NÁrodnÉ myÓlenka - kvÅten 1999

Obsah:

SpravedlivÙ zÁsah?
Historick× souvislosti
VùZVA
Tak se nÁm poÃasÉ vymklo kontrole
úaluji!
Levice nebo pravice
Je to jeÓtÅ sport?
RudÁ hrozba
NÁrod bez elity nemÊÚe bÙt plnohodnotnÙm nÁrodem
Kapitola o sluÓn×m chovÁnÉ
SlovnÉk velikÁnÊ Ãesk×ho nacionalismu - Rudolf Medek

SPRAVEDLIVù ZáSAH ?
RÁd bych zhodnotil zÁsah NATO proti JugoslÁvii z trochu jin× strÁnky neÚ je obvykl×. PokusÉm se odpovÅdÅt na otÁzku, zda je tento zÁsah spravedlivÙ Ãi ne z kÒesÔansk×ho hlediska.
KÒesÔanstvÉ zcela neodmÉtÁ nÁsilÉ, ale povaÚuje jej za velmi krajnÉ moÚnost jak ÒeÓit probl×my. JiÚ ve 4.stoletÉ sv.AmbroÚ se svÙm ÚÁkem sv.Augustinem uÃili, Úe lid× jsou povinni ujmout se obÅtÉ a trpÉcÉch a brÁnit je pÒed agresory. TÉm byla dÁna zÁsada spravedliv× vÁlky. Na toto uÃenÉ navÁzal ve 13.stoletÉ sv.TomÁÓ AkvinskÙ, kterÙ urÃil sedm zÁsad, kter× musÉ splÎovat spravedlivÁ vÁlka:
1.musÉ bÙt vyhlÁÓena oprÁvnÅnou autoritou
musÉ bÙt vedena :
2.ze sprÁvn×ho dÊvodu Ãi pro sprÁvnou vÅc (sebeobrana, ochrana nevinnÙch)
3.se sprÁvnÙm zÁmÅrem
4.jako poslednÉ prostÒedek po pouÚitÉ vÓech ostatnÉch nenÁsilnÙch prostÒedkÊ
5.s nadÅjÉ na ÕspÅch
6.proporcionÁlnÅ (zlo, kter× zpÊsobÉ, nesmÉ bÙt vÅtÓÉ, neÚ je zlo, jemuÚ chce zabrÁnit)
7.sprÁvnÙmi prostÒedky ( zbranÅmi a taktikou, jeÚ rozliÓujÉ mezi vojÁky a civilisty a jeÚ nejsou nepÒimÅÒenÅ krut×)
Hned prvnÉ zÁsada byla poruÓena. JedinÙ, kdo je podle mezinÁrodnÉho prÁva zmocnÅn schvÁlit ozbrojenÙ Õtok proti svrchovan×mu stÁtu, je Rada bezpeÃnosti OSN. O Õtoku vÓak rozhodlo NATO bez ohledu na stanovisko OSN. TÉmto sv×volnÙm a hanebnÙm Ãinem se NATO, a pÒedevÓÉm USA a BritÁnie, pasovalo do role "svÅtov×ho ÃetnÉka", na coÚ nemÁ sebemenÓÉ prÁvo.
Tak× splnÅnÉ druh× zÁsady je pochybn×. NATO zdÊvodÎuje svÊj zÁsah snahou o ochranu tisÉcÊ nevinnÙch civilistÊ (kosovskÙch AlbÁncÊ). Nebudu nikterak zastÉrat, Úe pÒi (spravedlivÙch a legitimnÉch) akcÉch jugoslÁvskÙch ozbrojenÙch sloÚek proti teroristÊm z UCK, bylo postiÚeno i civilnÉ obyvatelstvo Kosova. DomnÉvÁm se vÓak, Úe to bylo v takov× mÉÒe, v jak× je zasahovÁno napÒ. proti KurdÊm v Turecku Ãi TibeÔanÊm v ãÉnÅ. Ze strany NATO se tak jednÁ o politiku dvojÉho metru.
ZatÉmco v ostatnÉch oblastech USA kvÊli svÙm mocenskÙm zÁjmÊm nezasahujÉ, v Kosovu se mohou pÒetrhnout, aby svÅt vidÅl jak jim zÁleÚÉ na demokracii a lidskÙch prÁvech. HromadnÙ odsun civilistÊ byl vyprovokovÁn aÚ nÁlety NATO.
I o sprÁvnosti zÁmÅru pochybuji. CÉlem NATO je vnutit JugoslÁvii dohody z Rambouillet, kter× byly podepsÁny zÁstupci kosovskÙch AlbÁncÊ, ale odmÉtnuty zÁstupci JugoslÁvie. To je podle mne nepÒÉpustn×. PÒedstavme si tu situaci. ZÁstupci mocnÙch stÁtÊ se sejdou s pÒedstaviteli teroristÊ, kteÒÉ mi chtÅjÉ sebrat ÃÁst ÕzemÉ, dokonce ÕzemÉ pro mne "posvÁtn×". SpoleÃnÅ se dohodnou, Úe musÉm teroristÊm poskytnout Óirokou autonomii - zatÉm na 3 roky (pak se uvidÉ), povolit rozmÉstÅnÉ mezinÁrodnÉho vojska na sv×m ÕzemÉ a zastavit veÓker× akce proti teroristÊm, pardon, vlastnÅ bojovnÉkÊm za svobodu. BuÄ to pÒijmu, nebo na mne zaÕtoÃÉ. Toto je spravedlnost made in NATO. Na zÁmÅru ÕderÊ tedy nenal×zÁm nic sprÁvn×ho.
ãtvrtÙ bod Õzce souvisÉ s pÒedchÁzejÉcÉm. DiplomatickÁ ÒeÓenÉ byla opravdu vyÃerpÁna. AvÓak pouze dÉky nehorÁznÙm poÚadavkÊm NATO a AlbÁncÊ vÊÃi JugoslÁvii. Zde je moÚno zpochybnit politickÁ jednÁnÉ jako takovÁ.
KoneÃnÅ pÒichÁzÉ bod, kterÙ splnÅn byl. NATO dÉky sv× ohromn× vojensk× pÒevaze mÁ opravdu velkou nadÅji, Úe se mu podaÒÉ zlomit odpor srbsk×ho lidu a vnutit mu svou vÊli. õspÅch pÒÉpadn× pozemnÉ operace by nebyl jiÚ tak jistÙ, ale celkem pravdÅpodobnÙ.
óestÙ bod povaÚuji za splnÅnÙ. I kdyÚ si nedÅlÁm ÚÁdn× iluze o svÅdomÉ pÒedstavitelÊ NATO, myslÉm si, Úe Õdery jsou (zatÉm) vedeny pouze proti vojenskÙm cÉlÊm a pÒÉpadn× obÅti mezi civilisty jsou spÉÓe dÉlem neÓÔastn× nÁhody neÚ zÁmÅru.
JestliÚe tedy seÃtu pÒedchÁzejÉcÉ ÒÁdky, dochÁzÉm k jednoznaÃn×mu zÁvÅru, Úe Õdery NATO nejsou spravedliv×. ZÁpadnÉ zemÅ od poÃÁtku konfliktu podporujÉ teroristickou UCK. Naprosto neoprÁvnÅn×, nespravedliv× a nehorÁzn× poÚadavky kosovskÙch AlbÁncÊ jsou prezentovÁny jako boj "utlaÃovanÙch chudÁkÊ proti krvelaÃnÙm a bezohlednÙm SrbÊm". M×dia zcela jednostrannÅ zamlÃujÉ zloÃiny spÁchan× AlbÁnci na kosovskÙch Srbech a tato kampaÎ je vedena vÓemi prostÒedky.
Ve svÅtÅ je vÓak stÁle dost lidÉ, kteÒÉ se nenechajÉ zmÁst propagandou a zaujmou objektivnÉ stanovisko k t×to problematice. Tedy doufÁm !
(Hoola)

