho souÃasnÁ bezkoncepÃnost pramenÉ prÁvÅ z ideov× nevyhranÅnosti. OdvolÁvÁnÉ se na myÓlenky svÙch pÒedchÊdcÊ pÒi vÓÉ ÕctÅ k tradici a historii nemÊÚe staÃit, neboÔ nezohledÎuje souÃasnou situaci a jejÉ potÒeby. Nejprve je tÒeba stanovit si cÉl, pak hledat prostÒedky, jak jej dosÁhnout. A vlastenectvÉ ani touha po moci sami o sobÅ tÉmto cÉlem bÙt nemohou. CÉlem mÊÚe bÙt napÒÉklad prosazenÉ urÃit×ho politick×ho modelu, programu Ãi linie do praxe. PÒed tÉm ale musÉ existovat alespoÎ konkr×tnÉ pÒedstava o tomto modelu v positivnÉm smyslu (tj. ne jen neustÁl× negovÁnÉ stÁvajÉcÉho) a ta, domnÉvÁm se, dneÓnÉmu nacionalistick×mu proudu buÄ chybÉ zcela, nebo je jen suplovÁna socialisticko-utopistickÙmi (principielnÅ vÓak nerealistickÙmi) nÁzory. Na Õvod pojednÁnÉ o moÚn× podobÅ stÁtu si zodpovÅzme nihilistickou otÁzku, k Ãemu vlastnÅ je nÁm dobrÁ existence tohoto spoleÃensk×ho zÒÉzenÉ. Dnes by stÁt mÅl pÒedstavovat ochrÁnce spoleÃnÙch a vÅtÓinovÙch zÁjmÊ svÙch obÃanÊ, aÃkoliv v naÓich zemÅpisnÙch ÓÉÒkÁch a d×lkÁch stÁtnÉ Õtvary vznikaly zÒejmÅ jako vÙsledek mocensko-politickÙch aspiracÉ silnÙch sobeckÙch jedincÊ Ãi skupin. ZjednoduÓenÅ, avÓak vÙstiÚnÅ ÒeÃeno, stÁt by zde mÅl bÙt pro sv× obyvatele a ne obrÁcenÅ. ObÃan× se vzdajÉ ÃÁsti svÙch svobod a penÅz a za to chtÅjÉ zajistit bezpeÃnost a rovn× podmÉnky, aby mohli uplatnit sv× schopnosti a neplatilo prÁvo dÚungle a vÊle silnÅjÓÉho. StÁt ovÓem musÉ sv× obÃany omezovat, aby zabrÁnil anarchii, kde by pÒeÚili jen mafiÁnsk× bandy. S t×matem nutnosti existence stÁtu souvisÉ nÅkolik t×mÅÒ filosofickÙch otÁzek, kter× zde nemohu nevyslovit, zÁroveÎ vÓak nejsem schopen je jednoznaÃnÅ zodpovÅdÅt. JednÁ se zejm×na o to, kde a kdy konÃÉ autorita stÁtnÉ moci a zaÃÉnÁ neomezenÁ autorita naÓeho svÅdomÉ. Jinak ÒeÃeno, za jakÙch okolnostÉ se mÊÚe obÃan postavit proti sv×mu stÁtu a zÊstat pÒitom sÁm pÒed sebou morÁlnÅ ÃistÙ (nemÁm nynÉ pochopitelnÅ na mysli rÊzn× gangstery a mafiÁny, ale napÒÉklad politickÙ - i ozbrojenÙ - boj s nespravedlivou Ãi jinak nepÒijatelnou ideologiÉ). Konkr×tnÉch pÒÉkladÊ najdeme ve svÅtov× historii bezpoÃet - naneÓtÅstÉ jsou velmi Ãasto provÁzeny obÃanskou vÁlkou. Je zÒejm×, Úe tento postoj jiÚ hraniÃÉ s naprostÙm chaosem. StÁt, mÁ-li vytrvat, se tedy musÉ proti t×to obÃansk× neposluÓnosti brÁnit. Je ovÓem logick×, Úe se brÁnÉ i proti boji oprÁvnÅn×mu. Je to schizofrennÉ situace, z nÉÚ nenÉ Õniku. Jedna strana (vÅtÓinou stÁt) vÓak bÙvÁ silnÅjÓÉ a vÉtÅzÉ. Toto jsou vÓak extr×mnÉ pÒÉpady a vychÁzÉme-li z pÒedpokladu, Úe obÃan× jsou si vÅdomi potÒeby existence stÁtu, nebo jsou s nÉ alespoÎ smÉÒeni, dochÁzÉ k nim zÒÉdka. HorÓÉ ovÓem je, Úe lid× vÅtÓinou berou svÊj stÁt jako nutn× zlo a podobnÅ chÁpou i sv× povinnosti vÊÃi nÅmu a tedy i vÊÃi spoleÃnosti. DÊkazem toho mÊÚe bÙt ÃtyÒicetilet× trpÅnÉ komunismu u nÁs a jin×. NÁrody se zÒÉdka kdy bouÒÉ z ideovÙch dÊvodÊ, ale mnohem ÃastÅji v okamÚiku, kdy se zhorÓÉ jejich hmotnÁ situace. DostÁvÁme se k t×matu obÃanskÙch svobod, prÁv a povinnostÉ. PrvnÅ jmenovan× by zÒejmÅ mÅly bÙt vymezeny negativnÅ, tedy co nenÉ zakÁzÁno je povoleno Ãi alespoÎ trpÅno, a to formou jak prÁvnÉ, tak zvykovÅ-spoleÃenskou. PrÁvy obÃanÊ v tomto smyslu rozumÉm pÒedevÓÉm aktivnÉ i pasivnÉ prÁvo volebnÉ. PÒi dneÓnÉ Õrovni vzdÅlanosti a emancipace je zÒejm×, Úe volebnÉ prÁvo musÉ bÙt u nÁs vÓeobecn×. Na druhou stranu je zjevn×, Úe o obecnÅ platn× pravdÅ prostÅ hlasovat nemÁ smysl, coÚ se ovÓem v politice Ãasto dÅje. Je zde probl×m kontroly a vyjÁdÒenÉ vÊle "zdola" na jedn× stranÅ a potÒebn× volnosti pro vlÁdce zemÅ na stranÅ druh×. ObÃansk× povinnosti, mezi nÅÚ patÒÉ pÒedevÓÉm posluÓnost zÁkonÊ a stÁtnÉ autority, placenÉ danÉ a brannÁ povinnost, jsou skuteÃnÅ zlem bezpodmÉneÃnÅ nutnÙm pro samou existenci stÁtnÉho subjektu. Je to prÁvÅ ono vzdÁnÉ se urÃitÙch svobod na Õkor celku a v jeho prospÅch. O organisovÁnÉ stÁtu se zde nehodlÁm teoreticky pÒÉliÓ rozepisovat. Zopakuji myÓlenku Velk× francouzsk× revoluce, byÔ s revolucÉ samou vÙslovnÅ nesouhlasÉm. Je nutn× oddÅlit moc vÙkonnou, zÁkonodÁrnou a zejm×na soudnÉ. O jejich vzÁjemn× nezÁvislosti mÊÚeme dnes v naÓich pomÅrech s ÕspÅchem pochybovat, zvlÁÓtÅ kdyÚ vÓechny pÒedstavitele vÙkonn× moci urÃuje vÊle zÁkonodÁrcÊ. Soudy radÅji ponechÁm stranou ÕplnÅ. VolebnÉ syst×m by si jistÅ zaslouÚil samostatnou Õvahu. NebrÁnil bych se virilistÊm, kteÒÉ by pÒedstavovali jistou zÁruku politick× stability. Tak× bych zcela nezavrhoval syst×m politickÙch stran, byÔ proti jistÙm reformÁm nejsem. Strany totiÚ sdruÚujÉ lidi dle nÁzorÊ a pÒi jejich rozpuÓtÅnÉ a zachovÁnÉ volenÙch institucÉ bychom pÒed volbami ztratili pÒehled o postojÉch politikÊ a aspirantÊ na politick× funkce. Ti by se pochopitelnÅ po volbÁch chovali podle sv×ho pÒesvÅdÃenÉ a politick× orientace. Argumentace, Úe strany rozbÉjÉ nÁrodnÉ jednotu nemÊÚe obstÁt, neboÔ nÁrod v bÅÚnÙch podmÉnkÁch jednotnÙ nenÉ. SpoleÃnÙ postoj pÒichÁzÉ aÚ ve vyhrocenÙch situacÉch, v nebezpeÃÉ, pÒi ohroÚenÉ dalÓÉ nÁrodnÉ existence, ve vÁlce Ãi za ÚivelnÙch katastrof. PÒeneseno konkr×tnÅ do naÓich podmÉnek, lze struÃnÅ napsat k podobÅ stÁtu jeÓtÅ nÁsledujÉcÉ. Na obecnÉ politice se odehrÁvÁ bÅÚnÙ, takÒka kaÚdodennÉ, vztah obÃan - stÁt. PrÁce obcÉ nebÙvÁ sice presentovÁna s pompou, je vÓak nem×nÅ dÊleÚitÁ neÚ Ãinnost ÕstÒednÉch orgÁnÊ. Mal× obce by mohly nahradit demokracii zastupitelskou demokraciÉ pÒÉmou. ãeskÙ stÁt byl vÚdy centralisovanÙ a dneÓnÉ pokusy pÒen×st do jeho uspoÒÁdÁnÉ prvky spolkov×ho zÒÉzenÉ (vyÓÓÉ ÕzemnÉ samosprÁvy) povaÚuji za hazard, o kter×m jen doufÁm, Úe se moc neprodraÚÉ. StÁtnÉ sprÁva, aby byla nezÁvislÁ, musÉ bÙt logicky na vyÓÓÉ Õrovni od samosprÁvy oddÅlenÁ. U nÁs byla tradiÃnÅ vykonÁvÁna byrokraciÉ (coÚ nenÉ hanliv× synonymum pro ÕÒednÉho Óimla, ale vÙraz pro sprÁvu vykonÁvanou ÕÒednÉky), kterÁ ovÓem musÉ bÙt efektivnÉ a pruÚnÁ. VytvÁÒenÉ lokÁlnÉch parlamentÊ, kter× budou dÅlat mÉstnÉ zÁkony, povaÚuji za nesmysl a oslabenÉ stÁtu jako takov×ho. V hospodÁÒstvÉ by se stÁt mÅl angaÚovat co moÚnÁ nejm×nÅ. Jeho Õlohou nenÉ naklÁdat s naÓÉm majetkem ani tento nijak spravovat Ãi zbyteÃnÅ omezovat. StÁtnÉm Õkolem je udrÚet rovn× podmÉnky pro voln× podnikÁnÉ, pÒÉpadnÅ chrÁnit domÁcÉ spotÒebitele pÒed nÉzkou kvalitou Ãi naÓe vÙrobce pÒed dotovanou konkurencÉ. Ochrana trhu Ãi podpora exportu pÒinÁleÚÉ stÁtu jen tehdy, je-li to nezbytnÅ nutn× a v pÒÉpadÅ vÙhodnosti pro vÅtÓinu. NemÁ valn×ho smyslu chrÁnit trh pro Õzkou skupinu lobistÊ - domÁcÉch neefektivnÉch