N‡rodn’ myälenka - kvžten 1999


Obsah:



Spravedlivù z‡sah?
HistorickŽ souvislosti
VøZVA
Tak se n‡m po‹as’ vymklo kontrole
ëaluji!
Levice nebo pravice
Je to jeätž sport?
Rud‡ hrozba
N‡rod bez elity nemóìe bùt plnohodnotnùm n‡rodem
Kapitola o sluänŽm chov‡n’
Slovn’k velik‡nó ‹eskŽho nacionalismu - Rudolf Medek



SPRAVEDLIVø ZçSAH ?
R‡d bych zhodnotil z‡sah NATO proti Jugosl‡vii z trochu jinŽ str‡nky neì je obvyklŽ. Pokus’m se odpovždžt na ot‡zku, zda je tento z‡sah spravedlivù ‹i ne z kÞeséanskŽho hlediska.
KÞeséanstv’ zcela neodm’t‡ n‡sil’, ale povaìuje jej za velmi krajn’ moìnost jak Þeäit problŽmy. Jiì ve 4.stolet’ sv.Ambroì se svùm ì‡kem sv.Augustinem u‹ili, ìe lidŽ jsou povinni ujmout se obžt’ a trp’c’ch a br‡nit je pÞed agresory. T’m byla d‡na z‡sada spravedlivŽ v‡lky. Na toto u‹en’ nav‡zal ve 13.stolet’ sv.Tom‡ä Akvinskù, kterù ur‹il sedm z‡sad, kterŽ mus’ splËovat spravedliv‡ v‡lka:
1.mus’ bùt vyhl‡äena opr‡vnžnou autoritou
mus’ bùt vedena :
2.ze spr‡vnŽho dóvodu ‹i pro spr‡vnou vžc (sebeobrana, ochrana nevinnùch)
3.se spr‡vnùm z‡mžrem
4.jako posledn’ prostÞedek po pouìit’ väech ostatn’ch nen‡silnùch prostÞedkó
5.s nadžj’ na œspžch
6.proporcion‡lnž (zlo, kterŽ zpósob’, nesm’ bùt vžtä’, neì je zlo, jemuì chce zabr‡nit)
7.spr‡vnùmi prostÞedky ( zbranžmi a taktikou, jeì rozliäuj’ mezi voj‡ky a civilisty a jeì nejsou nepÞimžÞenž krutŽ)
Hned prvn’ z‡sada byla poruäena. Jedinù, kdo je podle mezin‡rodn’ho pr‡va zmocnžn schv‡lit ozbrojenù œtok proti svrchovanŽmu st‡tu, je Rada bezpe‹nosti OSN. O œtoku väak rozhodlo NATO bez ohledu na stanovisko OSN. T’mto svŽvolnùm a hanebnùm ‹inem se NATO, a pÞedevä’m USA a Brit‡nie, pasovalo do role "svžtovŽho ‹etn’ka", na coì nem‡ sebemenä’ pr‡vo.
TakŽ splnžn’ druhŽ z‡sady je pochybnŽ. NATO zdóvodËuje svój z‡sah snahou o ochranu tis’có nevinnùch civilistó (kosovskùch Alb‡ncó). Nebudu nikterak zast’rat, ìe pÞi (spravedlivùch a legitimn’ch) akc’ch jugosl‡vskùch ozbrojenùch sloìek proti teroristóm z UCK, bylo postiìeno i civiln’ obyvatelstvo Kosova. Domn’v‡m se väak, ìe to bylo v takovŽ m’Þe, v jakŽ je zasahov‡no napÞ. proti Kurdóm v Turecku ‹i Tibeéanóm v ‰’nž. Ze strany NATO se tak jedn‡ o politiku dvoj’ho metru.
Zat’mco v ostatn’ch oblastech USA kvóli svùm mocenskùm z‡jmóm nezasahuj’, v Kosovu se mohou pÞetrhnout, aby svžt vidžl jak jim z‡leì’ na demokracii a lidskùch pr‡vech. Hromadnù odsun civilistó byl vyprovokov‡n aì n‡lety NATO.
I o spr‡vnosti z‡mžru pochybuji. C’lem NATO je vnutit Jugosl‡vii dohody z Rambouillet, kterŽ byly podeps‡ny z‡stupci kosovskùch Alb‡ncó, ale odm’tnuty z‡stupci Jugosl‡vie. To je podle mne nepÞ’pustnŽ. PÞedstavme si tu situaci. Z‡stupci mocnùch st‡tó se sejdou s pÞedstaviteli teroristó, kteÞ’ mi chtžj’ sebrat ‹‡st œzem’, dokonce œzem’ pro mne "posv‡tnŽ". Spole‹nž se dohodnou, ìe mus’m teroristóm poskytnout äirokou autonomii - zat’m na 3 roky (pak se uvid’), povolit rozm’stžn’ mezin‡rodn’ho vojska na svŽm œzem’ a zastavit veäkerŽ akce proti teroristóm, pardon, vlastnž bojovn’kóm za svobodu. Bu“ to pÞijmu, nebo na mne zaœto‹’. Toto je spravedlnost made in NATO. Na z‡mžru œderó tedy nenalŽz‡m nic spr‡vnŽho.
‰tvrtù bod œzce souvis’ s pÞedch‡zej’c’m. Diplomatick‡ Þeäen’ byla opravdu vy‹erp‡na. Aväak pouze d’ky nehor‡znùm poìadavkóm NATO a Alb‡ncó vó‹i Jugosl‡vii. Zde je moìno zpochybnit politick‡ jedn‡n’ jako takov‡.
Kone‹nž pÞich‡z’ bod, kterù splnžn byl. NATO d’ky svŽ ohromnŽ vojenskŽ pÞevaze m‡ opravdu velkou nadžji, ìe se mu podaÞ’ zlomit odpor srbskŽho lidu a vnutit mu svou vóli. òspžch pÞ’padnŽ pozemn’ operace by nebyl jiì tak jistù, ale celkem pravdžpodobnù.
áestù bod povaìuji za splnžnù. I kdyì si nedžl‡m ì‡dnŽ iluze o svždom’ pÞedstaviteló NATO, mysl’m si, ìe œdery jsou (zat’m) vedeny pouze proti vojenskùm c’lóm a pÞ’padnŽ obžti mezi civilisty jsou sp’äe d’lem neäéastnŽ n‡hody neì z‡mžru.
Jestliìe tedy se‹tu pÞedch‡zej’c’ Þ‡dky, doch‡z’m k jednozna‹nŽmu z‡vžru, ìe œdery NATO nejsou spravedlivŽ. Z‡padn’ zemž od po‹‡tku konfliktu podporuj’ teroristickou UCK. Naprosto neopr‡vnžnŽ, nespravedlivŽ a nehor‡znŽ poìadavky kosovskùch Alb‡ncó jsou prezentov‡ny jako boj "utla‹ovanùch chud‡kó proti krvela‹nùm a bezohlednùm Srbóm". MŽdia zcela jednostrannž zaml‹uj’ zlo‹iny sp‡chanŽ Alb‡nci na kosovskùch Srbech a tato kampaË je vedena väemi prostÞedky.
Ve svžtž je väak st‡le dost lid’, kteÞ’ se nenechaj’ zm‡st propagandou a zaujmou objektivn’ stanovisko k tŽto problematice. Tedy douf‡m !
(Hoola)