Historick× souvislosti

To Úe je NATO agresor, diktÁtor a tak× destrukce, kaÚdÙ soudnÙ obÃan vÉ i pÒes masivnÉ vÁleÃnou propagandu vedenou dnes a dennÅ v naÓich sdÅlovacÉch prostÒedcÉch ( aÚ na mal× vÙjimky ). M×nÅ se vÓak jiÚ vÉ, jakÁ je skuteÃnÁ historie Kosova a Metochie, tedy ÕzemÉ o kter× dnes tady jde a na kter× si etniÃtÉ AlbÁnci ÃinÉ neoprÁvnÅn× nÁroky. PokusÉm se tedy tuto vÅc napravit a pÒedloÚit VÁm historick× souvislosti tohoto ÕzemÉ.
Kosovo a Metochie je oblast, kterÁ je souÃÁstÉ Republiky Srbsko a Svazov× republiky JugoslÁvie. JejÉ povrch ÃinÉ 10.887 ÃtvereÃnÉch kilometrÊ, coÚ je 12,32% ÕzemÉ stÁtu Srbsko. Je to pÊvodnÉ srbsk× ÕzemÉ, kde se nachÁzelo sÉdlo stÒedovÅk×ho srbsk×ho stÁtu a jeho vlÁdcÊ - cara DuÓana, krÁle Milutina a dalÓÉch. NejvÅtÓÉ ÃÁst kulturnÅ-historick×ho dÅdictvÉ srbsk×ho nÁroda je koncentrovÁna prÁvÅ v Kosovu a Metochii. Kosomet zasahuje jihozÁpadnÉ ÃÁst Srbska a nachÁzÉ se vpodstatÅ ve stÒedu BalkÁnsk×ho poloostrova.
Podle DeÃansk× charty z r.1330, v DeÃansk×m knÉÚectvÉ, kter× obsahovalo Metochii a okolnÉ kraje, bylo 89 vesnic - z toho pouze tÒi, a to mimo ÕzemÉ Metochie, byly osÉdleny Arbanachy. Ze 3.432 domÊ -podle DeÃansk× charty- zde bylo pouze 44 domÊ ArbanachÊ. Kosovo a Metochie bylo ve 14.stoletÉ -podle vÙnosu vladaÒÊ- nejhustÅji osÉdlenÙm srbskÙm ÕzemÉm, kde se nachÁzelo asi 1.300 kostelÊ a klÁÓterÊ. TureckÙ katastrÁlnÉ soupis z r.1445 dokazuje, Úe na Kosovu bylo zapsÁno 12.844 srbskÙch a 46 albÁnskÙch domÊ.
Rok 1690 byl Ãasem velk×ho stÅhovÁnÉ SrbÊ, kteÒÉ prchali z Kosova a Metochie pÒed velkÙm tureckÙm a arbanaÓskÙm utlaÃovÁnÉm. V Kosovu a Metochii ÒÉdne pÊvodnÉ starousedl× obyvatelstvo - prostor se vyprÁzdÎuje, ÃehoÚ vyuÚÉvÁ tureckÁ nadvlÁda a stÅhuje sem AlbÁnce. Od roku 1880 aÚ do balkÁnskÙch vÁlek se odhaduje, Úe z tohoto ÕzemÉ bylo vyhnÁno asi 150.000 SrbÊ. A pÒesto je celkov× mnoÚstvÉ SrbÊ v t×to dobÅ ÃtyÒikrÁt vÅtÓÉ neÚ je poÃet AlbÁncÊ. Podle sÃÉtÁnÉ z r.1921 je v Kosovu a Metochii stÁle jeÓtÅ m×nÅ AlbÁncÊ neÚ SrbÊ.
BÅhem II.svÅtov× vÁlky - v dobÅ italsk× faÓistick× okupace a formovÁnÉ faÓistick× "Velk× AlbÁnie" bylo z Kosova a Metochie opÅt vystÅhovÁno velk× mnoÚstvÉ SrbÊ a ãernohorcÊ (pÒesn× ÃÉslo nebylo zjiÓtÅno) a jsou sem stÅhovÁny albÁnsk× rodiny z AlbÁnie.
V roce 1945 tehdejÓÉ vlÁda zabrÁnila nÁvratu SrbÊ do jejich pÊvodnÉch domovÊ v Kosovu a Metochii. Pod tlakem albÁnskÙch extremistÊ a separatistÊ pokraÃuje vystÅhovÁvÁnÉ SrbÊ a ãernohorcÊ z Kosova a Metochie po celou dobu do r.1989. Odhaduje se, Úe od II.svÅtov× vÁlky bylo vyhnÁno z Kosometu v dÊsledku teroru a pod tlakem albÁnskÙch separatistÊ okolo 300.000 SrbÊ a ãernohorcÊ.
OzbrojenÁ vzpoura albÁnskÙch separatistÊ poÃÁtkem r.1998 zahÁjila nov× velik× etnick× Ãistky vÊÃi SrbÊm a ãernohorcÊm na ÕzemÉ Kosova a Metochie. Od 1.ledna do 31.prosince loÎsk×ho roku albÁnÓtÉ terorist× spÁchali 715 ozbrojenÙch ÕtokÊ na obÃany a jejich obytn× Ãi komerÃnÉ objekty a 16 ÕtokÊ na uprchlick× tÁbory. PÒi tÅchto teroristickÙch, zloÃineckÙch akcÉch bylo zabito 101 SrbÊ a ãernohorcÊ a 82 AlbÁncÊ - vÓichni civilist×. SouÃasnÅ bylo zranÅno 162 civilnÉch osob vÓech nÁrodnostÉ - z toho 86 tÅÚce a 76 lehce. MinulÙ rok zÊstane v pamÅti tak× jako rok ÃetnÙch ÕnosÊ obÃanÊ jiÚnÉ srbsk× oblasti. AlbÁnÓtÉ terorist× unesli celkem 235 civilistÊ, z toho 154 SrbÊ, 62 AlbÁncÊ a 19 pÒÉsluÓnÉkÊ dalÓÉch nÁrodnostnÉch menÓin. Z celkov×ho mnoÚstvÉ unesenÙch civilistÊ bylo 21 zabito, 86 osvobozeno a osud 128 je stÁle neznÁmÙ.
BÅhem minul×ho roku albÁnÓtÉ terorist× spÁchali 1.017 ozbrojenÙch ÕtokÊ na objekty policie ( Ministerstvo vnitra Srbska ), pÒi kterÙch bylo zabito 115 policistÊ a 400 jich bylo ranÅno.
SouÃasnÅ bylo uneseno 14 policistÊ, z nichÚ byli tÒi po sadistick×m muÃenÉ zabiti a osud ostatnÉch je stÁle nejasnÙ.
Bylo tak× spÁchÁno 13 ÕtokÊ na novinÁÒe a pÒekladatele, ÃtyÒi na pÒedstavitele humanitÁrnÉch organizacÉ a ÃtyÒi na Ãleny diplomatick×ho sboru.
Po podpisu dohody o mÉrov×m ÒeÓenÉ krize v Kosovu a Metochii, kterou podepsali prezident SR JugoslÁvie Slobodan MiloÓeviÃ a speciÁlnÉ americkÙ emisar, velvyslanec Richard Holbrooke dne 13.ÒÉjna 1998, bandy albÁnskÙch teroristÊ pokraÃovaly ve svÙch zloÃineckÙch ÕtocÉch. Od t×to doby do konce minul×ho roku spÁchali albÁnÓtÉ terorist× 339 ÕtokÊ a ozbrojenÙch provokacÉ proti pÒÉsluÓnÉkÊm Policie, pÒi kterÙch zabilii 11 policistÊ, 38 zranili a tÒi unesli. V t×mÚe obdobÉ provedli tak× 111 ÕtokÊ na obÃany vÓech nÁrodnostÉ. PÒiÃemÚ 33 jich bylo povraÚdÅno, 29 zranÅno a 18 uneseno.
SouÃasnÅ terorist× z ÕzemÉ AlbÁnie provedli 37 ozbrojenÙch ÕtokÊ na ÕzemÉ Srbska. ArmÁda JugoslÁvie, mimo jin×, v tomto obdobÉ po podpisu dohody, zabrÁnila 239 pokusÊm o ilegÁlnÉ pÒekroÃenÉ hranice ze sousednÉ zemÅ smÅrem do JugoslÁvie.
Teroristick× akce albÁnskÙch separatistÊ pokraÃovaly a pokraÃujÉ i v letoÓnÉm roce. BohuÚel jiÚ pod ochrannÙmi kÒÉdly barbarsk×ho NATO, jenÚ vidÉ (podle sdÅlovacÉch prostÒedkÊ z 19.4.1999) moÚnost promÅnit UCK v oficiÁlnÉ armÁdu !!!!
Kde stojÉ prÁvo a spravedlnost je vÉce neÚ jist×. To Úe celÙ svÅt mÅÒÉ kaÚd×mu jinÙm metrem je znÁm×. A nejde jen o causy etnickÙch menÓin. Je zvlÁÓtnÉ, Úe se mezinÁrodnÉ spoleÃenstvÉ takto vehementnÅ nezastÁvalo SrbÊ proti ChorvatÊm, kdyÚ jich skoro 350.000 muselo opustit Chorvatsko a vrÁtit se z donucenÉ do Srbska. (Mimochodem o cause Õdajn× Chorvatsko-Srbsk× vÁlky by Óel tak× napsat pomÅrnÅ dlouhÙ ÃlÁnek. MoÚnÁ jste i vy zaregistrovali zprÁvy o fingovan×m ostÒelovÁnÉ Chorvatska v r.1993 pÒipraven×m ministerstvem vnitra a vojenskou policiÉ Chorvatska, jako propagandu proti SrbÊm.)
NabÉzÉ se tedy otÁzka. ProÃ zrovna Srbov× jsou tak vÓem trnem v oku? ProÃ zrovna oni? Je jen jedna vÓeobecnÁ platnÁ odpovÅÄ. ProtoÚe jsou lepÓÉ neÚ vÓichni ti nejvÅtÓÉ ÕtoÃnÉci a agresoÒi z NATO.
(ET)

ãlÁnek "Historick× souvislosti" Ãerpal z materiÁlÊ JugoslÁvsk×ho velvyslanectvÉ a Ãasopisu "Jedinstvo" - odboru dokumentace.