vÙrobcÊ, kdyÚ cizina poskytne kvalitnÅjÓÉ zboÚÉ levnÅji. TÉm bychom odÉrali vÅtÓinu - spotÒebitele. DÊleÚitÙm oborem stÁtu je spravovÁnÉ financÉ, tedy zejm×na udrÚovÁnÉ hodnoty nÁrodnÉ mÅny a ÓetÒenÉ v erÁrnÉch nÁkladech. SolidÁrnÉ sociÁlnÉ spolucÉtÅnÉ nenÉ zdaleka jen otÁzkou stÁtnÉch orgÁnÊ, ale pÒedevÓÉm iniciativy obÃanÊ a jejich ochoty na tuto solidaritu pÒispÉvat. Instituce, kterÁ odebÉrÁ penÉze vÅtÓinÅ tvoÒÉcÉ hodnoty a ty pak pÒerozdÅluje menÓÉ ÃÁsti obÃanÊ, kteÒÉ nic nedÅlajÉ, je nemorÁlnÉ. Na pÒÉklad je nabÉledni, Úe stÁtnÉ dÊchody nelze zruÓit definitivnÅ, ale jistÁ forma pensijnÉho pojiÓtÅnÉ jako napÒ. v Polsku u nÁs jiÚ mohla bÙt nÅkolik let. NÁslednÅ by umoÚnila postupn× snÉÚenÉ daÎov× zÁtÅÚe obyvatelstva. ZÁvÅrem je moÚn× jeÓtÅ uv×st, Úe stÁt je vÚdy obrazem svÙch ÕÒednÉkÊ. Budou-li tito poctivÉ, sluÓnÉ, mravnÉ a odbornÅ vzdÅlanÉ, pak nÁÓ stÁt mÊÚe - za pÒispÅnÉ obÃanÊ - vzkv×tat. Bude-li vÓak stÁtnÉ aparÁt sloÚen z lumpÊ, je skoro lepÓÉ ho rozpustit. Je i na nÁs, nacionalistech, jakÙ nÁÓ stÁt bude. NeboÔ kaÚdÁ spoleÃnost se sklÁdÁ z jednotlivcÊ. Doufejme, Úe naÓe spoleÃnost bude jednou z nejlepÓÉch, abychom na ni mohli bÙt oprÁvnÅnÅ hrdi. (JEM) Inzerce
Vzhledem k poslednÉmu trendu v naÓÉ politice, tzv.Inzercismu, zaloÚenÙm vydavatelem Anonnce panem KudlÁÃkem, ani nÁÓ list nechce zÊstat pozadu. ZdÁ se, Úe odstraÎovÁnÉ politikÊ je zcela beztrestn×, a to nikde nebylo psÁno, Úe jde pouze o odstranÅnÉ z politick×ho Úivota. A tak zatÉmco pan KudlÁÃek nabÉzÉ 5.000.000.-kà za pana Klause jako pevnou sumu za jedin×ho ÃlovÅka, rozhodli jsme se i my tÉmto inzertnÉm zpÊsobem vyhlÁsit ªodmÅnyº za odstranÅnÉ nÁsledujÉcÉch politikÊ, ovÓem s volnÙm a mÅnitelnÙm kursem, a to podle toho, jak hodnÅ budou Ókodit Ãi ÓkodÉ ãesk× republice. Na aktuÁlnÉ cenovou nabÉdku se proto informujte vÃas na elektronick× adrese redakce. Takt×Ú i na zmÉnÅn× osoby, neboÔ i tyto komodity budou promÅnliv×. Ceny jsou ÒÁdovÅ niÚÓÉ, neÚ kter× vyplÁcÉ pan KudlÁÃek, a to proto, Úe se domnÉvÁme, Úe nÁmi vybranÉ politici, stejnÅ vÅtÓÉ cenu nemajÉ a tak× pokrÙvÁme vÅtÓÉ mnoÚstvÉ ªÓkoditelʺ. NabÉdka:
P.S. Ceny jsou samozÒejmÅ vÃ.DPH a na rozdÉl od pana KudlÁÃka za ªpouh׺ odstranÅnÉ z politick×ho Úivota. VÙplatu cen zprostÒedkovÁvÁ naÓe spÒÁtelenÁ agentura ª1.dubenº. Takt×Ú oÃekÁvÁme sponzorsk× pÒÉspÅvky na tuto agenturu a nov× nÁvrhy do naÓeho inzertnÉho seznamu. DÅkujeme. (ET) EU hodnotila ãR
V ÒÉjnu zveÒejnila EvropskÁ Komise sv× hodnocenÉ zemÉ, se kterÙmi vede jednÁnÉ o pÒistoupenÉ do EU, z hlediska jejich pÒipravenosti k takov×mu kroku. O dÅsiv× situaci v naÓÉ zemi pojednÁvÁ svÙm zpÊsobem jednak samotnÁ zprÁva EU, ovÓem snad jeÓtÅ hrozivÅjÓÉ obrÁzek poskytli Úurnalist× vÅtÓiny ÃeskÙch masm×diÉ. Oproti analÙzÁm naÓich nejvÅtÓÉch denÉkÊ, kter× pro nÅ majÉ nespornÅ lepÓÉ zÁzemÉ, nabÉzÉme jednu zÁsadnÉ vÙhodu, totiÚ snahu o objektivitu. NepovaÚujeme za bohy Ãi polobohy ani Ãleny minulÙch Ãi souÃasnÙch ÃeskÙch vlÁd ale ani ÕÒednÉky z Bruselu. HodnocenÉ EK obsahovalo zejm×na negativnÉ kritiku, aÃkoliv kritika mÊÚe bÙt i pozitivnÉ, tedy kladn× ocenÅnÉ odveden× prÁce. L×pe ÒeÃeno, zprÁva EK obsahovala i tuto pozitivnÉ kritiku, nebyla jÉ vÓak vÅnovÁna ÚÁdnÁ pozornost. NepochybnÅ mÁ EK prÁvo hodnotit spoustu vÅcÉ v ãR negativnÅ, spousta vÅcÉ se tu v minulÙch letech pÒÉliÓ nepodaÒila. StejnÅ je tomu ovÓem i v samotn× EU. Je tak× zÒejm×, Úe ãR neplnÉ nÅkter× ÃÁsti harmonogramu zmÅn legislativy a veÒejn× a stÁtnÉ sprÁvy, ke kter×mu se pÒihlÁsila. Na druhou stranu je smysluplnost takov×ho harmonogramu pochybnÁ, jelikoÚ se EU dosud nezavÁzala k urÃit×mu datu, kdy bude ona sama pÒipravena pÒijmout "pÒipraven×" stÁty. VÙsledkem takov× situace by mohlo bÙt nesmysln× plÙtvÁnÉ pracÉ a penÅzi na zavedenÉ a udrÚovÁnÉ syst×mu vhodn×ho pro prÁci v rÁmci unie v ãR, kterÁ ovÓem v ÚÁdn× unii nebude a tak bude celÙ syst×m zbyteÃnÙ. V nÅkterÙch pÒÉpadech ovÓem mohou bÙt zmÅny uÚiteÃn× i bez ÃlenstvÉ v Unii. Jde zejm×na o poÚadavky na zlepÓenÉ fungovÁnÉ stÁtnÉ sprÁvy vÃetnÅ soudnictvÉ. ZmiÎovÁno je zlepÓenÉ ochrany hranic, podmÉnek ve vÅzeÎstvÉ apod. PÒijmout lze i vÅtÓinu hodnocenÉ a doporuÃenÉ tÙkajÉcÉ se chodu hospodÁÒstvÉ a to z pohledu legislativy, stÁtnÉch zÁsahÊ i hodnocenÉ vyloÚenÅ makro Ãi mikroekonomickÙch ukazatelÊ. Proto je nezbytn× nad kaÚdou ÃÁstÉ hodnocenÉ uvaÚovat samostatnÅ a pouze s ohledem na prospÅch ãechÊ, nikoliv na souÃasnou praxi v EU, kterÁ se bÅhem pÒÉÓtÉch let stejnÅ v mnoha pÒÉpadech zmÅnÉ. PÒÉkladem mÊÚe bÙt napÒÉklad vytvoÒenÉ dalÓÉch "samosprÁvnÙch" ÕtvarÊ, kter× EU poÚaduje, kter× ale nemÊÚe pÒin×st obÃanÊm nic jin×ho neÚ vyÓÓÉ danÅ na zajiÓtÅnÉ vÅtÓÉho poÃtu ÕÒednÉkÊ a politikÊ. Principem, stojÉcÉm nad slaÄovÁnÉm ÃeskÙch norem a stÁtnÉ i veÒejn× sprÁvy s podmÉnkami fungovÁnÉ EU, musÉ bÙt jednoduÓe Ãesk× zÁjmy, snaha o zajiÓtÅnÉ blahobytu, prosperity a spokojenosti Ãesk×ho stÁtu. Nic jin×ho. RozhodnÅ ne transcendentno a podobn× podivn× sf×ry myÓlenÉ naÓeho souÃasn×ho prezidenta. PodstatnÁ ÃÁst hodnocenÉ EK se ovÓem netÙkala ani legislativnÉch zmÅn ani reformy stÁtnÉ a veÒejn× sprÁvy. TÙkala se hospodÁÒstvÉ a jinÙch spoleÃenskÙch dÅjÊ, kter× se vstupem do EU nesouvisÉ "de jure", jde spÉÓe o politickou strÁnku vÅci. OtÁzkou je, zda toto hodnocenÉ mÁ vÊbec nÅjak× opodstatnÅnÉ, jestli na nÅj mÁ cizÉ stÁt prÁvo. úijeme ovÓem v takov× dobÅ, Úe od naÓÉ vlÁdy tÅÚko mÊÚeme oÃekÁvat obranu svrchovanosti naÓeho kulturnÉho a hospodÁÒsk×ho prostoru. V tÅchto oblastech totiÚ EK Ãasto poÚaduje vÅci, kter× pÒÉmo zasahujÉ do naÓÉ stÁtnÉ samostatnosti a kter× by si v rÁmci stÁvajÉcÉch ÃlenÊ EU nikdy nedovolila, jelikoÚ ti jsou na svou suverenitu velice citlivÉ. Jde napÒÉklad o poÚadavky na formu a vÙÓi stÁtnÉch podpor rÊznÙm prÊmyslovÙm oborÊm, plÁny energetick×ho rozvoje a mimojin× samozÒejmÅ podpory nÁrodnostnÉm menÓinÁm. JistÅ si domyslÉte sami ve kterÙch pÒÉpadech poÚadujÉ snÉÚenÉ a ve kterÙch zvÙÓenÉ podpor. Pohled evropskÙch KomisaÒÊ na roli stÁtu v hospodÁÒstvÉ je vÊbec paradoxnÉ. ZemÅ EU jsou obecnÅ znÁmy pomÅrnÅ vysokou angaÚovanostÉ stÁtu v hospodÁÒstvÉ, Ãasto se hovoÒÉ napÒÉklad o vlivu francouzsk×ho stÁtu na velk× firmy jako jsou Renault nebo Air France, kde je dokonce majoritnÉm vlastnÉkem. TÅÚko ÒÉci, proà se potom evropÓtÉ KomisaÒi zabÙvajÉ takovou malichernostÉ jako je program revitalizace nÅkolika mÁlo podnikÊ Ãesk× vlÁdy. NemusÉ nÁm vÊbec jÉt o podporu Ãasto podivnÙch plÁnÊ naÓÉ socdem vlÁdy a pÒesto se mÊÚeme ptÁt, jak× cÉle asi