HistorickŽ souvislosti

To ìe je NATO agresor, dikt‡tor a takŽ destrukce, kaìdù soudnù ob‹an v’ i pÞes masivn’ v‡le‹nou propagandu vedenou dnes a dennž v naäich sdžlovac’ch prostÞedc’ch ( aì na malŽ vùjimky ). MŽnž se väak jiì v’, jak‡ je skute‹n‡ historie Kosova a Metochie, tedy œzem’ o kterŽ dnes tady jde a na kterŽ si etni‹t’ Alb‡nci ‹in’ neopr‡vnžnŽ n‡roky. Pokus’m se tedy tuto vžc napravit a pÞedloìit V‡m historickŽ souvislosti tohoto œzem’.
Kosovo a Metochie je oblast, kter‡ je sou‹‡st’ Republiky Srbsko a SvazovŽ republiky Jugosl‡vie. Jej’ povrch ‹in’ 10.887 ‹tvere‹n’ch kilometró, coì je 12,32% œzem’ st‡tu Srbsko. Je to póvodn’ srbskŽ œzem’, kde se nach‡zelo s’dlo stÞedovžkŽho srbskŽho st‡tu a jeho vl‡dcó - cara Duäana, kr‡le Milutina a dalä’ch. Nejvžtä’ ‹‡st kulturnž-historickŽho dždictv’ srbskŽho n‡roda je koncentrov‡na pr‡vž v Kosovu a Metochii. Kosomet zasahuje jihoz‡padn’ ‹‡st Srbska a nach‡z’ se vpodstatž ve stÞedu Balk‡nskŽho poloostrova.
Podle De‹anskŽ charty z r.1330, v De‹anskŽm kn’ìectv’, kterŽ obsahovalo Metochii a okoln’ kraje, bylo 89 vesnic - z toho pouze tÞi, a to mimo œzem’ Metochie, byly os’dleny Arbanachy. Ze 3.432 domó -podle De‹anskŽ charty- zde bylo pouze 44 domó Arbanachó. Kosovo a Metochie bylo ve 14.stolet’ -podle vùnosu vladaÞó- nejhustžji os’dlenùm srbskùm œzem’m, kde se nach‡zelo asi 1.300 kosteló a kl‡äteró. Tureckù katastr‡ln’ soupis z r.1445 dokazuje, ìe na Kosovu bylo zaps‡no 12.844 srbskùch a 46 alb‡nskùch domó.
Rok 1690 byl ‹asem velkŽho stžhov‡n’ Srbó, kteÞ’ prchali z Kosova a Metochie pÞed velkùm tureckùm a arbanaäskùm utla‹ov‡n’m. V Kosovu a Metochii Þ’dne póvodn’ starousedlŽ obyvatelstvo - prostor se vypr‡zdËuje, ‹ehoì vyuì’v‡ tureck‡ nadvl‡da a stžhuje sem Alb‡nce. Od roku 1880 aì do balk‡nskùch v‡lek se odhaduje, ìe z tohoto œzem’ bylo vyhn‡no asi 150.000 Srbó. A pÞesto je celkovŽ mnoìstv’ Srbó v tŽto dobž ‹tyÞikr‡t vžtä’ neì je po‹et Alb‡ncó. Podle s‹’t‡n’ z r.1921 je v Kosovu a Metochii st‡le jeätž mŽnž Alb‡ncó neì Srbó.
Bžhem II.svžtovŽ v‡lky - v dobž italskŽ faäistickŽ okupace a formov‡n’ faäistickŽ "VelkŽ Alb‡nie" bylo z Kosova a Metochie opžt vystžhov‡no velkŽ mnoìstv’ Srbó a ‰ernohorcó (pÞesnŽ ‹’slo nebylo zjiätžno) a jsou sem stžhov‡ny alb‡nskŽ rodiny z Alb‡nie.
V roce 1945 tehdejä’ vl‡da zabr‡nila n‡vratu Srbó do jejich póvodn’ch domovó v Kosovu a Metochii. Pod tlakem alb‡nskùch extremistó a separatistó pokra‹uje vystžhov‡v‡n’ Srbó a ‰ernohorcó z Kosova a Metochie po celou dobu do r.1989. Odhaduje se, ìe od II.svžtovŽ v‡lky bylo vyhn‡no z Kosometu v dósledku teroru a pod tlakem alb‡nskùch separatistó okolo 300.000 Srbó a ‰ernohorcó.
Ozbrojen‡ vzpoura alb‡nskùch separatistó po‹‡tkem r.1998 zah‡jila novŽ velikŽ etnickŽ ‹istky vó‹i Srbóm a ‰ernohorcóm na œzem’ Kosova a Metochie. Od 1.ledna do 31.prosince loËskŽho roku alb‡nät’ teroristŽ sp‡chali 715 ozbrojenùch œtokó na ob‹any a jejich obytnŽ ‹i komer‹n’ objekty a 16 œtokó na uprchlickŽ t‡bory. PÞi tžchto teroristickùch, zlo‹ineckùch akc’ch bylo zabito 101 Srbó a ‰ernohorcó a 82 Alb‡ncó - väichni civilistŽ. Sou‹asnž bylo zranžno 162 civiln’ch osob väech n‡rodnost’ - z toho 86 tžìce a 76 lehce. Minulù rok zóstane v pamžti takŽ jako rok ‹etnùch œnosó ob‹anó jiìn’ srbskŽ oblasti. Alb‡nät’ teroristŽ unesli celkem 235 civilistó, z toho 154 Srbó, 62 Alb‡ncó a 19 pÞ’sluän’kó dalä’ch n‡rodnostn’ch menäin. Z celkovŽho mnoìstv’ unesenùch civilistó bylo 21 zabito, 86 osvobozeno a osud 128 je st‡le nezn‡mù.
Bžhem minulŽho roku alb‡nät’ teroristŽ sp‡chali 1.017 ozbrojenùch œtokó na objekty policie ( Ministerstvo vnitra Srbska ), pÞi kterùch bylo zabito 115 policistó a 400 jich bylo ranžno.
Sou‹asnž bylo uneseno 14 policistó, z nichì byli tÞi po sadistickŽm mu‹en’ zabiti a osud ostatn’ch je st‡le nejasnù.
Bylo takŽ sp‡ch‡no 13 œtokó na novin‡Þe a pÞekladatele, ‹tyÞi na pÞedstavitele humanit‡rn’ch organizac’ a ‹tyÞi na ‹leny diplomatickŽho sboru.
Po podpisu dohody o m’rovŽm Þeäen’ krize v Kosovu a Metochii, kterou podepsali prezident SR Jugosl‡vie Slobodan Miloäevi‹ a speci‡ln’ americkù emisar, velvyslanec Richard Holbrooke dne 13.Þ’jna 1998, bandy alb‡nskùch teroristó pokra‹ovaly ve svùch zlo‹ineckùch œtoc’ch. Od tŽto doby do konce minulŽho roku sp‡chali alb‡nät’ teroristŽ 339 œtokó a ozbrojenùch provokac’ proti pÞ’sluän’kóm Policie, pÞi kterùch zabilii 11 policistó, 38 zranili a tÞi unesli. V tŽmìe obdob’ provedli takŽ 111 œtokó na ob‹any väech n‡rodnost’. PÞi‹emì 33 jich bylo povraìdžno, 29 zranžno a 18 uneseno.
Sou‹asnž teroristŽ z œzem’ Alb‡nie provedli 37 ozbrojenùch œtokó na œzem’ Srbska. Arm‡da Jugosl‡vie, mimo jinŽ, v tomto obdob’ po podpisu dohody, zabr‡nila 239 pokusóm o ileg‡ln’ pÞekro‹en’ hranice ze sousedn’ zemž smžrem do Jugosl‡vie.
TeroristickŽ akce alb‡nskùch separatistó pokra‹ovaly a pokra‹uj’ i v letoän’m roce. Bohuìel jiì pod ochrannùmi kÞ’dly barbarskŽho NATO, jenì vid’ (podle sdžlovac’ch prostÞedkó z 19.4.1999) moìnost promžnit UCK v ofici‡ln’ arm‡du !!!!
Kde stoj’ pr‡vo a spravedlnost je v’ce neì jistŽ. To ìe celù svžt mžÞ’ kaìdŽmu jinùm metrem je zn‡mŽ. A nejde jen o causy etnickùch menäin. Je zvl‡ätn’, ìe se mezin‡rodn’ spole‹enstv’ takto vehementnž nezast‡valo Srbó proti Chorvatóm, kdyì jich skoro 350.000 muselo opustit Chorvatsko a vr‡tit se z donucen’ do Srbska. (Mimochodem o cause œdajnŽ Chorvatsko-SrbskŽ v‡lky by äel takŽ napsat pomžrnž dlouhù ‹l‡nek. Moìn‡ jste i vy zaregistrovali zpr‡vy o fingovanŽm ostÞelov‡n’ Chorvatska v r.1993 pÞipravenŽm ministerstvem vnitra a vojenskou polici’ Chorvatska, jako propagandu proti Srbóm.)
Nab’z’ se tedy ot‡zka. Pro‹ zrovna SrbovŽ jsou tak väem trnem v oku? Pro‹ zrovna oni? Je jen jedna väeobecn‡ platn‡ odpovž“. Protoìe jsou lepä’ neì väichni ti nejvžtä’ œto‹n’ci a agresoÞi z NATO.
(ET)

‰l‡nek "HistorickŽ souvislosti" ‹erpal z materi‡ló Jugosl‡vskŽho velvyslanectv’ a ‹asopisu "Jedinstvo" - odboru dokumentace.