VùZVA!
Chcete-li svÙm podpisem podpoÒit srbskÙ a jugoslÁvskÙ lid proti agresi ze strany NATO, mÁte tak moÚnost uÃiniti v budovÅ velvyslanectvÉ SR JugoslÁvie v Mosteck× ulici v Praze v pÒÉzemÉ . ( NeostÙchejte se zazvonit ).
MÊÚete zde i dobrovolnÅ pÒispÅt na jugoslÁvskÙ ãervenÙ kÒÉÚ a tak× jsou zde volnÅ k dispozici tiskoviny a rÊzn× materiÁly (napÒ. i Ãasopis SlovanskÁ vzÁjemnost).

Tak se nÁm poÃasÉ vymklo kontrole

V lednu 1910 byla zÁplavami postiÚena PaÒÉÚ. Pod vodou se ocitly ulice a nÁmÅstÉ, nÁdraÚÉ, silnice i stanice metra. V Õnoru 1911 bylo zaznamenÁno zemÅtÒesenÉ v oblasti PamÉru, ale aÚ v roce 1913 se zvlÁÓtnÉ skupinÅ podaÒilo oblast katastrofy prozkoumat. Zjistilo se, Úe nÁsledkem zemÅtÒesenÉ doÓlo k obrovsk×mu sesuvu dvou a pÊl miliard krychlovÙch metrÊ zeminy a hornin, kter× pohÒbily vesnici Usoj s padesÁtiÃtyÒmi obyvateli. PÊda a horniny zavalily ÕdolÉ a vytvoÒily hrÁz 750m vysokou, kterÁ pÒehradila Òeku Murgab. Vzniklo rozlehl× jezero dlouh× 50km a hlubok× 300m. Dnes je jezero jeÓtÅ vÅtÓÉ a jeho maximÁlnÉ hloubka dosahuje 500m.
PrvnÉho zÁÒÉ 1923 zniÃilo siln× zemÅtÒesenÉ japonskÁ mÅsta Tokio a Jokohamu. DÉlo zkÁzy dovrÓily vlny tsunami vysok× aÚ deset metrÊ. Sto tisÉc lidÉ zahynulo a miliÏn lidÉ zÊstalo bez pÒÉstÒeÓÉ.
Tragick× zÁplavy na ÃÉnsk× Òece Jang-c´-tiang pÒekonaly vÓechny pÒedchÁzejÉcÉ smutn× rekordy. Byly zniÃeny 4 miliÏny domÊ, 60 miliÏnÊ lidÉ utrpÅlo Ókody a 140.000 jich utonulo. Pod vodou se ocitlo 300.000 km ÃtvereÃnÉch, to je ÕzemÉ vÅtÓÉ neÚ Rakousko, Bulharsko a MaÄarsko dohromady. Na mnoha mÉstech voda dlouh× mÅsÉce neopadÁvala. NapÒÉklad mÅsto Chang-Ãou leÚelo pÒes ÃtyÒi mÅsÉce pod dvoumetrovou, mÉsty pÅti aÚ Óestimetrovou, vrstvou vody.
V roce 1933 se vrhla na bÒehy japonsk×ho ostrova HonÓÕ vÉce neÚ dvacetimetrovÁ vlna tsunami a usmrtila asi 3.000 lidÉ.
V roce 1936 postihla povodeÎ Mississippi v USA. RozbouÒenÁ Òeka zaplavila ÕzemÉ o rozloze 72.000 km ÃtvereÃnÉch a vytvoÒila cel× moÒe obsahujÉcÉ asi sto miliard krychlovÙch metrÊ vody.
V roce 1938 se pÒihnal silnÙ uragÁn na vÙchodnÉ pobÒeÚÉ USA. MoÒsk× vlny pronikly aÚ 35km na pevninu. Zaplavily domy, silnice, pole, lesy a zahrady ÃtyÒ aÚ osmi metrovou vrstvou vody. Obrysy a tvÁÒ Nov× Anglie se ÕplnÅ zmÅnily, objevilo se mnoho novÙch zÁlivÊ a zmizela Òada pÉseÃnÙch kos.
PrvnÉho dubna 1946 doÓlo k podmoÒsk×mu zemÅtÒesenÉ v oblasti Aleutsk×ho hlubokomoÒsk×ho zlomu. Obrovsk× vlny tsunami se ÒÉtily TichÙm oceÁnem rychlostÉ 800 km/hod a za nÅkolik hodin dosÁhly bÒehy HavajskÙch ostrovÊ vzdÁlenÙch tÒi a pÊl tisÉce kilometrÊ od ohniska zemÅtÒesenÉ.
ZemÅtÒesenÉ, ke kter×mu doÓlo na AljaÓce 9.7.1958 vyvolalo straÓlivou vlnu tsunami v zÁlivu Lituya. PodrobnÙ prÊzkum, kterÙ provedli odbornÉci ukÁzal, Úe vlna v zÁlivu Lituya byla vysokÁ 600m!
PÒi silnÙch zemÅtÒesenÉch se pÒesune obrovsk× mnoÚstvÉ hornin. PÒi Gobijsko-Altajsk×m zemÅtÒesenÉ na jihu Mongolska v ÒÉjnu 1957 byla pÒesunuta ÃÁst horsk×ho masÉvu o rozloze tÒi a pÊl kilometru nÅkolik desÉtek metrÊ smÅrem na vÙchod a 328 metrÊ na jih.
PÒi Chilsk×m zemÅtÒesenÉ v roce 1960 pohltily vody Tich×ho oceÁnu pobÒeÚnÉ pÁs Chile o rozloze 10.000 km ÃtvereÃnÉch, coÚ je tÒetina ÕzemÉ Belgie. Toto ÕzemÉ kleslo do hloubky dvou metrÊ.
Katastrofy se neodehrÁvaly pouze v tomto stoletÉ. NapÒÉklad v srpnu 1883 vybuchla sopka Krakatau leÚÉcÉ mezi indon×skÙmi ostrovy Sumatrou a JÁvou a prach se zvedl do vÙÓky sedmdesÁti aÚ osmdesÁti kilometrÊ a rozptÙlil se na ploÓe vÅtÓÉ neÚ 827.000 km ÃtvereÃnÉch. VÙbuchy bylo slyÓet aÚ v Singapuru a v AustrÁlii. NÁsledn× vlny tsunami dosahovaly aÚ 35 metrÊ. RychlostÉ 566 km/hod se pÒehnaly pÒes celÙ IndickÙ oceÁn a udeÒily na bÒehy Cejlonu, jihovÙchodnÉ Afriky a Jemenu. V Tich×m oceÁnu byly zaznamenÁny nejen na jednotlivÙch ostrovech OceÁnie, ale i na cel×m pobÒeÚÉ Ameriky, v Atlantiku u Panamsk× ÓÉje a dokonce v prÊlivu La Manche !
Za jedinÙ den - tÒinÁctÙ leden 1362 - byl zniÃen bouÒÉ jeden z nejvÅtÓÉch pÒÉstavÊ SevernÉho moÒe Rungholt, leÚÉcÉ na ostrovÅ Noordstrano.
Z tohoto pÒehledu je vidÅt, Úe katastrofy, zÁplavy a povodnÅ pronÁsledovaly obyvatele naÓÉ planety na poÃÁtku naÓeho stoletÉ, v jeho polovinÅ, v ÓedesÁtÙch letech, sedmdesÁtÙch letech a Úe je mÊÚeme oÃekÁvat i dnes. K podobnÙm, ne-li rozsÁhlejÓÉm katastrofÁm dochÁzelo tak× v devatenÁct×m, osmnÁct×m, sedmnÁct×m i ÓestnÁct×m stoletÉ. V kronikÁch rÊznÙch nÁrodÊ psanÙch nejrÊznÅjÓÉmi jazyky se mÊÚeme doÃÉst o zÁplavÁch, povodnÉch ke kterÙm doÓlo pÒed stovkami a tisÉci let na DÁln×m vÙchodÅ, ve StÒedomoÒÉ, ve StÒednÉ Americe nebo v jiÚnÉ Asii.
Klima planety se pÒirozenÅ mÅnÉ. Na Zemi je jednou tepleji, jednou chladnÅji. VÚdyÔ na ópilberkÁch kdysi rostly palmy a v AntarktidÅ Úili teplomilnÉ plazi! Kdyby roztÁly jen ledy Antarktidy, zvedla by se hladina oceÁnÊ o vÉce neÚ padesÁt metrÊ. VÙzkumy poslednÉch let ukÁzaly, Úe kontinent se zaÃal pokrÙvat ledovÙm pancÉÒem asi pÒed deseti aÚ dvaceti miliÏny lety. V t× dobÅ jeÓtÅ neexistovaly ledovce v GrÏnsku a ÕroveÎ oceÁnu byla tedy asi o sto i vÉce metrÊ vÙÓe neÚ nynÉ ! Geologick× Õdaje poskytujÉ dostateÃnÙ podklad pro tvrzenÉ, Úe bÅhem tÒetihor, zejm×na v jejich zÁvÅru, a v obdobÉ Ãtvrtohor prodÅlaly moÒsk× kotliny velk× zmÅny sv×ho objemu. Tyto zmÅny probÉhaly velmi rychle a to se muselo projevit zmÅnou vÙÓky hladiny oceÁnu a vyvolat transgrese ( Õtok oceÁnu na pevninu ) a regrese ( Õstup oceÁnu ). Potopy byly katastrofÁlnÉ v geologick×m slova smyslu. Pokud byly potopy zpÊsobeny silnÙmi projevy tektoniky na souÓi a zejm×na na dnÅ oceÁnu, mÊÚeme tvrdit, Úe pohyby musely bÙt provÁzeny silnÙmi otÒesy moÒe. Ohromn× vlny tsunami nejednou katastrofÁlnÅ zaplavovaly rozsÁhlÁ nÉÚinnÁ ÕzemÉ moÒsk×ho pobÒeÚÉ. Potopy byly opakovan×. BÅhem Ãtvrtohor se opakovaly nejm×nÅ tÒi pÒÉvaly vod a tÒi velk× Õstupy moÒe.
PÒed 600 tisÉci lety byla hladina oceÁnÊ o 600 metrÊ vÙÓe neÚ dnes ! PÒed dvÅmi sty aÚ tÒemi sty tisÉci let se ÕroveÎ oceÁnÊ ve srovnÁnÉ s dneÓkem snÉÚila o 200 metrÊ.
V dobÅ pÒed ÃtyÒmi sty aÚ Óesti sty tisÉci lety se zvedla hladina oceÁnÊ oproti dneÓku o osmdesÁt aÚ sto metrÊ. PÒed dvÅma aÚ tÒemi miliÏny let se snÉÚila hladina oceÁnÊ ve srovnÁnÉ s dneÓkem o dvÅ stÅ nebo dokonce tÒi sta metrÊ. PÒed ÃtyÒmi miliÏny lety se ÕroveÎ oceÁnÊ zvedla oproti dneÓnÉmu stavu o 150-180 metrÊ.
MnohokrÁt se ostÒe mÅnily obrysy pevniny i reli×f moÒsk×ho dna, zÁroveÎ kolÉsala prÊmÅrnÁ teplota na Zemi o mnoho stupÎÊ obÅma smÅry. Mnohem chladnÅji neÚ dnes bylo v GlaciÁlech, o poznÁnÉ vÅtÓÉ teplota a vlhkost panovala v dobÅ DinosaurÊ.
SvÅdectvÉ ÓelfÊ, skalnÉch teras, usazenin, zkamenÅlin, zatopenÙch mÅst i legend jasnÅ dokazujÉ, Úe Úivot na tÅlese zvan×m ZemÅ nenÉ nic statick×ho.
A na pozadÉ toho vÓeho se jevÉ vÙrok, jenÚ je zÁroveÎ nadpisem tohoto ÃlÁnku, kterÙ pronesl jeden znÁmÙ, nicm×nÅ bezvÙznamnÙ malÙ ÃlovÉÃek, jako absurdita vÓech absurdit. UÚ jen z vÅcn×ho dÊvodu, protoÚe lidstvo jako takov× poÃasÉ nikdy nekontrolovalo. K tomu navÉc pravil, Úe lidstvo svou prÊmyslovou a dalÓÉmi Ãinnostmi vyvolalo oteplovÁnÉ planety. A to zase zpÊsobuje neustÁle se zvyÓujÉcÉ poÃet ÚivelnÙch katastrof. Na to lze odpovÅdÅt jedno. Z mnoha vÅdeckÙch dÊkazÊ bylo zjiÓtÅno, Úe prÊmÅrnÁ teplota na Zemi byla ve 13.stoletÉ vyÓÓÉ neÚ dnes. TeplomilnÁ fauna i flora zasahovala mnohem dÁle na sever. V GrÏnsku rostlo vÉno atd. A po prÊmyslov× Ãinnosti ani vidu ani slechu.
ZmiÎovanÙ ÃlovÉÃek je buÄ blÁzen nebo podvodnÉk, moÚnÁ obojÉ. KaÚdopÁdnÅ patÒÉ mezi ty, v jejichÚ lobbystickÙch zÁjmech na cestÅ k moci je ÓÉÒenÉ fÁm o tzv. "ozÏnov× dÉÒe", o "sklenÉkov×m efektu", o enormnÉm nÁrÊstu poÃtu katastrof a dalÓÉch.
Tzv. ozÏnovÁ dÉra je svÅtu znÁma zhruba tÒicet let. Jak si nÅkdo troufÁ tvrdit, Úe zde nebyla pÒed sto lety, tisÉci lety Ãi miliÏnem let ? V t× dobÅ ÚÁdnÁ mÅÒenÉ neprobÉhala. I o skuteÃnosti, Úe planetÁrnÉ klima je jednou chladnÅjÓÉ a jindy naopak teplejÓÉ nikdo rozumnÙ nepochybuje. Tak× katastrof bylo vÚdy dost, jak ostatnÅ vyplÙvÁ z textu. Jak se zdÁ, mnoha lidem chybÉ byÔ jen sebemenÓÉ pokora pÒed pÒÉrodou.
NaÓtÅstÉ mÁ nÁÓ zÁkonÉk paragraf o ÓÉÒenÉ poplaÓnÙch zprÁv a na zÁkladÅ toho by mÅli bÙt stÉhÁni ti, kdoÚ takov×to fÁmy rozhlaÓujÉ do svÅta.
(KD)