evropÓtÉ ÕÒednÉci sledujÉ vzhledem k praxi v jejich vlastnÉch zemÉch. TÅÚko ÒÉct, nÅkter× sc×nÁÒe jsou snad aÚ pÒÉliÓ divok×, ale rozhodnÅ ne nemoÚn×. Jak jiÚ bylo ÒeÃeno, jsou urÃitÅ i ÃÁsti tohoto hodnocenÉ, se kterÙmi je moÚno se plnÅ ztotoÚnit, jako je tÒeba zlepÓenÉ ochrany hranic, boj s ÕplatkÁÒstvÉm a hospodÁÒskou kriminalitou. PousmÁt bychom se mohli i nad poÚadavkem pÒedloÚenÉ strategie rÊstu zamÅstnanosti, jelikoÚ i ta naÓe souÃasnÁ mÉra nezamÅstnanosti je v zemÉch EU spÉÓe lepÓÉm prÊmÅrem. UsmÉvat bychom se tedy mohli, kdyby to nebyl zÁvaÚnÙ probl×m. Rady, jak restrukturalizovat urÃit× sektory prÊmyslu opÅt zavÁnÉ snahou vydÅlat na sv× pozici silnÅjÓÉho partnera o nÅco lepÓÉ pozici i pro vlastnÉ firmy, respektive voliÃe. VolÁnÉ po pokraÃovÁnÉ privatizace napÒÉklad v bankovnÉm sektoru je jistÅ tak× oprÁvnÅn×, stejnÅ tak i upozornÅnÉ na nepruÚnost stÁtnÉ sprÁvy. Nic pozitivnÉho pro obÃany naopak nenesou poÚadavky na pÒiblÉÚenÉ nÅkterÙch vÉce Ãi m×nÅ regulovanÙch cen cenÁm v EU. Vzhledem k neurÃen×mu datu vstupu se jen tÅÚko lze ubrÁnit pocitu, Úe jde hlavnÅ o ubrÁnÉ jedn× z konkurenÃnÉch vÙhod ãR ve vzÁjemn×m obchodÅ, na dalÓÉch trzÉch apod. MoÚnÁ jde i o to, aby si obÃan× neuvÅdomili nÁklady spojen× s provozem EU najednou, ale postupnÅ a tak si mohli nadÁle myslet, jak je to nebetyÃnÅ vÙhodnÁ organizace. Opomenut samozÒejmÅ ve zprÁvÅ nezÊstal ani tradiÃnÉ ÃeskÙ rasismus a apartheid, jak o nÅm na vÓude hovoÒÉ nÁmi placenÉ stÁtnÉ ÕÒednÉci donedÁvna v Ãele s jistÙm Uhlem. Toto t×ma zprÁvÅ t×mÅÒ dominuje. Jako jedna z podmÉnek dalÓÉho vedenÉ vstupnÉch rozhovorÊ (Pozor! Ne vstupu v nÅjak×m termÉnu - takovÙ nepÒÉjemnÙ rozdÉl...) je tedy i zlepÓenÉ naÓeho vztahu k menÓinÁm. PÒeloÚeno do obecn× mluvy: ChtÅjÉ po nÁs, abychom si vÉce uplÁceli nepÒizpÊsobiv× obÃany, aby zÊstali u nÁs a nesnaÚili se dostat k nim, k tÅm chÁpavÙm a ÓtÅdrÙm multikulturnÉm strÙÃkÊm s jinak otevÒenou nÁruÃÉ. Ze zprÁvy lze vÊbec vyÃÉst, Úe vztah k menÓinÁm, konkr×tnÅ RomÊm (CikÁnÊm - pro ÃtenÁÒe bez znalostÉ newspeaku) je klÉÃovÙ pro vstup do EU. NapÒÉklad se asi ãeÓi budou muset zmÅnit a pÒizpÊsobit se hluÃn×mu a bouÒliv×mu cikÁnsk×mu ÚivotnÉmu stylu. Jak ale potom splnÉme ekonomickÁ krit×ria vstupu? õÒednÉkÊm z Bruselu tak× vadÉ, Úe ãeÓi posÉlajÉ pÒes 70 % cikÁnskÙch (romskÙch - pro mladÓÉ ÃtenÁÒe) dÅtÉ do zvlÁÓtnÉch Ókol. ZajÉmav×, myslel jsem, Úe to jsou zaÒÉzenÉ, kde jde o to dÅti uÃit jinÙm zpÊsobem, jelikoÚ by zpÊsob vÙuky v bÅÚnÙch ÓkolÁch nezvlÁdli a nenauÃili by se nic. Bylo by neÓtÅstÉm i v tomto bodÅ podlehnout nÁtlaku jako v pÒÉpadÅ MatiÃnÉ ulice a zvlÁÓtnÉ Ókoly zruÓit jako rasistickÁ zaÒÉzenÉ. Doplatili by na to vÓichni ÚÁci bez rozdÉlu. Ale kdo vÉ? V t×to souvislosti pÒinesla ovÓem zprÁva EU i zajÉmavÙ Õdaj, svÅdÃÉcÉ o tom, Úe nepÒinÁÓÉ jen poÚadavky a nenechÁvÁ vÓe jen na nÁs. V roce 1999 by prÙ mÅlo bÙt z programu PHARE (ÃerpÁ z prostÒedkÊ EU) vyplaceno celkem 21 milionÊ EUR na programy spojen× s pÒibliÚovÁnÉm k EU. Proti PHARE a podobnÙm podpÊrnÙm programÊm nelze obecnÅ nic namÉtat. Naopak. PotÒebnÙch penÅz je v ãR rozhodnÅ m×nÅ neÚ by si vyÚadovaly veÓker× potÒebn× a nezbytn× projekty ve vÓech sf×rÁch Úivota. SamozÒejmÅ ani programy EU nenabÉzejÉ zÁvratn× prostÒedky, kter× by mohly prudce zvÙÓit ÚivotnÉ ÕroveÎ Ãi hospodÁÒskou vÙkonnost. Ale v naÓÉ situaci je potÒeba vÉtat kaÚdÙ proplacenÙ projekt s kladnÙm pÒÉnosem pro ãR. Takov× jsou rozhodnÅ t×mÅÒ vÓechny podpÊrn× programy EU. Na druhou stranu je f×rov× a tak× politicky vÙhodn× ukÁzat, Úe po nÁs sice nÅco chtÅjÉ, ale tak× nÁm s nÅÃÉm pomohou. PodobnÅ je to i s onÉm posÉlenÉm postavenÉ menÓin v ãR. Z celkov× ÃÁstky je 0,5 milionÊ EUR v roce 1999 urÃeno na takzvan× posÉlenÉ demokratick×ho syst×mu, coÚ je vÙslovnÅ zpÒesnÅno jako podpora postavenÉ RomÊ. Je to asi jedinÙ program, kterÙ je moÚno na prvnÉ pohled oznaÃit za pochybnÙ. Za tuto ÃÁstku by bylo moÚno krÁtkodobÅ vyÒeÓit napÒÉklad probl×m znÁm× MatiÃnÉ ulice a to pÒestÅhovÁnÉm skupiny lidÉ do jin×ho prostoru. O dlouhodob×m ÒeÓenÉ vÓak nemÊÚe bÙt ÒeÃ. OstatnÅ, myÓlenka, Úe problematick× menÓiny se chovajÉ problematicky kvÊli nedostatku penÅz, je znaÃnÅ pochybnÁ. HlavnÉm zjiÓtÅnÉm vÓak je, Úe podpora EU je v podstatÅ rasistickÁ, kdyÚ nÅco mezi 15 a 20 miliony Kà poskytuje pouze skupinÅ lidÉ vybranÙch podle nÁrodnostnÉho klÉÃe. Tyto politick× poÚadavky patÒÉ opÅt do kategorie onÅch stÅÚÉ pÒijatelnÙch, ale jen tÅÚko si asi dokÁÚeme pÒedstavit souÃasn×ho Ãi nÅkter×ho pÒedchozÉho z ministrÊ zahraniÃÉ, kteÒÉ tuto nesrovnalost uvedou do poÒÁdku. Pro voliÃe pravicovÙch stran je to tÅÚk× pÒiznÁnÉ, ale ministrem zahraniÃÉ dosud nejvÅtÓÉho formÁtu byl zÒejmÅ JiÒÉ Dienstbier. I pÒes jeho stÒÉhÁnÉ hraniÃnÉch plotÊ, coÚ bylo pÒece jenom zbyteÃn× gesto, kter× jen usnadnilo nelegÁlnÉ pÒechody hranic Podle poÚadavkÊ EU se budou zase stavÅt proti imigrantÊm, levnÅjÓÉ by bylo je namÉsto stÒÉhÁnÉ jen pÒemÉstit na jin× hranice. Tolik tedy krÁtkÙ rozbor hodnocenÉ ãR ze strany EU. Je jasn×, Úe nÁs ÃekÁ mnoho prÁce na odstranÅnÉ prÁvem kritizovanÙch t×mat uvÁdÅnÙch ve zprÁvÅ. A vÓechny veÒejnÅ Ãinn× osobnosti by mÅlo Ãekat mnoho prÁce na vysvÅtlovÁnÉ, proà jsou neprÁvem kritizovanÁ t×mata ÓpatnÅ, Ãi nesmyslnÅ chÁpÁna a jakÙ je skuteÃnÙ stav vÅcÉ. A jak se k tomuto hodnocenÉ postavili ÃeÓtÉ Úurnalist×? Hysterie komentÁtorÊ, report×rÊ a zpravodajcÊ vÅtÓiny denÉkÊ a televiznÉch a rozhlasovÙch stanic neznala mezÉ. "NesplÎujeme poÚadavky EU! HrozÉ, Úe nebudeme pÒijati jako prvnÉ! EU s nÁmi zruÓÉ rozhovory!", tak znÅly nÅkter× vÙkÒiky, kter× plaÓily ÃtenÁÒe v nadpisech ÃlÁnkÊ na prvnÉ stranÅ (v pÒÉpadÅ autora ÃlÁnku a spousty dalÓÉch euroskeptikÊ by se jednalo skvÅl× zprÁvy, kdyby se zaklÁdaly na skuteÃnosti a ne na hysterii). Snad jen jedinÙ kratiÃkÙ ÃlÁnek v HospodÁÒskÙch novinÁch se pokusil o objektivnÉ popis sam× zprÁvy EU, pÒiÃemÚ samozÒejmÅ popisoval i nÅkter× z jiÚ popsanÙch nesmyslÊ, chyb a omylÊ ve zprÁvÅ, jejichÚ pÒÉÃinami mohla bÙt jak neznalost ÕÒednÉkÊ z Bruselu, tak politickÙ Õmysl. Jinak si novinÁÒi hrubÅ ulehÃili svoji prÁci a jednoduÓe opisovali pasÁÚe ze samotn× zprÁvy, pÒiÃemÚ dodali pouze svÊj peprnÙ komentÁÒ hovoÒÉcÉ o neschopnosti souÃasn× vlÁdy. V nejÃtenÅjÓÉch novinÁch se obÃas dopustili i hlubok× myÓlenky o tom, Úe tahle naÓe nÁrodnÉ tragedie (to tam nepsali, ale mÉnÅno to tak bylo) byla zapoÃata jiÚ euroskeptickÙm VÁclavem Klausem. VynechÁnÉ "vlÁdy politickÙch ÕÒednÉkÊ" pod vedenÉm ToÓovsk×ho a Luxe jiÚ nikoho