VøZVA!
Chcete-li svùm podpisem podpoÞit srbskù a jugosl‡vskù lid proti agresi ze strany NATO, m‡te tak moìnost u‹initi v budovž velvyslanectv’ SR Jugosl‡vie v MosteckŽ ulici v Praze v pÞ’zem’ . ( Neostùchejte se zazvonit ).
Móìete zde i dobrovolnž pÞispžt na jugosl‡vskù ‰ervenù kÞ’ì a takŽ jsou zde volnž k dispozici tiskoviny a róznŽ materi‡ly (napÞ. i ‹asopis Slovansk‡ vz‡jemnost).

Tak se n‡m po‹as’ vymklo kontrole

V lednu 1910 byla z‡plavami postiìena PaÞ’ì. Pod vodou se ocitly ulice a n‡mžst’, n‡draì’, silnice i stanice metra. V œnoru 1911 bylo zaznamen‡no zemžtÞesen’ v oblasti Pam’ru, ale aì v roce 1913 se zvl‡ätn’ skupinž podaÞilo oblast katastrofy prozkoumat. Zjistilo se, ìe n‡sledkem zemžtÞesen’ doälo k obrovskŽmu sesuvu dvou a pól miliard krychlovùch metró zeminy a hornin, kterŽ pohÞbily vesnici Usoj s pades‡ti‹tyÞmi obyvateli. Póda a horniny zavalily œdol’ a vytvoÞily hr‡z 750m vysokou, kter‡ pÞehradila Þeku Murgab. Vzniklo rozlehlŽ jezero dlouhŽ 50km a hlubokŽ 300m. Dnes je jezero jeätž vžtä’ a jeho maxim‡ln’ hloubka dosahuje 500m.
Prvn’ho z‡Þ’ 1923 zni‹ilo silnŽ zemžtÞesen’ japonsk‡ mžsta Tokio a Jokohamu. D’lo zk‡zy dovräily vlny tsunami vysokŽ aì deset metró. Sto tis’c lid’ zahynulo a mili—n lid’ zóstalo bez pÞ’stÞeä’.
TragickŽ z‡plavy na ‹’nskŽ Þece Jang-cÕ-tiang pÞekonaly väechny pÞedch‡zej’c’ smutnŽ rekordy. Byly zni‹eny 4 mili—ny domó, 60 mili—nó lid’ utrpžlo äkody a 140.000 jich utonulo. Pod vodou se ocitlo 300.000 km ‹tvere‹n’ch, to je œzem’ vžtä’ neì Rakousko, Bulharsko a Ma“arsko dohromady. Na mnoha m’stech voda dlouhŽ mžs’ce neopad‡vala. NapÞ’klad mžsto Chang-‹ou leìelo pÞes ‹tyÞi mžs’ce pod dvoumetrovou, m’sty pžti aì äestimetrovou, vrstvou vody.
V roce 1933 se vrhla na bÞehy japonskŽho ostrova Honäœ v’ce neì dvacetimetrov‡ vlna tsunami a usmrtila asi 3.000 lid’.
V roce 1936 postihla povodeË Mississippi v USA. RozbouÞen‡ Þeka zaplavila œzem’ o rozloze 72.000 km ‹tvere‹n’ch a vytvoÞila celŽ moÞe obsahuj’c’ asi sto miliard krychlovùch metró vody.
V roce 1938 se pÞihnal silnù urag‡n na vùchodn’ pobÞeì’ USA. MoÞskŽ vlny pronikly aì 35km na pevninu. Zaplavily domy, silnice, pole, lesy a zahrady ‹tyÞ aì osmi metrovou vrstvou vody. Obrysy a tv‡Þ NovŽ Anglie se œplnž zmžnily, objevilo se mnoho novùch z‡livó a zmizela Þada p’se‹nùch kos.
Prvn’ho dubna 1946 doälo k podmoÞskŽmu zemžtÞesen’ v oblasti AleutskŽho hlubokomoÞskŽho zlomu. ObrovskŽ vlny tsunami se Þ’tily Tichùm oce‡nem rychlost’ 800 km/hod a za nžkolik hodin dos‡hly bÞehy Havajskùch ostrovó vzd‡lenùch tÞi a pól tis’ce kilometró od ohniska zemžtÞesen’.
ZemžtÞesen’, ke kterŽmu doälo na Aljaäce 9.7.1958 vyvolalo straälivou vlnu tsunami v z‡livu Lituya. Podrobnù prózkum, kterù provedli odborn’ci uk‡zal, ìe vlna v z‡livu Lituya byla vysok‡ 600m!
PÞi silnùch zemžtÞesen’ch se pÞesune obrovskŽ mnoìstv’ hornin. PÞi Gobijsko-AltajskŽm zemžtÞesen’ na jihu Mongolska v Þ’jnu 1957 byla pÞesunuta ‹‡st horskŽho mas’vu o rozloze tÞi a pól kilometru nžkolik des’tek metró smžrem na vùchod a 328 metró na jih.
PÞi ChilskŽm zemžtÞesen’ v roce 1960 pohltily vody TichŽho oce‡nu pobÞeìn’ p‡s Chile o rozloze 10.000 km ‹tvere‹n’ch, coì je tÞetina œzem’ Belgie. Toto œzem’ kleslo do hloubky dvou metró.
Katastrofy se neodehr‡valy pouze v tomto stolet’. NapÞ’klad v srpnu 1883 vybuchla sopka Krakatau leì’c’ mezi indonŽskùmi ostrovy Sumatrou a J‡vou a prach se zvedl do vùäky sedmdes‡ti aì osmdes‡ti kilometró a rozptùlil se na ploäe vžtä’ neì 827.000 km ‹tvere‹n’ch. Vùbuchy bylo slyäet aì v Singapuru a v Austr‡lii. N‡slednŽ vlny tsunami dosahovaly aì 35 metró. Rychlost’ 566 km/hod se pÞehnaly pÞes celù Indickù oce‡n a udeÞily na bÞehy Cejlonu, jihovùchodn’ Afriky a Jemenu. V TichŽm oce‡nu byly zaznamen‡ny nejen na jednotlivùch ostrovech Oce‡nie, ale i na celŽm pobÞeì’ Ameriky, v Atlantiku u PanamskŽ ä’je a dokonce v prólivu La Manche !
Za jedinù den - tÞin‡ctù leden 1362 - byl zni‹en bouÞ’ jeden z nejvžtä’ch pÞ’stavó Severn’ho moÞe Rungholt, leì’c’ na ostrovž Noordstrano.
Z tohoto pÞehledu je vidžt, ìe katastrofy, z‡plavy a povodnž pron‡sledovaly obyvatele naä’ planety na po‹‡tku naäeho stolet’, v jeho polovinž, v äedes‡tùch letech, sedmdes‡tùch letech a ìe je móìeme o‹ek‡vat i dnes. K podobnùm, ne-li rozs‡hlejä’m katastrof‡m doch‡zelo takŽ v devaten‡ctŽm, osmn‡ctŽm, sedmn‡ctŽm i äestn‡ctŽm stolet’. V kronik‡ch róznùch n‡rodó psanùch nejróznžjä’mi jazyky se móìeme do‹’st o z‡plav‡ch, povodn’ch ke kterùm doälo pÞed stovkami a tis’ci let na D‡lnŽm vùchodž, ve StÞedomoÞ’, ve StÞedn’ Americe nebo v jiìn’ Asii.
Klima planety se pÞirozenž mžn’. Na Zemi je jednou tepleji, jednou chladnžji. Vìdyé na ápilberk‡ch kdysi rostly palmy a v Antarktidž ìili teplomiln’ plazi! Kdyby rozt‡ly jen ledy Antarktidy, zvedla by se hladina oce‡nó o v’ce neì pades‡t metró. Vùzkumy posledn’ch let uk‡zaly, ìe kontinent se za‹al pokrùvat ledovùm panc’Þem asi pÞed deseti aì dvaceti mili—ny lety. V tŽ dobž jeätž neexistovaly ledovce v Gr—nsku a œroveË oce‡nu byla tedy asi o sto i v’ce metró vùäe neì nyn’ ! GeologickŽ œdaje poskytuj’ dostate‹nù podklad pro tvrzen’, ìe bžhem tÞetihor, zejmŽna v jejich z‡vžru, a v obdob’ ‹tvrtohor prodžlaly moÞskŽ kotliny velkŽ zmžny svŽho objemu. Tyto zmžny prob’haly velmi rychle a to se muselo projevit zmžnou vùäky hladiny oce‡nu a vyvolat transgrese ( œtok oce‡nu na pevninu ) a regrese ( œstup oce‡nu ). Potopy byly katastrof‡ln’ v geologickŽm slova smyslu. Pokud byly potopy zpósobeny silnùmi projevy tektoniky na souäi a zejmŽna na dnž oce‡nu, móìeme tvrdit, ìe pohyby musely bùt prov‡zeny silnùmi otÞesy moÞe. OhromnŽ vlny tsunami nejednou katastrof‡lnž zaplavovaly rozs‡hl‡ n’ìinn‡ œzem’ moÞskŽho pobÞeì’. Potopy byly opakovanŽ. Bžhem ‹tvrtohor se opakovaly nejmŽnž tÞi pÞ’valy vod a tÞi velkŽ œstupy moÞe.
PÞed 600 tis’ci lety byla hladina oce‡nó o 600 metró vùäe neì dnes ! PÞed dvžmi sty aì tÞemi sty tis’ci let se œroveË oce‡nó ve srovn‡n’ s dneäkem sn’ìila o 200 metró.
V dobž pÞed ‹tyÞmi sty aì äesti sty tis’ci lety se zvedla hladina oce‡nó oproti dneäku o osmdes‡t aì sto metró. PÞed dvžma aì tÞemi mili—ny let se sn’ìila hladina oce‡nó ve srovn‡n’ s dneäkem o dvž stž nebo dokonce tÞi sta metró. PÞed ‹tyÞmi mili—ny lety se œroveË oce‡nó zvedla oproti dneän’mu stavu o 150-180 metró.
Mnohokr‡t se ostÞe mžnily obrysy pevniny i reliŽf moÞskŽho dna, z‡roveË kol’sala prómžrn‡ teplota na Zemi o mnoho stupËó obžma smžry. Mnohem chladnžji neì dnes bylo v Glaci‡lech, o pozn‡n’ vžtä’ teplota a vlhkost panovala v dobž Dinosauró.
Svždectv’ äelfó, skaln’ch teras, usazenin, zkamenžlin, zatopenùch mžst i legend jasnž dokazuj’, ìe ìivot na tžlese zvanŽm Zemž nen’ nic statickŽho.
A na pozad’ toho väeho se jev’ vùrok, jenì je z‡roveË nadpisem tohoto ‹l‡nku, kterù pronesl jeden zn‡mù, nicmŽnž bezvùznamnù malù ‹lov’‹ek, jako absurdita väech absurdit. Uì jen z vžcnŽho dóvodu, protoìe lidstvo jako takovŽ po‹as’ nikdy nekontrolovalo. K tomu nav’c pravil, ìe lidstvo svou prómyslovou a dalä’mi ‹innostmi vyvolalo oteplov‡n’ planety. A to zase zpósobuje neust‡le se zvyäuj’c’ po‹et ìivelnùch katastrof. Na to lze odpovždžt jedno. Z mnoha vždeckùch dókazó bylo zjiätžno, ìe prómžrn‡ teplota na Zemi byla ve 13.stolet’ vyää’ neì dnes. Teplomiln‡ fauna i flora zasahovala mnohem d‡le na sever. V Gr—nsku rostlo v’no atd. A po prómyslovŽ ‹innosti ani vidu ani slechu.
ZmiËovanù ‹lov’‹ek je bu“ bl‡zen nebo podvodn’k, moìn‡ oboj’. Kaìdop‡dnž patÞ’ mezi ty, v jejichì lobbystickùch z‡jmech na cestž k moci je ä’Þen’ f‡m o tzv. "oz—novŽ d’Þe", o "sklen’kovŽm efektu", o enormn’m n‡róstu po‹tu katastrof a dalä’ch.
Tzv. oz—nov‡ d’ra je svžtu zn‡ma zhruba tÞicet let. Jak si nžkdo trouf‡ tvrdit, ìe zde nebyla pÞed sto lety, tis’ci lety ‹i mili—nem let ? V tŽ dobž ì‡dn‡ mžÞen’ neprob’hala. I o skute‹nosti, ìe planet‡rn’ klima je jednou chladnžjä’ a jindy naopak teplejä’ nikdo rozumnù nepochybuje. TakŽ katastrof bylo vìdy dost, jak ostatnž vyplùv‡ z textu. Jak se zd‡, mnoha lidem chyb’ byé jen sebemenä’ pokora pÞed pÞ’rodou.
Naätžst’ m‡ n‡ä z‡kon’k paragraf o ä’Þen’ poplaänùch zpr‡v a na z‡kladž toho by mžli bùt st’h‡ni ti, kdoì takovŽto f‡my rozhlaäuj’ do svžta.
(KD)