úaluji !

NevÉm, zda na HradÅ vlÁdne domina, ale z Hradu nÁm vlÁdne zrÁdce!
VypÊjÃil jsem si ZolÊv citÁt nikoliv pro obÚalobu spoleÃnosti za prohÒeÓky proti jednotlivci, nÙbrÚ pro obÚalobu jednotlivce za zradu spoleÃnosti.
DÁvÁm za vinu V. Havlovi, nynÉ prezidentu ãR, nÁsledujÉcÉ skutky:

Po listopadu r.1989 zachrÁnil kÊÚi komunistÊm ( za pouÚitÉ vÙsmÅÓn×- ho " nejsme jako oni " ), umoÚnil nÁvrat "osmaÓedesÁtnÉkÊ" z jeho disidentsk×ho okruhu, z nichÚ nÁm mnozÉ dodnes vlÁdnou, mÉsto aby byli ihned postaveni mimo hru.

Svou politikou poÓkodil Ãesk× hospodÁÒstvÉ (faktickÁ a vysoce netaktickÁ likvidace zbrojnÉho prÊmyslu, zhorÓenÉ vztahÊ s ãÉnou - nejvÅtÓÉm a nejperspektivnÅjÓÉm trhem).

NeustÁlÁ trapnÁ obhajoba ãeskoslovenska, kter× nechtÅl ÚÁdnÙ z jeho nÁrodÊ.

Uvedl nÁs na scestnou politiku "nÁvratu do Evropy" - rozumÅj -zaÃlenÅnÉ do EU, aniÚ by minimÁlnÅ vysvÅtlil oÃ tu vlastnÅ jde.

Uzurpuje si nÁrok na novou legendu - vÚdy byl pro NATO, zatÉmco ostatnÉ ne ( paralela s TGM-tatÉÃkem osvoboditelem a jeho legendou ). UvidÉme, co Parlament odhlasuje, aÚ Havlovi skonÃÉ volebnÉ obdobÉ. (Pan prezident Havel se zaslouÚil o nÁÓ vstup do NATO ?).

VeÓkerou vinu za politiku, na nÉÚ se podÉlel, svaluje na V.Klause jako nejen hlavnÉho, nÙbrÚ jedin×ho vinÉka.

PomocÉ sv×ho "hradnÉho kÒÉdla" (jeÚ stÁle popÉrÁ, ale kter× samo o sobÅ nemusÉ bÙt Ópatn× - prezident pochopitelnÅ mÁ nÁrok mÉt svÊj politickÙ postoj a ten v rÁmci zÁkonÊ prosazovat), prosazuje proti vÊli i zÁjmÊm nÁroda sv× politick× nÁzory (jejÉÚ vliv naÓtÅstÉ upadÁ).

Sv× odpÊrce zcela bezohlednÅ a nedemokraticky pranÙÒuje (Cibulka,KnÉÚÁk) - zÒejmÅ tÅÚko snÁÓÉ jinÙ nÁzor, nedej BoÚe kritiku. Tolik proklamovanÁ svoboda slova je rÁznÅ potlaÃovÁna.

NÅkolikrÁt (dÁvno pÒed krizÉ v Kosovu) navrhoval preventivnÅ bombardovat BÅlehrad.

VÅdomÅ lÚe a mlÚÉ. Jednou ÒÉkÁ, Úe õstavu nelze zmÅnit (konkr×tnÅ se jednÁ o klauzuli o VõSC), jindy nÁvrhy zmÅn podporuje, Ãi iniciuje (naÓe zaÃlenÅnÉ do nadnÁrodnÉch celkÊ, vyslÁnÉ a pÒÉtomnost vojsk, ....atd.)

SvÙm postojem zpochybnil zÁkony ve sv× podstatÅ (napÒ. causa ChadimovÁ). I kdyÚ s vÙroky soudu nesouhlasÉme, musÉme je respektovat, to platÉ i pro hlavu stÁtu, chceme-li, aby nÁs i ostatnÉ vidÅli jako prÁvnÉ stÁt.