nemohlo pÒekvapit. V cel× t× hysterii se logicky objevila spousta smÅÓnÙch a absurdnÉch momentÊ, sedmÁ mocnost, jak se novinÁÒÊm bohuÚel oprÁvnÅnÅ ÒÉkÁ, se zkrÁtka zase pÒedvedla. HlavnÉ zprÁvy na ãT1 byly jednoho dne zahÁjeny slovy: "PodaÒilo se nÁm zÉskat zprÁvu EK, kterÁ bude oficiÁlnÅ zveÒejnÅna aÚ za dva dny ...". Asi o tÙden pozdÅji se objevil komentÁÒ, hovoÒÉcÉ o tom, Úe hlavnÉ rozdÉl mezi naÓimi ÕÒednÉky a tÅmi z EU spoÃÉvÁ jiÚ v tom, Úe z Bruselu zprÁvy neuniknou nikdy dÒÉvÅ pÒed jejich oficiÁlnÉm zveÒejnÅnÉm .... UmÉrÎujÉcÉ postoj ODS k t×to zprÁvÅ byl ohodnocen tak, Úe jim bude dobÒe na mimoevropsk× poduÓce, Ãi nÅjak podobnÅ. VyplÙvÁ z toho jedin× - naÓi novinÁÒi umÅjÉ sklÁdat dohromady vzletnÁ souvÅtÉ, avÓak nechybÉ jim jenom jakÙkoliv projev nÁrodnÉ hrdosti, ale i jak×koliv nÁznaky znalostÉ z oborÊ, o kterÙch pÉÓÉ, vÃetnÅ zemÅpisu. Kdo mÁ zÁjem se sloÚit na plastickou mapu Evropy, kterÁ bude zaslÁna do redakcÉ vÙznamnÙch denÉkÊ, nechÔ se ozve na naÓÉ e-mailov× adrese. Na mapÅ budou vyznaÃeny Ãesk× zemÅ v souÃasnÙch hranicÉch a hranice Evropy, aby pÁni redaktoÒi nemÅli probl×my s urÃenÉm naÓÉ polohy. MyÓlenkov× sch×ma novinÁÒÊ, kter× vede k takov× hysterii je prost×: ãeÓi jsou hloupÉ, v EU jsou chytÒÉ, jestli se nenechÁme plnÅ ÒÉdit komisaÒi z EU, je to nÁÓ konec. NehledÅ k tomu, Úe to prokazatelnÅ nenÉ pravda, zÁsadnÉm probl×mem t×to Õvahy je, Úe cÉle Ó×fÊ EU se logicky Ãasto mÉjejÉ s cÉli a zÁjmy ãechÊ. Anebo novinÁÒskÁ hysterickÁ pera nevedla jen hysterie a chybnÁ myÓlenkovÁ sch×mata. TÅÚko se ale domÙÓlet, jak× vlivy na nÅ pÊsobÉ. RozhodnÅ to nejsou vlivy naklonÅn× naÓim nÁrodnÉm zÁjmÊm. (DZ) NovÙ ÕzemnÉ plÁn hlavnÉho mÅsta a nÁvrhy na Õpravu mÅstsk× sprÁvy
Od pozdnÉch noÃnÉch hodin devÁt×ho zÁÒÉ t. r. mÁ hlavnÉ mÅsto Praha koneÃnÅ platnÙ ÕzemnÉ plÁn. PÒes vÓechny vÙhrady k nÅmu je tÒeba pÒedeslat: je lepÓÉ mÉt alespoÎ nÅjakou koncepci pro rozvoj mÅsta, neÚ ÚÁdnou - neboÔ ÚivelnÙ rÊst, jehoÚ jsme svÅdky poslednÉch deset let, praÚsk× obci mnoho uÓkodil. DomnÉvÁm se, Úe ÕzemnÉ plÁn nenÉ zase tak ÓpatnÙ, jak by se mohlo zdÁt vÅci neznal×mu ÃlovÅku podle novinovÙch zprÁv. NavÉc, nÅkter× konfliktnÉ body z nÅj byly vypuÓtÅny s tÉm, Úe budou po pÒepracovÁnÉ a schvÁlenÉ vydÁny formou samostatn× vyhlÁÓky - tedy jak×hosi dodatku. (DodÁvÁm: snad to nezapadne do propadliÓtÅ dÅjin.) NejvÅtÓÉ potÉÚ je zÒejmÅ v moÚn× prÁvnÉ napadnutelnosti. Podle zÁkona a vyhlÁÓek navazujÉcÉch majÉ totiÚ obÃan× (tedy konkr×tnÅ PraÚan×) prÁvo vyjÁdÒit se ke konceptu ÒeÓenÉ. To proto, aby se nejprve nevypracoval pÒesnÙ plÁn, kterÙ by se pak musel mnohokrÁt pÒedÅlÁvat - aby se tedy neprovÁdÅla zbyteÃnÁ prÁce. JestliÚe vÓak vÅtÓinu pÒipomÉnek zamÉtli ÕÒednÉci stÁtnÉ sprÁvy bez vysvÅtlenÉ a moÚnosti od-volÁnÉ, znaÃnÅ zpochybÎujÉ samotnÙ smysl postupu poÒizovÁnÉ ÕzemnÅ plÁnovacÉ dokumentace. KdyÚ uÚ se vÅnujeme naÓemu hlavnÉmu mÅstu, neodpustÉm si krÁtkou poznÁmku o organisaci jeho sprÁvy. Z doby minul× mÅsto zdÅdilo deset obvodÊ s nelogickÙm rozsahem i prÊbÅhem hranic. Ku pÒÉkladu Nov× MÅsto Ãi KrÁl. Vinohrady, tedy katastrÁlnÉ ÕzemÉ s vlastnÉm urbanistickÙm, historickÙm i sociologickÙm vÙvojem, jsou rozdÅleny mezi nÅkolik sprÁvnÉch obvodÊ. PÒi poslednÉ ÃÁsteÃn× reorganisaci v polovinÅ t×to dekÁdy pÒibyly samosprÁvy nÅkterÙch jednotlivÙch mÉstnÉch mÅstskÙch ÃÁstÉ, jako tÒeba obcÉ pÒipojenÙch administrativnÅ ku Praze v obdobÉ od druh× svÅtov× vÁlky, ovÓem zÊstavÓÉch jinak (zejm×na z hlediska urbanistick×ho) nadÁle samostatnÙch, a dÁle nÅkterÙch katastrÁlnÉch ÕzemÉ - zde vÓak jiÚ ne tak logicky.(Konkr×tnÅ napÒ. se jednÁ o ÕzemÉ zlikvidovanÙch obcÉ, na jejichÚ katastru vyrostla nÅkterÁ sÉdliÓtÅ.) SouÃasnÙ primÁtor Jan Kasl ustavil pracovnÉ skupinu, majÉcÉ tento probl×m rozÒeÓit. Ta navrhla reorganisaci sprÁvy podle souÃasnÙch katastrÁlnÉch hranic, coÚ je logick× a dle mne v poÒÁdku. PotÉÚ je vÓak, zdÁ se, v pohledech na postaven samosprÁvy. HlavnÉ mÅsto je (a i podle novÙch zÁkonÊ zÊstane) na Õrovni samostatn×ho kraje. Je to skuteÃnÅ oblast (chcete-li, tedy region - jak se dnes ÒÉkÁ) mnohem vÉce neÚ obec. PÒedstavy mÅstsk× rady a zastupitelstva jsou vÓak bliÚÓÉ prÁvÅ podobÅ hl. mÅsto = obec jako kaÚdÁ jinÁ. Centralisace mÁ jistÅ sv× opodstatnÅnÉ a tedy i logiku ve "vnitÒnÉm souvisle zastavÅn×m mÅstÅ", coÚ je pÒibliÚnÅ tzv. VelkÁ Praha v hranicÉch podle zÁkona z roku 1920. AvÓak proà majÉ ÕÒednÉkÊm z okolÉ MariÁnsk×ho nÁmÅstÉ podl×hat jen prostÒednictvÉm mÅstsk× sprÁvy i obyvatel× kupÒ. KrÁlovic, mal× to vesniÃky na jihovÙchodnÉm okraji Prahy? Z dneÓnÉ organisace hlavnÉho mÅsta mÁ nejvÅtÓÉ smysl asi prÁvÅ samosprÁva okrajovÙch mÅstskÙch ÃÁstÉ. Je Ókoda, Úe Òada subjektÊ, snaÚÉcÉch se o prosazenÉ v mÉstnÉch volbÁch, se nesnaÚÉ podobn× koncepÃnÉ probl×my tak× sledovat v obdobÉ mezi volbami. (JEM) K BILANCI UPLYNUL÷HO DESETILETé:
O rychl× promÅnÅ ideÁlÊPÒed deseti lety hledÅl nÁrod, opojenÙ neÃekanÅ snadnÙm ÕspÅchem, k mlhav× budoucnosti, jeÚ se zdÁla tak krÁsnÁ. VÅtÓina si myslela: budeme se mÉt jako za prvnÉ republiky. To bylo zaklÉnadlo. Co si pod tÉm kdo pÒedstavoval? VÅtÓinou ideÁlnÉ, sociÁlnÅ vyvÁÚenÙ stÁt, prosperujÉcÉ hospodÁÒstvÉ, jeÚ snadno doÚene mno-haletou technologickou zaostalost. Budeme se mÉt dobÒe - staÃÉ, kdyÚ nÁs nebudou zatÅÚovat PolÁci a ti od Karpat na vÙchod. Jen ti nejstarÓÉ, pamÅtnÉci pÒedvÁleÃn× ×ry, vÅdÅli, co nÁs ÃekÁ - prÁce, prÁce, prÁce. Do tÅchto nejasnÙch pÒedstav se snadno a rychle vloudila nebezpeÃnÁ hesla.Do tÅchto nejasnÙch pÒedstav se snadno a rychle vloudila nebezpeÃnÁ hesla. Nejsme jako oni! chrÁnilo komunisty. Druh×, napohled nelogick×, hlÁsalo nÁvrat do Evropy. Nebylo vÓak myÓleno geograficky, ale obraznÅ. A vÓichni se ho chytli. Nakonec se vÓak ukazuje mnohem nebezpeÃnÅjÓÉ, neÚ heslo prv×. A tak se z "revoluce" nÁrodnÉ stal vlastnÅ akt protinÁrodnÉ. NeboÔ ta Evropa, do nÉÚ se, alespoÎ oficiÁlnÅ, stÁle chceme "navrÁtit", nepÒeje svobodnÙm nÁrodÊm. NamÉsto hospodÁÒsk×, mravnÉ a kulturnÉ obnovy nÁrodnÉho stÁtu pÒiÓla vlna globalisace a pÒÉpravy prÁvnÉch i jinÙch podmÉnek na rozpuÓtÅnÉ naÓÉ zemiÃky v ohromn×m "superstÁtÅ". PÒitom je vytvÁÒeno zdÁnÉ, Úe jakÙ bude ten "globalisovanÙ svÅt" zÁleÚÉ i na nÁs; je naprosto ignorovÁn fakt, Úe ona globalisace je v rovinÅ mnohem vÉce hospodÁÒsk× a Úe funguje jiÚ nÅkolik desetiletÉ. Snad se v t×to myln× cestÅ nebude pÒÉliÓ dlouho pokraÃovat, neboÔ hrozÉ, Úe pÒevÁÚÉ vÓechny kladn× vÙdobytky a zisky poslednÉch deseti let. (JEM) Nacionalismus versus humanismus?