ëaluji !

Nev’m, zda na Hradž vl‡dne domina, ale z Hradu n‡m vl‡dne zr‡dce!
Vypój‹il jsem si Zolóv cit‡t nikoliv pro obìalobu spole‹nosti za prohÞeäky proti jednotlivci, nùbrì pro obìalobu jednotlivce za zradu spole‹nosti.
D‡v‡m za vinu V. Havlovi, nyn’ prezidentu ‰R, n‡sleduj’c’ skutky:
  • Po listopadu r.1989 zachr‡nil kóìi komunistóm ( za pouìit’ vùsmžänŽ- ho " nejsme jako oni " ), umoìnil n‡vrat "osmaäedes‡tn’kó" z jeho disidentskŽho okruhu, z nichì n‡m mnoz’ dodnes vl‡dnou, m’sto aby byli ihned postaveni mimo hru.
  • Svou politikou poäkodil ‹eskŽ hospod‡Þstv’ (faktick‡ a vysoce netaktick‡ likvidace zbrojn’ho prómyslu, zhoräen’ vztahó s ‰’nou - nejvžtä’m a nejperspektivnžjä’m trhem).
  • Neust‡l‡ trapn‡ obhajoba ‰eskoslovenska, kterŽ nechtžl ì‡dnù z jeho n‡rodó.
  • Uvedl n‡s na scestnou politiku "n‡vratu do Evropy" - rozumžj -za‹lenžn’ do EU, aniì by minim‡lnž vysvžtlil o‹ tu vlastnž jde.
  • Uzurpuje si n‡rok na novou legendu - vìdy byl pro NATO, zat’mco ostatn’ ne ( paralela s TGM-tat’‹kem osvoboditelem a jeho legendou ). Uvid’me, co Parlament odhlasuje, aì Havlovi skon‹’ volebn’ obdob’. (Pan prezident Havel se zaslouìil o n‡ä vstup do NATO ?).
  • Veäkerou vinu za politiku, na n’ì se pod’lel, svaluje na V.Klause jako nejen hlavn’ho, nùbrì jedinŽho vin’ka.
  • Pomoc’ svŽho "hradn’ho kÞ’dla" (jeì st‡le pop’r‡, ale kterŽ samo o sobž nemus’ bùt äpatnŽ - prezident pochopitelnž m‡ n‡rok m’t svój politickù postoj a ten v r‡mci z‡konó prosazovat), prosazuje proti vóli i z‡jmóm n‡roda svŽ politickŽ n‡zory (jej’ì vliv naätžst’ upad‡).
  • SvŽ odpórce zcela bezohlednž a nedemokraticky pranùÞuje (Cibulka,Kn’ì‡k) - zÞejmž tžìko sn‡ä’ jinù n‡zor, nedej Boìe kritiku. Tolik proklamovan‡ svoboda slova je r‡znž potla‹ov‡na.
  • Nžkolikr‡t (d‡vno pÞed kriz’ v Kosovu) navrhoval preventivnž bombardovat Bžlehrad.
  • Vždomž lìe a mlì’. Jednou Þ’k‡, ìe òstavu nelze zmžnit (konkrŽtnž se jedn‡ o klauzuli o VòSC), jindy n‡vrhy zmžn podporuje, ‹i iniciuje (naäe za‹lenžn’ do nadn‡rodn’ch celkó, vysl‡n’ a pÞ’tomnost vojsk, ....atd.)
  • Svùm postojem zpochybnil z‡kony ve svŽ podstatž (napÞ. causa Chadimov‡). I kdyì s vùroky soudu nesouhlas’me, mus’me je respektovat, to plat’ i pro hlavu st‡tu, chceme-li, aby n‡s i ostatn’ vidžli jako pr‡vn’ st‡t.
  • Jmenov‡n’m moìnùch n‡stupcó zpósobil mezin‡rodn’ faux pas. Ne snad samotnùm aktem jmenov‡n’ (nic jej nezapov’d‡), ale vypov’d‡ o jeho snaze pÞipodobnit se s tat’‹kem TGM. Hlavnž n‡m väak zpósobil ostudu v zahrani‹’. Mluv‹’ min.zahrani‹’ USA se radžji pÞeptal, zda je pan Havel jiì zdr‡v, jen P. Buzkov‡ naäla dosti odvahy,aby to veÞejnž odm’tla. Nehledž na to, ìe M. Albrightov‡ je cizinka a T. Hal’ka odm’t‡ i vlastn’ c’rkev pro pÞ’liä liber‡ln’ postoje.
  • Neust‡le pracuje na podlamov‡n’ naä’ n‡rodn’ cti a hrdosti, zejmŽna postoji a vùroky v duchu "ìe se styd’, ìe n‡m mus’ prezidentovat". NEMUSê !
    PÞemùälel jsem, zda m‡m takto œto‹it na prezidenta. Aväak pr‡vž takov’ lidŽ jako je Havel a jeho klika znev‡ìili Þadu œctyhodnùch instituc’, v‹etnž hlavy st‡tu. Chceme-li se zbavit dósledkó, mus’me zni‹it pÞ’‹inu !
    (Eugen)