JmenovÁnÉm moÚnÙch nÁstupcÊ zpÊsobil mezinÁrodnÉ faux pas. Ne snad samotnÙm aktem jmenovÁnÉ (nic jej nezapovÉdÁ), ale vypovÉdÁ o jeho snaze pÒipodobnit se s tatÉÃkem TGM. HlavnÅ nÁm vÓak zpÊsobil ostudu v zahraniÃÉ. MluvÃÉ min.zahraniÃÉ USA se radÅji pÒeptal, zda je pan Havel jiÚ zdrÁv, jen P. BuzkovÁ naÓla dosti odvahy,aby to veÒejnÅ odmÉtla. NehledÅ na to, Úe M. AlbrightovÁ je cizinka a T. HalÉka odmÉtÁ i vlastnÉ cÉrkev pro pÒÉliÓ liberÁlnÉ postoje.

NeustÁle pracuje na podlamovÁnÉ naÓÉ nÁrodnÉ cti a hrdosti, zejm×na postoji a vÙroky v duchu "Úe se stydÉ, Úe nÁm musÉ prezidentovat". NEMUSé !
PÒemÙÓlel jsem, zda mÁm takto ÕtoÃit na prezidenta. AvÓak prÁvÅ takovÉ lid× jako je Havel a jeho klika znevÁÚili Òadu ÕctyhodnÙch institucÉ, vÃetnÅ hlavy stÁtu. Chceme-li se zbavit dÊsledkÊ, musÉme zniÃit pÒÉÃinu !
(Eugen)

Levice nebo pravice

ãasto slÙchÁme vyjÁdÒenÉ typu, Úe levici a pravici vymyslili zednÁÒi k rozdÅlenÉ nÁrodÊ nebo ( v lepÓÉm pÒÉpadÅ ) je to pÒeÚitek z minul×ho stoletÉ, dnes to tak jiÚ nenÉ apod. S tÉm se nemohu ztotoÚnit.
PÒednÅ, v Ãem tkvÉ rozdÉl mezi obÅma pÏly ? ( MusÉm pÒedeslat, Úe se nynÉ nebudu zabÙvat ani levÙmi extr×my jako je komunismus Ãi anarchie, ani kÒÉÚenci liberalismu spojujÉcÉ pravicov× pojetÉ ekonomiky s levicovou politikou nebo opaÃnou stÒednÉ cestou - faÓismem ).
Ideologick× koÒeny pravice tkvÉ v konzervatismu a tradiÃnÉch hodnotÁch. HospodÁÒstvÉ chÁpe jako decentralizovanÙ homogennÉ celek, kterÙ vedou jednotlivÉ majitel× Ãi Òeditel× podnikÊ podle svÙch moÚnostÉ a odhadÊ potÒeb trhu. Naproti tomu levice je ve sv×m principu socialistickÁ. OdvolÁvÁ se na masy ( lid ), odmÉtÁ "reakÃnÉ zpÁteÃnictvÉ", volÁ po pokrokov×m uspoÒÁdÁnÉ spoleÃnosti. KromÅ toho byla v historii Ãasto demokratiÃtÅjÓÉ ( prÁvÅ pro odvolÁvÁnÉ se na vlÁdu lidu ). HospodÁÒstvÉ si socialist× pÒedstavujÉ ÒÉzen× shora moudrÙmi a neomylnÙmi stÁtnÉmi ÕÒednÉky.
Toto jsou dva tradiÃnÉ archetypy evropskÙch politickÙch proudÊ. MÊÚete namÉtnout, Úe nacionalismus prochÁzÉ napÒÉÃ politickÙm spektrem. To je samozÒejmÅ do urÃit× mÉry pravda. Ale stejnÅ tak je pravda, Úe jsou lid× ( i vlastenci ) s nÁzory konzervativnÉmi nebo socialistickÙmi. V dneÓnÉ dobÅ kterÁ je pro naÓi vlast a zejm×na nÁrod tak tÅÚkÁ, musÉ vÓichni pÒesvÅdÃenÉ vlastenci spojit sv× sÉly k odstranÅnÉ pÊvodu tohoto zla, aby nÁÓ nÁrod mohl opÅt vzkv×tat. Pamatujme ovÓem, Úe po spoleÃn×m vÉtÅzstvÉ ( v nÅÚ pevnÅ vÅÒÉm ), budou obÅ nacionalistick× skupiny ( pravicovÁ a socialistickÁ ) stÁt zÁkonitÅ proti sobÅ. PÊjde o to, kterou cestou se osvobozenÙ nÁrod vydÁ. SpoleÃnÅ mÊÚou socialist× s konzervativnÉ pravicÉ totiÚ jÉt jen v dobÅ nejvÅtÓÉho ohroÚenÉ.
(Hoola)

Je to jeÓtÅ sport?

Ve sv×m ÃlÁnku bych se chtÅl zamyslet nad jednÉm z fenom×nÊ, kterÙ provÁzÉ lidstvo jiÚ od starovÅku. TÉmto fenom×nem je sport. ChtÅl bych se pÒedevÓÉm vÅnovat dneÓnÉ Õloze sportu ve spoleÃnosti.
Sport mÅl od nepamÅti dvÅ zÁkladnÉ vlastnosti. Jednak mÅl slouÚit ke zlepÓenÉ Ãi udrÚenÉ fyzick×, ale i psychick× kondice a tak× jako zÁbava. V t×to podobÅ pÒetrvÁval vÅky. Ale v tomto stoletÉ, zejm×na po druh× svÅtov× vÁlce, se podle mne Õloha sportu radikÁlnÅ zmÅnila. Tato zmÅna by se dala shrnout do jedin× vÅty: "Sport se zmÅnil na byznys". Sport a sportovci byli ovlÁdnuti obchodnÉky a spekulanty, kteÒÉ chtÅjÉ sport vyuÚÉvat pouze ke sv×mu obohacenÉ. ExistujÉ samozÒejmÅ vÙjimky, ale v nejrozÓÉÒenÅjÓÉch a nejlukrativnÅjÓÉch druzÉch sportu, jako je fotbal, hokej, cyklistika, atletika, box, basketbal, golf, a nebo tenis, je tÅchto vÙjimek pramÁlo. A bohuÚel kouzlu a moci penÅz podl×hajÉ i sami sportovci a jsou schopni udÅlat pro penÉze a (pomÉjivou) slÁvu cokoliv. A tak dnes vidÉme, Úe ve sportu se pohybujÉ miliardy dolarÊ placen× za televiznÉ prÁva, reklamu a platy sportovcÊ. Syst×m sportovnÉch soutÅÚÉ je neustÁle upravovÁn tak, aby pÒilÁkal co nejvÉce sponzorÊ, pravidla jsou upravovÁna a sportovci jsou nuceni ke stÁle lepÓÉm vÙkonÊm. TypickÙm pÒÉkladem jsou Olympijsk× hry. Ty pak vypadajÉ spÉÓe jako pÒehlÉdka reklamy, sponzorÊ a umÅle vytvoÒenÙch hvÅzd, neÚ jako velkÙ sportovnÉ svÁtek.
Snad nejhorÓÉm aspektem promÅny sportu na vÙrobnu penÅz je doping. Sportovci jsou dohÁnÅni ke stÁl×mu zlepÓovÁnÉ vÙkonÊ, je jim ÒÉkÁno, Úe ÕspÅch je pro nÅ to nejdÊleÚitÅjÓÉ, jsou jim nabÉzeny stÁle vÅtÓÉ penÉze a sportovci na tuto hru pÒistupujÉ. A jelikoÚ lidsk× moÚnosti majÉ sv× meze, sahajÉ sportovci po dopingu. Ten je dnes rozÓÉÒen vÓude a je jiÚ brÁn jako nÅco pÒirozen×ho. MorÁlnÉ hodnoty, smysl pro fair-play a zdravÉ jiÚ nejsou dÊleÚit×. DÊleÚitÙ je jen momentÁlnÉ ÕspÅch a pro ten je potÒeba udÅlat vÓe. VÃetnÅ dopingu.
DalÓÉm probl×mem, kterÙ pÒinÁÓÉ do sportu sÉla penÅz, je fakt, Úe dnes jiÚ prakticky ve vrcholov×m sportu nevÉtÅzÉ ten lepÓÉ, ale ten bohatÓÉ. A nemusÉ to bÙt jen pÒÉm× kupovÁnÉ zÁpasÊ. ProstÅ ten, kdo mÁ vÉc penÅz, mÊÚe zajistit lepÓÉ podmÉnky, koupit lepÓÉ hrÁÃe a mÁ samozÒejmÅ vÅtÓÉ moc pÒi zÁkulisnÉch jednÁnÉch.
A tak se z dneÓnÉho sportu vytrÁcÉ radost z dobr×ho vÙkonu, z pohybu, smysl pro Ãestn× zÁpolenÉ a fair-play a pro divÁky se sport stÁvÁ spÉÓe kulturnÉ zÁleÚitostÉ. AntiÃtÉ olympionici nebo nadÓenÉ propagÁtoÒi sportu z pÒelomu stoletÉ by pÒi pohledu na dneÓnÉ sport zaplakali.
(Hoola)