Na snadnou a Ãastou otÁzku: proà jsem nacionalista? nenÉ jednoduch× odpovÅdi. Toho je Ãasto zneuÚÉvÁno doslova k zesmÅÓnÅnÉ vlastencÊ hlavnÅ skrz sdÅlovacÉ prostÒedky. A pÒitom bychom se stejnÙm prÁvem mohli pÒed kostelem ptÁt: proà vÅÒÉte v Boha nebo naopak proà nevÅÒÉte. OtÁzky hodn× pozornosti universitnÉch vzdÅlancÊ a pÒesto si na nÅ musÉ odpovÅdÅt kaÚdÙ sÁm a hlavnÅ za sebe. Mohu nabÉdnout svou odpovÅÄ, s nÉÚ pochopitelnÅ nikdo nemusÉ souhlasit. MÊj nacionalismus je iracionÁlnÉ, tÅÚko jej vysvÅtlit rozumem. PramenÉ z m× vÉry v nÁrod a vyÓÓÉ ÒÁd, z m× lÁsky k Ãesk× zemi a jejÉm lidem, z m×ho pÒesvÅdÃenÉ a pochopitelnÅ v neposlednÉ ÒadÅ i z m× vÙchovy. Nacionalismus bÙvÁ v souÃasn× dobÅ presentovÁn jako pomatenÁ mylnÁ cesta devatenÁct×ho stoletÉ vzeÓlÁ z myÓlenek romantismu. NamÉsto nÅj je nÁm dnes servÉrovÁn humanismus. PochopitelnÅ se cÉtÉm ÃlovÅkem, ale to vyplÙvÁ samo sebou z m×ho ÃeÓstvÉ. PÒÉsluÓnÉci nÁrodÊ jsou samozÒejmÅ lidmi. Z toho je nÁzornÅ vidÅt, Úe odmÉtat nacionalismus kvÊli lidstvÉ je myln×, ba pÒÉmo nesmysln×; vlastenectvÉ je jen upÒesÎuje a vyzdvihuje. Na rozdÉl od m×ho vlastenectvÉ srdce je dneÓnÉ humanita a vÓelidstvÉ plozeno, Ãi l×pe formulovÁno vydupÁvÁno ze zemÅ, rozumem zmatenÙm dezinformacemi a blÁznivÙmi multikulturnÉmi a cizoetnickÙmi projekty. PotÉÚ je vÓak i v samotn×m vÙkladu slova humanismus. Ten je pÒitom dÊleÚitÙ, aby nedoÓlo ke zkreslenÉ, neboÔ za tÉmto termÉnem se skrÙvÁ nÅkolik zÁsadnÅ odliÓnÙch vÙznamÊ. Postupujme chronologicky. Humanismus jakoÚto renesanÃnÉ chÁpÁnÉ svÅta jistÅ nelze Ómahem odmÉtnout, neboÔ nevratnÅ poznamenal prÊbÅh dÅjin i lidsk× myÓlenÉ a nÁÓ rozum i duch jej jiÚ pÒijaly. Zprvu znamenal dÉky rozumov×mu poznÁnÉ jistÙ odklon od vÉry, aby pozdÅji, skrz pokraÃujÉcÉ rozumov× poznÁnÉ, tento ustupoval pokorn×mu nÁvratu do jistot cÉrkevnÉho pojetÉ svÅta. (Jeho vedlejÓÉm produktem tedy bylo potvrzenÉ uÃenÉ sv. TomÁÓe Aqintsk×ho.) DalÓÉ podoba humanismu se zrodila v minul×m stoletÉ. U nÁs jej propracoval profesor, pozdÅji president republiky, TomÁÓ Garrigue Masaryk, kterÙ byl donedÁvna postavou takÒka posvÁtnou. AvÓak nÅkter× nÁzory t×to nesporn× osobnosti se dneÓnÉm hybatelÊm veÒejn×ho dÅnÉ zÒejmÅ jiÚ moc nehodÉ. KaÚdopÁdnÅ propagace osoby i myÓlenek TGM znaÃnÅ poklesla. SvÊj humanismus vyvozoval Masaryk z dÅjinn×ho bÅhu, spatÒoval jej pÒedevÓÉm v otÁzce sociÁlnÉ a v jeho "revoluÃnÉm" chÁpÁnÉ nÁboÚenstvÉ, avÓak neopouÓtÅl rovinu nacionÁlnÉ. KoneÃnÅ, sociÁlnÉmu akcentu se nebrÁnili ani tÒeba Dr. Karel KramÁÒ Ãi prof. FrantiÓek MareÓ, tedy Masarykovi politiÃtÉ odpÊrci. Oba pÒedeÓl× zmÉnÅn× vÙznamy slova humanismus nejsou principielnÅ protinÁrodnÉ. Jinak je tomu s nejnovÅjÓÉm svÅtonÁzorem, kterÙ se skrÙvÁ za osvÅdÃenÙ - a nevinnÙ - vÙraz. SouÃasnÙ humanismus nenÉ nic jin×ho neÚ bezohlednÁ diktatura lidskÙch prÁv (jeÚ stojÉ dnes jiÚ nad donedÁvna nedotknutelnou demokraciÉ) ve sluÚbÁch kruhÊ touÚÉcÉch po svÅtovlÁdÅ. DÊkazy vidÉme u nÁs i v cizinÅ takÒka dennÅ. (Za vÓechny povyk kvÊli cause MatiÃnÉ ul.) Ano, lidskÁ prÁva, formulovÁna obecnÅ bez ohledu na mÉstnÉ tradice, jsou dnes nejvyÓÓÉm zÁkonem. Ale ten je brÁnÅn jen ÕÃelovÅ, ba pÒÉmo zneuÚÉvÁn. KvÊli poruÓenÉ obÃansk×ho prÁva majetkov×ho se vÁlky nevedou. Pro ochranu vÉry mal× cizorod× skupiny se poÒÁdajÉ statisÉcov× demonstrace a tiskov× ÓÉlenstvÉ. Ano, i ona velebenÁ demokracie, tedy vlÁda (vÊle) voliÃÊ, obÃanÊ, nÁroda je tÉm poÓlapÁna, zneuctÅna, odhozena. Tento "humanismus let devadesÁtÙch" je skuteÃnÙm, obrovskÙm nepÒÉtelem nacionalismu, neboÔ byl vytvoÒen pÒedevÓÉm proti nÅmu. Aà se tvÁÒÉ positivisticky, je principielnÅ negativistickou, protinÁrodnÉ myÓlenkou. Doufejme, Úe se rychle zhroutÉ! (PoznÁmka na konec: LidskÁ prÁva sama o sobÅ pochopitelnÅ ÓpatnÁ nejsou, potÉÚ je v jejich zneuÚitÉ. MÅla by bÙt formulovÁna pÒesnÅji, vÃetnÅ jejich zaÒazenÉ do hierarchie mezinÁrodnÉho prÁva - ovÓem ne ÕÃelovÅ!) (JEM) Svoboda a odpovÅdnost
K t×to Õvaze mÅ inspirovala upoutÁvka na vÙstavu ve formÅ parodie na pomnÉk sv. VÁclava. (Pro ty, kteÒÉ snad nevÉ, oà jde: v Praze na MÊstku, na opaÃn×m konci VÁclavsk×ho nÁmÅstÉ, neÚ stojÉ NÁrodnÉ museum, pod nÉmÚ je pomnÉk svat×ho VÁclava, byla umÉstÅna naturalistickÁ plastika mrtv×ho konÅ povÅÓen×ho za nohy, s volnÅ visÉcÉ hlavou a ocasem, na jehoÚ bÒiÓe sedÉ obkroÃmo knÉÚe VÁclav.) VÚdy jsem zastÁval svobodu vyjÁdÒenÉ myÓlenek, aÔ jiÚ slovnÅ Ãi prostÒednictvÉm vÙtvarn×ho umÅnÉ. NevadÉ mi, Úe nÅco podobn×ho autora napadlo, ani Úe to vytvoÒil. ProtivÉ se mi jinÁ vÅc (byÔ vÉm, Úe bez nÉ by cel× toto dÉlo ztratilo mnoho ze sv× pointy) - totiÚ umÉstÅnÉ t×to sv×rÁzn× interpretace pomnÉku proti skuteÃn×mu symbolu naÓÉ historie. Je mi jasn×, Úe prÁvÅ tato provokace je autorovÙm cÉlem. OvÓem ona svoboda vyjadÒovÁnÉ a ostatnÅ svoboda vÊbec neznamenÁ anarchii, volnost ve vÓech smÅrech. SmÉ se Ãinit jen to, co nenÉ zakÁzÁno. Ale spoleÃenskÁ smlouva pÒÉkazÊ a zÁkazÊ nenÉ jen prÁvnÉ, ale tak× morÁlnÉ, kterÁ je nem×nÅ dÊleÚitÁ pro fungovÁnÉ nÁrodnÉ obce. Tyto spoleÃensk× konvence (Ãi spÉÓe jejich zbytky) brÁnÉ Ãasto obdobn×mu parafrÁzovÁnÉ nÁboÚenskÙch Ãi stÁtnÉch symbolÊ. I zde je ovÓem vidÅt Õstup zÁbran - z Ameriky do Evropy importovanÁ "inflace" stÁtnÉ vlajky, kterÁ se z vÁÚn×ho symbolu pÒemÅnila v dekorativnÉ vzorek. ObdobnÁ situace byla v Praze jiÚ s "rÊÚovÙm tankem". TenkrÁt byla snad akce vÉce ospravedlnitelnÁ, kdyÚ se vÓak do nÉ zapojili i zÁstupci lidu z FederÁlnÉho shromÁÚdÅnÉ, stala se jen symbolem vulgarisace veÒejn×ho Úivota. (Mimochodem, nedÁvno probÅhl na ãT Óot, kterÙ ukazoval p×Ãi SRN pomnÉky rudoarmÅjcÊ. A RudÁ armÁda NÅmecko sotva osvobodila.) SvatÙ VÁclav na mrtv×m koni je symbolem - symbolem Õpadku osobnÉ odpovÅdnosti a mravÊ v ãechÁch. (JEM) Ochrana demokratickÙch a zÁpadnÉch hodnot
V souÃasnosti tyto hodnoty podle nÅkterÙch ÃelnÙch pÒedstavitelÊ naÓeho stÁtu chrÁnÉ ÃeÓtÉ vojÁci na BalkÁnÅ. TvrzenÉ o zÁpadnÉch hodnotÁch na jihu BalkÁnu mi ve vztahu k pravdÅ pÒijde stejnÅ odvÁÚn×, jako kdybych napsal, Úe jsem Panna orleÁnskÁ, ale budiÚ. PÒednÅ, co znamenÁ pojem demokratick× a zÁpadnÉ hodnoty? Pod hodnotami zÁpadnÉmi si pÒedstavuji pÒedevÓÉm vÉru, rodinu, vlast, nÁrod, morÁlku, Ãest, urÃitou sociÁlnÉ (tj. spoleÃenskou) vÙchovu, jist× spoleÃensk× vztahy, stÁtnÉ formy, nÁrodnÉ kultury a v neposlednÉ ÒadÅ pracovitost. Za hodnoty demokratick× povaÚuji prÁva shromaÚÄovacÉ a spolÃovacÉ, svobodu slova a tisku a prÁvo volebnÉ - tedy prÁva obÃanskÁ a dÁle vÓelik× obÃansk× povinnosti. Co u nÁs zbylo ze mnou naznaÃenÙch zÁpadnÉch hodnot, nechÔ posoudÉ ctÅnÙ ÃtenÁÒ sÁm. Demokratick× hodnoty se u nÁs teprve tvoÒÉ, nejl×pe je zaruÃeno asi prÁvo volebnÉ; nejm×nÅ si naopak mnozÉ uvÅdomujÉ obÃansk× povinnosti. A nynÉ pointa: Jak mÊÚeme brÁnit Ãi chrÁnit (a dokonce vyvÁÚet) nÅco, co jsme sami odvrhli nebo naopak dosud nepÒijali za sv×? (JEM) NaÓe ÚivotnÉ prostÒedÉ
