My (Jerry, Akatewíta, Rotsio, Červík a Hřib), kteří jsme se rozhodli jít s Rotsiem na konec světa, abychom zjistili, kde vlastně leží, kdo na něm leží a hlavně, kdo na něm neleží, jsme se sešli v sobotu ráno na Náměstí míru. Chvíli jsme zde ještě pozorovali individuum, patřící ke stanu postavenému přímo na asfaltu před kostelem, jak si čistí zuby nad kanálem. Poté, co individuum dokončilo ranní hygienu jsme se vydali na I.P.Pavlova a odtud už přímo na Masarykovo nádraží, kde jsme si koupili lístky do Kralup nad Vltavou.
Z Kralup jsme se po chvíli dohadů nad mapou vydali podél Vltavy směr Nelahozeves, cestou jsme si dali svačinku u tunelu v pískovcové skále. V Nelahozevsi jsme se chtěli podívat na zámek, ale nechtěli jsme hodinu čekat na prohlídku. Tak jsme si alespoň prohlédli právě se opravující nádraží a dvě děla u brány. Odtud jsme se vypravili k zámku Veltrusy, v jehož okolí jsme prochodili hodně času. Pak jsme se vydali zpátky k Vltavě, podél níž jsme, tentokrát po druhé straně, došli zpátky do Kralup. Cestou jsme se zastavili u zdi, na níž byl zhruba dvoumetrový portrét Johna Lenona. V Kralupech si Jerry odskočil do vinárny (údajně potřeboval na WC). Při průchodu městem jsme potkali pár pankáčů, kteří nás varovali před kralupskýma skinama, naštěstí jsme žádný nepotkali. Z Kralup jsme pokračovali až k přívozu u Libčic, kam jsme dorazili až za tmy. Po svačině u přívozu nám už jen zbývalo vyjít do kopce do Vodochod, kde má Rotsio chatu. Tam jsme se najedli, podívali se v televizi na Space Jam a šli spát. Usínání nám Rotsio "zpříjemnil" tím, že naplno pustil rádio a svítil nám baterkou do xichtů.
V neděli jsme už jen vstali, sbalili, najedli se a odešli k přívozu, který nás po půl hodině čekání převez přes Vltavu. A od přívozu už zývalo jenom dojít na Libčické nádraží, kde jsme ještě chvíli dělali ostudu, než nám přijel vlak.