    Levice nebo pravice

    ‰asto slùch‡me vyj‡dÞen’ typu, ìe levici a pravici vymyslili zedn‡Þi k rozdžlen’ n‡rodó nebo ( v lepä’m pÞ’padž ) je to pÞeìitek z minulŽho stolet’, dnes to tak jiì nen’ apod. S t’m se nemohu ztotoìnit.
    PÞednž, v ‹em tkv’ rozd’l mezi obžma p—ly ? ( Mus’m pÞedeslat, ìe se nyn’ nebudu zabùvat ani levùmi extrŽmy jako je komunismus ‹i anarchie, ani kÞ’ìenci liberalismu spojuj’c’ pravicovŽ pojet’ ekonomiky s levicovou politikou nebo opa‹nou stÞedn’ cestou - faäismem ).
    IdeologickŽ koÞeny pravice tkv’ v konzervatismu a tradi‹n’ch hodnot‡ch. Hospod‡Þstv’ ch‡pe jako decentralizovanù homogenn’ celek, kterù vedou jednotliv’ majitelŽ ‹i ÞeditelŽ podnikó podle svùch moìnost’ a odhadó potÞeb trhu. Naproti tomu levice je ve svŽm principu socialistick‡. Odvol‡v‡ se na masy ( lid ), odm’t‡ "reak‹n’ zp‡te‹nictv’", vol‡ po pokrokovŽm uspoÞ‡d‡n’ spole‹nosti. Kromž toho byla v historii ‹asto demokrati‹tžjä’ ( pr‡vž pro odvol‡v‡n’ se na vl‡du lidu ). Hospod‡Þstv’ si socialistŽ pÞedstavuj’ Þ’zenŽ shora moudrùmi a neomylnùmi st‡tn’mi œÞedn’ky.
    Toto jsou dva tradi‹n’ archetypy evropskùch politickùch proudó. Móìete nam’tnout, ìe nacionalismus proch‡z’ napÞ’‹ politickùm spektrem. To je samozÞejmž do ur‹itŽ m’ry pravda. Ale stejnž tak je pravda, ìe jsou lidŽ ( i vlastenci ) s n‡zory konzervativn’mi nebo socialistickùmi. V dneän’ dobž kter‡ je pro naäi vlast a zejmŽna n‡rod tak tžìk‡, mus’ väichni pÞesvžd‹en’ vlastenci spojit svŽ s’ly k odstranžn’ póvodu tohoto zla, aby n‡ä n‡rod mohl opžt vzkvŽtat. Pamatujme oväem, ìe po spole‹nŽm v’tžzstv’ ( v nžì pevnž vžÞ’m ), budou obž nacionalistickŽ skupiny ( pravicov‡ a socialistick‡ ) st‡t z‡konitž proti sobž. Pójde o to, kterou cestou se osvobozenù n‡rod vyd‡. Spole‹nž móìou socialistŽ s konzervativn’ pravic’ totiì j’t jen v dobž nejvžtä’ho ohroìen’.
    (Hoola)


    Je to jeätž sport?

    Ve svŽm ‹l‡nku bych se chtžl zamyslet nad jedn’m z fenomŽnó, kterù prov‡z’ lidstvo jiì od starovžku. T’mto fenomŽnem je sport. Chtžl bych se pÞedevä’m vžnovat dneän’ œloze sportu ve spole‹nosti.
    Sport mžl od nepamžti dvž z‡kladn’ vlastnosti. Jednak mžl slouìit ke zlepäen’ ‹i udrìen’ fyzickŽ, ale i psychickŽ kondice a takŽ jako z‡bava. V tŽto podobž pÞetrv‡val vžky. Ale v tomto stolet’, zejmŽna po druhŽ svžtovŽ v‡lce, se podle mne œloha sportu radik‡lnž zmžnila. Tato zmžna by se dala shrnout do jedinŽ vžty: "Sport se zmžnil na byznys". Sport a sportovci byli ovl‡dnuti obchodn’ky a spekulanty, kteÞ’ chtžj’ sport vyuì’vat pouze ke svŽmu obohacen’. Existuj’ samozÞejmž vùjimky, ale v nejrozä’Þenžjä’ch a nejlukrativnžjä’ch druz’ch sportu, jako je fotbal, hokej, cyklistika, atletika, box, basketbal, golf, a nebo tenis, je tžchto vùjimek pram‡lo. A bohuìel kouzlu a moci penžz podlŽhaj’ i sami sportovci a jsou schopni udžlat pro pen’ze a (pom’jivou) sl‡vu cokoliv. A tak dnes vid’me, ìe ve sportu se pohybuj’ miliardy dolaró placenŽ za televizn’ pr‡va, reklamu a platy sportovcó. SystŽm sportovn’ch soutžì’ je neust‡le upravov‡n tak, aby pÞil‡kal co nejv’ce sponzoró, pravidla jsou upravov‡na a sportovci jsou nuceni ke st‡le lepä’m vùkonóm. Typickùm pÞ’kladem jsou OlympijskŽ hry. Ty pak vypadaj’ sp’äe jako pÞehl’dka reklamy, sponzoró a umžle vytvoÞenùch hvžzd, neì jako velkù sportovn’ sv‡tek.
    Snad nejhorä’m aspektem promžny sportu na vùrobnu penžz je doping. Sportovci jsou doh‡nžni ke st‡lŽmu zlepäov‡n’ vùkonó, je jim Þ’k‡no, ìe œspžch je pro nž to nejdóleìitžjä’, jsou jim nab’zeny st‡le vžtä’ pen’ze a sportovci na tuto hru pÞistupuj’. A jelikoì lidskŽ moìnosti maj’ svŽ meze, sahaj’ sportovci po dopingu. Ten je dnes rozä’Þen väude a je jiì br‡n jako nžco pÞirozenŽho. Mor‡ln’ hodnoty, smysl pro fair-play a zdrav’ jiì nejsou dóleìitŽ. Dóleìitù je jen moment‡ln’ œspžch a pro ten je potÞeba udžlat väe. V‹etnž dopingu.
    Dalä’m problŽmem, kterù pÞin‡ä’ do sportu s’la penžz, je fakt, ìe dnes jiì prakticky ve vrcholovŽm sportu nev’tžz’ ten lepä’, ale ten bohatä’. A nemus’ to bùt jen pÞ’mŽ kupov‡n’ z‡pasó. Prostž ten, kdo m‡ v’c penžz, móìe zajistit lepä’ podm’nky, koupit lepä’ hr‡‹e a m‡ samozÞejmž vžtä’ moc pÞi z‡kulisn’ch jedn‡n’ch.
    A tak se z dneän’ho sportu vytr‡c’ radost z dobrŽho vùkonu, z pohybu, smysl pro ‹estnŽ z‡polen’ a fair-play a pro div‡ky se sport st‡v‡ sp’äe kulturn’ z‡leìitost’. Anti‹t’ olympionici nebo nadäen’ propag‡toÞi sportu z pÞelomu stolet’ by pÞi pohledu na dneän’ sport zaplakali.
    (Hoola)

