LETRAS MUSICA PARAGUAYA
Al caer la tarde, de un bello día, sábado rory, ensillé mi pingo y al rancho alegrepe arrumbea mi guapo alazán, compañero fiel ha ikatupyry, aunque mombyry roguahëvaerã. Te llevo en el alma chinita linda che yvotymi y al compás del tranco de mi alazán ndéve apurahéi, Oh mi idolatrada y milagrosa Tupãsymi nde causa asufri, ndake porãvéi. Oiméne che china che ra´arõma ohenduvaicha che renda ipyambu hymba jaguami aipóna oñarõma aviso ojapóma avápa oñandu. Ha che rendami che py´akuaáva a más que aguï otrankeave ontendevaicha la che adeseáva aguahëseha chína oke mboyve. No existe el mal tiempo ni la distancia para el amor vuelvo mi chinita con mi alazán roaguantapa mi madre querida idolatrada hizo su oración y por su elección nde la che irurã.
Che mbarakami nde pu asyeteva reikuaapaiteva che mba'e mbyasy. Aropuraheita ku che ahayhueteva mombyry opytava guavira poty. Caballero pueblo chepepomopeva ikatuve'yva ndehegui aveve. mita tyre'yicha che mbopadeseva ahechave'ygui ku Zavala kue. Timbo jero'a tape ari oiva upepe vaicha ose onembo'y, che kamba pora ijao humiva, ryakua poraiteva guavira poty. Koite... koite... rohechanga'uva, al meno ko'anga oikema ro'y, eju che kamba che mbokerairuva ani ne nana guavira poty. Anike ere mombyry aimere peva ya ohoitema ndouvei hagua, ani repena ko yvy apere, ndaipori kuna nde rekoviara. Che mbarakami asyete nde puva, emokana cheve ko che resay, topi chehegui mba'asy ananduva ahechanga'ugui guavira poty.
Él: Atendéme señorita Un momento de atención Ñañomongueta mi jhaguá Sobre el asunto del amor Ella: Imposible che kyby Ejha´aró ta pensá raé.., Na tecoteveí ña pensá raé Ni plageo ité ya yoayjhú jhaguá, Él: Alejita ndeve parajhe Parajhe del guavirá Nde sy oké ayá Esé che rendápe yavy´á jhaguá. Ella: Asé mi ta nerendápe Con toda la confianza Ya jhechápa ndaya gozai Algún consuelo constante. Él: A la hora de medianoche Gallo osapukái yo´á Ajhechama catú oú Ipoti porá la mitá cuña. Ella: Ayú ma che kyby mi Edispone catú che jhegui Che persona oí nde favor pe Jha enteroité che recovemí. Él: Oyavo pe che ypype Iyurú iképe ajhetú mi Ambó recostá la che ati´y ari Icangy paité la iyayúra mi. Ella: Amoita che despedida Ne renondépe paloma mi Orengo ya rojhó mima Adiós morena´i mi.
Hi'ante cheve mitakuña oñondive jaha jaguata, jahechami umi ysyry, ikonimbáva nde joguaha. Oime ku arroyo ka'asyhápe, amambaitype ochororo, nerenõimíva hína ipukápe, ku ka'arúpe nera'arõ. Guyramimi ko opurahéi, maymaroite mba'e omyimba, ha umi arroyo nahenyhêi, pype ofaltáva ne ra'anga. Jaha emaña umi ysyrýpe, piramimi jepe tovy'a, ha che upépe ku pukavýpe, ha'e jevýne rohayhuha. Barranca ári jajayvymínte, ha ojekuaáne pypukuete, ne ra'angaváicha nichomíme, piky hermana ja'e hese. Ha Ñandejára amo yvágui, ñande rovasávo oñondive, ko mbarakápe che ne rendágui, tambopurahéi ñande rekove.