RudÁ hrozba

V roce 1917 bolÓevici uchvÁtili pomocÉ sovÅtÊ moc v Rusku. AÃkoliv o ni museli bojovat jeÓtÅ t×mÅÒ tÒi roky, na tom, Úe jsou u vesla, to nic nezmÅnilo.
ZÁroveÎ ovÓem chtÅli revoluci exportovat do vÁlkou rozvrÁcen× Evropy a vytvoÒit svÅtovÙ sovÅtskÙ stÁt dÅlnÉkÊ a rolnÉkÊ. Byla to obrovskÁ rudÁ sÉla, kterÁ jako krvavÁ vlna zalila nÁÓ kontinent. Tehdy ovÓem nÁrody, zdÁ se, nebyly jeÓtÅ pro revoluci pÒipraveny; koÒeny, tradice a morÁlka byly zapuÓtÅny v hodnotÁch minulÙch staletÉ pÒÉliÓ silnÅ. A tak se rudÁ revoluce tehdy rozbila o odhodlÁnÉ a bodÁky Freikorps, Horthyho honv×dÊ, polskÙch, rumunskÙch a ÃeskÙch vojÁkÊ a to za pomoci bÉlÙch gardistÊ na Rusi. I samo sovÅtsk× Rusko se, byÔ po ÒadÅ desetiletÉ, zhroutilo. Sice ne dÉky "kontrarevoluci", ale hospodÁÒsky, pÒesto se zhroutilo.
ZrÊdnÁ komunistickÁ ideologie vÓak nepadla spolu s hospodÁÒstvÉm. JejÉ propagÁtoÒi rafinovanÅ zmÅnili taktiku, poznavÓe, Úe Evropa nenÉ pro revoluci velk×ho formÁtu pÒipravena. CÉl vÓak zÊstal tentÙÚ. Je jÉm ÒÉdit vÓechno a ovlÁdat vÓechny z nÅjak×ho "ÒeditelstvÉ ZemÅkoule".
DomnÉvÁm se, Úe komunismus zdaleka nenÉ na Õstupu, nÙbrÚ naopak. Jen forma se zÁsadnÅ promÅnila. VezmÅme souÃasnou realitu a porovnejme ji se "starÙmi komunistickÙmi cÉli":
KomunistickÙ internacionalismus byl nahrazen novÙm zaklÉnadlem - globalizacÉ. Ta se v poslednÉch deseti letech stala metou, k nÉÚ se navÉc blÉÚÉme mÉlovÙmi kroky. NamÉsto druÚby je nynÉ integrace. NÁrodnÉ hrdost je potlaÃovÁna a zesmÅÓÎovÁna stejnÅ jako dÒÉve. BoÒÉ se stÁle
jak×koliv tradice, zmÅny ve stÁtnÉ administrativÅ nerespektujÉcÉ jak×koliv historick× hranice a formy jsou jiÚ vÓednÉm Õkazem (nejnovÅji napÒ. euroregiony, tak× naÓe nov× vyÓÓÉ ÕzemnÅ (samo)sprÁvnÉ celky nÁpadnÅ pÒipomÉnajÉ bolÓevick× paskvily z let 1949-60).
ZruÓit soukrom× vlastnictvÉ se nepodaÒilo zcela ani v bÙval×m komunistick×m svÅtÅ, nicm×nÅ dneÓnÉ socialistick× vlÁdy majÉ dost prostÒedkÊ, jak alespoÎ naklÁdÁnÉ se soukromÙm majetkem omezit. Mezi nÅ patÒÉ zejm×na danÅ z nemovitostÉ, danÅ dÅdick×, stÁtnÉ plÁnovÁnÉ a regulace zemÅdÅlsk× vÙroby. OmezenÉ prÁv vlastnÉkÊ pÊdy nenÉ jen v urÃovÁnÉ, co se kde bude pÅstovat, ale i v tom, co se kde bude stavÅt. ObdobnÁ situace je s dÅdickÙm prÁvem.
SluÃovÁnÉ a skupovÁnÉ bank nÅkolika mÁlo silnÙmi skupinami umoÚÎuje MezinÁrodnÉmu mÅnov×mu fondu a podobnÙm organizacÉm ( niÃÉm nekontrolovatelnÙch ! ) doslova globÁlnÉ pÒerozdÅlovÁnÉ prostÒedkÊ, Úe si to snad ani Marx nedovedl pÒedstavit. PomocÉ odborÊ je niÃeno hospodÁÒstvÉ a jsou omezovÁna hospodÁÒskÁ vedenÉ firem a podnikÊ. úe odbory nehÁjÉ zÁjmy zamÅstnancÊ (v ÃemÚ je opodstatnÅnÉ jejich existence), ale jsou neovladatelnou nÁtlakovou skupinou, mÊÚeme vidÅt na pÒÉkladu marn× snahy o jakoukoliv sebemenÓÉ reorganizaci stÁtnÉch drah. PÒitom zefektivnÅnÉ provozu by pomohlo nejen majiteli, ale i zamÅstnancÊm a pÒedevÓÉm zÁkaznÉkÊm.
V prosazovÁnÉ rÊznÙch stÁtnÉch monopolÊ v dopravÅ, obchodu a spojÉch se ukazuje podobnost komunistÊ a globÁlnÉch socialistÊ v cel× sv× nahotÅ. Pamatujete se na "urbanizaci venkova a ruralizaci mÅsta" ? Ani od toho nebylo ustoupeno; jen se nynÉ volÉ termÉny jako dopravnÉ obsluÚnost, decentralizace, dekoncentrace vÙroby apod.
Zde je ovÓem zcela na mÉstÅ poznamenat, Úe tento probl×m mÁ ÓirÓÉ zÁklad. Velk× prÊmyslov× a mÅstsk× aglomerace logicky pÒinÁÓÉ Òadu probl×mÊ ve vÓech oblastech. ParalelnÅ vÓak musÉme mÉt na pamÅti starÙ marxistickÙ cÉl sjednocenÉ mÅst s venkovem a rovnomÅrn× zalidnÅnÉ svÅta, jehoÚ ÕÃel mi zÊstÁvÁ skryt.
A nynÉ pÒijde argument z nejvÙmluvnÅjÓÉch. Zde se podobnost, ne-li totoÚnost obou zÒÉzenÉ, komunistick×ho i globalistick×ho objevuje snad nejcharakteristiÃtÅji. Je to strach z politick× konzervativnÉ pravice, oznaÃovÁnÉ ideologickÙch protivnÉkÊ za faÓisty. Mimochodem, nepÒipomÉnÁ to tolik pranÙÒovan× svalovÁnÉ vÓÉ viny na úidy a "ÚidozednÁÒe" v nacistick×m stÁtÅ ? Kolik lidÉ nejen u nÁs, ale na cel×m svÅtÅ pamatuje faÓistickou realitu ? MnozÉ ani pÒibliÚnÅ netuÓÉ, co je to za ideologii. PÒesto slyÓÉme dnes a dennÅ jak je kdekdo za faÓistu oznaÃovÁn. V tomto se opravdu vÊbec nic nezmÅnilo.
Na konec jeÓtÅ "maliÃkost": prakticky v cel× EvropÅ vlÁdnou socialist×, "postkomunist×", liberÁlov×, v nÅkte-rÙch "demokratickÙch" zemÉch dokonce otevÒenÅ komunist×. KdyÚ se nÅkde v cizinÅ dostanou nacionalist× do parlamentu ( u nÁs bohuÚel takovÁ schopnÁ strana nenÉ ), je to katastrofa celosvÅtovÙch rozmÅrÊ.
MarxistickÁ KSãM s 15% preferenÃnÉch hlasÊ je pomalu partnerem pro vstup do vlÁdy a z m×diÉ je Ãas od Ãasu slyÓet uklidnÅnÉ podhradÉ, Úe se nic nedÅje, Úe 85% lidÉ by je nevolilo a Úe jsou zvoleni demokraticky.
A my, ãeÓi, k naÓÉ nÁrodnÉ hanbÅ, se jistÅ propracovÁvÁme do Ãela v pÒÉpravÅ naÓeho stÁtu na globalizovanÙ svÅt. Zcela podle star×ho ÕslovÉ poturÃenec horÓÉ Turka ! PlÉÚivÁ socialistickÁ revoluce vÉtÅzÉ na vÓech frontÁch za vydatn× podpory svÙch souÃasnÙch i budoucÉch obÅtÉ. NÁrode, procitni !
NeodpustÉm si vÓak poznamenat, Úe pÒes toto vÓechno je naÓe situace - zatÉm - zajist× lepÓÉ neÚ byla za vlÁdy KSã pod taktovkou Kremlu. VÚdyÔ jiÚ jen samo umoÚnÅnÉ existence nacionalistickÙch a konzervativnÉch politickÙch subjektÊ a z nÉ vyplÙvajÉcÉ moÚnost ÕÃasti na politick×m boji je pro nÁs nadÅjÉ, jeÚ dÒÉve nebyla.
(Eugen)

Kdo je nepÒÉtel?

