Site hosted by Angelfire.com: Build your free website today!
LETRAS MUSICA PARAGUAYA

 

-- CHE RENDA ALAZÁN --
Al caer la tarde, de un bello día, sábado rory, 
ensillé mi pingo y al rancho alegrepe arrumbea 
mi guapo alazán, compañero fiel ha ikatupyry, 
aunque mombyry roguahëvaerã. 

Te llevo en el alma chinita linda che yvotymi 
y al compás del tranco de mi alazán ndéve apurahéi, 
Oh mi idolatrada y milagrosa Tupãsymi 
nde causa asufri, ndake porãvéi. 

Oiméne che china che ra´arõma ohenduvaicha che renda ipyambu 
hymba jaguami aipóna oñarõma 
aviso ojapóma avápa oñandu. 

Ha che rendami che py´akuaáva 
a más que aguï otrankeave 
ontendevaicha la che adeseáva 
aguahëseha chína oke mboyve. 

No existe el mal tiempo ni la distancia para el amor 
vuelvo mi chinita con mi alazán roaguantapa 
mi madre querida idolatrada hizo su oración 
y por su elección nde la che irurã. 
(VOLVER ATRAS)

 

-- GUAVIRÁ POTY --
Che mbarakami nde pu asyeteva 
reikuaapaiteva che mba'e mbyasy. 
Aropuraheita ku che ahayhueteva 
mombyry opytava guavira poty. 
Caballero pueblo chepepomopeva 
ikatuve'yva ndehegui aveve. 
mita tyre'yicha che mbopadeseva 
ahechave'ygui ku Zavala kue. 
Timbo jero'a tape ari oiva 
upepe vaicha ose onembo'y, 
che kamba pora ijao humiva, 
ryakua poraiteva guavira poty. 
Koite... koite... rohechanga'uva, 
al meno ko'anga oikema ro'y, 
eju che kamba che mbokerairuva 
ani ne nana guavira poty. 
Anike ere mombyry aimere 
peva ya ohoitema ndouvei hagua, 
ani repena ko yvy apere, 
ndaipori kuna nde rekoviara. 
Che mbarakami asyete nde puva, 
emokana cheve ko che resay, 
topi chehegui mba'asy ananduva 
ahechanga'ugui guavira poty. 
(VOLVER ATRAS)

 

-- MORENA´I MI --
Él:
Atendéme señorita
Un momento de atención
Ñañomongueta mi jhaguá
Sobre el asunto del amor

Ella:
Imposible che kyby
Ejha´aró ta pensá raé..,
Na tecoteveí ña pensá raé
Ni plageo ité ya yoayjhú jhaguá,

Él:
Alejita ndeve parajhe
Parajhe del guavirá
Nde sy oké ayá
Esé che rendápe yavy´á jhaguá.

Ella:
Asé mi ta nerendápe
Con toda la confianza
Ya  jhechápa ndaya gozai
Algún consuelo constante.

Él:
A la hora de medianoche
Gallo osapukái yo´á
Ajhechama catú oú
Ipoti porá la mitá cuña.

Ella:
Ayú ma che kyby mi
Edispone catú che jhegui
Che persona oí nde favor pe
Jha enteroité che recovemí.

Él:
Oyavo pe che ypype
Iyurú iképe ajhetú mi
Ambó recostá la che ati´y ari
Icangy paité la iyayúra mi.

Ella:
Amoita che despedida
Ne renondépe paloma mi
Orengo ya rojhó mima
Adiós morena´i mi.
(VOLVER ATRAS)

 

-- OÑONDIVEMI --
Hi'ante cheve mitakuña
oñondive jaha jaguata,
jahechami umi ysyry,
ikonimbáva nde joguaha. 
Oime ku arroyo ka'asyhápe,
amambaitype ochororo,
nerenõimíva hína ipukápe,
ku ka'arúpe nera'arõ. 
Guyramimi ko opurahéi,
maymaroite mba'e omyimba,
ha umi arroyo nahenyhêi,
pype ofaltáva ne ra'anga. 
Jaha emaña umi ysyrýpe,
piramimi jepe tovy'a,
ha che upépe ku pukavýpe,
ha'e jevýne rohayhuha. 
Barranca ári jajayvymínte,
ha ojekuaáne pypukuete,
ne ra'angaváicha nichomíme,
piky hermana ja'e hese. 
Ha Ñandejára amo yvágui,
ñande rovasávo oñondive,
ko mbarakápe che ne rendágui,
tambopurahéi ñande rekove. 
(VOLVER ATRAS)

 

-- PAJARO CAMPANA --
En la selva paraguaya que de flores se perfuma
Late un corazón de plumas y aletea una ansiedad
Es el secular tañido es la guaraní esperanza
Se escucha más no se alcanza ni se puede aprisionar.
Alucinante guyrá campana
Luz que florece sobre una rama
Allá va alegre y bravío
Tu canto es el mío
Amor e ilusión con el ding - dong
De tu trinar.