    Rud‡ hrozba

    V roce 1917 boläevici uchv‡tili pomoc’ sovžtó moc v Rusku. A‹koliv o ni museli bojovat jeätž tŽmžÞ tÞi roky, na tom, ìe jsou u vesla, to nic nezmžnilo.
    Z‡roveË oväem chtžli revoluci exportovat do v‡lkou rozvr‡cenŽ Evropy a vytvoÞit svžtovù sovžtskù st‡t džln’kó a roln’kó. Byla to obrovsk‡ rud‡ s’la, kter‡ jako krvav‡ vlna zalila n‡ä kontinent. Tehdy oväem n‡rody, zd‡ se, nebyly jeätž pro revoluci pÞipraveny; koÞeny, tradice a mor‡lka byly zapuätžny v hodnot‡ch minulùch stalet’ pÞ’liä silnž. A tak se rud‡ revoluce tehdy rozbila o odhodl‡n’ a bod‡ky Freikorps, Horthyho honvŽdó, polskùch, rumunskùch a ‹eskùch voj‡kó a to za pomoci b’lùch gardistó na Rusi. I samo sovžtskŽ Rusko se, byé po Þadž desetilet’, zhroutilo. Sice ne d’ky "kontrarevoluci", ale hospod‡Þsky, pÞesto se zhroutilo.
    Zródn‡ komunistick‡ ideologie väak nepadla spolu s hospod‡Þstv’m. Jej’ propag‡toÞi rafinovanž zmžnili taktiku, poznaväe, ìe Evropa nen’ pro revoluci velkŽho form‡tu pÞipravena. C’l väak zóstal tentùì. Je j’m Þ’dit väechno a ovl‡dat väechny z nžjakŽho "Þeditelstv’ Zemžkoule".
    Domn’v‡m se, ìe komunismus zdaleka nen’ na œstupu, nùbrì naopak. Jen forma se z‡sadnž promžnila. Vezmžme sou‹asnou realitu a porovnejme ji se "starùmi komunistickùmi c’li":
    Komunistickù internacionalismus byl nahrazen novùm zakl’nadlem - globalizac’. Ta se v posledn’ch deseti letech stala metou, k n’ì se nav’c bl’ì’me m’lovùmi kroky. Nam’sto druìby je nyn’ integrace. N‡rodn’ hrdost je potla‹ov‡na a zesmžäËov‡na stejnž jako dÞ’ve. BoÞ’ se st‡le
    jakŽkoliv tradice, zmžny ve st‡tn’ administrativž nerespektuj’c’ jakŽkoliv historickŽ hranice a formy jsou jiì väedn’m œkazem (nejnovžji napÞ. euroregiony, takŽ naäe novŽ vyää’ œzemnž (samo)spr‡vn’ celky n‡padnž pÞipom’naj’ boläevickŽ paskvily z let 1949-60).
    Zruäit soukromŽ vlastnictv’ se nepodaÞilo zcela ani v bùvalŽm komunistickŽm svžtž, nicmŽnž dneän’ socialistickŽ vl‡dy maj’ dost prostÞedkó, jak alespoË nakl‡d‡n’ se soukromùm majetkem omezit. Mezi nž patÞ’ zejmŽna danž z nemovitost’, danž dždickŽ, st‡tn’ pl‡nov‡n’ a regulace zemždžlskŽ vùroby. Omezen’ pr‡v vlastn’kó pódy nen’ jen v ur‹ov‡n’, co se kde bude pžstovat, ale i v tom, co se kde bude stavžt. Obdobn‡ situace je s dždickùm pr‡vem.
    Slu‹ov‡n’ a skupov‡n’ bank nžkolika m‡lo silnùmi skupinami umoìËuje Mezin‡rodn’mu mžnovŽmu fondu a podobnùm organizac’m ( ni‹’m nekontrolovatelnùch ! ) doslova glob‡ln’ pÞerozdžlov‡n’ prostÞedkó, ìe si to snad ani Marx nedovedl pÞedstavit. Pomoc’ odboró je ni‹eno hospod‡Þstv’ a jsou omezov‡na hospod‡Þsk‡ veden’ firem a podnikó. ëe odbory neh‡j’ z‡jmy zamžstnancó (v ‹emì je opodstatnžn’ jejich existence), ale jsou neovladatelnou n‡tlakovou skupinou, móìeme vidžt na pÞ’kladu marnŽ snahy o jakoukoliv sebemenä’ reorganizaci st‡tn’ch drah. PÞitom zefektivnžn’ provozu by pomohlo nejen majiteli, ale i zamžstnancóm a pÞedevä’m z‡kazn’kóm.
    V prosazov‡n’ róznùch st‡tn’ch monopoló v dopravž, obchodu a spoj’ch se ukazuje podobnost komunistó a glob‡ln’ch socialistó v celŽ svŽ nahotž. Pamatujete se na "urbanizaci venkova a ruralizaci mžsta" ? Ani od toho nebylo ustoupeno; jen se nyn’ vol’ term’ny jako dopravn’ obsluìnost, decentralizace, dekoncentrace vùroby apod.
    Zde je oväem zcela na m’stž poznamenat, ìe tento problŽm m‡ äirä’ z‡klad. VelkŽ prómyslovŽ a mžstskŽ aglomerace logicky pÞin‡ä’ Þadu problŽmó ve väech oblastech. Paralelnž väak mus’me m’t na pamžti starù marxistickù c’l sjednocen’ mžst s venkovem a rovnomžrnŽ zalidnžn’ svžta, jehoì œ‹el mi zóst‡v‡ skryt.
    A nyn’ pÞijde argument z nejvùmluvnžjä’ch. Zde se podobnost, ne-li totoìnost obou zÞ’zen’, komunistickŽho i globalistickŽho objevuje snad nejcharakteristi‹tžji. Je to strach z politickŽ konzervativn’ pravice, ozna‹ov‡n’ ideologickùch protivn’kó za faäisty. Mimochodem, nepÞipom’n‡ to tolik pranùÞovanŽ svalov‡n’ vä’ viny na ëidy a "ìidozedn‡Þe" v nacistickŽm st‡tž ? Kolik lid’ nejen u n‡s, ale na celŽm svžtž pamatuje faäistickou realitu ? Mnoz’ ani pÞibliìnž netuä’, co je to za ideologii. PÞesto slyä’me dnes a dennž jak je kdekdo za faäistu ozna‹ov‡n. V tomto se opravdu vóbec nic nezmžnilo.
    Na konec jeätž "mali‹kost": prakticky v celŽ Evropž vl‡dnou socialistŽ, "postkomunistŽ", liber‡lovŽ, v nžkte-rùch "demokratickùch" zem’ch dokonce otevÞenž komunistŽ. Kdyì se nžkde v cizinž dostanou nacionalistŽ do parlamentu ( u n‡s bohuìel takov‡ schopn‡ strana nen’ ), je to katastrofa celosvžtovùch rozmžró.
    Marxistick‡ KS‰M s 15% preferen‹n’ch hlasó je pomalu partnerem pro vstup do vl‡dy a z mŽdi’ je ‹as od ‹asu slyäet uklidnžn’ podhrad’, ìe se nic nedžje, ìe 85% lid’ by je nevolilo a ìe jsou zvoleni demokraticky.
    A my, ‰eäi, k naä’ n‡rodn’ hanbž, se jistž propracov‡v‡me do ‹ela v pÞ’pravž naäeho st‡tu na globalizovanù svžt. Zcela podle starŽho œslov’ potur‹enec horä’ Turka ! Pl’ìiv‡ socialistick‡ revoluce v’tžz’ na väech front‡ch za vydatnŽ podpory svùch sou‹asnùch i budouc’ch obžt’. N‡rode, procitni !
    Neodpust’m si väak poznamenat, ìe pÞes toto väechno je naäe situace - zat’m - zajistŽ lepä’ neì byla za vl‡dy KS‰ pod taktovkou Kremlu. Vìdyé jiì jen samo umoìnžn’ existence nacionalistickùch a konzervativn’ch politickùch subjektó a z n’ vyplùvaj’c’ moìnost œ‹asti na politickŽm boji je pro n‡s nadžj’, jeì dÞ’ve nebyla.
    (Eugen)

    Kdo je nepÞ’tel?