RÁd bych tÉmto ÃlÁnkem zareagoval na, podle mne, neblahÙ a nebezpeÃnÙ jev, kterÙ jsem v poslednÉ dobÅ zaregistroval z vÉce stran. BohuÚel se tento jev objevuje pÒedevÓÉm ve vlasteneckÙch kruzÉch. TÉmto jevem je obhajoba, Ãi dokonce podpora jistÙch zemÉ, kter× majÉ nÅjakÙ druh konfliktu Ãi napÅtÉ s USA.
Tak se napÒ. mohu doÃÉst, Úe IrÁk a SaddÁm Husajn nepÒedstavujÉ hrozbu, nebo Úe vstupem do NATO zÉskÁme nepÒÁtele, kter× bychom jinak nemÅli ( IrÁk, érÁn, Lybie ). Jindy se zase dozvÉdÁm, Úe s ãÉnou je potÒeba mÉt dobr× vztahy, a to protoÚe prÙ v souÃasn× dobÅ pÒedstavuje ãÉna jedinou mocenskou protivÁhu USA, nebo jsem pÒesvÅdÃovÁn o nutnosti spoluprÁce a podpory arabskÙch zemÉ bojujÉcÉch proti americko-izraelsk× politick×, ekonomick× a vojensk× moci. Tyto nÁzory povaÚuji za nebezpeÃn×, a proto je tyto nutno dÊraznÅ odmÉtnout.
Nechci popÉrat fakt, Úe USA, vzhledem k tomu, kdo je ovlÁdÁ a jakÙ majÉ mocenskÙ vliv, pÒedstavujÉ reÁlnou a vÁÚnou hrozbu, nebo fakt, Úe chovÁnÉ Izraele je nepÒÉpustn×. NesmÉme vÓak sklouznout k tomu, abychom za hrozbu a nebezpeÃÉ povaÚovali pouze tyto stÁty a vÓechny zemÅ majÉcÉ s nimi konflikt povaÚovali za dobr×.
Co se tÙÃe ãÉny, musÉme si uvÅdomit, Úe zde je u moci komunismus ( i kdyÚ tzv. reformnÉ ), jedna z nejhorÓÉch a nejnebezpeÃnÅjÓÉch ideologiÉ v historii. DalÓÉm faktem je poÃet obyvatel, kterÙch je v ãÉnÅ pÒes miliardu. Tento poÃet neustÁle roste a jednou si bude tato masa lidÉ hledat prostor pro Úivot. Kam se obrÁtÉ nemusÉm doufÁm dodÁvat. A kdyby zÁleÚelo jen na nich, udÅlali by to jiÚ dnes.
OhlednÅ arabskÙch zemÉ mne jejich podpora pÒekvapuje jeÓtÅ vÉce. KÒesÔanskÁ evropskÁ civilizace mÁ s islÁmem ty nejhorÓÉ zkuÓenosti, a to nejen v historii. StaÃÉ se podÉvat na Francii, kde je rozsÁhlÁ arabskÁ komunita, kterÁ pÊsobÉ jen probl×my, nebo na dneÓnÉ situaci v Kosovu.
ChÁpu, Úe je lÁkav× sympatizovat se zemÅmi, kter× shodnÅ nazÙvajÉ USA "VelkÙm Satanem", kter× brÁnÉ prÊniku zÁpadnÉho konzumnÉho Úivota do jejich kultury a kter× si zachovÁvajÉ urÃitou nezÁvislost na politick× a ekonomick× moci USA a ZÁpadu. Ale tyto zemÅ nejsou o nic lepÓÉ ! IslÁm vÚdy pÒedstavoval, pÒedstavuje a bude pÒedstavovat hrozbu. Jeho dÚihÁd nenÉ namÉÒen jen proti Izraeli a USA, ale i proti nÁm, naÓim dÅtem a ÚenÁm.
Proto je nezbytnÅ nutn× pÒestat se chovat podle zÁsady : "NepÒÉtel m×ho nepÒÉtele je mÊj pÒÉtel" a reÁlnÅ zhodnotit, kdo vÓechno pro nÁs pÒedstavuje hrozbu. MyslÉm si, Úe zemÅ jako ãÉna, IrÁk, érÁn nebo Lybie reÁlnou hrozbu pÒedstavujÉ !
(Hoola)

NÁrod bez elity nemÊÚe bÙt plnohodnotnÙm nÁrodem

ãeskÙ nÁrod je zÒejmÅ ve sv× vnitÒnÉ podstatÅ socialistickÙ. MÊÚe se zdÁt divn×, Úe to pÉÓi v revue, jeÚ mÁ v podtitulku pravicovÁ, ale nemohu jinak. Je to podle mne skuteÃnost. Nejsem ovÓem psycholog ani sociolog, abych mohl odhalit pÒÉÃiny tohoto stavu; chci na nÅj pouze poukÁzat.
PÒÉÃina nostalgie po minul×m reÚimu tkvÉ zÒejmÅ v tom, Úe vÓichni mÅli tehdy stejnÅ, vÙstiÚnÅji, avÓak vulgÁrnÅji ÒeÃeno - stejnÅ holou ÒiÔ. úe na tom tak byli nejen ti, co vÊbec nic nedÅlali, ale i poctivÉ a pilnÉ lid×, nÁs, zdÁ se, moc nezajÉmÁ. Kdo dnes vlastnÉ urÃitÙ majetek Ãi mÁ nÅjak× postavenÉ je automaticky podezÒelÙ. Jsou to lumpov×, lotÒi, zlodÅji znÉ dnes a dennÅ v pivnicÉch. Nechci za kaÚdou cenu "ty nahoÒe" omlouvat, ale uvÅdomujete si, Úe majetek a postavenÉ lze nabÙt i poctivÅ ? Asi ne. NenÉ v Ãesk×m prostÒedÉ snad horÓÉch nadÁvek nad elitÁÒe a malomÅÓÔÁka. TÅÚko ÒÉct, proÃ malomÅÓÔÁctvÉ - od dob levicovÙch spisovatelÊ pÒelomu stoletÉ - vzbuzuje takovÙ odpor. Snad pro lpÅnÉ na tradici, morÁlce a kulturnÉch hodnotÁch ? ProÃ masa nÁroda "tam dole" tak nenÁvidÉ sv× stÒednÉ a vyÓÓÉ vrstvy ? Mimochodem, tito malomÅÓÔÁci zaplatili neziÓtnÅ vÅtÓinu naÓÉ nÁrodnÉ kultury 2.poloviny 19.stoletÉ, vÃetnÅ stavebnÉch pamÁtek z t× doby.
A to odmÉtÁnÉ "elitÁÒstvÉ" : Snad ÚÁdnÙ jinÙ evropskÙ nÁrod takto neodmÉtÁ svÊj vÙkvÅt, svou inteligenci, sv× kulturnÉ a zejm×na politick× vÊdce ( ti kulturnÉ jsou pÒeci jen obÃas brÁni na milost ), svou historii. VÚdyÔ distancovÁnÉm se od ÕdajnÅ neÃesk× Ólechty zÁroveÎ zavrhujeme doby, kdy nÁs pÒedkov× t×to Ólechty vedli k velikosti a slÁvÅ. ãasto bÙvÁme srovnÁvÁni s Polskem a MaÄarskem - nutno ÒÉci, Úe v tomto ohledu je situace u nich mnohem lepÓÉ.
"Masy tam dole" Ãasto prohlaÓujÉ, jak ti lumpov× "tam nahoÒe" z nich ÚijÉ, Úe dÅlnÉci na nÅ dÒou a podobnÅ. Na to mÁm jedinou odpovÅÄ: TÅch, kteÒÉ ÒÉkali, Úe dÅlnÉci zvlÁdnout ÒÉdit stÁt l×pe, mÁme dost. KaÚdÙ nÁrod potÒebuje sv× elity pro ÒÉzenÉ hospodÁÒstvÉ, vÙzkum, vÙchovu dÅtÉ a pÒedevÓÉm k vedenÉ sv×ho stÁtu. TvrdÉm, Úe nÁrod bez tÅchto elit si nemÊÚe sÁm vlÁdnout; nejen to, nemÊÚe ani dlouhodobÅ pÒeÚÉt ! TÅm, kdoÚ si myslÉ, Úe ÚÁdnÙ stÁt nepotÒebujÉ, vzkazuji, Úe o nÅ zas nestojÉme my, praviÃÁci.
Na dokreslenÉ nabÉzÉm jeÓtÅ malou exkurzi. V Rusku vybili star× elity po bolÓevick× revoluci, jen nepatrnÙ zlomek emigroval. Nov× vÊdÃÉ vrstvy byly dlouhodobÅ potlaÃovÁny. NynÉ je zemÅ vnitÒnÅ rozvrÁcenÁ, vrcholem a zÁroveÎ obrazem i karikaturou jejÉ totÁlnÉ bezmoci je prezidentskÁ troska v tÅle notorick×ho alkoholika. O moc v t×to zemi zÁpasÉ rÊznÉ "synov× profesorÊ", jak se sami nazÙvajÉ, aby zakryli svÊj ne zrovna slovanskÙ pÊvod.
Nejsem rozhodnÅ rusofil, ale takovÙ osud nepÒeji ÚÁdn×mu evropsk×mu nÁrodu, nejm×nÅ ovÓem naÓemu. Vy snad ano ?!
(Eugen)

