Sešli jsme se v sobotu společně s Oswegem, abychom oprášili své už velmi zašlé brusle a hokejky. Po shlédnutí rybníku se většina z nás ujala obouvání a pár lidí bez bruslí začalo zkoušet pevnost a kluzkost tamního ledu. Já jsem po pár krůčcích spadl a nepříjemně si narazil hýždě, které naštěstí přestaly bolet.
Po urovnání hrací plochy jsme se rozestavili po družstvech, která byla kmenová (tudíž nespravedlivá vůči Oswegu) a proto se asi po hodině tvrdého zápolení rozhodlo družstva promíchat. Nyní už byla hra zajímavější a Oswego neprohrávalo o tolik jako předtím. Při druhé části hry jsem si jako obvykle pohmoždil koleno a tudíž se zmenšila moje hráčská kvalita, kterou potvrzovaly tři krásně ze srabácké vzdálenosti střelené branky.
Když už všichni kňučeli na bolavé nohy, tak se prohlásila přestávka.
Po občerstvení se položily hokejky na slalom. Nevím přesně, jaké bylo mé umístění, ale určitě stálo mezi prvními. Konečně se bruslilo na rychlost. Šanci na vítězství v této disciplíně jsem absolutně spálil pádem, který ovlivnil i pár za mnou jedoucích bruslařů.
Akce byla zakončena odchodem na metro (jak jinak?).