ãasto se v souÃasnosti hovoÒÉ a pÉÓe o ÚivotnÉm prostÒedÉ a jeho ochranÅ. NÅkter× vyloÚenÅ radikÁlnÉ uskupenÉ berou dokonce tuto ochranu (velmi sv×bytnÅ chÁpanou) tak vÁÚnÅ, Úe ji nevÁhajÉ vynucovat vydÅraÃskÙmi (Ãi snad dokonce teroristickÙmi) metodami. TÉm se ovÓem spÉÓe znechucuje veÒejnost a odvÁdÉ se jejÉ pozornost od probl×mu samotn×ho. JistÅ, ochrana ÚivotnÉho prostÒedÉ je dobrÁ vÅc, podobnÅ jako ochrana kulturnÉho dÅdictvÉ hmotn×ho i mravnÉho. StejnÅ jako vzdÅlÁvÁnÉ patÒÉ tato ochrana do vÙznamn× zÁjmov× sf×ry stÁtu. Ale mÁlokdo si uvÅdomuje, Úe ÚivotnÉ prostÒedÉ nenÉ jen ÃistÙ vzduch, prÊzraÃn× Òeky a zdrav× lesy. ãlovÅk pochopitelnÅ ÃinÉ to, co je dobr× pÒedevÓÉm pro nÅj. A tedy kdyÚ chrÁnÉ ÚivotnÉ prostÒedÉ, tak hlavnÅ svÊj ekosyst×m. A tÉm nenÉ jen vzduch, ale i celkovÙ rÁz krajiny, podoba a tvÁÒ mÅst a vesnic, vÊbec forma naÓÉ zemÅ. I na jejÉ ochranu existujÉ zÁkony, ovÓem netropÉ se kolem nich takovÙ humbuk. Ale samotn× zÁkony pochopitelnÅ nestaÃÉ. Je to hlavnÅ na nÁs, jak budeme udrÚovat a doplÎovat (tedy zkrÁÓlovat, pÒÉpadnÅ hyzdit) naÓe ÚivotnÉ prostÒedÉ. Podoba naÓÉ zemÅ se pochopitelnÅ s plynoucÉm Ãasem promÅÎuje. To je dÁno logikou lidskÙch potÒeb. AvÓak pÒitom bychom nemÅli zapomÉnat, Úe v nÉ budeme ÚÉt dÁl, a po nÁs pak, doufejme, dalÓÉ generace ãechÊ. Budou krajinotvorn× prvky, pochÁzejÉcÉ z naÓÉ doby, obdivovat stejnÅ, jako my dnes napÒÉklad baroknÉ silnice rouben× alejemi smÅÒujÉcÉ pohledovÅ k vÙraznÙm dominantÁm okolÉ? DobÒe umÉstÅnÁ a vymyÓlenÁ pÒehrada Ãi dÁlniÃnÉ most, tedy utitlitÁrnÉ inÚenÙrsk× stavby, mohou krajinu obohatit, dÁt jÉ netuÓenÙ rozmÅr, byÔ pÒitom zanikne jejÉ pÊvodnÉ podoba. Naopak pouh× vymÅnÅnÉ tradiÃnÉch oken za novÁ plastovÁ mÊÚe naprosto zniÃit podobu Ãesk× vesnice. ObdobnÅ zkÁzonosnÅ pÊsobÉ na venkovskÁ sÉdla, byÔ nynÉ hlavnÅ na jejich celkovou siluetu, stavby domÊ na pÒÉklad s rovnÙmi stÒechami Ãi jinak ruÓÉcÉ tradiÃnÉ prostÒedÉ. V blÉzkosti vÅtÓÉch aglomeracÉ rostou na katastrech pÒilehlÙch obcÉ jako houby po deÓti kolonie domkÊ podobnÙch si jako vejce vejci - podle universÁlnÉch typovÙch projektÊ zaÃast× nÅmeck× provenience, Ãasto vybaveny aÚ kÙÃovitÙmi plastovÙmi imitacemi rÁdoby rustikÁlnÉch Ãi naopak honosnÙch dveÒÉ, kovÁnÉ, sloupkÊ,... Na druhou stranu nutno uznat, Úe tyto domy alespoÎ respektujÉ tradiÃnÉ sklon stÒechy a vÙÓku bÅÚn× v naÓich podmÉnkÁm; nenÉ-li jich tedy mnoho pohromadÅ, nenapÁchajÉ tolik Ókody. Velkou Ókodu na tvÁÒi krajiny napÁchÁ snadno tak× ploÓnÁ zmÅna stÒeÓnÉ krytiny, povrchÊ chodnÉkÊ Ãi vozovek, vykÁcenÉ alejÉ, nepodaÒenÁ regulace vodnÉho toku, ale i zruÓenÉ mezÉ a remÉzkÊ Ãi naopak nevhodnÅ vysazenÙ les. ãili vÅci, kter×, kdyÚ dopadnou dobÒe, zÊstÁvajÉ nepovÓimnuty a jsou povaÚovÁny za nÅco samo-zÒejm×ho. Vrcholem ignorace a vÙrazem arogantnosti Ãi stupidity je pak vymÅnÅnÉ oken u jedin×ho bytu z cel×ho domu za novÁ, kterÁ ovÓem vypadajÉ jinak. ZnehodnocenÉ fasÁdy domu je zÒejm× na prvnÉ pohled. JednÁ-li se o pamÁtku, mÊÚe dokonce dojÉt k nevratn×mu poÓkozenÉ jejÉ historick× hodnoty. NavÉc, kolikrÁt se okna vymÅÎujÉ pÒedevÓÉm pro "omlazenÉ" domu, aby byly vidÅt do opravy vloÚen× penÉze. PÒitom okna pÊvodnÉ Ãasto byla vÅtÓÉ a vÙÓ posazenÁ - a tak l×pe osvÅtlovala mÉstnosti. SnaÚnÅ VÁs vÓechny prosÉm, abyste, mluvÉte-li o ÚivotnÉm prostÒedÉ a jeho ochranÅ, uvaÚovali i v tomto rozmÅru zmÉnÅn×ho t×matu. NesmÉme zanechat po sobÅ naÓi vlast zniÃenou; radÅji bychom ji mÅli obohacovat o kvalitnÉ prvky. Nakonec, jak ukazujÉ zkuÓenosti z ciziny a v poslednÉ dobÅ i od nÁs, po kvalitnÉ rekultivaci mÊÚe bÙt zajÉmavÁ a pÒitaÚlivÁ ku pÒÉkladu i krajina naruÓenÁ tÅÚbou. Star× lomy, povrchov× doly a haldy se mohou promÅnit ve vyhledÁvan× vÙletnÉ scenerie. StejnÅ se dnes zÁjmu tÅÓÉ pÊvodnÉmu ÕÃelu jiÚ neslouÚÉcÉ, leà kvalitnÉ starÁ prÊmyslovÁ architektura. NeboÔ to, co je opravdu pÅkn× a podaÒen×, stojÉ za to zachovat. A krÁsa je kolikrÁt v harmonii bÅÚnÙch kaÚdodennÉch obrazÊ, kterÁ nevnÉmÁme - aÚ je ztratÉme. (JEM) Byly doplÎovacÉ volby pÒedvojem nov×ho trendu?
KdyÚ skonÃili doplÎovacÉ volby do SenÁtu Parlamentu ãesk× republiky v jednom praÚsk×m volebnÉm obvodu a bylo jasn×, Úe zvÉtÅzil nezÁvislÙ kandidÁt, dnes jiÚ senÁtor VÁclav Fischer, spustili novinÁÒi nadÓenÅ oslavn× fanfÁry. ZvÉtÅzil nezÁvislÙ! Konec dneÓnÉ politick× representace! (Div Úe nezaznÅlo konec stran!) Nastupuje novÙ politickÙ proud! Je onen pokÒik na mÉstÅ? PÒednÅ si uvÅdomme, Úe se volilo pouze v jednom z jedenaosmdesÁti volebnÉch obvodÊ! To je pÒÉliÓ mÁlo na obecn× zÁvÅry. NavÉc se volilo v hlavnÉm mÅstÅ, kter× se tradiÃnÅ odliÓuje od zbytku republiky. Pan Fischer mÅl, pravda, pÒedvolebnÉ kampaÎ na dobr× Õrovni. AvÓak nejm×nÅ stejnou mÅrou mu ke zvolenÉ pÒispÅla neschopnost jeho soupeÒÊ. Konkurenci mu opravdu tvoÒili jen kandidÁti tzv. ÃtyÒkoalice a ODS. OstatnÉ mÊÚeme smÅle pominout. Pan Medek je sice znÁmÙ, avÓak jeho proklamace, s kterÙmi pÒedstupoval pÒed voliÃe, byly stejnÅ nevÙrazn× jako strany, za nÅÚ kandidoval. ODS je v Praze tradiÃnÅ silnÅjÓÉ oproti ostatnÉm stranÁm, oprÁvnÅnÅ tedy aspirovala na favorita volebnÉho klÁnÉ. Snad pouÃena neÕspÅchem pÒi poslednÉm vÙbÅru zÁstupcÊ nÁroda do SenÁtu, vsadila na znÁmou hereÃku JiÒinu JirÁskovou. Ta je jistÅ dobrÁ hereÃka a zÒejmÅ i schopnÁ Òeditelka vinohradsk× divadelnÉ sc×ny, po politice by vÓak vzhledem ke sv× naÃervenal× minulosti poÓilhÁvat nemÅla. (PopravdÅ mi pÒijde ÃestnÅjÓÉ emigrovat neÚ vstoupit do KSã.) To vÓak nenÉ jistÅ nÁzor vÓech a samotnÁ volba kandidÁtky nebyla jeÓtÅ nejhorÓÉm krokem ODS. TÉm se stalo cel× vedenÉ pÒedvolebnÉ agitace. PanÉ JirÁskovÁ cel×mu nÁrodu nÅkolikrÁt nÁzornÅ ukÁzala, Úe se v politick× situaci neorientuje, Úe jejÉ nÁzory (kdyÚ uÚ nÅjak× pÒedvedla) jsou neslan× nemastn×. (Nutno vÓak pÒiznat, Úe se jejÉ stavovskÁ kolegynÅ panÉ RÊÚiÃkovÁ ukÁzala v obdobn× situaci v jeÓtÅ horÓÉm svÅtle a ztrapnila se mnohem vÉc. Inu, znÁmost a oblÉbenost t× kter× osoby nemusÉ bÙt pÒedpokladem pro politickÙ ÕspÅch.) A samotnÁ agitace letÁky a prostÒednictvÉm novin asi nebyla z tÅch nejÓÔastnÅjÓÉch. (JiÚ jen poukazovÁnÉ na penÉze pana Fischera bylo aÚ smÅÓn×. MyslÉm si, Úe ve vrcholn× politice by mÅly bÙt muÚi (a Úeny) nejen nejlepÓÉ, ale tak× zajiÓtÅnÉ. Ti se totiÚ nedajÉ koupit rohlÉkem ani nÅkolika tisÉci od kdejak×ho V×ny. A korupce je metla kaÚd×ho syst×mu.) NemyslÉm si, Úe zvolenÉ pana Fischera je znÁmkou pÒedevÓÉm zmÅny orientace voliÃÊ, ale spÉÓe hlavnÅ opakovanÅ prokÁzan× neschopnosti ODS v×st pÒedvolebnÉ boj. Doposud ji ovÓem zachraÎovala politickÁ obratnost a charisma jejÉho vÊdce, jak×s tak×s vÙsledky jejÉ prÁce a - doufÁm - i pragmatiÃnost voliÃÊ, z nichÚ nÅkteÒÉ snad alespoÎ obÃas pouÚÉvajÉ vlastnÉ rozum. TentokrÁt to vÓak nestaÃilo a zvÉtÅzil mediÁlnÅ obratnÅjÓÉ p. Fischer. Zda bude i dobrÙm senÁtorem nÁm musÉ dokÁzat sÁm. (JEM) JakÁ nÁs ÃekÁ budoucnost?