    R‡d bych t’mto ‹l‡nkem zareagoval na, podle mne, neblahù a nebezpe‹nù jev, kterù jsem v posledn’ dobž zaregistroval z v’ce stran. Bohuìel se tento jev objevuje pÞedevä’m ve vlasteneckùch kruz’ch. T’mto jevem je obhajoba, ‹i dokonce podpora jistùch zem’, kterŽ maj’ nžjakù druh konfliktu ‹i napžt’ s USA.
    Tak se napÞ. mohu do‹’st, ìe Ir‡k a Sadd‡m Husajn nepÞedstavuj’ hrozbu, nebo ìe vstupem do NATO z’sk‡me nepÞ‡tele, kterŽ bychom jinak nemžli ( Ir‡k, êr‡n, Lybie ). Jindy se zase dozv’d‡m, ìe s ‰’nou je potÞeba m’t dobrŽ vztahy, a to protoìe prù v sou‹asnŽ dobž pÞedstavuje ‰’na jedinou mocenskou protiv‡hu USA, nebo jsem pÞesvžd‹ov‡n o nutnosti spolupr‡ce a podpory arabskùch zem’ bojuj’c’ch proti americko-izraelskŽ politickŽ, ekonomickŽ a vojenskŽ moci. Tyto n‡zory povaìuji za nebezpe‹nŽ, a proto je tyto nutno dóraznž odm’tnout.
    Nechci pop’rat fakt, ìe USA, vzhledem k tomu, kdo je ovl‡d‡ a jakù maj’ mocenskù vliv, pÞedstavuj’ re‡lnou a v‡ìnou hrozbu, nebo fakt, ìe chov‡n’ Izraele je nepÞ’pustnŽ. Nesm’me väak sklouznout k tomu, abychom za hrozbu a nebezpe‹’ povaìovali pouze tyto st‡ty a väechny zemž maj’c’ s nimi konflikt povaìovali za dobrŽ.
    Co se tù‹e ‰’ny, mus’me si uvždomit, ìe zde je u moci komunismus ( i kdyì tzv. reformn’ ), jedna z nejhorä’ch a nejnebezpe‹nžjä’ch ideologi’ v historii. Dalä’m faktem je po‹et obyvatel, kterùch je v ‰’nž pÞes miliardu. Tento po‹et neust‡le roste a jednou si bude tato masa lid’ hledat prostor pro ìivot. Kam se obr‡t’ nemus’m douf‡m dod‡vat. A kdyby z‡leìelo jen na nich, udžlali by to jiì dnes.
    Ohlednž arabskùch zem’ mne jejich podpora pÞekvapuje jeätž v’ce. KÞeséansk‡ evropsk‡ civilizace m‡ s isl‡mem ty nejhorä’ zkuäenosti, a to nejen v historii. Sta‹’ se pod’vat na Francii, kde je rozs‡hl‡ arabsk‡ komunita, kter‡ pósob’ jen problŽmy, nebo na dneän’ situaci v Kosovu.
    Ch‡pu, ìe je l‡kavŽ sympatizovat se zemžmi, kterŽ shodnž nazùvaj’ USA "Velkùm Satanem", kterŽ br‡n’ próniku z‡padn’ho konzumn’ho ìivota do jejich kultury a kterŽ si zachov‡vaj’ ur‹itou nez‡vislost na politickŽ a ekonomickŽ moci USA a Z‡padu. Ale tyto zemž nejsou o nic lepä’ ! Isl‡m vìdy pÞedstavoval, pÞedstavuje a bude pÞedstavovat hrozbu. Jeho dìih‡d nen’ nam’Þen jen proti Izraeli a USA, ale i proti n‡m, naäim džtem a ìen‡m.
    Proto je nezbytnž nutnŽ pÞestat se chovat podle z‡sady : "NepÞ’tel mŽho nepÞ’tele je mój pÞ’tel" a re‡lnž zhodnotit, kdo väechno pro n‡s pÞedstavuje hrozbu. Mysl’m si, ìe zemž jako ‰’na, Ir‡k, êr‡n nebo Lybie re‡lnou hrozbu pÞedstavuj’ !
    (Hoola)

    N‡rod bez elity nemóìe bùt plnohodnotnùm n‡rodem

    ‰eskù n‡rod je zÞejmž ve svŽ vnitÞn’ podstatž socialistickù. Móìe se zd‡t divnŽ, ìe to p’äi v revue, jeì m‡ v podtitulku pravicov‡, ale nemohu jinak. Je to podle mne skute‹nost. Nejsem oväem psycholog ani sociolog, abych mohl odhalit pÞ’‹iny tohoto stavu; chci na nžj pouze pouk‡zat.
    PÞ’‹ina nostalgie po minulŽm reìimu tkv’ zÞejmž v tom, ìe väichni mžli tehdy stejnž, vùstiìnžji, aväak vulg‡rnžji Þe‹eno - stejnž holou Þié. ëe na tom tak byli nejen ti, co vóbec nic nedžlali, ale i poctiv’ a piln’ lidŽ, n‡s, zd‡ se, moc nezaj’m‡. Kdo dnes vlastn’ ur‹itù majetek ‹i m‡ nžjakŽ postaven’ je automaticky podezÞelù. Jsou to lumpovŽ, lotÞi, zlodžji zn’ dnes a dennž v pivnic’ch. Nechci za kaìdou cenu "ty nahoÞe" omlouvat, ale uvždomujete si, ìe majetek a postaven’ lze nabùt i poctivž ? Asi ne. Nen’ v ‹eskŽm prostÞed’ snad horä’ch nad‡vek nad elit‡Þe a malomžäé‡ka. Tžìko Þ’ct, pro‹ malomžäé‡ctv’ - od dob levicovùch spisovateló pÞelomu stolet’ - vzbuzuje takovù odpor. Snad pro lpžn’ na tradici, mor‡lce a kulturn’ch hodnot‡ch ? Pro‹ masa n‡roda "tam dole" tak nen‡vid’ svŽ stÞedn’ a vyää’ vrstvy ? Mimochodem, tito malomžäé‡ci zaplatili neziätnž vžtäinu naä’ n‡rodn’ kultury 2.poloviny 19.stolet’, v‹etnž stavebn’ch pam‡tek z tŽ doby.
    A to odm’t‡n’ "elit‡Þstv’" : Snad ì‡dnù jinù evropskù n‡rod takto neodm’t‡ svój vùkvžt, svou inteligenci, svŽ kulturn’ a zejmŽna politickŽ vódce ( ti kulturn’ jsou pÞeci jen ob‹as br‡ni na milost ), svou historii. Vìdyé distancov‡n’m se od œdajnž ne‹eskŽ älechty z‡roveË zavrhujeme doby, kdy n‡s pÞedkovŽ tŽto älechty vedli k velikosti a sl‡vž. ‰asto bùv‡me srovn‡v‡ni s Polskem a Ma“arskem - nutno Þ’ci, ìe v tomto ohledu je situace u nich mnohem lepä’.
    "Masy tam dole" ‹asto prohlaäuj’, jak ti lumpovŽ "tam nahoÞe" z nich ìij’, ìe džln’ci na nž dÞou a podobnž. Na to m‡m jedinou odpovž“: Tžch, kteÞ’ Þ’kali, ìe džln’ci zvl‡dnout Þ’dit st‡t lŽpe, m‡me dost. Kaìdù n‡rod potÞebuje svŽ elity pro Þ’zen’ hospod‡Þstv’, vùzkum, vùchovu džt’ a pÞedevä’m k veden’ svŽho st‡tu. Tvrd’m, ìe n‡rod bez tžchto elit si nemóìe s‡m vl‡dnout; nejen to, nemóìe ani dlouhodobž pÞeì’t ! Tžm, kdoì si mysl’, ìe ì‡dnù st‡t nepotÞebuj’, vzkazuji, ìe o nž zas nestoj’me my, pravi‹‡ci.
    Na dokreslen’ nab’z’m jeätž malou exkurzi. V Rusku vybili starŽ elity po boläevickŽ revoluci, jen nepatrnù zlomek emigroval. NovŽ vód‹’ vrstvy byly dlouhodobž potla‹ov‡ny. Nyn’ je zemž vnitÞnž rozvr‡cen‡, vrcholem a z‡roveË obrazem i karikaturou jej’ tot‡ln’ bezmoci je prezidentsk‡ troska v tžle notorickŽho alkoholika. O moc v tŽto zemi z‡pas’ rózn’ "synovŽ profesoró", jak se sami nazùvaj’, aby zakryli svój ne zrovna slovanskù póvod.
    Nejsem rozhodnž rusofil, ale takovù osud nepÞeji ì‡dnŽmu evropskŽmu n‡rodu, nejmŽnž oväem naäemu. Vy snad ano ?!
    (Eugen)