Igual que un trino que vuela perdiéndose en lontananza
Va la voz de la esperanza hecha pluma musical
Como el cóndor de los Andes, y el Ketzal de Guatemala
Tu nombre guÿrá campana simboliza libertad.

De la roja tierra
Al azul del cielo
Tu blanco plumaje
Une dos anhelos
Allá va alegre y bravío
Tu canto es el mío
Amor e ilusión
Con el ding - dong, ding - dong, ding - dong
Ding - dong, ding - dong, ding - dong de tu trinar.
(VOLVER ATRAS)

 

-- CHE MITARUSÚRÖ GUARE --
Atención pido, señores, 
silenciomi ajerure,
yma che rusumivépe 
amongeta peteî kuña:
Eta! la mitã mujer, 
kirîrîme chejuka.
Ha che mitã malicioso, 
aikuaa upéva apoha,
ajagarravoi ijyvágui, 
aitira arahahaguã,
ha upérô he'i chéve 
eha'arõ ñañemongeta,
asêta la nerendápe, 
pero platamínte ko che aipota.
Ha che la výro tuja, 
aroviaite la kuña ñe'ê,
anohê la arekomíva, 
ame'êmbaitevoi chupe.
Corregíntedede el paraje,
araha haguã agoza la rueda
che výro che ko'êmba, 
ha la kuña ni hesakue
ndojekuaái, nde bárbaro!
Ajotopajey hendive, 
chesaluda ha chembopyhy,
como ha'e la arriera guãimi, 
hetaitevéma chembotavy,
pe la once de la noche 
ahecha itykuái veve
ha'éma! ha'é che,
nimbora'e la túa tuja, 
tejuruguáire veve
tejuruguáipe chemboguapy, 
tejuruguáipe chemopû'ã
de tanto pe añemondýi, 
che poncho chára jepe aheja,
ko'êrô que naiko'éî, 
che poncho ahekávo aha
ha kóva atoparôetéma,
la túa tuja rymbýrema ojelia.
Chevidami che eperanza, 
al alma cherekove
ajumírõ nerendápe, 
nerepenái cherehe {bis}
Rohenoiuka, ndaipotái reju
rohechanga'u, ndorohechaséi
amendávase, ha avivi soltero,
che mboriahu, ha naikotevêi
aka'u pero ndavavái,
añemuãtymói pero ndakachái,
añepohãnô pero ndakuerái,
ndajerái ni namanói!
Mamá ojapo mbeju, 
oikopa chugui rora
ha ohojamo pareguasúpe, 
haimete che tarova {bis}
Rohenói'uka........
(VOLVER ATRAS)

 

-- PAJARO CHOGUY --
CUENTA LA LEYENDA QUE EN UN ARBOL
SE ENCONTRABA ENCARAMADO UN INDIECITO GUARANI
QUE SOBRESALTADO POR EL GRITO DE SU MADRE 
PERDIO APOYO Y CAYENDO SE MURIO
Y QUE ENTRE LOS BRAZOS MATERNALES 
POR EXTRAÑO SORTILEGIO EN CHOGUY SE CONVIRTIÓ

CHOGUY - CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY 
CANTANDO ESTA
MIRANDO ACA- MIRANDO ALLA- VOLANDO SE ALEJO
CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY

QUE LINDO VA- QUE LINDO ES
PERDIÉNDOSE EN EL CIELO AZUL TURQUÍ.
Y DESDE AQUEL DIA SE RECUERDA AL INDIECITO
CUANDO SE OYE COMO UN ECO A LOS CHOGUY
ES EL CANTO ALEGRE Y BULLANGUERO
DEL GRACIOSO NARANJERO QUE REPITE SU CANTAR
SALTA Y PICOTEA LAS NARANJAS
QUE ES SU FRUTA PREFERIDA REPITIENDO SIN CESAR
CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY 

CANTANDO ESTA 
MIRANDO ACA- MIRANDO ALLA- VOLANDO SE ALEJO
CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY- CHOGUY
QUE LINDO VA-QUE LINDO ES
PERDIÉNDOSE EN EL CIELO AZUL TURQUÍ
CHOGUY- CHOGUY 
PERDIÉNDOSE EN EL CIELO AZUL TURQUÍ.  
(VOLVER ATRAS)

(Katangamusica) | (Correo/e-mail) | (Libro de Visitas/Guestbook)

Esta página es propiedad de Katanga Internacional© 17/11/2003 - ©2005.

--- (Actualizada el 17/11/03) ---

Este es  un sitio  únicamente con carácter cultural / educacional, NO COMERCIAL. El material musical contenido en Katanga Musica se encuentra protegido por Derechos de autor de los respectivos artistas, por lo que se prohibe terminantemente su uso con fines comerciales.