V poslednÉ dobÅ se rozÓÉÒily rÊzn× pÒedpovÅdi budoucnosti. ãasto majÉ apokalyptickÙ charakter, protoÚe jsou ovlivnÅny magickÙm rokem 2000, astrologiÉ, ÃastÙmi pÒÉrodnÉmi katastrofami Ãi rÊznÙmi dÁvnÙmi, katastroficky ladÅnÙmi, proroctvÉmi. JÁ bych se rÁd pokusil o trochu realistiÃtÅjÓÉ pÒedpovÅÄ, i kdyÚ moÚnÁ ne o nic pÒÉznivÅjÓÉ. Po rozpadu bipolÁrnÉho svÅta se zaÃali nejrÊznÅjÓÉ analytici a prognostici klonit k nÁzoru, Úe dojde-li v budoucnu ke globÁlnÉmu konfliktu (III. sv. vÁlce), nebude to jiÚ zÁpas VÙchodu (SSSR) a ZÁpadu (USA), ale boj mezi Severem a Jihem. RozdÉly mezi bohatÙm Severem (Sev. Amerika a Evropa) a chudÙm Jihem (JiÚnÉ Am., Afrika a ÃÁst Asie) se budou prohlubovat aÚ pÒekroÃÉ urÃitou mez a dojde ke konfliktu. DneÓnÉ situace napovÉdÁ, Úe by se tyto pÒedpovÅdi mohly vyplnit, protoÚe opravdu dochÁzÉ k tomu, Úe bohat× stÁty bohatnou a chud× chudnou. JÁ osobnÅ bych tyto vize nepodceÎoval a domnÉvÁm se, Úe velk× nebezpeÃÉ hrozÉ pÒedevÓÉm EvropÅ. Toto nebezpeÃÉ je pÒedstavovÁno tÒemi hlavnÉmi faktory. PrvnÉm faktorem je jiÚ zmÉnÅnÙ ekonomickÙ rozdÉl. Ten je zpÊsoben hlavnÅ politickÙmi dÊvody. ZemÅ tÒetÉho svÅta (pÒedevÓÉm rovnÉkov× a jiÚnÉ Afriky) jsou politicky znaÃnÅ nestabilnÉ, bujÉ zde korupce, politick× pÒevraty a obÃansk× vÁlky se stÒÉdajÉ jako obdobÉ deÓÔÊ a sucha a zemi Ãasto vlÁdne mÉsto zvolenÙch politikÊ armÁda Ãi polovojensk× skupiny. ObÃan× tÅchto zemÉ nejsou schopni vytvoÒit si stabilnÉ vlÁdu a plnÅ se vÅnovat rozvoji sv× zemÅ. Pomoc vyspÅlÙch stÁtÊ je ze tÅchto podmÉnek znaÃnÅ obtÉÚnÁ a Ãasto je to plÙtvÁnÉ prostÒedky, neboÔ pomoc je rozkradena a nedostane se k tÅm, kteÒÉ ji opravdu potÒebujÉ. Zde by snad bylo jedinou cestou tyto zemÅ na pÒechodnou dobu vojensky obsadit a vytvoÒit stabilnÉ podmÉnky. To je ovÓem dnes z ekonomickÙch a hlavnÅ politickÙch dÊvodÊ nemoÚn×. DruhÙm velkÙm probl×mem je poÃet obyvatel. ZatÉmco u evropskÙch nÁrodÊ pÒÉrÊstek obyvatelstva pÒevÁÚnÅ stagnuje Ãi dokonce klesÁ (napÒ. i v ãR), poÃet obyvatel africkÙch a asijskÙch zemÉ rychle stoupÁ. To mÁ za nÁsledek dvÅ vÅci. Zaprv× ÃÉm dÁl vÉc obyvatel v chudobou zmÉtanÙch zemÉch bude mÉt probl×m se uÚivit a budou se chtÉt dostat do zemÉ bohatÓÉch. Tedy do Evropy. AÔ uÚ nelegÁlnÉmi pÒechody hranic nebo pÒedstÉrÁnÉm politickÙch dÊvodÊ sv× emigrace za ÕÃelem zÉskÁnÉ asylu. Nutno podotknouti, Úe liberÁlnÉ pÒÉstup evropskÙch zemÉ jim toto poÃÉnÁnÉ znaÃnÅ ulehÃuje. DruhÙm dÊsledkem je, Úe pokles poÃtu obyvatel v EvropÅ mÊÚe zapÒÉÃinit jistÙ nedostatek na trhu prÁce. TÉm vznikne jeÓtÅ vÅtÓÉ poptÁvka po levn× pracovnÉ sÉle a proudy gastarbeiterÊ se do Evropy jen pohrnou. TÒetÉm, a podle mne rozhodujÉcÉm, faktorem je rozmÅr nÁboÚenskÙ. Evropa je vystavÅna na kÒesÔanskÙch zÁkladech. I kdyÚ od dob Velk× fr. revoluce dochÁzÉ k odklonu evropskÙch zemÉ od kÒesÔansk× vÉry, troufÁm si tvrdit, Úe kÒesÔanstvÉ nadÁle udrÚuje evropskou civilisaci pÒi chodu. Naproti tomu stojÉ islÁm, kterÙ je dnes nejexpanzivnÅjÓÉm nÁboÚenstvÉm na svÅtÅ. A nejvÉce se rozmÁhÁ prÁvÅ v Africe a Asii. A nejen to. V islÁmskÙch zemÉch zÉskÁvajÉ stÁle vÅtÓÉ podporu a oblibu fundamentalist× (napÒ. AfghÁnistÁn, Kavkaz, AlÚÉrsko, Egypt), kteÒÉ nenÁvidÉ vÓe neislÁmsk×. Jejich dÚihÁd znamenÁ skuteÃnou vÁlku. Tedy nejen duchovnÉ (jak se nÁm snaÚÉ namluvit), ale i fysickÙ boj. Muslimov× se snaÚili jiÚ t×mÅÒ od sv×ho vzniku v 7.st. ovlÁdnout co nejvÅtÓÉ ÕzemÉ a Evropa pÒiÓla brzy na Òadu. V prÊbÅhu stÒedovÅku i po nÅm ÕtoÃila muslimskÁ vojska na Evropu ze vÓech stran a podaÒilo se jim obsadit celkem velkou ÃÁst evropsk×ho ÕzemÉ. VÚdy se vÓak podaÒilo je z Evropy vypudit. Tehdy se totiÚ dokÁzala Evropa sjednotit (ne ovÓem v socialistick×m stylu EU) proti hrozÉcÉmu nebezpeÃÉ. Spory mezi jednotlivÙmi stÁty a nÁrody byly zapomenuty, aby se mohli bojovnÉci ze vÓech zemÉ sjednotit pod jedinÙm spoleÃnÙm znamenÉm - znamenÉm kÒÉÚe. MuÚi ochotnÅ opustili sv× rodiny, svÁ hospodÁÒstvÉ i celkem pohodlnÙ Úivot, aby brÁnili svoji vÉru a svoji zem. MnozÉ z nich se jiÚ nevrÁtili domÊ, ale nezemÒeli zbyteÃnÅ. Oni totiÚ padli, abychom my mohli ÚÉt! Pokud se vÓak islÁm znovu pokusÉ uchvÁtit Evropu (coÚ je reÁln×), bude mÉt daleko snaÚÓÉ Õlohu. Evropsk× zemÅ totiÚ dobrovolnÅ napomÁhajÉ tomuto sv×mu porobenÉ. LiberÁlnÉ vlÁdy dopustily ve jm×nu humanity, lidskÙch prÁv, tolerance a multikulturalismu, aby v EvropÅ vznikla obrovskÁ pÁtÁ kolona sloÚenÁ z muslimskÙch pÒistÅhovalcÊ. StavÉme jim meÓity a kulturnÉ centra, podporujeme jejich styl Úivota (Ãasto na nÁÓ Õkor), plnÉme jejich poÚadavky. Ve Francii je jiÚ islÁm se 4% druhÙm nejrozÓÉÒenÅjÓÉm nÁboÚenstvÉm! PÒitom skoro kaÚdÙ ÒadovÙ Francouz (a hlavnÅ policist×) vÁm Òekne, kdo je nositelem kriminality (dokonce i terorismu!) v jejich zemi. V NÅmecku Úije na 2 mil. TurkÊ a KurdÊ. JiÚ dnes tvoÒÉ takovou sÉlu, Úe nÅmeckÁ vlÁda se jich bojÉ a snaÚÉ se jim ustupovat (viz causa Ocalan)! Situace doÓla jiÚ tak daleko, Úe v Bavorsku, baÓtÅ nÅmeckÙch katolÉkÊ, musely bÙt ze Ókol odstranÅny kÒÉÚe, protoÚe prÙ urÁÚely muslimsk× studenty! Vrchol evropsk× autodestrukce jsme mohli vidÅt nedÁvno, kdy kÒesÔansk× (alespoÎ historicky) zemÅ podpoÒili islÁmsk× teroristy z UCK proti srbsk×mu nÁrodu, kterÙ brÁnil sv× ÕzemÉ. Je tÒeba ÒÉci, Úe prÁvÅ Srbsko tvoÒilo v historii hrÁz proti tureck× (muslimsk×) expanzi. A dnes se mu Evropa takto odvdÅÃila. NaÓe vlÁdy se nÁm snaÚÉ namluvit, Úe se musÉme nechat obohatit jinÙmi kulturami, Úe musÉme respektovat a tolerovat jinÁ nÁboÚenstvÉ, Úe musÉme bÙt humÁnnÉ, atd.. DesetitisÉce evropskÙch bojovnÉkÊ se musÉ obracet v hrobech, kdyÚ vidÉ, Úe ti, kteÒÉ prolili jejich krev, jsou dnes zvÁni do Evropy jako nejvÉtanÅjÓÉ host×! Pro mne je nejsmutnÅjÓÉ, Úe na dneÓnÉm krisov×m stavu mÁ svÊj podÉl i CÉrkev, kterÁ vÚdy pevnÅ a vÅrnÅ brÁnila kÒesÔanskou Evropu pÒed vÓemi nebezpeÃÉmi. JejÉ pÒedstavitel× (kl×rus i laici) zvou pÒedstavitele jinÙch nÁboÚenstvÉ na nejrÊznÅjÓÉ diskusnÉ fÏra, vybÉzejÉ vÅÒÉcÉ, aby se s tÅmito nÁboÚenstvÉmi seznÁmili a obohatili se jimi (!) a Ãasto se angaÚujÉ v nejrÊznÅjÓÉch hnutÉch, kterÁ podporujÉ napÒ. pÒistÅhovalce. Tedy ne jiÚ hlÁsÁnÉ Evangelia jako jedin× Pravdy, ale naopak relativisace pravd a vÅdom× podporovÁnÉ, nebo alespoÎ nebrÁnÅnÉ, bludÊ. Evropa stojÉ moÚnÁ na prahu boje o sv× bytÉ a nebytÉ. TradiÃnÉ evropsk× hodnoty - vÉra, vlastenectvÉ, smysl pro povinnost, ochota obÅtovat se pro celek, byly nahrazeny zednÁÒsko-liberalistickÙmi a utopistickÙmi ideÁly rovnosti, humanity, lÁsky vÓech ke vÓem, lidskÙch prÁv, multikulturalismu a kosmopolitismu. Lid× zaÃÉnajÉ tyto ideÁly pÒijÉmat, neboÔ jsou jimi obklopeni t×mÅÒ vÓude. Zde pÁchajÉ nejvÅtÓÉ Ókody hlavnÅ m×dia, kterÁ jsou v rukÁch globalistÊ. Pokud se nepodaÒÉ lidi vÃas upozornit komu slouÚÉ dneÓnÉ stav a jak× nebezpeÃÉ pÒedstavuje, budoucnost Evropy je nejistÁ a mÊÚe se stÁt, Úe se staneme otroky jinÙch kultur a nÁrodÊ. Je nutn× se vrÁtit k tradiÃnÉm hodnotÁm a pÒedevÓÉm ke kÒesÔansk× vÉÒe. Ta uÚ Evropu mnohokrÁt zachrÁnila a je jedinÁ, kterÁ to mÊÚe znovu dokÁzat. NeboÔ stojÉ psÁno: ª ... a brÁny pekeln× ji nepÒemohouº. (Hoola) DemokratickÙ chaos