En la selva paraguaya que de flores se perfuma Late un corazón de plumas y aletea una ansiedad Es el secular tañido es la guaraní esperanza Se escucha más no se alcanza ni se puede aprisionar. Alucinante guyrá campana Luz que florece sobre una rama Allá va alegre y bravío Tu canto es el mío Amor e ilusión con el ding - dong De tu trinar. Igual que un trino que vuela perdiéndose en lontananza Va la voz de la esperanza hecha pluma musical Como el cóndor de los Andes, y el Ketzal de Guatemala Tu nombre guÿrá campana simboliza libertad. De la roja tierra Al azul del cielo Tu blanco plumaje Une dos anhelos Allá va alegre y bravío Tu canto es el mío Amor e ilusión Con el ding - dong, ding - dong, ding - dong Ding - dong, ding - dong, ding - dong de tu trinar.
Atención pido, señores, silenciomi ajerure, yma che rusumivépe amongeta peteî kuña: Eta! la mitã mujer, kirîrîme chejuka. Ha che mitã malicioso, aikuaa upéva apoha, ajagarravoi ijyvágui, aitira arahahaguã, ha upérô he'i chéve eha'arõ ñañemongeta, asêta la nerendápe, pero platamínte ko che aipota. Ha che la výro tuja, aroviaite la kuña ñe'ê, anohê la arekomíva, ame'êmbaitevoi chupe. Corregíntedede el paraje, araha haguã agoza la rueda che výro che ko'êmba, ha la kuña ni hesakue ndojekuaái, nde bárbaro! Ajotopajey hendive, chesaluda ha chembopyhy, como ha'e la arriera guãimi, hetaitevéma chembotavy, pe la once de la noche ahecha itykuái veve ha'éma! ha'é che, nimbora'e la túa tuja, tejuruguáire veve tejuruguáipe chemboguapy, tejuruguáipe chemopû'ã de tanto pe añemondýi, che poncho chára jepe aheja, ko'êrô que naiko'éî, che poncho ahekávo aha ha kóva atoparôetéma, la túa tuja rymbýrema ojelia. Chevidami che eperanza, al alma cherekove ajumírõ nerendápe, nerepenái cherehe {bis} Rohenoiuka, ndaipotái reju rohechanga'u, ndorohechaséi amendávase, ha avivi soltero, che mboriahu, ha naikotevêi aka'u pero ndavavái, añemuãtymói pero ndakachái, añepohãnô pero ndakuerái, ndajerái ni namanói! Mamá ojapo mbeju, oikopa chugui rora ha ohojamo pareguasúpe, haimete che tarova {bis} Rohenói'uka........
CUENTA LA LEYENDA QUE EN UN ARBOL SE ENCONTRABA ENCARAMADO UN INDIECITO GUARANI QUE SOBRESALTADO POR EL GRITO DE SU MADRE PERDIO APOYO Y CAYENDO SE MURIO Y QUE ENTRE LOS BRAZOS MATERNALES POR EXTRAÑO SORTILEGIO EN CHOGUY SE CONVIRTIÓ CHOGUY - CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY CANTANDO ESTA MIRANDO ACA- MIRANDO ALLA- VOLANDO SE ALEJO CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY QUE LINDO VA- QUE LINDO ES PERDIÉNDOSE EN EL CIELO AZUL TURQUÍ. Y DESDE AQUEL DIA SE RECUERDA AL INDIECITO CUANDO SE OYE COMO UN ECO A LOS CHOGUY ES EL CANTO ALEGRE Y BULLANGUERO DEL GRACIOSO NARANJERO QUE REPITE SU CANTAR SALTA Y PICOTEA LAS NARANJAS QUE ES SU FRUTA PREFERIDA REPITIENDO SIN CESAR CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY CANTANDO ESTA MIRANDO ACA- MIRANDO ALLA- VOLANDO SE ALEJO CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY QUE LINDO VA-QUE LINDO ES PERDIÉNDOSE EN EL CIELO AZUL TURQUÍ CHOGUY- CHOGUY PERDIÉNDOSE EN EL CIELO AZUL TURQUÍ.
(Katangamusica) | (Correo/e-mail) | (Libro de Visitas/Guestbook)
Esta página es propiedad de Katanga Internacional© 17/11/2003 - ©2005.
--- (Actualizada el 17/11/03) ---
Este es un sitio únicamente con carácter cultural / educacional, NO COMERCIAL. El material musical contenido en Katanga Musica se encuentra protegido por Derechos de autor de los respectivos artistas, por lo que se prohibe terminantemente su uso con fines comerciales.