    Kapitola o sluänŽm chov‡n’

    Proäel jsem se Prahou - a nesta‹il jsem se divit. Katedr‡la i obelisk na Hradž, schodiätž kosteló, pal‡có i veÞejnùch budov, kaäny a pomn’ky - na väem sedžli mlad’ i staÞ’, turistŽ ale i tuzemci, väe obsypanŽ jak zralŽ ovoce hmyzem.
    Moìn‡ to nžkomu pÞijde jako norm‡ln’, jinŽmu jako banalita. V Monaku kn’ìec’ garda, v Londùnž policistŽ nestrp’ ani sezen’ na chodn’ku. PÞi podobnŽ situaci u n‡s by oväem humanistŽ jako P.Uhl ‹i V.Havel nev‡hali pouk‡zat na poruäen’ lidskùch pr‡v. Oväem ve Francii policistŽ sluänž, le‹ nekompromisnž vylu‹uj’ bezdomovce z veÞejnùch prostranstv’. V It‡lii zas bedlivž hl’daj’, aby poleh‡vaj’c’ lidŽ ned‡vali na lavici k sezen’ nohy. Je to pÞeci prostŽ : kdyì mi nžco nepatÞ’, chov‡m se jako na n‡vätžvž. VeÞejn‡ prostranstv’ pochopitelnž móìou väichni uì’vat, mžli by väak zachov‡vat sluänost a chovat se vhodnž - vìdyé jsou svùm zpósobem ve spole‹nosti.
    Kdyì džl‡ nžkomu potžäen’ chodit jako vagabund ve äpinavùch hadrech, je to jeho vžc jen do jistŽ m’ry. Nikdo asi nem‡ r‡d, kdyì napÞ’klad spolucestuj’c’mu v tramvaji smrd’ äaty, p‡chne mu z œst nebo se o doty‹nŽho dokonce umaìe !
    Babi‹ky kupuj’ vnou‹atóm do metra p‡rky, maminky nech‡vaj’ svŽ ratolesti hlasitž zp’vat, ‹asto je k tomu i povzbuzuj’. ( UpozorËuji, ìe se nejedn‡ o ì‡dn‡ mimina, u kterùch -jedinùch- je nevhodnŽ chov‡n’ omluvitelnŽ ). Vùchova jiì v tžchto z‡kladn’ch bodech pokulh‡v‡.
    Party puberé‡kó Þvou a otravuj’ väechny spolucestuj’c’, kde kdo odhazuje odpadky doslova väude, tuber‡‹t’ dždovŽ plivou po chodn’c’ch.
    Pouät’m sednout maminku s d’tžtem - a sedadlo obsad’ obtloustlù uslintanù äpinavù chl‡pek ani zdaleka nedos‡hnuvä’ vžku, kterù by jej za toto ospravedlnil. K dovräen’ väeho mi d’tž poälape boty.
    Jen nam‡tkou jsem vzpomnžl nžkolik pÞ’padó jeì mž takÞka dennž roz‹iluj’. Pochopitelnž, kaìdù nžkdy "ujede". Ale dokud se budeme k sobž chovat jako soci‡ln’ debilovŽ, moc dobÞe se n‡m ì’t nebude. SluänŽ chov‡n’ je ten nejlevnžjä’ prostÞedek ku zpÞ’jemnžn’ ìivota. Z‡roveË väak zÞejmž ‹asto i ten nejobt’ìnžji dosaìitelnù. TÞeba by pomohla mravou‹n‡ vùchova na äkol‡ch ...?
    (Eugen)



    Slovn’k velik‡nó ‹eskŽho nacionalismu - 8. d’l



    Rudolf Medek

    (1890-1940) vojevódce a gener‡l, b‡sn’k

    Rudolf Medek mžl do svŽ vojenskŽ kariŽry vcelku poklidnù ìivot. Nžkolik let str‡vil v u‹itelskŽm œstavu a takŽ p‡r let u‹il ve svŽm rodnŽm Hradci Kr‡lovŽ. Byl takŽ dekadentn’m b‡sn’kem v okruhu Modern’ revue.
    Väe se zmžnilo v r.1915, kdy jako kadet-aspirant 88.pžä’ho pluku c. a k. rakousko-uherskŽ arm‡dy pÞeb’h‡ na hali‹skŽ frontž k Rusóm a pósob’ zde jako dobrovoln’k ‰eskŽ druìiny v carskŽ arm‡dž. Vel’ malŽ jednotce a d’ky svŽ odvaze a strategii m‡ Þadu bojovùch œspžchó.
    V r.1917 je povùäen na prapor‹’ka. A d’ky informac’m, v bÞeznu tŽhoì roku, se daÞ’ skvžlù œtok proti nžmeckùm pozic’m u BÞeìan a svžtovù tisk za‹’n‡ ps‡t o boj’ch ‰echoslov‡kó po boku Dohody.
    V ‹ervnu 1917 se ocit‡ RM na zborovskŽm bojiäti a ‰eskoslovensk‡ brig‡da zde oslnivùm zpósobem pror‡ì’ rakousko-uherskŽ z‡kopy. ( Rusk‡ vl‡da d‡v‡ potŽ zelenou organizaci novùch ‹s.plukó ). Po tŽto pompŽzn’ bitvž se opžt v RM probouz’ liter‡rn’ mœza a p’äe do ‹eskŽho tisku na Rusi.
    Kdyì se v r.1919 vrac’ zpžt do vlasti, je jedn’m z deseti nejvùznamnžjä’ch muìó ruskùch legi’. St‡v‡ se v Praze Þeditelem Pam‡tn’ku odboje ( pozdžji osvobozen’ ). TakŽ se v tŽto dobž oìenil s praìskou novin‡Þkou. O dva roky pozdžji vyd‡v‡ rom‡novou pentalogii ANABASE. A v roce 1929 je jmenov‡n gener‡lem.
    Vrcholem jeho liter‡rn’ ‹innosti pak byla hra Plukovn’k ávec, jenì mžla jen v N‡rodn’m divadle 50 repr’z. Vznik‡ podle n’ nžmù film a RM dost‡v‡ st‡tn’ cenu ( rok 1928 ). Hru oväem kritizuj’ zn‡m’ levicov’ kritici jako F.Peroutka a F.X.áalda za pravicovù nacionalismus a takŽ za pÞ’liä ‹estnosti a hrdosti hlavn’ho hrdiny ( legion‡Þe ).
    Ve tÞic‡tùch letech pósob’ RM st‡le v’ce v politice ( a‹ nestran’k - neboé jako voj‡k nemohl bùt ‹lenem ì‡dnŽ strany ). Podporuje N‡rodn’ demokracii ( poslŽze N‡rodn’ sjednocen’ ). A v roce 1934 je v ‹ele ( spolu s K.Dominem ) protinžmeckùch demonstrac’ pÞi sporu o univerzitn’ insignie, za coì skl’z’ kritiku od liter‡rn’ obce a hlavnž K.‰apka. PÞesto, jeätž tento rok stoj’ v ‹ele oslav zborovskŽ bitvy.
    V roce 1936 pak marnž varuje pÞed boläevismem a hitlerismem. Na za‹‡tku kritickŽho roku 1938 se pak vžnuje akc’m ke zvùäen’ brannosti n‡roda a v z‡Þ’ 1938 pak zcela logicky patÞ’ mezi nejrozhodnžjä’ zast‡nce celon‡rodn’ jednoty. TakŽ v tomto roce p’äe anglickŽmu kr‡li JiÞ’mu VII. KterŽmu vrac’ vyznamen‡n’ ( anglickù Þ‡d ), a to za zradu, kterou Mnichov pÞedstavoval, protoìe Mnichovsk‡ dohoda byla z‡nikem väeho, v co RM vžÞil.
    A coby velkù odpórce hitlerismu, st‡v‡ se nepohodlnùm a jeho knihy jsou v roce 1940 (vpÞedve‹er jeho smrti) vyÞazeny z knihoven a uì se do nich bohuìel nikdy nevr‡tily.
    (Et)


    Omlouv‡me se ‹ten‡Þóm, ìe póvodnž avizovanù F. Lukavskù vyjde v naäem slovn’ku aì v pÞ’ät’m ‹’sle. Džkujeme za pochopen’. V NM dosud vyälo : A.Raä’n, V.Dyk, K.Domin, F.Mareä, F.X.Hod‡‹, K.Kram‡Þ, K.Kut, J.StÞ’brnù, L.Raä’n a F.S’s.



    N‡vrat