VlastnÅ je to v naÓÉ zemi takovÁ tradice. MyslÉm vÅÃn× parlamentnÉ tahanice a neschopnost se dohodnout, stÁtotvornÅ vlÁdnout. ObÅ naÓe Õstavy z let devadesÁtÙch vznikly pod vlivem t. zv. prv× republiky. NÁÓ stÁt je tedy opÅt parlamentnÉm, nÁmi volenÉ zÁstupci rozhodujÉ o vlÁdÅ. V mezivÁleÃn×m obdobÉ svou vÊli v dohody neschopn×m NÁrodnÉm shromÁÚdÅnÉ prosazovala buÄ pomocÉ vÁzanÙch kandidÁtnÉch listin t. zv. pÅtka Ãi - skrz zÁkulisnÉ pletichy - hradnÉ politickÙ proud. V tomto duchu se pokraÃuje i nynÉ, jen souÃasnÁ "dvojka" (tedy Ó×fov× stran svÁzanÙch oposiÃnÉ smlouvou) nemÁ nÁstroj v podobÅ vÁzanÙch kandidÁtek. KaÚdÙ soudnÙ ÃlovÅk musÉ uznat, Úe nestabilnÉ politickÁ sc×na a neschopnÁ vlÁda jen ÓkodÉ stÁtu a tedy i nÁrodu. Proà tedy onen humbuk okolo navrhovanÙch zmÅn volebnÉho zÁkona? DÁ-li nadÅji na stabilnÉ vlÁdu, vzeÓlou od jasn×ho vÉtÅze voleb, pak tedy tento nÁvrh zÁkona musÉ situaci zlepÓit. (PÒi pÒedpokladu zachovÁnÉ hlavnÉ role parlamentu; opomeÎme pro tuto chvÉli moÚnost zavedenÉ na pÒ. presidentsk×ho syst×mu.) KritikÊm, tvrdÉcÉm, Úe dojde k omezenÉ demokracie, mohu navrhnout k zamyÓlenÉ nÁsledujÉcÉ: PÒinejmenÓÉm stejnÅ demokracii omezuje dneÓnÉ pÅtiprocentnÉ hranice pro vstup do SnÅmovny a pÒedvolebnÉ kauce. (AvÓak dovedete si pÒedstavit, kdyby mohl zasednout ve SnÅmovnÅ Parlamentu ãR zÁstupce kaÚd× strany, kterÁ zÉskÁ 0,5%=1 poslaneck× kÒeslo?) DÁle nikde nenÉ napsÁno, Úe dneÓnÉ ODS a socialist× budou mÉt stÁle tak vysokou popularitu. Naopak, pro dneÓnÉ ÃtyÒkoalici je to vÙzva, aby vytvoÒila koneÃnÅ jednotnou sÉlu, chce-li nÅÃeho dosÁhnout. SpÉÓe by vÓak na dneÓnÉ sc×nÅ byla potÒeba poÒÁdnÁ sÉla konservativnÉ. õvahy o pÒizpÊsobovÁnÉ si zÁkonÊ jsou tak× povrchnÉ, neboÔ valnÁ ÃÁst naÓich prÁvnÉch pÒedpisÊ byla ÓitÁ ponÅkud horkou jehlou. Je tedy pochopiteln×, Úe v ÒadÅ z nich praktickÙ Úivot najde nedostatky. A je v naÓem zÁjmu potÒeba tyto nedostatky odstranit. NeÚijeme na pÒÉklad v BritÁnii, kde majÉ stabilnÉ politickou sc×nu jiÚ dvÅ stÅ let a kvalita zÁkonodÁrstvÉ tomu odpovÉdÁ. Nakonec se zamysleme nad moÚnÙm vÙsledkem voleb pÒi uplatnÅnÉ nov×ho zÁkona - do SnÅmovny mohou proniknout tÒi aÚ ÃtyÒi strany (komunist×, sociÁlnÉ demokrati, liberÁlnÉ ODS a moÚnÁ uvaÚovanÁ ÃtyÒkoalice - sjednotÉ-li se). Socialist× a ODS budou mÉt pravdÅpodobnÅ hodnÅ navrch, avÓak v pÒÉpadÅ ÃtyÒ snÅmovnÉch stran moÚnÁ stÁle ne dost k tomu, aby vznikla jednobarevnÁ vÅtÓinovÁ vlÁda. MoÚnostÉ vlÁdnÉch koalic je potom nÅkolik, nejhorÓÉ pochopitelnÅ ãSSD - KSã(M). Klausovi odpÊrci mu vytÙkajÉ kde co, prÁvem vÓak pÒedevÓÉm jeho egoismus. Pan Klaus by jistÅ rÁd zasedl po sv×m mal×m jmenovci do ÕÒadu presidenta. DoufÁm vÓak, Úe jeho prospÅchÁÒstvÉ nejde tak daleko, aby pro vzrÊst preferencÉ svÙch a sv× strany nechal naÓÉ milou vlast plundrovat dalÓÉ volebnÉ obdobÉ touto levicovou chÁtrou. (JEM) DvojÉ metr aneb nejsou zloÃinci jako zloÃinci
Z ÃlÁnkÊ o "dvojÉm metru" by se postupnÅ mohla stÁt dalÓÉ rubrika. NÁmÅtÊ je - k naÓÉ lÉtosti - stÁle dost a dost. OÃ jde tedy tentokrÁt? NynÉ nÁm (vÅÃnÙm nespokojencÊm)
vadÉ neÕmÅrnost pÒi posuzovÁnÉ zloÃinÊ nacismu a komunismu. Po porÁÚce nacismu probÅhl norimberskÙ proces a dodnes jsou nacist× stÉhÁni a loveni po cel× Zemi; do souÃasnosti platÉ NÅmci vysok× odÓkodn× snad cel×mu svÅtu. DobrÁ. Ale co potrestÁnÉ zloÃinÊ komunismu? StatisÉce mrtvÙch PolÁkÊ. Miliony lidÉ ÕpÉcÉch v gulazÉch, zpravidla tÅch nejlepÓÉch, narozenÙch nejen od Baltu aÚ po TichÙ oceÁn. NezmÅrn× mnoÚstvÉ lidskÙch trag×diÉ v rodinnÙch rozmÅrech. RozvrÁcenÁ stÒednÉ Evropa. úe nacist× chtÅli vyhladit úidy? PÒesÉdlit Slovany? UvÅdomme si, Úe na ÕzemÉ Ukrajiny, jeÚ bylo pod kontrolou Moskvy jiÚ pÒed rokem 1939, se dnes ukrajinsky vÊbec nemluvÉ! Pravda, nacist× chtÅli pÒesÉdlit nÁs, zÁpadnÉ Slovany. BolÓevici vyhnali miliony PolÁkÊ, NÅmcÊ a pÒÉsluÓnÉky dalÓÉch nÁrodÊ z jejich staletÙch domovÊ. PtÁm se, kde je rozdÉl mezi tÅmito zloÃiny? KromÅ mnoÚstvÉ (pÒiÃemÚ nacismus vychÁzÉ "ÃestnÅ" - tedy kvantitativnÅ menÓÉ zloÃiny) zde rozdÉlu nenÉ. Je vÓak rozdÉl - a podstatnÙ - v pohledu spoleÃnosti a justice. Nacistick× (a faÓistick×) publikace se nemohou pÊjÃovat v knihovnÁch, prodÁvat, neÒku-li vydÁvat. A komunistick×? ókoda slov: Marxe a jin× otce revoluce seÚene kaÚdÙ bez probl×mÊ. Kdyby v NÅmecku nÅkdo obnovil NSDAP s jejÉm pÊvodnÉm programem, byl by urÃitÅ souzen a odsouzen. (JistÅ by ji neobnovil ÚÁdnÙ jejÉ pÊvodnÉ vrcholnÙ Ãlen - ti jsou jiÚ mrtvi.) DobrÁ. Ale v rusk× dumÅ, ale i v naÓem parlamentu, sedÉ komunist×, nefalÓovanÉ komunist×, ti pamÅtnÉci a tvÊrci zaÓl× "slÁvy", kteÒÉ tam byli zvoleni co by zÁstupci rud×ho praporu marxismu-leninismu. Proà sedÉ tam a ne ve vÅzenÉ? Na zÁvÅr dva ilustrativnÉ pÒÉklady za vÓechny. PÒed pÁr lety byl Argentinou vydÁn do ItÁlie k soudu dÊstojnÉk nÅkdejÓÉch SS Erich Priebke. Byl obvinÅn za ÕÃast na hromadn× popravÅ (dnes bychom spÉÓe Òekli masakru) italskÙch civilistÊ, jeÚ mÅla zastraÓit tamnÉ odboj. Evidoval popraven×, mÅl snad i nÅkter× zastÒelit. Snad na rozkaz, to ovÓem nevÉm. Byl uznÁn vinnÙm a bez ohledu na svÊj vysokÙ vÅk (a na zÁkladÅ lobovÁnÉ ÚidovskÙch obcÉ!) napodruh× odsouzen. DobrÁ. Ale u nÁs Úije na svobodÅ jistÙ pan GrebenÉÃek starÓÉ, kterÙ muÃil politick× vÅznÅ a z vlastnÉ iniciativy vymÙÓlel nov× druhy "zostÒenÙch vÙslechÊ". PÒed soudem dosud nestanul. A jÁ se ptÁm - proÃ? Jak je tohle moÚn×? (JEM) Palladium
RÁd bych v tomto ÃlÁnku struÃnÅ pÒÉblÉÚil ÃtenÁÒÊm historii nejstarÓÉho mariÁnsk×ho poutnÉho mÉsta v ãechÁch. Toto mÉsto se nachÁzÉ ve Star× Boleslavi a uctÉvÁ se zde Panna Maria, zpodobenÁ na starobyl×m kovov×m obrÁzku, kterÙ se nazÙvÁ Palladium (ochrannÙ obraz) ZemÅ ãesk×. MyslÉm si, Úe se nejednÁ pouze o zÁleÚitost nÁboÚenskou, ale i o kulturnÅ-historickou a Úe by mÅl mÉt kaÚdÙ ãech alespoÎ mÉrn× povÅdomÉ, co Úe to vlastnÅ palÁdium je. Podle legendy odevzdala sv. Ludmila po sv×m kÒtu vÓechny kovov× pohansk× bÊÚky sv. MetodÅji, aby z nich dal ulÉt kÒesÔansk× bohosluÚebn× nÁdoby. MetodÅj dal kromÅ nÁdob od neznÁm×ho bysantsk×ho mistra zhotovit i kovovÙ obrÁzek P. Marie s dÅÔÁtkem a ten daroval sv. Ludmile na pamÁtku. Po jejÉ smrti zdÅdil tento obrÁzek sv. VÁclav, kterÙ jej mÅl zavÅÓen na svÙch prsou. KdyÚ byl zavraÚdÅn, jeho sluha Podiven sÎal obrÁzek z VÁclavovi hrudi a staÃil jej nÅkam ukrÙt pÒed zneuctÅnÉm. Vrahov× jej vÓak dostihli a obÅsili. Teprve kolem r. 1160 jej vyoral v poli rolnÉk a dal kanovnÉkÊm staroboleslavsk× kapituly. Ti na mÉstÅ nÁlezu postavili kapli a obrÁzek do nÉ umÉstili. Do kaple zaÃali putovat lid× z okolÉ. Za husitskÙch vÁlek byla kaple vypÁlena a z obrÁzku zbyla jen kovovÁ beztvarÁ hmota. Po ukonÃenÉ bratrovraÚednÙch husitskÙch vÁlek kapli ve St. Boleslavi znovu postavili a obrÁzek byl znovu vytvoÒen neznÁmÙm umÅlcem podle zachovalÙch popisÊ zniÃen×ho obrÁzku nÅkdy v 1. pol. 15. stoletÉ. Tak× poutÅ k uctÅnÉ P. Marie byly obnoveny. Pro dÅjiny St. Boleslavi je dÊleÚitÙ rok 1609, kdy ÃeÓtÉ katolÉci putovali ve velk×m prÊvodu z Prahy do St. Boleslavi prosit P. Marii o zÁchranu katolick× vÉry a sv× Ãesk× zemÅ pÒed nÅmeckÙm protestantismem a pÒed ponÅmÃenÉm Ãesk× zemÅ. Tehdy poprv× byl vysloven nÁzor, Úe P. Maria zobrazenÁ na staroboleslavsk×m obrÁzku je PalÁdium, to znamenÁ, Úe je ªZÁÓtitou Ãesk× zemź. A proto ÃeÓtÉ lid× od tohoto roku pokaÚd×, kdyÚ bylo zle v naÓÉ vlasti, putovali do St. Boleslavi prosit P. Marii o zÁchranu. Na poÃÁtku 17. st. byl zbudovÁn pro PalÁdium ve St. Boleslavi velkÙ chrÁm, kterÙ byl potom v dalÓÉch desetiletÉch stÁle vÉce zvelebovÁn. NepÒÁtel× Ãesk×ho nÁroda pozorovali, Úe naÓi pÒedkov× se pÒi kaÚd× celonÁrodnÉ pohromÅ utÉkajÉ o pomoc k palÁdiu zemÅ Ãesk× do St. Boleslavi. Proto se chtÅli palÁdia zmocnit, aby ãechÊm odebrali jejich ªZÁÓtituº. Tak r. 1632 ukradli palÁdium Sasov× a trvalo to plnÙch 6 let, neÚ bylo za ohromnÅ vysok× vÙkupn× vydÁno zpÅt a zase umÉstÅno ve staroboleslavsk× mariÁnsk× svatyni. KdyÚ r. 1639 vtrhli do ãech óv×dov×, bylo palÁdium ukryto u cÉsaÒe Ferdinanda II. ve VÉdni. Roku 1646 cÉsaÒ palÁdium vrÁtil do St. Boleslavi a to jiÚ P. Maria byla vyzdobena zlatou korunkou, perlami a diamanty. Za 2 roky vzniklo pro palÁdium nov× nebezpeÃÉ, proto bylo ukryto v Praze na HradÃanech u sv. VÉta. óv×dov× se vÓak HradÃan zmocnili a palÁdium odvezli. Ale Óv×dskÙ krÁl poslal palÁdium cÉsaÒi Ferdinandu II. a ten jej r. 1650 vrÁtil do St. Boleslavi. KdyÚ vyvstalo r. 1662 tureck× nebezpeÃÉ, bylo palÁdium ukryto v Praze. PodobnÅ r. 1778 palÁdium odvezli pÒed Prusy na faru do Berouna. Za nacistick× okupace bylo v tichosti sÎato z oltÁÒe a zazdÅno. Na hlavnÉ oltÁÒ byla dÁna zdaÒilÁ kopie. Nacist× palÁdium nenÁvidÅli a mÅli v plÁnu zniÃit celou St. Boleslav. Na to jim vÓak nezbyl Ãas. Po II. sv. vÁlce bylo palÁdium slavnostnÅ vrÁceno na hlavnÉ oltÁÒ. Ve dnech 24.6 aÚ 1.7. 1945 bylo odvezeno s velkou slÁvou do Prahy a tam na mnoha mÉstech byly pÒed nÉm konÁny dÅkovn× poboÚnosti za zÁchranu vlasti pÒed zÁhubou, kterou ji chystal Hitler. (Hoola)> TAK óEL ãAS
|