Kapitola o sluÓn×m chovÁnÉ

ProÓel jsem se Prahou - a nestaÃil jsem se divit. KatedrÁla i obelisk na HradÅ, schodiÓtÅ kostelÊ, palÁcÊ i veÒejnÙch budov, kaÓny a pomnÉky - na vÓem sedÅli mladÉ i staÒÉ, turist× ale i tuzemci, vÓe obsypan× jak zral× ovoce hmyzem.
MoÚnÁ to nÅkomu pÒijde jako normÁlnÉ, jin×mu jako banalita. V Monaku knÉÚecÉ garda, v LondÙnÅ policist× nestrpÉ ani sezenÉ na chodnÉku. PÒi podobn× situaci u nÁs by ovÓem humanist× jako P.Uhl Ãi V.Havel nevÁhali poukÁzat na poruÓenÉ lidskÙch prÁv. OvÓem ve Francii policist× sluÓnÅ, leÃ nekompromisnÅ vyluÃujÉ bezdomovce z veÒejnÙch prostranstvÉ. V ItÁlii zas bedlivÅ hlÉdajÉ, aby polehÁvajÉcÉ lid× nedÁvali na lavici k sezenÉ nohy. Je to pÒeci prost× : kdyÚ mi nÅco nepatÒÉ, chovÁm se jako na nÁvÓtÅvÅ. VeÒejnÁ prostranstvÉ pochopitelnÅ mÊÚou vÓichni uÚÉvat, mÅli by vÓak zachovÁvat sluÓnost a chovat se vhodnÅ - vÚdyÔ jsou svÙm zpÊsobem ve spoleÃnosti.
KdyÚ dÅlÁ nÅkomu potÅÓenÉ chodit jako vagabund ve ÓpinavÙch hadrech, je to jeho vÅc jen do jist× mÉry. Nikdo asi nemÁ rÁd, kdyÚ napÒÉklad spolucestujÉcÉmu v tramvaji smrdÉ Óaty, pÁchne mu z Õst nebo se o dotyÃn×ho dokonce umaÚe !
BabiÃky kupujÉ vnouÃatÊm do metra pÁrky, maminky nechÁvajÉ sv× ratolesti hlasitÅ zpÉvat, Ãasto je k tomu i povzbuzujÉ. ( UpozorÎuji, Úe se nejednÁ o ÚÁdnÁ mimina, u kterÙch -jedinÙch- je nevhodn× chovÁnÉ omluviteln× ). VÙchova jiÚ v tÅchto zÁkladnÉch bodech pokulhÁvÁ.
Party puberÔÁkÊ Òvou a otravujÉ vÓechny spolucestujÉcÉ, kde kdo odhazuje odpadky doslova vÓude, tuberÁÃtÉ dÅdov× plivou po chodnÉcÉch.
PouÓtÉm sednout maminku s dÉtÅtem - a sedadlo obsadÉ obtloustlÙ uslintanÙ ÓpinavÙ chlÁpek ani zdaleka nedosÁhnuvÓÉ vÅku, kterÙ by jej za toto ospravedlnil. K dovrÓenÉ vÓeho mi dÉtÅ poÓlape boty.
Jen namÁtkou jsem vzpomnÅl nÅkolik pÒÉpadÊ jeÚ mÅ takÒka dennÅ rozÃilujÉ. PochopitelnÅ, kaÚdÙ nÅkdy "ujede". Ale dokud se budeme k sobÅ chovat jako sociÁlnÉ debilov×, moc dobÒe se nÁm ÚÉt nebude. SluÓn× chovÁnÉ je ten nejlevnÅjÓÉ prostÒedek ku zpÒÉjemnÅnÉ Úivota. ZÁroveÎ vÓak zÒejmÅ Ãasto i ten nejobtÉÚnÅji dosaÚitelnÙ. TÒeba by pomohla mravouÃnÁ vÙchova na ÓkolÁch ...?
(Eugen)

SlovnÉk velikÁnÊ Ãesk×ho nacionalismu - 8. dÉl

Rudolf Medek
(1890-1940) vojevÊdce a generÁl, bÁsnÉk

Rudolf Medek mÅl do sv× vojensk× kari×ry vcelku poklidnÙ Úivot. NÅkolik let strÁvil v uÃitelsk×m Õstavu a tak× pÁr let uÃil ve sv×m rodn×m Hradci KrÁlov×. Byl tak× dekadentnÉm bÁsnÉkem v okruhu ModernÉ revue.
VÓe se zmÅnilo v r.1915, kdy jako kadet-aspirant 88.pÅÓÉho pluku c. a k. rakousko-uhersk× armÁdy pÒebÉhÁ na haliÃsk× frontÅ k RusÊm a pÊsobÉ zde jako dobrovolnÉk ãesk× druÚiny v carsk× armÁdÅ. VelÉ mal× jednotce a dÉky sv× odvaze a strategii mÁ Òadu bojovÙch ÕspÅchÊ.
V r.1917 je povÙÓen na praporÃÉka. A dÉky informacÉm, v bÒeznu t×hoÚ roku, se daÒÉ skvÅlÙ Õtok proti nÅmeckÙm pozicÉm u BÒeÚan a svÅtovÙ tisk zaÃÉnÁ psÁt o bojÉch ãechoslovÁkÊ po boku Dohody.
V Ãervnu 1917 se ocitÁ RM na zborovsk×m bojiÓti a ãeskoslovenskÁ brigÁda zde oslnivÙm zpÊsobem prorÁÚÉ rakousko-uhersk× zÁkopy. ( RuskÁ vlÁda dÁvÁ pot× zelenou organizaci novÙch Ãs.plukÊ ). Po t×to pomp×znÉ bitvÅ se opÅt v RM probouzÉ literÁrnÉ mÕza a pÉÓe do Ãesk×ho tisku na Rusi.
KdyÚ se v r.1919 vracÉ zpÅt do vlasti, je jednÉm z deseti nejvÙznamnÅjÓÉch muÚÊ ruskÙch legiÉ. StÁvÁ se v Praze Òeditelem PamÁtnÉku odboje ( pozdÅji osvobozenÉ ). Tak× se v t×to dobÅ oÚenil s praÚskou novinÁÒkou. O dva roky pozdÅji vydÁvÁ romÁnovou pentalogii ANABASE. A v roce 1929 je jmenovÁn generÁlem.
Vrcholem jeho literÁrnÉ Ãinnosti pak byla hra PlukovnÉk óvec, jenÚ mÅla jen v NÁrodnÉm divadle 50 reprÉz. VznikÁ podle nÉ nÅmÙ film a RM dostÁvÁ stÁtnÉ cenu ( rok 1928 ). Hru ovÓem kritizujÉ znÁmÉ levicovÉ kritici jako F.Peroutka a F.X.óalda za pravicovÙ nacionalismus a tak× za pÒÉliÓ Ãestnosti a hrdosti hlavnÉho hrdiny ( legionÁÒe ).
Ve tÒicÁtÙch letech pÊsobÉ RM stÁle vÉce v politice ( aÃ nestranÉk - neboÔ jako vojÁk nemohl bÙt Ãlenem ÚÁdn× strany ). Podporuje NÁrodnÉ demokracii ( posl×ze NÁrodnÉ sjednocenÉ ). A v roce 1934 je v Ãele ( spolu s K.Dominem ) protinÅmeckÙch demonstracÉ pÒi sporu o univerzitnÉ insignie, za coÚ sklÉzÉ kritiku od literÁrnÉ obce a hlavnÅ K.ãapka. PÒesto, jeÓtÅ tento rok stojÉ v Ãele oslav zborovsk× bitvy.
V roce 1936 pak marnÅ varuje pÒed bolÓevismem a hitlerismem. Na zaÃÁtku kritick×ho roku 1938 se pak vÅnuje akcÉm ke zvÙÓenÉ brannosti nÁroda a v zÁÒÉ 1938 pak zcela logicky patÒÉ mezi nejrozhodnÅjÓÉ zastÁnce celonÁrodnÉ jednoty. Tak× v tomto roce pÉÓe anglick×mu krÁli JiÒÉmu VII. Kter×mu vracÉ vyznamenÁnÉ ( anglickÙ ÒÁd ), a to za zradu, kterou Mnichov pÒedstavoval, protoÚe MnichovskÁ dohoda byla zÁnikem vÓeho, v co RM vÅÒil.
A coby velkÙ odpÊrce hitlerismu, stÁvÁ se nepohodlnÙm a jeho knihy jsou v roce 1940 (vpÒedveÃer jeho smrti) vyÒazeny z knihoven a uÚ se do nich bohuÚel nikdy nevrÁtily.
(Et)

OmlouvÁme se ÃtenÁÒÊm, Úe pÊvodnÅ avizovanÙ F. LukavskÙ vyjde v naÓem slovnÉku aÚ v pÒÉÓtÉm ÃÉsle. DÅkujeme za pochopenÉ. V NM dosud vyÓlo : A.RaÓÉn, V.Dyk, K.Domin, F.MareÓ, F.X.HodÁÃ, K.KramÁÒ, K.Kut, J.StÒÉbrnÙ, L.RaÓÉn a F.SÉs.

NÁvrat